Průzkum byl proveden mezi 1 020 respondenty ve věku 18 až 70 let. Ukázalo se, že silně pověrčivá je desetina populace, jedná se převážně o mladší lidi. „Pověry jsou silně zakořeněné v naší kultuře, přinášejí lidem pocit jistoty a napomáhají k pocitu štěstí. To dokládá i fakt, že téměř polovina naší populace údajně vlastní amulet pro štěstí. Nejčastěji se jedná o čtyřlístek nebo minerály, kterým jsou jejich nositeli přisuzovány ochranné vlastnosti,“ uvedl antropolog a spisovatel Petr Janeček.

Mezi nejznámější pověry, jež nosí štěstí, patří nalezení čtyřlístku. Spontánně to uvedlo 35 % respondentů. Dalšími známými pověrami jsou sáhnutí na knoflík kominíka (15 %) a střepy (8 %). Řada známých pověr se váže na důležité svátky a významné dny. Nejvíce jich je spojeno s Vánocemi, Novým rokem, se svatbou a ojedinělými událostmi, například pátkem třináctého. Velmi pověrčiví jsou Češi při sázení. Podle průzkumu 25 procent lidí při sázení spoléhá na talismany nebo rituály pro přivolání štěstí. Zajímavé ceremonie se pojí se stíracími losy, někteří z dotázaných je například stírají oblíbenou mincí.

Rituály podle průzkumu využívají častěji lidé s dokončeným vysokoškolským vzděláním a ti, kteří se považují za šťastné. Modlitba jako rituál hraje důležitou roli i pro ty, kteří se k náboženství běžně nehlásí. Do nejčastěji zmiňovaných rituálů patří také vykročení pravou nohou nebo poplivání pro štěstí.

Je to jednoduché, nikam nemusíte chodit a online seminář si poslechnete z pohodlí domova. Navíc vám nijak nezasáhne do pracovního života, protože probíhá až ve večerních hodinách. Chcete si rozšiřovat obzory? Čtěte dál.

Tomáš Etzler: Svět médií v 21. století

Tomáš Etzler je jedním z našich nejlepších žurnalistů, a dokonce získal prestižní ocenění Emmy. Jeho dráha vedla do zpravodajské stanice CNN, byl reportérem ve válečných zónách Iráku a Afghánistánu, ale i v dalších více než 60 zemích světa. Nyní hlavně přednáší, moderuje a píše, nedávno vydal svou prvotinu o těžké novinařině v Číně. Dá vám nahlédnout do života novináře na volné noze, ale i do hektického pracovního dne vytížených redakcí. Mluvit bude také o proměnách médií v průběhu jeho kariéry.

Webinář s Tomášem Etzlerem se uskuteční v úterý 8. března 2022 od 19:00. Více informací a vstupenky najdete zde.

Člověk, příroda a jeho rituály

Oceňovaná etnoložka a historička Mgr. Katarína Nádaská, PhD. se v tomto webináři zaměří na historii lidové kultury na Slovensku, které je nám zvyklostmi velmi blízké. Poví vám, jak se v minulosti vychovávaly děti, proč svatby trvaly klidně sedm dní nebo proč se u mrtvých hrály hry. Z úst historické poradkyně a autorky monografií a vědeckých studií se dozvíte ještě mnohem více o zvycích, rituálech a tradicích našich předků.

Přihlaste se na webinář 9. března 2022 od 19:00 v této události.

Zdroj: Inspire Academy

Odkryté poklady i řádící čarodějnice

Filipojakubská noc byla považována za posvátnou už v pohanských dobách. Lidé věřili, že jsou tajemné síly v tento čas mocnější než kdy jindy a prováděli celou řadu rituálů. Tradovalo se například, že se právě v tuto noc otevírají jeskyně, aby lidem vydaly ukryté poklady. Také oheň hrál už tehdy magickou úlohu. Věřilo se, že popel z ohně zapáleného večer před filipojakubskou nocí má moc zlepšit úrodu. Skákání přes oheň pak mělo ženám zajistit plodnost a půvab.

Oheň ale sloužil také jako ochrana. Svatojakubská noc totiž podle pověstí byla časem pro rej čarodějnic. Ty se slétaly k oslavám sabatu, tančily a hodovaly. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly velké vatry. V době inkvizice pak upalovaní čarodějnic dostalo zcela nový, tragický rozměr. Už v 19. století byl ale zvyk zakazován jako pověrečný, problematický byl také v době komunismu. Slaměné nebo látkové čarodějnice jsou tak dnes už spíše symbolem loučení se starým a vítání jara.

Zvyky známé i neznámé

Pálení ohně na vyvýšeném místě již pro dnešní oslavy není podmínkou. S ohněm se ale pojily i další zvyky, které téměř vymizely. Typické bylo například vyhazování zapálených košťat do vzduchu. Netradiční rozsvícení oblohy mělo pomoci při odhalování a srážení poletujících čarodějnic. Ohořelé části košťat poté posloužily k ochraně hospodářství. Před příchodem prvomájového dne se také na mnoha místech stavěly vysoké májky. Ty můžeme vídat dodnes.

Jak slaví svět?

Valborg ve Švédsku, Valborgsaften v Dánsku a Valborgsnatten v Norsku. Ač pod různými názvy, v severských i pobaltských zemích je pálení čarodějnic velmi populární. Vítání jara je zde obvykle spojené s velkými společenskými oslavami, na kterých samozřejmě nechybí velké ohně. V některých místech dokonce stále dodržují staré zvyklosti a oheň zapalují pomocí tření dvou dřívek. Také v Německu mají oslavy filipojakubské noci dlouhou tradici. Na severu země se oslavy příliš neliší od těch českých. Ve venkovských oblastech na jihu se podobají spíše prvnímu dubnu, kdy na sebe lidé vymýšlejí nejrůznější nachytávky a vtipy.