Výzkumný tým použil data z Velkého britského testu inteligence (GBIT), kde 329 leteckých inženýrů a 72 neurochirurgů splnilo 12 úkolů a odpovědělo na otázky ohledně pohlaví, věku, specializace a zkušeností v oboru. Úkoly testovaly různé aspekty kognice, jako plánování a uvažování, paměť, pozornost a schopnosti zpracování emocí. Vědci poté porovnali výsledky s hodnotami shromážděnými od více než 18 000 Britů.

Neurochirurgové vynikli v rychlosti řešení problémů, ale vzpomínali pomaleji než běžná populace. Vysvětlení může spočívat v tom, že to jejich povolání vyžaduje, takže láká lidi, kteří k tomu mají předpoklady. Méně pravděpodobná příčina pak je, že se to naučili až při práci, která je k tomu vytrénovala. Rozdíly mezi oběma povoláními byly v pozornosti a manipulaci věcmi v mysli, kde uspěli letečtí inženýři. Neurochirurchové je předčili v řešení sémantických problémů, které spočívá například v definici neobvyklých slov.

„V podstatě se ukazuje, že každý má škálu dovedností. Jedni jsou lepší v jedněch věcech a jiní jsou zase lepší v jiných, ale je velmi obtížné být lepší ve všem,“ řekl deníku Guardian Aswin Chari, neurochirurgický praktikant v nemocnici Great Ormond Street a autor studie. „Jsou lepší v určitých věcech, díky kterým jsou dobří v tom, co dělají,“ dodává vědec s tím, že srovnávání s raketovými vědci nebo neurochirurgy bude možná v budoucno nahrazeno nějakou další profesí, která si to zaslouží i na základě inteligenčních dat svých příslušníků.

Zdroj: The Guardian