Opakující se signály byly detekovány první tři měsíce roku 2018. Poté však ustaly, což ukazuje, že může jít o jednorázovou událost, jako je hvězdotřesení. Při takové události se povrch náhle změní v důsledku napětí na povrchu způsobeného magnetickými poli nebo spindownem. „Pro mě jako astronomku to bylo trochu strašidelné, protože na obloze není známo nic, co by dělalo něco podobného,“ řekla deníku Guardian Natasha Hurley-Walker z Curtin University.

Tým astronomů věří, že je zdrojem nezvyklého signálu pravděpodobně otáčející se objekt, a ne vyspělá civilizace, co by vysílala do kosmu zprávy. Hurley-Walker však podotýká, že se chvíli zabývali i touto možností. Podle propočtů je neznámý objekt asi čtyři tisíce světelných let daleko v rovině Mléčné dráhy. Shoduje se také s předpovězeným astronomickým objektem s názvem magnetar s ultra dlouhou periodou, což je druh pomalu rotující neutronové hvězdy s nejsilnějším magnetickým polem ve vesmíru.

Neutronová hvězda je temný a hustý pozůstatek, který zbyde po superhusté hvězdě poté, co od ní odpadne vnější hmota a dojde ke gravitačnímu kolapsu. Její průměr dosahuje okolo 20 kilometrů a velice rychle rotuje. Tyto hvězdy lze detekovat jako pulzary, které vysílají záblesky s frekvencí milisekund až sekund. S postupem času ztrácí energii a zpomalují, až by měly zmizet. To se však s tímto magnetarem nestalo – místo toho vysílal dost energie na to, aby byla zachytitelná na Zemi.

Otázkou tedy je, jak se mu podařilo přeměnit magnetickou energii na rádiové vlny efektivněji, než jakémukoli objektu předtím. Další záhadu představuje zmizení těchto signálů, což naznačuje právě k hvězdotřesení, po němž vlny vznikly.

Zdroj: The Guardian, Nature