Nejslavnější role Libuše Šafránkové připomíná výstava v pražském Strahovském klášteře do 1. ledna 2023. Jejím cílem je zachytit kompletní kariéru oblíbené herečky. Zájemci mohou prozkoumat její filmové, ale i divadelní a televizní role. Více než stovku kostýmů shromáždila kurátorka výstavy Jana Sommerová. „Jsou to všechno originály a jsou v původním stavu. Nebyly nijak upravovány ani přešívány,“ uvedla.

Populární pohádku Tři oříšky pro Popelku zastupují hned tři kostýmy. Jedná se o klasický Popelčin, svatební a červánkové šaty. Nechybí ani střevíček. „Existují tři různé střevíčky, které byly ušité. První křehký, který drží princ, druhý, ve kterém běžela ze schodů a ztratila ho, a samozřejmě třetí náhradní,“ doplnila Sommerová. K vidění je i kostým Barunky z Babičky, vůbec první filmové role Libuše Šafránkové, šaty Večernice z filmu Princ a Večernice nebo tričko Jany Vodičkové z komedie Jak utopit doktora Mráčka. Děti si na výstavě přijdou taky na své, mohou zkusit přiřadit předměty k jednotlivým filmům.

Zdroj: iRozhlas, Strahovský klášter

„Kabinet věří, že dědička se může vdát také za osobu stejného pohlaví a nevidí žádnou zákonnou překážku v tom, aby si mohla takovou osobu vzít. Kabinet proto není přesvědčen, že by se následnice trůnu nebo monarcha museli zříct trůnu, pokud by se chtěli za partnera stejného pohlaví oženit nebo vdát,“ napsal premiér ve veřejném prohlášení. Podle předsedy vlády je zároveň předčasné uvažovat o právním postavení dětí narozených z takovéhoto sňatku, jde o velmi specifickou situaci a může se v čase proměňovat.

Naposledy se tato záležitost projednávala na přelomu milénia, tedy ještě před tím, než se Nizozemsko stalo v roce 2001 první zemí na světě, která stejnopohlavní sňatky umožnila. Současná diskuze se zrodila v souvislosti s vydáním knihy o korunní princezně Amalii, které bude brzy 18 let. Právě v ní se objevila hypotéza, že by se musela následnictví vzdát, pokud by si vzala ženu. Jelikož o soukromém životě mladé princezny není příliš známo, není jasné, jak aktuální je vládní posvěcení takovéto situace.

Zdroj: Reuters

„K šití historických a filmových kostýmů mě přivedly úchvatné oděvy ve filmu Tři mušketýři a v seriálu Borgiové,“ vysvětluje svůj zdroj inspirace mladá návrhářka. „Každý den jsem strávila několik hodin šití. A pokud nešiju, pravděpodobně o šití přemýšlím.“

„První kostým, který jsem ušila, byla školní uniforma. Bylo mi čtrnáct a její ušití mi trvalo zhruba dva měsíce,“ vzpomíná na své začátky mladá designérka. „Možná vám to zabere nějaký čas, ale když trénujete, můžete dosáhnout skvělé úrovně. U mě to byla přirozená fascinace, ale myslím si, že když se člověk pro něco odhodlá, může se naučit takřka cokoliv,“ dodává mladá designérka, která si ušila kostým například z filmu Ledové království.

„Doufám, že jednou seženu práci v oboru,“ svěřuje se ještě Angela Clayton se svými sny. „Miluji tvoření kostýmů a přinášení myšlenek na svět. Ráda bych tvořila módu pro divadlo, či film. To by bylo skvělé. A kdybych mohla, vrhla bych se do toho hned a mnohem raději, než abych musela vysedávat dalších pár let ve škole,“ uzavírá svůj příběh Angela.