Nejmenší šneci na světě

Odborníci nedávno nalezli ve Vietnamu a Laosu dva nové druhy suchozemských šneků. Unikátní jsou zejména svou velikostí. Nejsou totiž větší než zrnka písku. „Je úžasné, jak jsou malincí – to bychom nečekali,“ řekla o šnečích rekordmanech Adrienne Jochum, výzkumnice z Natural History Museum Bern ve Švýcarsku.

Jejich velikost reflektuje i název Angustopila psammion. Slovo psammion pochází ze starověkého řeckého výrazu pro zrnko písku. Ulita těchto tvorů měří neuvěřitelných 0,6 milimetru. Druhý objevený druh se nazývá Angustopila coprologos. Je o něco větší, ale specifický svou ulitou, kterou pokrývají špičaté výstupky zdobené řadou korálků. Podle vědců se jedná o válečky, které jsou tvořené především z fekálií. Proto se jmenuje coprologos, což je řecký výraz pro sběrače hnoje.

Populace žiraf roste

Tahle zpráva je velkým důvodem k oslavám, a to nejen mezi odborníky, ale i laickou veřejností. Počet žiraf se v Africe zvýšil oproti roku 2015 o 20 procent. Jedná se o výsledek ochrany tohoto druhu zvířat. Podle nové analýzy jich na kontinentu nyní žije kolem 117 tisíc. „Je skvělé, že tato čísla rostou,“ uvedl výkonný ředitel nadace na ochranu žiraf se sídlem v Namibii Julian Fennessy, spoluautor nového výzkumu.

Žirafy severní, nejohroženější druh, žijí izolovaně ve střední a západní Africe, Ugandě a Keni. Podle nejnovější analýzy by mělo existovat více než 5 900 jedinců tohoto druhu, což je významný nárůst od roku 2015, kdy jich bylo 4 780. Žirafy zkrátka prospívají.

Cítí se jako ryby ve vodě! Kdo? No přece ryby!

Přerovsko je zemí zaslíbenou pro ryby. Poukazuje na to počet morčáků, kteří si hoví na řece Bečvě, která tamní oblastí protéká. Jejich nezvykle vysoký počet – až pět desítek – vypovídá o tom, že v řece, která prošla nedávno ekologickou havárií, je dostatek ryb. Morčák je totiž rybožravou kachnou.

Ornitolog Jiří Šafránek upřesnil, že už krátce po otravě Bečvy si všiml, že je v řece stále mnoho ryb. Letošní výskyt morčáků však nečekal. „Morčáci se zde v předchozích zimách objevovali, ale ojediněle a pouze několik kusů. Letos jich byly desítky, 20 až 50 kusů. Když Bečva částečně zamrzla, tak se na ledě objevily i stopy vydry říční. To bylo pro mne velké překvapení a další důkaz, že zde našla dostatek potravy – ryb,“ doplnil Šafránek.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Radio Wave, Ekolistu a National Geographic