Ve Světové zprávě o štěstí (World Happiness Report) se ukázalo, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy – za prvním Finskem se umístilo Dánsko, Island a Švédsko. Severskou dominanci přerušuje pátý Izrael, za ním následují Nizozemsko, Norsko a Lucembursko, a první desítku uzavírá Švýcarsko a Rakousko. Česká republika letos předstihla nejen Slovensko (45. příčka), ale i USA (23. příčka) a Německo (24. příčka).

Každoroční Světová zpráva o štěstí vychází z údajů amerického Gallupova ústavu a je analyzována globálním týmem, který nyní vede Oxfordská univerzita. Lidé ve 143 zemích byli požádáni, aby ohodnotili svůj život na stupnici od nuly do deseti, přičemž deset představuje jejich nejlepší možný život. Výsledky za poslední tři roky se zprůměrovaly a vznikl žebříček. Obecně lze říci, že pořadí volně koreluje s prosperitou zemí, ale zdá se, že hodnocení jednotlivců ovlivňují i další faktory, jako je průměrná délka života, sociální vazby, osobní svoboda a korupce.

Výsledné pořadí zveřejnila americká společnost U. S. News & World Report. Celkový počet bodů je sestaven z 10 ukazatelů. Zásadní vliv na celkové skóre má vědecká činnost, kterou daná univerzita vykonává. Velký význam má i publikační činnost. Mezi ukazateli svou roli hraje také počet udělených doktorských titulů. V součtu je možné získat maximálně 100 bodů, což se podařilo jen Harvardské univerzitě. Na stupních vítězů ji doprovodily další americké školy MIT (88,9 bodu) a Berkley (88,0). Z evropských univerzit se nejlépe umístil Oxford, který obsadil páté místo s 83,6 bodu.

Univerzita Karlova byla z českých zástupců hodnocena nejvýše. Vyhoupla se na 179. místo s celkovým součtem 48,3 bodu. Za velký úspěch je však nutné považovat i umístění zbývajících českých univerzit. České vysoké učení technické obsadilo 371. místo (34,2) a Univerzita Palackého v Olomouci 488. místo (27,9). Doufejme, že se v následujících letech výčet českých vysokých škol v první pětistovce ještě rozroste.

Oldřich Večeřa