Španělská loď údajně nesla na palubě 600 lidí spolu s 200 tunami pokladů, když ji lodě britského námořnictva v roce 1708 potopily. Přesné místo ztroskotání nebylo známo tři staletí a úřady ho dodnes nezveřejnily. Podle tiskové zprávy ROV sestoupil do hloubky téměř 900 m, aby pořídil ty nejlepší snímky a připravil se na sledování vraku před jeho vyzvednutím. V roce 2013 se Kolumbie přihlásila k vlastnictví vraku a jeho obsahu, protože se nacházel na námořních hranicích země, a dokonce v tomto smyslu přijala zákon. Španělsko však argumentovalo tvrzením s odkazem na původ lodi. Záležitost se nejspíše ještě zkomplikuje, protože cennosti byly pravděpodobně vydrancovány jihoamerickými národy.

Cennosti na San José Galleon

Pokud se ptáte, proč obě země tak touží po ztroskotané lodi, která ležela na dně moře po mnoho staletí, jde zejména o dvousettunový poklad, který se na lodi vyskytuje. Kolumbijské námořnictvo našlo vrak lodi v roce 2015 a má nejvíce informací o skutečném rozsahu těchto pokladů. Z toho, co dosud sdílelo, jsou na lodi zlaté a stříbrné mince, smaragdy a také čínská keramika v původním tvaru a zachovalém stavu.

Kromě toho nalezli i prastaré meče a 64 bojových děl s historickou hodnotu. Není divu, že je tato potopená loď nazývána svatým grálem.

Zdroj: Interesting Engineering

Norské pohoří Jotunheimen při tání ledů v roce 2019 odhalilo šíp z doby železné, archeologové ze skupiny Secrets of the Ice tuto informaci ovšem zveřejnili teprve nedávno, protože výzkum stále pokračuje. Podle nich jde zatím o nejzachovalejší šíp, který kdy našli.

Vědci sice nepoužili radiokarbonové datování šípu, protože by museli jeho části oželet, ale i tak jsou podle jeho vzhledu schopni říct, jak je starý, protože se podobné našli v dánských rašeliništích a jsou datovány zhruba na 300 až 600 let našeho letopočtu. Šíp je 80 cm dlouhý a zachoval si i železný hrot. Archeologové doufají, že tání ledovců jim přinese další poklady.

Zdroj: 100+1 zahraniční zajímavostí, Live science

Americký voják Joe Esquibel se v roce 1945 účastnil osvobozovacích bojů na západě Čech. Ztratil při nich stříbrný náramek, límcový odznak, kovový proužek s bronzovou hvězdou a švýcarské mince rappen. Všechny předměty nalezl nadšenec do historie Petr Švihovec před několika lety v zemi u Mariánských Lázní. Na náramku bylo vyryto Esquibelovo jméno, z druhé strany pak jméno jeho tehdejší přítelkyně Lydie. S tou se po válce ve Spojených státech oženil. 

Švihovcovi se podařilo Esquibela vypátrat v Coloradu. Pomohla mu ambasáda a vojenský atašé James Hackbarth. Ztracené osobní věci díky nim zamířily zpět k majiteli. „Jsme velmi rádi, že můžeme pomoci doručit tyto věci jejich právoplatnému majiteli, americkému válečnému hrdinovi. Jsme také vděční panu Švihovcovi za to, s jakým respektem o tyto předměty pečoval. Musíme ctít a připomínat ty, kteří bránili naši svobodu a demokratické hodnoty a kteří se obětovali, abychom mohli žít v míru, bezpečí a prosperitě,“ uvedl tiskový atašé velvyslanectví Griffin Rozell.

Zdroj: Irozhlas, Velvyslanectví USA v České republice

„Byl jen pár centimetrů pod zemí. Šlo o malou hliněnou nádobku, ze které vyčuhovaly mince. Hned bylo jasné, že půjde o nějaký starý poklad. Vytáhli jsme ho ven a nahlásili,“ popsal nález pokladu majitel fenky Máši, který si přál zůstat v anonymitě, pro Muzeum regionu Valašsko.

Historikové se ihned vydali na průzkum místa, kde byla nádobka objevena, a následně začali zkoumat samotný její obsah. Pro šetrný náhled pod horní vrstvu mincí použili přístroj CT z nemocnice ve Valašském Meziříčí, díky čemuž zjistili, že je nádobka mincí plná. Následného rozboru se účastnili také nálezci, před jejichž očima vyjmul konzervátor z nádobky všech 374 stříbrných pražských grošů.

Vzorové chování lidí, kteří se s Mášou procházeli, když poklad vyhrabala, ocenil také archeolog Samuel Španiel: „Chtěl bych poděkovat poctivým nálezcům za to, že poklad odevzdali. Svým přístupem pomohou odhalit další kus historie regionu a také umožní, aby si tyto krásné mince mohla prohlédnout i veřejnost.“ Pracovníci Muzea regionu Valašsko budou poklad dále zkoumat. Pomocí rozborů nalezené tkaniny, keramického hrníčku nebo zbytků rostlin se pokusí odhalit, kdy byly mince původně zakopány a odkud nádoba pocházela.

Zdroj: Muzeum regionu Valašsko

„Spolupracujícím hledačům takzvaný PAS přinese jistotu, jak správně postupovat, posílí možnosti dlouhodobého kontaktu s oborem i možnosti celoživotního vzdělání. Díky PAS je možné vlastní nálezy snadno a přehledně veřejně prezentovat,“ uvedl Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu v Brně. Pod vedením odborníků se zájemci seznámí se základy archeologické práce, a to především se způsoby, jak lokalizovat, popsat a zdokumentovat nález.

Hledání pokladů je v Česku oblíbeným koníčkem, kterému se věnují desítky tisíc lidí. Podle zákona však musí hledači odevzdat své nálezy archeologům, i když jim za ně nenáleží žádná odměna. Většina lidí tak své objevy vůbec neoznámí. Čeští archeologové proto vytvořili databázi PAS, která umožňuje evidenci amatérských nálezů v mezích zákona. Zájemci v ní uloží a zveřejní polohové souřadnice předmětu, okolnosti nálezu, hloubku v terénu a fotodokumentaci.

Platná legislativa prozatím s peněžitou odměnou nepočítá. Zakladatelé nového portálu přesto doufají, že se do něj amatéři rádi zapojí, aby přispěli k poznání našich společných dějin.

Dokumentace výstavy Uničovský zlatý poklad.

Uničovský poklad nalezli místní obyvatelé poprvé v roce 1911, přičemž se jednalo o nález 352 zlatých mincí, převážně dukátů. Z nich se dochovalo asi 177 kusů, které jsou nyní ve sbírce Vlastivědného muzea v Olomouci. Poklad pocházející z počátku 17. století má podle odborníků nevyčíslitelnou hodnotu a patří mezi největší zlaté nálezy v Česku.

Výstavu doprovází nově vydaná odborná publikace, která obsahuje popis všech dochovaných mincí a zasazuje tento zlatý nález do širších historických souvislostí. Poklad si můžete prohlédnout v olomouckém muzeu až do 5. června.

Nálezce hledal kameny na svoji zahrádku a místo toho našel 18 předmětů starých asi tři tisíce let, mezi nimiž bylo několik náramků, spon či nápažníků. Na místo se brzy vydali archeologové z Muzea v Karlových Varech a pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti, podle nichž se jedná o jeden z nejvýznamnějších nálezů za poslední desítky let.

Odborníci nalezené předměty zařadili do mladší doby bronzové, tedy před rok 1000 před Kristem, a provedli revizní výzkum. Na základě něho se unikátní bronzový depot doplnil na konečných 18 předmětů, čítajících náramky, spony, faléry, nápažníky a prsten. Zjištění archeologů potvrdilo pravdivost tvrzení nálezce o způsobu uložení předmětů i to, že nebyl objev učiněn za použití detektoru.

„Počet předmětů z mladší doby bronzové v tomto jediném depotu několikanásobně převyšuje doposud známé objevy obdobných depotů na území Karlovarského kraje,“ řekl Filip Prekop, archeolog NPÚ v Lokti. „Zároveň budeme koordinovaně pokračovat v dalším vyhodnocení nově zjištěné archeologické lokality a jejího bezprostředního okolí,“ dodal Prekop.

Obdobně, jako tomu bývá například u tubusů nalezených ve věžích radnic, obsahovala měděná schránka dobový tisk, fotografie, plány budovy, dobové mince a další historicky cenné dokumenty. Na černobílých snímcích jsou vyobrazeny postupující stavební práce na budově, náhledy budovy z venčí, soudobé pojetí interiéru i modely soch na atice. Plány budovy jsou opatřeny originálními podpisy architektů. Dobové mince byly zapečetěny ve skleněné dóze. Historický klenot skrýval rovněž seznam stavitelů a umělců, kteří se na stavbě budovy podíleli. O době dávno minulé vypovídaly také dokumenty z činnosti zemského sněmu.

Veškeré artefakty přečkaly více než 135 let dlouhé čekání na své objevení bez sebemenší újmy. Nyní se celý obsah schránky přesune do Moravského zemského archivu. Zde budou předměty odborně ošetřeny a připraveny k uchování na další desetiletí. Zmiňované originály není možné, z důvodu jejich ochrany, veřejně vystavovat. V úplné zapomnění však neupadnou. Kopie nalezených dokumentů budou veřejnosti přístupné v sídle Ústavního soudu. Začátkem příštího roku plánují zástupci Ústavního soudu vystavit dokumenty v předsálí sněmovny. Již teď je tedy nač se těšit.

FOTO: www.usoud.cz

Oldřich Večeřa