Právě členské státy EU se zavázaly, že do roku 2030 sníží plýtvání potravinami na osobu na polovinu. Mezi iniciativy, na kterých se Rada dohodla už v roce 2016, patří mj. i jednodušší možnosti darování neprodaných potravinářských produktů charitám a edukace veřejnosti. Mnozí občané si totiž pletou význam štítků „Minimální trvanlivost do“ a „Spotřebujte do“. V prvním případě totiž neplatí, že po uplynulém datu by nebyla potravina vhodná k jídlu.

Právě v oblasti darování se angažuje i česká vláda. Ministerstvo zemědělství mluví v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích o darování jedlých přebytků charitativním organizacím. Zákaz vyhazování potravin je platný pro prodejny větší než 400 metrů čtvrtečních a jen za rok 2018 tak zachránil jídlo v hodnotě téměř 300 miliónů korun a zásoby potravinových bank se ztrojnásobily.  

Zároveň v rámci dotací Strategického plánu společné zemědělské politiky mohou nyní zemědělci za spolupráci s potravinovými bankami získat preferenční body. Darovat jim mohou potraviny či zemědělské výrobky, které by se do prodeje jinak nezařadily, třeba kvůli odlišné velikosti či tvaru.

Proti plýtvání vystupují i samotné řetězce, třeba v Lidlu si zákazníci mohou koupit bedýnku se zeleninou a ovocem, které by se jinak vyhodilo. Jídlo se však nevyhazuje pouze v obchodech, ale i v restauracích. Proti tomu bojuje například platforma Nesnězeno, přes kterou podniky nabízejí ve slevě jídlo, které by se také jinak vyhodilo.

1. Skladujte jídlo správným způsobem

Díky správnému skladování potravin předejdete jejich znehodnocení. Základem je mít v lednici a spíži vše zorganizované. Věci, které je potřeba přednostně spotřebovat, mějte na očích. Pokud víte, že něco nestíháte sníst a můžete to zamrazit, udělejte to. Nejde jídlo zmrazit? Než ho vyhodíte, zkuste ho nabídnout někomu jinému.

Ke správnému skladování patří i vkládání bylinek a zeleniny do vody (především listové), balení pečiva nebo oddělování jablek od ostatního ovoce, protože se rychleji kazí. (Zdroj: Arecenze.cz)

2. Kompostujte

Bioodpad tvoří zhruba čtvrtinu odpadu domácností. Pokud se dostane na skládku spolu s dalším komunálním odpadem, navíc bez přísunu vzduchu, vznikají během jeho rozkladu skleníkové plyny. Pořiďte si proto kompostér (existují i varianty vhodné na balkón), nebo se podívejte, kde se ve vašem okolí nachází nejbližší kontejner na bioodpad.  

3. Dejte šanci neestetické zelenině a ovoci

Většina lidí si při nákupu vybírá zeleninu a ovoce nejen na základě čerstvosti, ale také podle vzhledu. Ty s tvarovou „vadou“ proto často končí v koši, přestože na chuti rozdíl nepoznáte. Některé obchody je nabízí za výhodnější cenu. Nakupte jich ale jen tolik, abyste je stihli včas spotřebovat.

4. Zužitkujte zbytky 

Nejčastější zbytky, které vznikají při vaření, jsou různé odřezky ze zeleniny. Přitom se dají skvěle využít například pro výživný domácí vývar. Vyhraďte si na ně dózu a ukládejte je očištěné do lednice. Z natí můžete vyrobit domácí pesto (např. z nati mrkve). Tučné odřezky masa zase nahradí olej a máslo při restování. 

5. Vnímejte rozdíl mezi minimální trvanlivostí a datem spotřeby 

Minimální trvanlivost slouží k označení data, do kterého si potravina uchovává ty nejlepší kvality. Ale i poté ji lze bezpečně konzumovat, pokud byla správně skladovaná. Na rozdíl od označení „spotřebujte do“. To najdete na jídlech, které se rychle kazí, například čerstvé ryby či maso. Po uplynutí této lhůty už je jíst nelze. 

Google hlásí, že se mu podařilo snížit plýtvání potravinami jednoduchým trikem. V jedné z jídelen experimentoval se zmenšením talířů, ve kterých se jídlo zaměstnancům podává. Nové misky byly asi o 2,5 cm mělčí než ty původní. Tento jednoduchý krok vedl k tomu, že si strávníci vzali opravdu jen tolik, kolik snědli, čímž se podařilo snížit množství potravinových zbytků.

„Tento krok nevědomě vedl k tomu, že lidé přijímali o něco méně jídla – o 30 až 50 % méně – a to ve skutečnosti vedlo k o 30–70 % méně odpadu,“ popisuje Emily Ma, vedoucí programu Food for Good společnosti Google.

Účinné prý bylo i prosté připomenutí zaměstnancům, že si mají vzít přiměřenou porci a že si poté mohou kdykoliv jít přidat.

Zmenšení misek je jen jedním z mnoha kroků, které tento technický gigant v oblasti šetrnosti k životnímu prostředí podniká. V Googlu jsou si velmi dobře vědomi toho, že potravinový odpad je zodpovědný za 8 % světové uhlíkové stopy. Proto se snaží jednat. Do roku 2025 si vytyčili cíl snížit potravinový odpad na polovinu a neposílat žádný odpad na skládku.

Kuchaři v Google stravovacích zařízeních pomocí nástrojů monitorují, jaké jídlo se vyhazuje, a upravují tak průběžně množství použitých surovin v jednotlivých pokrmech. Také zaměstnanci jsou speciálně vyškoleni technikám snižujícím plýtvání jídlem.

Další strategií je například tzv. komponentní vaření, při kterém jsou jednotlivé ingredience připravovány a servírovány odděleně. To umožňuje kuchařům nepoužité potraviny využít i druhý den v jiném jídle.

Zdroj: fastcompany.com

Díky novým logistickým centrům v pražských Vršovicích, Smíchově a Strašnicích dokáže Bolt Market doručit nákupy potravin zákazníkům na obou březích Vltavy – ve čtvrtích jako Smíchov a Malá Strana nebo Nové Město a Vinohrady – za nevídaných 15 minut. Na okrajích Prahy se Bolt Market na tuto rychlost doručení připravuje, brzy chystá spuštění dalších distribučních center po celém hlavním městě. Zároveň Bolt Market zahájil spolupráci se službou Nesnězeno, díky které si zákazníci mohou přímo v Bolt Marketu vyzvednout také výrazně zlevněné potraviny na konci minimální trvanlivosti. Jde o zcela novou službu: aplikace Nesnězeno se doposud zaměřovala pouze na restaurace.

Nesnězeno umožňuje objednat a vyzvednout si jídla, která restaurace nestihly prodat, v rámci jedinečné spolupráce s Bolt Market však nyní rozšiřuje svůj záběr i na obchody s potravinami. A to konkrétně na potraviny těsně před nebo na konci trvanlivosti. Tyto položky si uživatelé Bolt Marketu mohou objednat se slevou nejméně 50 procent. Začátkem ledna obě služby zahájily společný pilotní provoz v pražských Vršovicích spočívající v distribuci balíčků s potravinami v hodnotě 69 Kč po slevě. Nyní se jejich spolupráce rozšířila i na Smíchov a chystá se také do Strašnic.

„Dlouhodobě plánujeme rozšíření naší aplikace mimo gastro segment a chtěli bychom spolupracovat také s obchodními řetězci. Jsme rádi, že prvním partnerem tohoto typu je platforma Bolt, která klade velký důraz na udržitelnost. Společně se nám podaří zachránit desítky tun jídla ročně před vyhozením a omezit potravinový odpad na všech pobočkách Bolt Market na úplné minimum. Naše spolupráce probíhá velmi hladce a těšíme se na společnou expanzi do dalších měst,“ říká Jakub Henni, generální ředitel a spoluzakladatel Nesnězeno. Služba Bolt Market je k dispozici v aplikaci Bolt Food, kterou lze stáhnout na Google Play i v App Store. V současné době Bolt Market pokrývá Prahu, v průběhu února se však v Česku rozšíří do dalšího města. Služba je k dispozici 7 dní v týdnu, od 8 do 24 hodin.

Zdroj: Bolt Market a Nesnězeno

„Často nám v prodejnách zůstávaly nepoškozené kusy zboží, bohužel však třeba s protrženou síťkou nebo obalem. To na kvalitu ovoce a zeleniny samozřejmě vliv nemá, rozhodli jsme se proto zkusit zákazníkům nabídnout koupi jiným způsobem. A reakce při testovacím režimu v několika obchodech nás velmi mile překvapily,“ komentuje nový projekt mluvčí společnosti Tomáš Myler. Od pondělí už novinka funguje ve všech prodejnách Lidl v zemi.

Bedýnky obsahují 3 kila různorodého ovoce a zeleniny za jednotnou cenu 25 korun. Zákazníci je naleznou v prostoru za pokladnami, kde budou v průběhu dne i doplňovány. Součástí sekce budou také květiny. „Spočítali jsme, že když půjdeme tímto směrem, zachráníme za rok více než 3 800 tun ovoce a zeleniny. Stejnou zprávu bychom bedýnkami rádi předali našim zákazníkům, aby se nad hospodařením s potravinami také zamýšleli, a pomohli tak aktuální situaci posunout tím správným směrem,” doplňuje Myler.

Akce proti plýtvání potravinami jsou k vidění napříč českými obchody. Albert využívá samolepky s nápisem Pomozte nám neplýtvat a nabízí 30% slevu na potraviny s blížícím se datem spotřeby. Čím dál víc se prosazuje i trend prodeje tzv. ošklivého ovoce a zeleniny. Speciální sekci pro ošklivé plodiny má například online supermarket Rohlík, v Penny jsou zase součástí sortimentu tzv. neobyčejné kousky, mezi něž patří třeba mrkve, okurky či jablka, které pouze nesplňují estetická kritéria.

Zdroj: Lidl

Papírová spižírna má podobu zápisníku s kroužkovou vazbou, do kterého lze vpisovat poznámky, ale můžete také jeho stránky libovolně přeskupovat nebo vkládat nové. „Slouží jako sešit, do kterého si ukládáme vlastní vědomosti ohledně vaření a skladování potravin. V mnoha rodinách chybí takovýto ucelený rádce, který shromažďuje užitečné a praktické tipy, přitom by mohl napomoci snížit plýtvání jídlem v domácnostech. To je naší hlavní motivací, proč jsme do knihy vložili naše znalosti,” vysvětluje Michaela Číhalíková ze Zachraň jídlo, která se podílela na tvorbě obsahu.

Kniha je členěna podle ročních období a každé z nich doplňují konkrétní praktické tipy – na jaře například kdy sbírat a jak skladovat bylinky, v létě jak zužitkovat bohatou úrodu ovoce a zeleniny, na podzim jak připravit silný vývar a v zimě jak si poradit se zbytky (nejen) vánočního cukroví. Tipy jsou doplněny o volné stránky pro vlastní zápisky a postřehy.

Celou knihou se pak prolíná výzva shrnutá v samotném úvodu. Nakupovat single banány, umýt každý půlrok lednici nebo se podělit o přebytky jídla se sousedy či kolegy. Celkem 24 bodů, jejichž splnění a hlavně osvojení si pomůže míru plýtvání u člověka nepochybně snížit. Blok uzavírá sekce s prostorem pro vlastní recepty. Inspirací pro ně může být výběr na webu iniciativy, kde je na sto tzv. záchranářských receptů.

Z publikace je na první pohled evidentní, že vznikla ve spolupráci s českým papírnictvím papelote. Vizuál je díky tomu nekonvenční, ona originalita se ale pochopitelně promítá i do ceny publikace, která tím nemusí být pro každého potenciálního čtenáře skousnutelná. Jiní to ale jistě rádi ocení, zvlášť když vezmou v potaz použité materiály – desky jsou z velmi odolného papíru smíchaného s celulózou, vnitřek pak z certifikovaného ekologického papíru, vše navíc vyrobeno v Česku.

Slovo autorky článku:

Papírová spižírna je po všech stránkách netypickou publikací a jako taková rozhodně není pro každého. Přesto nepochybuji, že si své čtenáře najde. Zvlášť pokud ji pojmou tak, jak autoři radí – tedy jako jakýsi sborník udržitelných rad, který zůstane v rodinné knihovně i pro příští generaci. Díky originální formě si ho navíc může každý upravit k obrazu svému a mít tak doma naprostý unikát.

Výzkumníci se zaměřili na zkoumání takzvaných černých popelnic, kam lidé vyhazují směsný odpad. V každém ročním období udělali rozbor popelnic z celkem devíti set domácností, z nichž třetina byla ze sídlištní zástavby, třetina z vilové a třetina z venkovské zástavby. Vůbec nejvíc plýtvají lidé ze sídlišť, kde průměrně každý vyhodí ročně 39,4 kilogramů potravin. Méně jídla pak výzkumníci objevili v odpadcích lidí bydlících v domech a na okraji města.

„Celkově je u těchto zástaveb objem vyplýtvaných potravin v komunálním odpadu menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně zbytky potravin je možno zkrmit zvířatům,“ vysvětlila vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

Kromě množství vyhozeného jídla se vědci zaměřili také na to, jaké potraviny končí v popelnicích nejčastěji. Na prvním místě je jednoznačně pečivo, ovoce a zelenina, především v létě se Brňané často zbavují také balených potravin, masa, mléčných výrobků a vajec. Obecně pak lze říct, že nejméně lidé potravinami plýtvají na podzim, naopak nejvíce v létě.

Pomůžete podniku, sobě i přírodě

Legislativa nutí podniky, aby neprodané jídlo z každého dne zlikvidovaly. Co nesní zákazníci, musí do koše. A to bez ohledu na to, že je pokrm naprosto v pořádku. Takové zbytečné plýtvání se tvůrcům aplikace nelíbilo, a proto vymysleli řešení.

Neprodaná meníčka z restaurací, vynikající zákusky z kaváren nebo i dobroty z velkých řetězců jako Starbucks, Subway a dalších můžete přes aplikaci koupit s výraznou slevou. Restaurace nevyhodí oknem jídlo ani peníze, vy ušetříte polovinu ceny a snížíte zatěžování přírody likvidací nezávadného jídla. 

O záchranu jídel je obrovský zájem. Není se čemu divit – včera byl v aplikaci například řízek s bramborovým salátem za 59 korun, poctivá svíčková za 70 a stovky dalších pokrmů za lákavé ceny. „Po dobrém jídle se vždy zapráší, takže kdo má zapnuté notifikace pro své oblíbené podniky, má výhodu,” pousmívá se Jakub Henni, spoluzakladatel projektu. 

Cílem tvůrců je zachránit touto cestou alespoň 1 milion porcí před vyhozením. A daří se jim to. Na kontě mají už přes 130 tisíc zachráněných jídel, a lidé tak v součtu ušetřili už více než 5 milionů korun. O dopadu na životní prostředí ani nemluvě.

Minimálně za půlku a bez výjimek

„Naším primárním cílem je, aby se přestalo vyhazovat kvalitní jídlo. Po dvou letech provozu jsme zjistili, že nejvíce jídla zachráníme právě se slevou 50 procent nebo vyšší. Proto jsme se nově rozhodli tuto hranici nastavit napříč celou aplikací. Nenajdete tedy u nás jídlo, které je „v akci“, ale opravdu jen jídlo, které by podnik už běžnou cestou neprodal a vyplatí se mu udat ho u nás za půlku, aby se mu vrátily náklady. Pro naše záchranáře, jak uživatelům rádi říkáme, je to díky vysoké slevě také mnohem zajímavější. A ve finále takto zachráníme ještě násobně více jídel než doposud,“ vysvětluje Jakub.

I velké řetězce se snaží neplýtvat

Boj proti plýtvání potravin je stále větší téma i pro velké řetězce a fastfoody. K aplikaci se postupně přidalo 28 poboček Starbucks v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci, které denně nabízejí slané a sladké dobroty v průměru se slevou 70 procent. Spolupráci si chválí všechny tři strany – Starbucks, Nesnězeno i uživatelé aplikace, kteří za jeden rok této spolupráce zachránili téměř 3 300 jejich pokrmů. 

Stáhněte si aplikaci Nesnězeno a podívejte se, ze kterých podniků ve vašem okolí můžete zachránit jídlo i vy. Pomůžete tak zabránit plýtvání, a navíc ušetříte.

„Baví nás propojovat téma produkce jídla a plýtvání spolu s uměleckým prostředím. Téma, kterému se věnujeme už řadu let, získává díky dílům nový a neotřelý rozměr. Věřím, že děti i jejich rodiče se tu dozví nové informace o jídle, se kterým se každodenně setkávají ve své kuchyni,“ říká Anna Strejcová, ředitelka organizace Zachraň jídlo, která pro výstavu dodala potřebná fakta. Za uměleckou realizací expozice stojí Vendula Chalánková a Viliam Slaminka.

Výstava cílí na děti i dospělé, proto má interaktivní formu a umožňuje návštěvníkům do její podoby zasahovat, doplňovat ji a obohacovat o vlastní zkušenosti. V žižkovské galerii Atrium jde o druhý projekt v rámci nové koncepce, která nabízí zajímavá témata překračující běžný umělecký rámec a zaměřuje se na aktuální společenské problémy. Zájemci mohou výstavu navštívit až do konce října. Potřeba se tématu věnovat přitom vychází z alarmujících zjištění, že více než polovinu vyhozeného jídla v Evropské unii vyprodukují domácnosti.

Nejde jen o zbytečně utracené peníze a plýtvání jídlem, které si mnozí musí odepírat. Potraviny jsou také zdrojem čtvrtiny globálních emisí. Šetrnějším zacházením s těmito výrobky tak chráníme planetu – omezí se tím velikost skládek nebo třeba náklady a emise způsobené dopravou a produkcí potravin, které nakonec nikdo nesní.

Ačkoli 45 procent z vyhozených potravin pochází z domácností, ke snížení plýtvání potravinami o polovinu do roku 2025 se zavázali i jejich prodejci a výrobci. Mezi řetězci jsou populární slevové akce na potraviny s blížící se dobou expirace a rozšířila se také večerní sleva na pečivo, díky které skončí v koši méně produktů. Právě pečivo spolu s ovocem a zeleninou nalézají další využití jako krmivo pro zvířata. V popelnici přesto nejčastěji končí ovoce a zelenina, hotová jídla, ryby nebo mléčné výrobky. Rychle totiž ztrácejí na kvalitě a těžko se pro ně nachází okamžitý odbyt.

Jedním z řetězců, který zveřejňuje svá data on-line, je Tesco. Z prohlášení vyplývá, že Tesco od roku 2016 snížilo plýtvání potravinami o 71 procent a loni vyhodilo 4081 tun potravinového odpadu. Téměř devět z deseti potravinových přebytků vhodných ke konzumaci darovalo charitě, což činilo 1364 tun jídla pro lidi v nouzi. Úsporou více než 22 tisíc tun potravin, které skončily jako krmivo nebo byly darovány, Tesco ušetřilo za poslední čtyři roky 72 tisíc tun emisí.

Zdroj: iTesco, EU Fusions

Nové potravinářské fólie se vyrábí z biopolymeru kyseliny alginové obsaženého v mořských řasách. Tato látka se běžně používá například jako zahušťovač či stabilizátor v potravinách pod značkou E401. Vědci však nyní objevili unikátní vlastnosti tohoto biopolymeru, které umožňují jeho jednoduché zpracování do formy tenkého filmu. Tvorba fólie navíc nevyžaduje žádnou speciální technologii. Vyrábět ji tak mohou i běžní producenti potravin a obalů.

Hlavní výhodou nového materiálu je jeho vstřícnost k životnímu prostředí. Fólie je rozpustná ve vodě, kde se do jednoho dne rozloží z 90 procent. Materiál je navíc díky své přírodní bázi zcela poživatelný. Antioxidanty přítomné v mořských řasách také zpomalují proces oxidace, a prodlužují tak životnost balených potravin. „Jsme schopní navíc k foliím přidat i přírodní antivirové látky, které udrží jídlo ještě déle čerstvé. Jedná se například o látky obsažené v česneku, kurkumě a zázvoru,“ doplnil Grigory Zyryanov z Uralské Federální Univerzity.

Podle údajů České federace potravinových bank získaly banky v loňském roce o dva tisíce tun jídla více než v roce 2019, i přesto však byla poptávka vyšší než nabídka. „Objem potravin, které se nám letos povedlo shromáždit je enormní, a přesto nebyl dostatečný. V podzimním období jsme se kvůli stoupající poptávce dostali do situace, kdy byly naše sklady téměř prázdné. Naštěstí nás v té době finančně i potravinami podpořili tisíce drobných dárců a díky jejich příspěvkům jsme mohli nadále pomáhat tam, kde bylo potřeba,“ řekla ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.

Potravinové banky jsou neziskové organizace, které shromažďují potraviny a distribuují je charitativním a dobročinným organizacím. Jejich prostřednictvím se poté dostanou k seniorům, bezdomovcům, matkám samoživitelkám a dalším lidem v nouzi. V Česku aktuálně funguje patnáct potravinových bank, jejichž kompletní seznam lze najít na webových stránkách kamsnim.cz. Většinu zásob banky získávají od obchodních řetězců, z potravinových sbírek, evropského programu potravinové a materiální pomoci, pěstitelů, producentů či jednotlivců.

Česká společnost Logio vyvinula unikátní software, který dokáže analyzovat nákupní chování zákazníků a zohlednit přitom další faktory, jako je například sezónnost. Výsledkem je předpověď budoucího prodeje i účinků propagačních a slevových akcí. Neziskové položky pak sám navrhne zlevnit, aby zbytečně neskončily v koši a zároveň ve skladu co nejdříve uvolnily místo žádanějšímu zboží.

Systém, který nyní využívá už více než stovka e-shopů, provádí tyto operace automaticky každý den. Dramaticky tím ubývá zboží, které se musí odepsat a vyhodit. Jeden z největších on-line supermarketů Košík.cz tak dokázal snížit množství vyhozených potravin o celých 75 procent. Výrazná je tak nejen úspora peněz, ale i menší zátěž pro životní prostředí.

Zdroj: Zachraň jídlo

Třetina ovoce a zeleniny vypěstované v Evropské unii končí v koši, protože nesplňuje nároky na předepsaný tvar a celkové vzezření. „Ačkoliv vzhled nezasahuje do nutriční kvality potravin, používá se jako marketingová strategie,“ upozorňuje na svých webových stránkách designérka Júlia Roca Vera. Nevzhledné potraviny proto sbírá a vyrábí z nich kosmetické produkty. Její kolekce nese název Lleig, což v katalánštině znamená ošklivý. Z jediného pomeranče přitom dokáže beze zbytku vyrobit mýdlo, hydratační gel, máslo, vonné potpourri a džus.

Kromě pomerančů lze využít i jiné často vyhazované druhy ovoce a zeleniny, jako jsou banány, jablka či mrkve. Svým projektem chce Roca Vera podnítit veřejnost k omezení plýtvání a upozornit na nesmyslné ideály krásy nejen potravin, ale i lidí. „Příroda nás stvořila v různých tvarech a formách, my jsme ale vytvořili binární kód, který klasifikuje lidi – a v tomto případě i zeleninu – jako krásné nebo ošklivé,“ uvedla Roca Vera pro server Dezeen.

Výzkum se zaměřil na otázku, jak nemoc covid-19 a s ní spojená opatření změnily naše stravovací návyky. Jedno ze zjištění bylo, že v důsledku karantény začalo více lidí vařit doma a méně si kupovali již hotová jídla. Lidé z téměř v poloviny zapojených zemí také projevili menší zájem o slané i sladké pochoutky, jako jsou sušenky nebo chipsy.

„Konzumace sladkých a slaných produktů obvykle stoupá, když jsou lidé ve stresu. V době pandemie byla ale tato potřeba v mnoha zemích vyplněna domácími dobrotami,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu De Backer.

Výzkum vedl belgický výzkumný tým FOOMS (Food, Media and Society) z univerzity v Antverpách a zapojili se do něj lidé z desítek zemí světa. Výsledky ukázaly, že zatímco zájem o hotová jídla poklesl, lidé daleko více utráceli za ovoce a zeleninu. To je podle Beckera způsobené zvýšeným zájmem o zdraví, ale také větším množstvím času, které lidé na plánovaní nákupních seznamů měli. Kvůli hrozbě z možného nedostatku jídla lidé více spotřebovávali zbytky a méně jídlem plýtvali.

Zdroj: Reuters.com

Plýtvání jídlem je především neekonomické. Ředitel školy Ota Benc udělal průzkum, jehož výsledky byly alarmující. „Zjistili jsme, že třicet, padesát, i více porcí se denně vyhodí. Kdyby se to mělo přepočítat na škody, tak to vycházelo doslova na statisíce,“ uvedl Benc. Zjistilo se přitom, že spousta dětí a rodičů se mnohdy zapomene do nabídky jídel podívat a zvolit preferovanou variantu oběda. „Dost často si děti i rodiče druhou volbu neobjednají. Například ryba není oblíbené jídlo, ale je na pozici jedna, takže ji mají automaticky. Na pozici dvě je jídlo, které by bylo akceptovatelné, ale oni si je nevyberou, protože když to nebudou chtít, tak to vyhodí,“ přiblížil ředitel jeden z důvodů vysokého počtu zbytků.

Situaci pomohla změnit osvěta mezi dětmi, kdy jim bylo vysvětleno, že je jejich zodpovědnost, aby to, co mají na talíři, snědly. V důsledku toho se zvedl počet objednávek dvojek, zároveň si děti více říkají, kolik jídla chtějí. Není problém, aby si šly dvakrát třikrát přidat. Podle vedoucí kuchařky Renaty Petruželkové a vedoucí školní jídelny Miroslavy Ligmajerové se jedná o 75 až 80procentní zlepšení.

Zdroj: iRozhlas.cz

Přestože byla v letošním roce ovocná úroda malá, paběrkováním se organizaci podařilo získat rekordní množtsví potravin, a to i díky rozšíření činnosti do dalších oblastí – letos paběrkovali dobrovolníci z Prahy, Brna, Českých Budějovic a Litoměřic. Za pět let od zahájení projektu už se touto cestou zachránilo 53,5 tun jídla. Častokrát jde o plodiny, které neodpovídají estetickým standardům nebo se zemědělcům nevyplatí sbírat.

„Vypěstování těch potravin stojí nějakou energii. Pokud se to zaorá nebo prostě nechá shnít, všechna tato investovaná energie přijde na zmar. Tyto suroviny alespoň poslouží lidem, kteří by si je třeba nemohli dovolit koupit,“ říká dobrovolnice Kateřina Peřinová. Nasbírané plodiny jsou věnovány potravinovým bankám, pro jejichž klienty jde o vítané oživení jídelníčku.

Technologie Winnow, jíž dali vzniknout londýnští inovátoři, dokáže detailně monitorovat potravinový odpad. Podniky v oblasti gastronomie pak mohou efektivněji nakupovat suroviny, snížit výdaje nebo třeba zjistit, jaké položky z menu zákazníkům nejvíce chutnaly. Některým restauracím se tak podařilo snížit odpad až o 56 %.

Chytrý koš je vybaven digitální váhou, kamerou a tabletem. Pomocí těchto technologií automaticky rozpozná vyhozené potraviny a poskytne detailní report. Kromě informací ohledně finanční úspory umí propočítat také úsporu environmetální, tedy jak moc citlivější hospodaření s potravinami prospělo životnímu prostředí. Winnow Vision, jak se nejnovější produkt nazývá, sklízí pozitivní ohlasy a zájem o něj mají i velké značky včetně obchodního domu IKEA.

Zdroj: https://zachranjidlo.cz/7888/winnow/

Na první pohled by se leckteré Pichlerovy objekty mohly jevit krásné, nicméně záhy člověk zjistí, že všechno vyobrazené jídlo i pití je zkažené, plesnivé či zkyslé. Jednoduše se s ním stalo to, co sami ve svých ledničkách často dopouštíme.  V Evropě jsou totiž za 41 procent vyhozeného jídla zodpovědní právě spotřebitelé. Na vině je špatné skladování, nakupování ve velkém nebo nedostatečný přehled o stavu ledničky.

Rakouský fotograf své snímky doplňuje popisky, na nichž nechybí název potraviny, lokalita původu, ale také informace o tom, kolik vody se na výrobu či vypěstování spotřebovalo i jaká je uhlíková stopa produktu. Člověk si tak může udělat jasnější představu o tom, co všechno se vlastně skrývá za vyhozenou mističkou jahod nebo krabicí mléka.

KUŘE. Původ: Behamberg, Rakousko / Vzdálenost dopravy: 183 km / Způsob dopravy: Nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 3,54 kg/kg / Celková spotřeba vody: 1551 l/kg

JAHODY. Původ: Verona, Itálie / Vzdálenost dopravy: 741 km / Způsob dopravy: Nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 0,35 kg/kg / Celková spotřeba vody: 348 l/kg

PASTERIZOVANÉ MLÉKO. Původ: Knittelfeld, Austria / Vzdálenost dopravy: 202 km/ Způsob dopravy: Nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 0,97 kg/kg / Celková spotřeba vody: 488 l/kg

CITRONY. Původ: Lemesos, Kypr / Vzdálenost dopravy: 2.050 km/ Způsob dopravy: Loď, nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 0,72 kg/kg / Celková spotřeba vody: 448 l/kg

SÝR EMMENTALER. Původ: Signau, Švýarsko / Vzdálenost dopravy: 871 km / Způsob dopravy: Nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 8,65 kg/kg / Celková spotřeba vody: 3646 l/kg

PŠENIČNÁ MOUKA. Původ: Ural, Rusko / Vzdálenost dopravy: 3.873 km/ Způsob dopravy: Nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 1,30 kg/kg / Celková spotřeba vody: 1854 l/kg

ZMRZLINA. Původ: Vídeň, Rakousko (suroviny z celého světa) / Vzdálenost dopravy: od 100 do 8.500 km / Způsob dopravy: Letadlo, loď, nákladní auto / Celková uhlíková stopa: neznámá / Celková spotřeba vody: neznámá

ANANAS. Původ: Guayaquil, Ekvádor / Vzdálenost dopravy: 10.666 km/ Způsob dopravy: Letadlo, nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 11,94 kg/kg / Celková spotřeba vody: 360 l/kg

BABY MRKEV. Původ: Arumeru, Tanzánie / Vzdálenost dopravy: 6.068 km / Způsob dopravy: Letadlo, nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 6,59 kg/kg / Celková spotřeba vody: 24 l/kg

DLOUHOZRNNÁ RÝŽE. Původ: Okinawa, Japonsko / Vzdálenost dopravy: 9.300 km / Způsob dopravy: Loď, nákladní auto / Celková uhlíková stopa: 0,92 kg/kg/ Celková spotřeba vody: 1675 l/kg

Nejnovějším přírůstkem mezi obchody, které nabízejí nevzhlednou zeleninu, je britská odnož německého supermarketu Lidl. V rámci iniciativy Too Good to Waste mohou zákazníci v obchodech zakoupit krabice s plodinami nevyhovujícími estetickým kritériím. Pětikilový box vyjde na 1,5 libry. Společnost už dříve v rámci boje s plýtváním potravinami přislíbila, že do roku 2020 sníží objem vyhozeného jídla ve svých obchodech o čtvrtinu.

Nedokonalé potraviny lze už nějaký čas zakoupit také u nás. Tzv. křivou zeleninu, která nesplňuje běžné nároky na velikost, tvar nebo texturu, má v nabídce například obchod Penny. Jako Neobyčejné kousky je prodává se slevou minimálně 10 % oproti běžné zelenině. Zákazníci ji najdou také v sortimentu prodejen Tesco, i když pouze ve dvanácti vybraných supermarketech. Online lze křivou zeleninu zakoupit na Rohlík.cz, který ji nabízí ve spolupráci s organizací Zachraň jídlo.

Právě tato iniciativa je v Česku velkým bojovníkem za snížení plýtvání potravinami. Před třemi lety nasytili dobrovolníci v Praze polévkou z křivé zeleniny na dva tisíce lidí. V rámci kampaně Jsem připraven, kde lidé svým podpisem stvrdili svou připravenost k nakupování nevzhledných plodin, získali přes 12 tisíc podpisů. Krátce po jejím spuštění začaly obchody zařazovat tyto potraviny do svého sortimentu.