Na cílenou aplikaci pesticidů se zaměřuje tzv. precizní zemědělství a zároveň je tato optimalizace jedním z dlouhodobých cílů evropské politiky. „Výsledky řady výzkumů ukazují výraznou úsporu herbicidů při jejich cílené aplikaci, ať už v podobě bodového využití nebo plošného variabilního dávkování. Objem použitého postřiku se může snížit o 30 až 80 procent,“ přiblížil Vojtěch Slezák z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU.

Kromě úspory nákladů pro pěstitele je výsledkem cílené aplikace menší zátěž pro životní prostředí. Drony zaznamenávají RGB a spektrální snímky pomocí senzorů. „Jejich použití se liší podle potřeby s ohledem na fáze růstu rostlin. Například u spektrálních snímků můžeme využít toho, že plevele a plodiny mají v růstových fázích různou spektrální odrazivost. To znamená, že jsme schopní na snímku obě rostliny rozlišit,“ popsal Slezák. Kvalita sběru a dat závisí na mnoha faktorech v celém procesu.

Díky zařízení se výrazně sníží plocha, na které město plevel likviduje pomocí přípravků s glyfosátem. Ten totiž označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Na druhou stranu Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky považují glyfosát za neškodný.

Obyvatelé Olomouce nenechali nic náhodě a zorganizovali výzvu, pod níž se podepsalo několik desítek lidí. V ní žádali radnici, aby nepoužívala k hubení plevelů herbicidy s glyfosátem. Město si pak nechalo zpracovat analýzu alternativního hubení plevelů. Díky ní se na veřejných plochách ve městě od příštího roku sníží použití těchto přípravků. Nahradí je speciální parní stroj, který vyjde asi na 1,8 milionu korun. Zařízení bude možné využít mimo jiné i k šetrnému odstranění graffiti.

Zdroj: ekolist.cz

Chemická látka glyfosát je obsažena v přípravcích na odstraňování plevele. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ji ve své zprávě z roku 2015 označila za „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“. Glyfosát se přitom stále používá při údržbě veřejných prostranství, chodníků a komunikací. K jeho užívání již existují bezpečné alternativy, například suché i mokré termické metody nebo mechanické odstraňování plevele.

„Používání glyfosátu na veřejných prostranstvích představuje pro Brňany zdravotní riziko. Proto jej Veřejná zeleň města Brna nebo Správa hřbitovů již nepoužívají a plevel likvidují mechanicky nebo za použití horké páry,“ vysvětlil náměstek primátora pro životní prostředí Martin Ander. Stejným způsobem postupuje na většině svého území také městská část Brno-střed. „Nyní jde o to, aby se bez těchto jedovatých postřiků obešli také další správci travnatých ploch a chodníků ve městě, jde přece o zdraví nás všech,“ dodal Ander.