Experimentu se účastnilo 18 papoušků a jejich majitelé. Vědci nechávali opeřence vzájemně komunikovat přes tablet. Papouškům jejich majitelé nejdříve ukázali, že když zazvoní na pověšený zvoneček, tak se před nimi ukáže obrazovka s fotografiemi dalších ptáků v experimentu. Papoušek si pak mohl vybrat, s kým bude telefonovat, když se dotkl zobákem fotografie na obrazovce. 

Během výzkumu vědci zjistili, že papoušci telefonovat dokážou, díky virtuální interakci s jinými opeřenci jsou navíc i šťastnější. Výzkumníci zaregistrovali, že jakmile papoušci pochopili zvonění na zvonek, tak si rádi o konferenční hovory říkali. Během samotného hovoru na nich bylo znát, že si ho užívají. Napodobovali například chování papouška na obrazovce, společně zpívali nebo si společně čistili peří. Někteří dokonce společně usínali. Další co chvíli odletěli dál od tabletu pro nějaký předmět a ten pak při návratu k obrazovce ukazovali svému kamarádovi. Papoušci si také mezi dalšími účastníky experimentu rychle našli oblíbence a dožadovali se telefonátu právě s nimi.

Vědci na papoušky vyzkoušeli test, ve kterém se osvědčili někteří šimpanzi. Ti se odmalička učí, jak se dají vybírat termiti v termitišti. U zvířat je to výjimečná dovednost. „Papoušci používali více nástrojů naráz. Pořadí volí podle toho, co řeší,“ uvedl ornitolog David Hořák. Přirovnal to k návštěvě instalatéra v bytě. 

Papoušci se měli probojovat k ořechu v krabici. Aby se k němu dostali, museli předtím prorazit papírovou membránu. „Oříšek si pak podávali přepůleným brčkem,“ vysvětlil Hořák. Brčko samo o sobě nedokázalo protrhnout membránu, bylo proto potřeba ho použít až jako druhý nástroj v pořadí. Podobně šimpanzi v původním pokusu museli pochopit, že nejdřív se jim hodí tlusté dřívko, aby si udělali díru do termitiště, a pak teprve tenké, aby vytáhli termity, které konzumují.

„Mezi ptáky se začaly objevovat rozdíly. Někteří problém řešili rychleji, snáze se učili, a dokonce se naučili nosit více nástrojů pohromadě,“ popsal biolog Petr Svoboda. Někteří ptáci se v tomto testu jevili jako obzvlášť šikovní – ten s přezdívkou Figaro se k ořechu dostal už za 35 sekund. Vědci se nyní pokusí ověřit, zda se vlohy pro podobné používání nástrojů dědí, případně otestují geny, kterých se to týká.

Všechno nejlepší, milá želvo!

Želva jménem Jonathan se narodila v roce 1832. Ve svém věku, neuvěřitelných 190 letech, se probojovala do Guinesovy knihy rekordů. Nejedná se přitom jen o nejstarší želvu. Jonathan je totiž oficiálně nejstarším pozemním zvířetem mezi všemi druhy.

Jeho pokročilý věk se podepsal na zraku, Jonathan je totiž slepý. Sluch mu ale slouží výborně. Má rád společnost lidí, tudíž mu ji chovatelé dopřávají tak často, jak je to možné.

Nová technika ulehčí ochranu zvířat

Odebírání vzorků DNA z vody není žádnou novinkou. Vědci metodu zvanou e-DNA již několik let používají k určování toho, co ve vodě žije. Odborníci z Británie a Dánska však učinili přelomový objev, když se pokusili odebrat DNA ze vzduchu v zoologických zahradách. Podařilo se jim tímto způsobem určit řadu zvířat, která v zoo žijí, jejich potravu a zvířata v blízkém okolí. „Je to cesta, jak se dostat k neočekávaným výsledkům, identifikovat v nedostupném terénu vzácné druhy,“ řekl zoolog Miloš Anděra. Rozbor e-DNA by přitom měl pomoci rozpoznat nejen druhy, ale i jednotlivce. Díky tomu by do budoucna měla být také snadnější jejich ochrana.

Kleptomanie se nevyhýbá ani papouškům

Papoušci nejen že dovedou leckdy překvapit svými zábavnými hláškami a popěvky, někdy taky překvapí dalšími „talenty“. Například nenechavý papoušek na Novém Zélandu zaskočil turisty, když jim při horské túře v národním parku Fiordland na Jižním ostrově ukradl outdoorovou kameru a natočil sám sebe při letu. Stalo se tak při odpočinku rodiny u horské chaty, kde natáčela hejno papoušků. Jeden z nich pak odloženou kameru vzal do zobáku a odletěl.

Záběry z kamery pak odvysílala místní televize díky tomu, že se okradené rodině podařilo opuštěnou kameru v terénu zase najít. „Prostě jsme šli za zvukem, spatřili jsme papoušky ve stromě. Když nás slyšeli přicházet, tak uletěli. Syn se šel podívat na skály, které vypadaly jako příhodné místo, kde by mohl pták přistát, a tam kamera ležela. Stále ještě natáčela,“ popsala zážitek místní stanici TVNZ Alex Verheulová. Video je k vidění zde.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Optimist Daily, iRozhlas, Ekolist

Vlkům se u nás daří

Vlčata vycenila zoubky hned na několika místech v Česku. Jedná se o poměrně nezvyklý jev. Letošek je výjimečný tím, že víme nejméně o osmi vlčích smečkách, které se rozmnožily na území severních a západních Čech. Vyplývá to z monitoringu takzvaných vlčích hlídek, lesníků či správ chráněných území. Podle nich se vlčata vyklubala na svět v přeshraničních smečkách v Orlických horách, na Broumovsku, v Lužických horách, na Šluknovsku, v Českém Švýcarsku a v Krušných horách. 

Podle dostupných dat je na území České republiky momentálně 22 vlčích teritorií. Z toho 19 jich je v pohraničních oblastech a některá na území Česka zasahují jen částečně. Ve 14 případech se jednalo o smečky, které v tuzemských podmínkách čítají obvykle čtyři až šest jedinců. V meziročním srovnání se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu. Podle všeho u nás tedy vlčata prospívají.

Jelen zachráněn. Lidé projevili solidaritu s trpícím zvířetem

Soucit s jelenem, který několik let trpělivě snášel pneumatiku ověšenou kolem krku, projevili američtí ochránci přírody. V Coloradu mu od jeho břemene pomohli pracovníci přírodního parku. Nejprve zvířeti podali uklidňující látky, aby mu následně odstranili paroží. Díky tomuto úkonu mu pak mohli sundat pneumatiku přes hlavu. 

Odstranění nevyžádané zátěže jelenovi patrně velmi ulevilo. Do pneumatiky se totiž postupem času dostala hlína a jehličí. Pro asi 270 kilogramů vážícího jelena to znamenalo nosit 16 kilogramů váhy navíc. Odchytit se ho ochránci přírody snažili už od roku 2019, kdy jej spatřili poprvé. Podařilo se jim to však až nyní.

Pražská zoologická zahrada získala ocenění. Uhádnete za co?

Velkou poctu si vysloužila pražská zoologická zahrada. Získala od Světové asociace zoologických zahrad a akvárií nejvyšší ocenění WAZA Conservation Award. Cenu obdržela za projekt Návrat divokých koní a dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského. Jde o šestou zoologickou zahradou na světě, která toto vyznamenání získala. „Udělení WAZA Conservation Award je událostí, která přesahuje prostředí zoologických zahrad a která nemá význam jenom pro Prahu. A nic mi neudělá větší radost, než když alespoň malým dílem přispěje k tomu, aby ochraně biodiverzity byla věnována větší pozornost,“ sdělil první dojmy z ocenění ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Kůň Převalského je posledním přežívajícím divokým druhem koně. Zoo Praha chová koně Převalského od svých počátků. Ve spolupráci s Armádou České republiky se jí podařilo přepravit do Mongolska třicet čtyři koní Převalského a přispět tak k ochraně druhu a obnově volně žijících populací přímo v místě původního výskytu. Současně Zoo Praha v poslední dekádě významně podporuje provoz a rozvoj přísně chráněné oblasti Velká Gobi B, kde počet koní Převalského již překročil tři sta padesát.

Unikátní chovatelský úspěch se podařil v Ostravě

Když se daří, tak se daří. To je případ ostravské zoologické zahrady, ve které se letos povedlo odchovat devět z deseti vyklubaných papoušků. Největším úspěchem je přitom přírůstek menšího druhu jihoamerického papouška amazónka bělobřichého, kterého se v rámci evropských zoo daří rozmnožovat pouze v Ostravě. 

„Druh je momentálně chován v 13 evropských zoologických zahradách v počtu 32 jedinců, ale rozmnožování se daří pouze v ostravské zoo, kde je amazónek chován od roku 2003. Zoo Ostrava je zároveň jedinou českou zahradou, kde je tento druh zastoupen. Nízký počet odchovů, celková vzácnost a ohrožení v přírodě jsou hlavními důvody, proč se tomuto druhu zoo v Ostravě intenzivně věnuje,“ uvedla tisková mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Amazónek bělobřichý se v přírodě vyskytuje v tropických oblastech severní Brazílie. „O životě a rozmnožování tohoto druhu v přírodě máme jen málo záznamů. Není známa ani početnost volně žijící populace. Počty volně žijících jedinců ale klesají, a to především z důvodu úbytku a ničení původního prostředí v důsledku kácení deštného lesa,“ dodala Nováková. K dalším hrozbám patří také ničení hnízdních lokalit a odchyt ptáků pro obchod s domácími mazlíčky. V Červeném seznamu ohrožených druhů je papoušek veden jako ohrožený. Ostravská zoologická zahrada chová v současnosti 22 druhů papoušků.

Zdroj: České noviny, Ekolist, Zoo Praha, Zoo Ostrava

Podle výzkumníků používají papoušci, jež žijí na Tanimbarských ostrovech v Indonésii, hned tři typy nástrojů. První a nejsilnější z nich tvoří celá větev zbavena části pahýlu a sloužící k rozříznutí plodu, aby se ptáci dostali k jeho vnitřku. Druhý typ příboru má podobu drobné a oštípané větve a zastává funkci nože k proříznutí vrstvy, jež obklopuje semeno. Poslední druh, oloupaná větévka, pak slouží jako lžíce k vydlabání semena z plodu. Na jeden kus ovoce přitom ptáci použijí průměrně osm nástrojů.

Podle vědců však touto schopností výroby příborů nedisponují zdaleka všichni papoušci tohoto druhu. „Ukázalo se, že v hejnu o patnácti ptácích to dokázali pouze dva jedinci,“ uvedl spoluautor studie Mark O’Hara. Tato dovednost tak pravděpodobně není geneticky podmíněna a jedná se spíše o individuální inovaci, na kterou si každý jedince přijde sám, případně se ji od sebe učí navzájem.

Zdroj: The Guardian

Vše začalo minulý rok, kdy si Frank u svého papouška všiml zvláštního pěveckého talentu. Ten začal improvizovaným zpěvem doprovázet jeho hru na kytaru. Postupně se z dvojice stalo populární duo, které během pandemie bavilo internet. Informoval o tom server AV club.

Do repertoáru dvojice, která si říká Frank Maglio Tico & the Man, zařazuje především hity 60. a 70. let. Střihla si třeba hitovku Stairway to Heaven od Led Zeppelin nebo Wish Your Were Here od Pink Floyd. Poslechnout si oblíbené skladby v podání nezvyklého dua můžete na jeho YouTube kanálu s téměř 150 tisíci odběrateli i vy.

Historie brněnského chovu nestorů kea sahá až do roku 2000, kdy se zde objevil samec Hugo jako vůbec první jedinec svého druhu v republice. Pocházel z německého Stuttgartu. O tři roky později se jej podařilo spárovat se samicí Kejinou. K odchovu mláďat však nedošlo. Pro úspěch je totiž důležitá harmonizace páru, která může v některých případech trvat i několik let.

Nestoři patří k nejchytřejším a nejvynalézavějším ptákům na světě. Papoušci jsou všežraví, ve volné přírodě žijí vysoko v chladných novozélandských horách, kde nejčastěji hnízdí v jeskyních. Jedná se o společenské živočichy, kteří se často pohybují ve velkých skupinách. V současné době patří k ohroženým druhům.

Mláděti odchovávanému v zázemí Zoo Praha jsou nyní téměř dva měsíce a chovatelé jej musí krmit každých pět hodin. Drobeček aktuálně váží více než šest set gramů. Chovatelé jej krmí i v nočních hodinách. Protože přijímá převážně ovoce a má rychlé trávení, mohlo by při déle trvající pauze hladovět a ztrácet na váze.

Papoušek tricha orlí je doma v deštných lesích nižších poloh novoguinejských velehor. Tito opeřenci nehnízdí v opuštěné dutině stromu jako většina ostatních papoušků. „Pro stimulaci hnízdění si dutinu v tlejícím kmeni potřebují sami vyhloubit,“ popsal přípravy pro úspěšný odchov kurátor ptáků Antonín Vaidl. „Připravili jsme jim tedy kmen a dutinu ještě zcela napěchovali hoblinami. Trichové si prokousali vstupní otvor a vynášeli hobliny z dutiny, čímž se evokovala právě tato hnízdní adaptace,“ dodal Vaidl.

Rákosův pavilon se stal domovem vzácných papoušků včetně ary kobaltového, z nichž některé druhy zoologická zahrada chová jako jediná v Evropě. „Rákosův pavilon představuje papoušky v prostředí, které rostlinstvem, modelací terénu i výmalbou téměř dokonale odpovídá lokalitám, kde žijí v přírodě,“ řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Návštěvník se tak při procházce pavilonem cítí jako na cestě kolem světa, která mu umožní nahlédnout do vzdálených míst, Novým Zélandem počínaje a Ohňovou zemí konče. Toto pojetí je především dílem kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla,“ doplnil.

Slavnostního otevření pavilonu se zúčastnila Ludmila Rákosová, manželka mecenáše, ale i pražský primátor Zdeněk Hřib, známí herci a další. „Mě určitě nejvíce zaujal ara kobaltový neboli ara Learův, to je jednoznačně nádherný papoušek, a vidět ho takřka v přirozeném prostředí, které působí skutečně tak, jako by člověk byl v Brazílii, to je výjimečný zážitek, který stojí za návštěvu pražské zoo,“ uvedl primátor Hřib.