Při běžných pracích v lomu si jeden ze zaměstnanců všiml podivných útvarů v hornině. Po bližším zkoumání se ukázalo, že se jedná o perfektně zachované dinosauří stopy. Tyto otisky patří dvěma rozdílným druhům – masožravému teropodovi Megalosaurovi, jenž dorůstal délky až šesti metrů, a býložravému sauropodovi rodu Cetiosaurus, jehož délka mohla přesáhnout 18 metrů.

Na průzkumu naleziště se podílelo více než 100 odborníků, včetně vědců z Oxfordské a Birminghamské univerzity. Během června 2024 se jim podařilo odkrýt pět sekvencí stop, přičemž jedna z nich měří neuvěřitelných 150 metrů. Díky tomuto objevu se lom Dewars Farm Quarry stal nejrozsáhlejším nalezištěm dinosauřích stop ve Velké Británii.

Paleontologové věří, že v lomu by mohly být objeveny další podobné stopy. Tento průlomový objev otevírá nové možnosti pro výzkum života v období jury a poskytuje neocenitelné informace o pohybu a chování pravěkých obrů, kteří kdysi dominovali naší planetě.

Oldovanské nástroje jsou jedněmi z prvních, které předchůdci člověka používali. Jde o hrubě opracované kameny, díky kterým pralidé dokázali zpracovávat i takovou potravu, na kterou jim vlastní zuby (nebo ruce) nestačily. To vedlo ke zlepšení jejich adaptability na prostředí a k následnému rozšíření z Afriky do Asie. Kvalitnější strava pak podle teorií vedla k tomu, že se příslušníkům roku homo začal zvětšovat mozek. Používání těchto nástrojů se typicky datuje do doby před 2,7 až půl milionem let.

Již dříve vědci našli indicie, že s opracovanými kameny uměly zacházet i jiné vývojové větve lidoopů. Nález primitivnějších kamenných nástrojů v severní Keni z roku 2011 ukázal, že 3,3 miliony let staré úštěpy patřily nejspíše rodu Australopithecus afarensis. Archeologové proto pátrali po mladších nástrojích, aby našli ve vývoji člověka kontinuitu.

Stačily jim zuby, přesto kuchali hrochy kameny

Spojení napříč statisíci let paleoantropologům poskytlo právě naleziště v oblasti Nyayanga. Opracované kameny, které archeologové v roce 2017 odkryli nedaleko Viktoriina jezera, byly staré 2,8 milionu let, což koliduje s datací prvních nálezů rodu homo. O to překvapivější bylo objevení mohutné stoličky Parantropa, jednoho z vyhynulých předchůdců člověka. Mělo se totiž za to, že tito hominidé se silnými zuby a opičí lebkou ke své obživě nepotřebovali nástroje.

Hroší kostra, u níž byly zuby nalezeny, v sobě měla zářezy z několika nalezených čepelí. „V té době již byli výrobci nástrojů v opracovávání zběhlí,“ říká Peter Ditchfield, geolog z Oxfordské univerzity, který byl členem datovacího týmu. „Nebyli to žádní nováčci – kameny o sebe mlátili už dříve. To naznačuje dřívější vznik oldovanských nástrojů,“ dodává s odkazem na to, že se tento druh nástrojů nejspíše začal používat již před třemi miliony let.

Otázkou však stále zůstává, kdo nástroje ve východní Africe vyrobil jako první a kdo je začal používat. „Začínáme vidět spoustu různých [hominidů], kteří mohli být schopni vyrábět kamenné nástroje,“ říká Sonia Harmand z univerzity Stony Brook, která objevila nástroje australopitéka. „Líbí se mi myšlenka, že se mohli učit přímo jeden od druhého,“ dodává archeoložka. Tým paleoantropologů se do regionu Nyayanga znovu chystá toto léto. Podaří se jim přijít na kloub tomu, který z druhů měl v evoluci nejdůležitější slovo?

Obrovský mořský predátor jménem Thalassotitan atrox obýval moře v oblasti dnešního Maroka zhruba před 95 až 66 miliony lety, dokud nevyhynul po dopadu meteoritu s názvem Chicxulub. Šlo o zástupce ze skupiny plazů mosasaurů, jejichž přeživšími potomky jsou dnes hadi a varani.

Nebyli to žádní malí tvorové, největší z nich mohli dorůstat až délky 15 metrů. Objevená fosilie lebky a čelisti poblíž Casablanky patřila zhruba 10metrovému kousku. Mosasauři se živili dalšími mořskými plazy, například plesiosaury, o kterých jsme psali nedávno. Objev francouzských paleontologů ukazuje, jak pestrý byl život na Zemi před vyhynutím neptačích dinosaurů.

Zdroj: 100+1 zahraniční zajímavost, University of Bath

Tým paleontologů z Univerzity v Bathu objevil v řece Kem Kem fosilní pozůstatky (kosti a zuby) více než 10 dospělých plesiosarů, kteří měli až tři metry, a dokonce i jednoho mláděte. Na stejném místě byly nalezeny také vodní dinosauři spinosauři, žáby, krokodýli, želvy a různé druhy ryb.

Úplně poprvé byli plesiosauři zaznamenáni v nálezech v roce 1823. Podle všeho by bájnou lochnesskou příšerou měl být právě tento vyhynulý druh. Dlouho se ale tato fáma vyvracela právě tvrzením, že šlo pouze o mořské živočichy, což tento objev dementuje. Že by ale přežili až do našich věků právě ve Skotsku, je velmi nepravděpodobné.

Zdroj: Phys.org, 100+1 zahraniční zajímavost

Kosti se podařilo objevit už minulý rok 20. ledna 2021. Po roce zkoumání dospěli k závěru, že se zřejmě jednalo o největšího tvora, který kdy na planetě Zemi žil. Ocasní obratle, části pánve a další kosti gigantického ještěra, který před 98 miliony lety brázdil dnešní provincii Neuquén v argentinské části Patagonie, nalezli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na nálezy fosílií bohatá.

Nalezený dinosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech. Není však zatím jasné, ke kterému druhu objevený dinosaurus patřil. Vědci nicméně nepředpokládají, že by se jednalo o nový druh.

Zdroj: Ekolist