Letošní ročník přilákal kolem 140 plavců a ukázal, že otužování není jen záležitostí mladých sportovců. Nejstaršímu účastníkovi bude letos 86 let a mnozí z nich mluví o tom, že jim pravidelný kontakt se studenou vodou pomáhá udržovat zdraví, lepší kondici i radost ze setkávání s podobně naladěnými lidmi.

Lékaři zároveň připomínají, že otužování může být prospěšnou součástí zdravého životního stylu, pokud se k němu člověk dostává postupně a s respektem k vlastnímu zdravotnímu stavu. Právě rozumný přístup, trpělivost a pravidelnost dělají z této aktivity cestu, která může přinášet nejen odolnější tělo, ale i větší psychickou pohodu.

I přesto, že po 130 letech na hoře Fudži nenapadl sníh, čekaly na výpravu pořádné extrémy – teplota minus sedm stupňů Celsia, pocitově dokonce minus 18 stupňů Celsia, vítr dosahující 50 kilometrů za hodinu a výzva vysoké nadmořské výšky 3 776 metrů nad mořem. Tým o pěti lidech zdolal Fudži bez kyslíkových přístrojů, jeho členové měli na sobě v náročných podmínkách jen boty, kraťasy, čepici a rukavice.

V roce 2023 v říjnu dosáhla česká expedice úspěchu na Kilimandžáru, kde vystoupala na vrchol Uhuru Peak ve výšce 5 895 metrů nad mořem za 23 hodin a 12 minut bez aklimatizace a kyslíkových přístrojů. Jako první tým na světě Češi to zvládli za méně než 24 hodin. Zatímco v místě startu v nadmořské výšce 1 800 metrů teploměr ukazoval přes 30 stupňů Celsia, na vrcholu hory bylo pocitově deset stupňů pod nulou. V příštím roce se skupina chystá vypravit na Antarktidu.

Proč se začít otužovat?

Mezi největší výhody otužování patří kladný vliv na celý imunitní systém pomocí stimulace bílých krvinek, které pak také bojují mimo jiné i proti nádorovým buňkám. S menší pravděpodobností se nachladíte, lépe odoláte také angíně nebo chřipce.

Pokud si vás nemoc najde i tak, vypořádáte se s ní rychleji  a její průběh nebude tolik náročný. Pomoci vám může i proti zánětům, alergiím nebo také vysokému krevnímu tlaku. Zlepší se také celkový oběh krve, z čehož se bude radovat vaše srdce a cévy.

Efektem studené vody je i následné uvolnění endorfinů do těla, což je poté patrné na psychickém zdraví, duševní pohodě i rovnováze a kvalitě spánku. Při styku s chladem budete trénovat svou fyzickou i duševní vytrvalost a disciplínu. Snadněji se pak budete pohybovat ve stresových situacích běžného života.

Výhod otužování je nespočet, nezapomínejte však na limity svého zdraví a těla. Bez přípravy může mít vystavení těla extrémnímu chladu i negativa, mezi ně patří možnost podchlazení či dokonce popálení. Otužování se vyhněte také v období menstruace nebo při akutní bolesti zad.

Jak se začít otužovat?

S otužováním začínejte postupně. Při sprchování na závěr použijte studenou vodu, jejíž teplotu budete postupně snižovat. Nepoužívejte ihned ledovou vodu, vaše tělo na to ještě nebude připravené a vy se akorát nachladíte. Ze začátku zůstaňte pod chladnou vodu maximálně dvě minuty, postupně tento interval můžete prodlužovat. Při sprchování studenou vodou se trošku hýbejte. Studená voda nejvíce poslouží ráno, kdy se pomůže vašemu tělu pořádně probudit.

Pokud zvolíte další cestu otužování a budete se koupat, v rybnících, řekách nebo třeba v moři, nezapomeňte se před vkročením do vody zahřát pohybem. Stačí se malinko proběhnout či udělat pár dřepů. Zároveň to však se sportovním výkonem nepřehánějte – chcete své tělo jen trochu rozehřát. Při pobytu venku mějte po celou dobu nasazenou čepici, protože nejvíce tepla uniká právě z oblasti hlavy.

Ve vodě nebuďte příliš dlouho. Poslechněte své tělo a své individuální potřeby a když už se budete cítit nepříjemně, z vody vylezte. Hned poté se osušte suchým ručníkem a oblečte se do teplého a hřejivého oblečení. Snažte se otužovat v něčí přítomnosti, aby vám byla v případě nevolnosti či jiných komplikací pomoc na dosah ruky.

Otužovat se můžete i bez vody – nejpřirozenější je otužovaní vzduchem. Stačí jít každý den na procházku a obléct se lehčeji. Místo tří svetrů si vezměte třeba jen dva. Po celou dobu však buďte v pohybu, teplo vám zajistí právě rozproudění krevního oběhu.

Kromě otužování v jezeře nebo ve sprše můžete zkusit také finskou saunu, která má také pozitivní vliv na imunitu. Ve finských saunách je 70–100°C, což vede k intenzivnímu pocení a odplavení toxinů z těla. Následná chladná voda poté pomáhá obnovit teplotu těla a stimuluje krevní oběh.

Otužování je jedna z aktivit, u kterých platí – čím více lidí, tím více zábavy. Zkuste využít komunitu otužilců ve vašem okolí a jděte se otužovat s nimi. Kromě přátel se vám dostane i mnoho rad od zkušenějších lidí. Takové skupiny můžete najít na Facebooku, některé události publikují i regionální noviny. Tento měsíc se například koupaly skupiny v Mostě i Prostějově.

Během otužování musíte chtě nechtě opustit komfortní zónu, nezapomínejte však na své limity. Abyste si mohli výhod otužování užívat naplno, musíte naslouchat svému tělu, ale také odborníkům.

Ledová voda může být i nebezpečná, pokud však budete dodržovat následující zásady, bude pro vás ledové koupání vždy příjemným zážitkem. Jak tedy na bezpečné otužování?

1. Nastudujte si téma

Předtím, než začnete s otužováním, přečtěte si o něm co nejvíce informací. Existuje velké množství článků, videí nebo podcastů, ve kterých vám poradí, jak začít a na co si dát pozor. Tyto informace vám poslouží k lepšímu pochopení smyslu otužování a připraví vás na samotnou praxi.

Navštívit můžete také jeden z workshopů, během kterých vám vše potřebné ukáže zkušený lektor. Provede vás celou praxí otužování a naučí vás důležitou součást celého procesu – správné dýchání.

2. Začněte zlehka

Náhlé extrémy pro tělo nikdy nejsou zdravé a ledový rybník mezi extrémy rozhodně patří. Koupání v zimní přírodě zní velmi lákavě, začněte však raději ve vlastní koupelně. Časem tak připravíte tělo (i svou vůli) na extrémnější podmínky. Poté, co si zvyknete na studenou sprchu, budete zase o krok blíž ke koupeli v ledovém rybníce.

To platí i tehdy, dáváte-li si od otužování chvíli pauzu. Například po nemoci nebo jiném přerušení je potřeba začít opět od začátku, nikoliv tam, kde jste skončili. Tělo si musí na chlad znovu zvyknout, dejte mu čas.

Nezůstávejte pod studenou vodou příliš dlouho. Pro sprchování se studenou vodou jsou ideální 1–3 minuty v zimě a 3–5 minut v létě. Až po půl roce otužování ve sprše se teprve doporučuje začít s otužováním v přírodě.

3. V ledové vodě se chovejte opatrně

Ledová voda může být pro lidský organismus velmi nebezpečná. Do vody určitě neskákejte, ani se nepotápějte, nejste-li na tak extrémní chlad zvyklí. Vybírejte si známou vodní plochu, kde bez problémů dosáhnete a snadno se dostanete na břeh.

Ve vodě se pohybujte, aby tělo neprochladlo. Můžete zkusit i plavání. Během pohybu však u sebe mějte záchrannou destičku nebo plovák pro případ nouze.

4. Nikdy nechoďte sami

Jedna z nejdůležitějších zásad: člověk by se nikdy neměl chodit otužovat do přírody zcela sám. Vždy je nutné mít s sebou parťáka, který vám může pomoci, kdyby se cokoliv stalo.

Bývá zvykem, že se ve městech formují určité skupiny, které se chodí otužovat společně, můžete se k některé z nich přidat a poznat během otužování také spoustu podobně smýšlejících lidí, se kterými můžete sdílet zážitky.

5. Poznejte své limity

Otužování je o překonávání sebe samého. Nicméně tak jako při každém sportu, také při otužování je potřeba znát své limity a respektovat je. V zimě nezůstávejte ve vodě příliš dlouho, doporučuje se opravdu jen pár jednotek minut.

Necítíte-li se nějaký den dobře, dopřejte si odpočinek a nehrňte se do otužování za každou cenu. Tělo si samo umí říct, kdy už je toho na něj moc.

Důležité je zejména respektovat svůj zdravotní stav a věk. Máte-li nějaký zdravotní problém, vždy je lepší prokonzultovat otužování s lékařem.

6. Zahřejte se pohybem

Poté, co podrobíte své tělo léčivé koupeli, osušte se a teple se oblečte. Poté se však zahřejte pohybem, aby tělo neprochladlo. Můžete si na chvíli zaběhat nebo udělat pár dřepů. Organismu velmi pomůže také horký nápoj a později něco teplého k snědku na doplnění energie, kterou tělo při otužování spotřebovává.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z Daivings.lv

V kategorii mužů se letošním rekordmanem stal otužilec Petr Kocián. V kostkách ledu o teplotě -5 stupňů Celsia vydržel úctyhodné 2 minuty a 15 vteřin. Na sobě při tom měl pouze plavky, boty do vody a kšiltovku. Mezi ženami porota ocenila teprve patnáctiletou pilotku Aliyyah Koloc, která překonala dva rychlostní rekordy v jízdě tahačem na 500 metrů s pevným i letmým startem. Vzhledem k pandemické situaci, která překazila předání některých loňských ocenění, letos opožděně dostala titul v ženské kategorii také Nina Balážová z Prahy, která během jednoho roku uběhla 6 246 kilometrů. Každý všední den běhala trasu o délce 15 kilometrů, o víkendu pak 23 až 30 kilometrů.

Mezi hendikepovanými patří letošní rekordmanské prvenství pětačtyřicetiletému Miroslavu Motejzíkovi. S podkolenní amputací levé nohy dokončil terénní triatlon XTERRA CZECH, při kterém za necelých 6 hodin uplaval vzdálenost 1,5 kilometrů, na horském kole ujel 33 kilometrů a ve volném terénu uběhl 10,5 kilometrů, přičemž na každou disciplínu musel použít jinou podkolenní protézu.

Titulem Kolektivní rekord, který vykonávají týmy, letos porotci ocenili obec Jalubí, kde již od roku 1975 každoročně probíhá tradiční košt slivovice. V kategorii Reklamní rekordman roku byl vyhlášen Jan Smrčka z Kozolup, který absolvoval první let s balónem, který měl místo tradičního koše mobilní toaletu TOI TOI.

Do Rekordmanské síně slávy pak letos vstoupil horolezec Radek Jaroš, který vylezl na všech osm světových osmitisícových hor, díky čemuž získal jako první Čech takzvanou Korunu Himálaje a byl zapsán do síně slávy světového horolezectví.

Projekt vznikl pod záštitou FSpS MU ve spolupráci s neziskovou organizací sdružující studenty lékařských fakult IFMSA Brno a skupinou Code of life, která se zaměřuje na šíření informací o biohackingu. Sérii interaktivních přednášek povede Libor Mattuš, který se vzdělávání v oblasti chladové terapie a dechových cvičení věnuje několik let. Série čtyř hlavních webinářů začíná už tento čtvrtek 25. března. K vysílání prostřednictvím platformy Zoom se může připojit kdokoliv.

Otužování je vhodnou kratochvílí a zpestřením zejména v lockdownovém období. „Vidíme v tomto projektu velký potenciál v motivaci studentů, zaměstnanců univerzity či veřejnosti otužování vyzkoušet, jelikož se dá praktikovat z domova nebo přilehlého okolí a téměř bez pomůcek,“ vysvětluje spolupořadatelka Kateřina Dvořáková ze studentské organizace IFMSA.

Ve dvou bonusových přednáškách se do diskuse zapojí také speciální hosté. Prvním z nich bude David Vencl, český freediver, který nedávno překonal známého rekordmana Wima Hofa v plavání pod ledem. Druhým hostem bude student Fakulty sportovních studií MU a zápasník MMA Jiří Procházka, který odpoví na otázky, jak využívá chladových a dechových cvičení při svém tréninku.

S otužováním může začít každý zdravý člověk. Bát se ho nemusí puberťáci ani lidé pokročilého věku. Velmi důležité je ale poslouchat své tělo a respektovat aktuální zdravotní stav. Pokud si nejste jistí, zda je pro vás otužování vhodné, raději se poraďte s lékařem. Uvědomte si také, že pokud má mít otužování na vaše zdraví nějaký vliv, je potřeba ho provádět dlouhodobě, pravidelně a postupně.

Nechtějte všechno hned

Prvním kroky ve zvykání si na chladnější teploty nemusí vůbec vést do kádě s vodou. Začněte třeba tím, že stáhnete topení v bytě. Přetopené místnosti, obzvláště ložnice, nejsou pro naše zdraví to nejvhodnější. Pokračovat můžete otužováním venku. Zkuste během procházek postupně odkládat vrstvy a zvykat své tělo na nižší teploty. Když se zakuklíte do deseti vrstev, vaše tělo nemá důvod trénovat lepší regulaci teploty. Když ale začnete chodit více nalehko, naučí se postupně s rozdíly teplot pracovat a vy zjistíte, že zimu snášíte stále lépe.

Dejte si studenou sprchu

S domácím otužováním ve vodě také začněte s rozvahou. Prvních pár dní postačí lavor se studenou vodou, do kterého můžete postupně máčet končetiny. Když to zvládnete, můžete zkusit sprchu. Umyjte se standardně vlažnou vodou a postupně teplotu snižujte. Zpočátku zvládnete třeba jen 15 vteřin, když ale vytrváte, za chvíli možná hravě zvládnete otočit kohoutek do leva i na dvě minuty. Sprchu doporučujeme zařadit po ránu. Nic nenastartuje den lépe. Naopak se jí vyhněte bezprostředně po nebo před sportovním výkonem nebo v době nemoci.

Vyrazte do přírody

Přesto, že voda z kohoutku umí zchladit pořádně, stále má „pouze“ kolem 13 stupňů. Na opravdovou ledovou koupačku si proto budete muset zajít do přírody. Pro začátek si zvolte jezírko nebo rybník se stojatou vodou, ve kterém s jistotou dosáhnete. Otužovat se nechoďte sami a rozhodně do vody rovnou neskákejte nebo se nepokoušejte o velké plavecké výkony. I když už jste na otužování částečně zvyklí, ponor do chladné vody je pro tělo vždy šok. Proto bohatě stačí, když ve vodě poprvé vydržíte minutu. Později se můžete dostat třeba až na čtyřminutové koupání, které je naprosto dostačující i pro zkušené otužilce.

Dýchejte

Ať už se otužování hodláte věnovat kdekoliv, myslete na to nejdůležitější – dech. Právě správný, řízený dech vám celý proces pomůže lépe zvládnout. O důležitosti dýchání se můžete přesvědčit u velkého propagátora otužování Wima Hofa. Ten tvrdí, že ovládnutí dechu vám pomůže zvládnout všechny stresové situace. Ledová koupel pro tělo rozhodně stresem je. Dechu proto věnujte pozornost ještě před vstupem do vody. Zkuste se úplně zklidnit a několikrát se zhluboka nadechnout nosem do břicha, výdech následně nechte přirozeně plynout. Po posledním výdechu na chvilku zadržte dech a koncentrujte se na své vnitřní pocity. Klidný dech se snažte udržet i při ponoru do studené vody. Pomůže vám se s nekomfortní situací lépe a rychleji vyrovnat.

Využijte výhody otužování naplno

Otužování má pro lidské tělo celou řadu benefitů. Vede ke zlepšení prokrvení těla, což může pomoci se studenými končetinami nebo proti častému nachlazení či viróze. Opakované dobrovolné namáčení v ledové vodě je ale především velkým výstupem z komfortní zóny. Při otužování se snižuje hormon stresu kortizol a naopak se vyplavují endorfiny. Každé překonání se vás tak skvěle nakopne do celého dne. Posílenou vůli a schopnost překonat nepohodlí pak jistě využijete i v dalších oblastech života.

Lesy České republiky kompletně obnovily tři Babické rybníky ve středních Čechách. Projekt za bezmála 23,8 milionů korun, jehož realizace trvala necelé dva roky, je součástí celostátního programu Vracíme vodu lesu s cílem zlepšit hospodaření s vláhou v naší přírodě. Zpevnění hrází navíc předchází zatopení níže položených oblastí.

Babické rybníky nyní znovu zadržují vodu v krajině – společně pojmou celkem 45 498 metrů krychlových vody. Kromě okolního lesa a chráněných druhů rostlin a živočichů však projekt přináší potěšení i lidem. „Nečekal jsem, že všechna zákoutí kaskády rybníků mohou tak zásadně proměnit kdysi nevzhledné místo,“ řekl starosta Babic Jan Chadraba.

Opravené cesty teď využívají lesníci, pěší i cyklisté. Rybníky navíc poskytují přírodní prostor pro otužování, jehož obliba díky prokazatelným zdravotním benefitům raketově stoupá. „Věřím, že Babické rybníky budou lidé využívat i k přírodnímu koupání a třeba otužování,“ uvedl babický starosta.