Nejprve se zdálo, že jde o špinavý ledovec, ale při bližším průzkumu bylo jasné, že před vědci leží skutečný ostrov. Ledoborec se k němu přiblížil asi na 150 metrů a odborníci následně pomocí palubních senzorů, vícepaprskového echosounderu a dronu místo detailně zmapovali. Ukázalo se, že ostrov měří přibližně 130 metrů na délku, 50 metrů na šířku a jeho nejvyšší bod vystupuje asi 16 metrů nad hladinu moře.

Objev připomíná, že ani v době satelitů a detailních digitálních map není naše planeta zcela prozkoumaná. Vědci nyní čekají na oficiální registrační proces, po němž by měl ostrov získat jméno a objevit se i v mapových podkladech.

Nauru čelí existenčnímu ohrožení v důsledku stoupající hladiny moří, bouřkových přívalů a pobřežní eroze kvůli oteplování planety. Země přitom nemá dostatek prostředků, aby se před klimatickou krizí ochránila. Vláda tvrdí, že prodej občanství pomůže získat finanční prostředky potřebné pro plán přestěhovat 90 % z přibližně 12 500 obyvatel ostrova na vyšší místa a vybudovat zcela novou komunitu. Ve snaze získat finanční prostředky se proto rozhodla prodávat občanství v podobě zlatého pasu za téměř 2,5 milionu korun.

Rozvojové země se potýkají s nedostatkem peněz, které potřebují na boj s narůstajícími dopady klimatických změn. Získání občanství v Nauru však není podmíněné pouze penězi, důležitá je i trestní bezúhonnost. Prémiový doklad nebude udělován osobám s trestní minulostí.

Tento národní park leží na ostrově v Hořejším jezeře u hranic s Kanadou a cestovat se tam musí lodí nebo malým letadlem. Nejspíš i horší dostupnost měla vliv na to, že se umístil na vrcholu žebříčku. Deník při sestavování žebříčku totiž přikládal největší váhu tomu, jak velké davy se na různých místech tvoří. Kromě toho zohledňoval rozsah a kvalitu turistických tras, dostupnost kempů a přístup k rekreačním aktivitám, jako je jízda na koni či na kole a rybaření.

Do vítězného parku Isle Royale pokrytého jehličnatým lesem zavítá každoročně jen 25 000 návštěvníků. Turistům je k dispozici 36 kempů a přes 800 kilometrů značených tras, které se vinou po pobřeží nebo mezi jezery uvnitř hlavního ostrova o ploše asi 2300 kilometrů čtverečních. Deník jej popisuje jako skutečnou divočinu a krajinu, která patří zvířatům, včetně losů a vlků.

Po celém ostrově se chodí pouze pěšky. Nejsou tam žádné autopůjčovny, čerpací stanice ani veřejná doprava. Cenou útěchy během túry je pro mnohé hlazení čtyřnohých obyvatel, na které narážejí téměř na každém kroku. K odpočinku zase slouží několik kočičích kaváren, kde se kočky nechávají krmit a jsou hlavním lákadlem pro turisty.

Jedna z lokálních legend praví, že tamní farmáři chovali kočky, protože odháněly krysy a před tesáky hlodavců chránily zámotky bource morušového. Rybáři na ostrově zase po léta věřili, že kočky znamenají šťastný lov. Podle další legendy rybáři před vyplutím na moře sledovali chování koček a odhadovali tím nejbližší vývoj počasí.

Fosilní pozůstatky nového druhu dinosaura, který získal jméno Vectipelta barretti, byly objeveny ve skalní formaci, jejíž stáří se datuje do období před 66 až 145 miliony let. Nový dinosaurus vykazuje jistou podobnost s ankylosaurem nazvaným Polacanthus foxii, který byl nalezen na ostrově před téměř 160 lety – zástupci rozsáhlé skupiny ankylosauria obecně mnohdy rovněž disponovali kostěným pancířem.

Přesto se badatelé nedomnívají, že by oba druhy byly blízce příbuzné. Vectipelta barretti se totiž od svého předchůdce objeveného v roce 1865 odlišuje jinou pánevní strukturou a podobou kostí na krku a zádech. Podle expertů měl také ostnatější pancíř.

Ostrov ve Walesu, kde žije pouze 11 stálých obyvatel, se díky certifikátu připojil k 16 dalším odlehlým místům na planetě, kde je kvůli téměř nulovému světelnému smogu v noci obzvlášť hustá tma. Proto se jedná o mimořádně vhodné místo pro pozorování hvězd. Čím je to zapříčiněno? Na severozápadní straně ostrova se tyčí hora Mynydd Enlli, která odcloňuje světelný smog z britské pevniny. Dalším větším zdrojem světelného znečištění je Dublin, který ale leží skoro 120 kilometrů na západ přes Irské moře. Díky tomu je na ostrově opravdová tma.

Uznání waleský ostrov ve velštině známý jako Ynys Enlli získal od Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA), která hodnotí kvalitu tmy podle míry světleného znečištění. Mezi nejtmavší místa na Zemi podle ní patří například tichomořské Pitcairnovy ostrovy, observatoř v severním Chile nebo rezervace Medicine Rocks v americké Montaně.

Vládní úřad pověřil geografy přepočítáním ostrovů poté, co se objevily kritiky, že dosavadní údaje jsou silně zastaralé. Poslední podobný průzkum byl totiž proveden před 35 lety. Mezitím se přitom objevilo množství zpráv o vzniku nových ostrovů, například vlivem vulkanické činnosti či extrémních povětrnostních jevů, jakož i zprávy o zániku jiných. Nově získaná data obavy kritiků potvrdily.

Přepočet ukázal, že Japonsko sestává ze 14 125 ostrovů, což je o 7 273 více, než se předpokládalo. Kritéria pro uznání kusu pevniny za ostrov byla zachována, při sčítání však byly použity tentokrát digitální mapy, letecké fotografie a další data, aby byly vyloučeny umělé ostrovy. Dříve se používaly papírové mapy.

Už jste slyšeli o dánském ostrově Bornholm? Ještě ne? Tak se připravte, že o něm ještě mnoho uslyšíte. Možná trochu nenápadný ostrov v Baltském moři se stane budoucností energetiky. U jeho břehů vyroste větrný park, na jeho výstavbě se budou podílet rovným dílem Dánsko a Německo. Ročně by se tam měla vyrobit elektřina až pro čtyři miliony domácností.

Výstavba obrovského větrného parku má trvat až do roku 2030 a stát bude přes 220 miliard korun. Výrobu elektřiny přes větrné elektrárny velmi podporuje také Evropská komise. Jak se elektřina dostane na pevninu? Budou ji s větrným parkem pojit podmořské kabely o délce stovek kilometrů. Až bude hotovo, k projektu se budou moci připojit pobaltské země a také Polsko.

Německo i Dánsko mají se zelenou energetikou velké zkušenosti – v Dánsku obstarají větrné nebo vodní elektrárny až 70 % roční spotřeby. Jejich spolupráce ale sahá ještě dále, chtějí společně rozvíjet výrobu vodíku za pomoci elektřiny ze zmíněných větrných parků. Společně pak také chtějí vybudovat umělý ostrov, který bude sloužit jako transformační stanice větrných parků v okolí.

Zdroj: CzechCrunch, ČTK

Broukoviště, které nemá obdoby

Nejrůznější brouci, hmyz, ale také ještěrky nebo ropuchy najdou útočiště v novém broukovišti, které vzniklo z celkem devíti masivních kmenů zapuštěných do země. Uměle sestavené stanoviště najdou zvířata nově mezi Ladnou a Podivínem na Břeclavsku, kde je postavili vodohospodáři. Poslouží zejména při ochraně organismů, které k životu potřebují dřevo. „Kmeny stromů vytvářejí chráněný prostor pro četné druhy živočichů. Přitom se zdaleka nejedná pouze o hmyz, ale tato stanoviště vyhledávají například ještěrky, slepýši, užovky, ropuchy, hlodavci i drobné zpěvné ptactvo a šplhavci,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. 

Podobná broukoviště se nachází například také v Olomouci nebo Uherském Hradišti. Pro stavbu toho na Břeclavsku si vodohospodáři přivezli z Komenského nábřeží v Břeclavi kmeny stromů, které dříve pokáceli kvůli připravované výstavbě protipovodňových opatření.

Lesníci spočítali ohrožené stromy na ostrově v Indickém oceánu

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně spočítali, kolik je na ostrově Sokotra v Indickém oceánu endemických kadidlovníků a dračinců. Konečně jsou tak díky jejich aktivitě k dispozici tvrdá data, která doposud vědcům z celého světa chyběla. Získané informace nyní pomohou v hodnocení stupně ohrožení těchto unikátních dřevin pro mezinárodní Červený seznam IUCN (International Union for Conservation of Nature), čímž prospějí i nutné ochraně. 

Z dat českých vědců vyplývá, že nejohroženější jsou kadidlovníky druhu Boswellia scopulorum (pouhých 10 jedinců), Boswellia nana (193 kusů) a Boswellia bullata (260). Populace ostatních druhů kadidlovníků čítají vždy více než tisíc jedinců. „Přesto jsou všechny druhy ohrožené, neboť jejich populace jsou většinou přestárlé bez dostatečné obnovy. Populace dračinců je řádově početnější a stromy se dožívají delšího věku. I přes chybějící obnovu u tohoto druhu nehrozí v brzké době jejich vyhynutí, přesto je však řada lokálních populací ohrožena,“ poznamenal Petr Maděra z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který práci českých vědců a studentů na Sokotře koordinuje.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně na Sokotře působí přes 20 let. Nalézt a změřit všechny ohrožené stromy zabralo téměř dva roky, ostrov je totiž známý vysokým stupněm endemismu. Znamená to, že téměř žádný druh tamních stromů neroste nikde jinde na světě. Chybějící přirozená obnova dřevin a jejich stárnutí je způsobeno zejména narůstajícím pastevectvím, což způsobuje závažné environmentální problémy. Populace endemických stromů stárnou a i kvůli stále častějším a ničivějším cyklónům odumírají, proto jim hrozí vyhynutí. Čeští vědci nemarní čas a vybudovali už na ostrově školky a vychovali první školkaře. Nově zpracovávají sociologické výzkumy s cílem zjistit vztah obyvatel Sokotry k lesu jako takovému a jejich ochotu ke změně pastevních zvyků. Intenzivní přepásání totiž stojí za postupnou degradací místních lesů.

Čistý je svitavský rybníček

Kde je vůle, tam je cesta. Svitavy letos dokončily tříletý zkušební provoz komplexu opatření pro revitalizaci rybníku Rosnička. V roce 2018 v něm hygienici kvůli sinicím zakázali koupání, později tam dokonce uhynuly všechny ryby. Město se rozhodlo se zoufalým stavem zabojovat. Ještě téhož roku navázalo spolupráci s Blahoslavem Maršálkem, vedoucím Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny v Brně, který je odborníkem na sinice. Společně začali na záchraně rybníku pracovat a jejich aktivita nese své ovoce. Kvalita vody se od té doby výrazně zlepšila.

Co za čistou vodou stojí? „Opatření vychází z podpory přírodních procesů, to znamená, aby ve vodě bylo dostatek vodních rostlin, byla provzdušňována, a v případě, že tato opatření nebudou stačit, abychom byli schopni aplikovat přírodní bakterie. Tyto všechny věci nám pomohly zachovat kvalitu vody,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí svitavské radnice Marek Antoš. Radnice nechala kolem břehů vysadit mokřadní a vodní rostliny, proti sinicím aplikovala probiotické bakterie a zahájila provzdušňování rybníka. Postupně se také na vodní plochu instalovaly takzvané plovoucí ostrovy. Ukotvené plováky, na kterých je vegetace, mají pomoci vyčistit vodu od sinic a hladinu zastiňují. Město se také dohodlo s rybáři, aby do rybníka nasadili jen vhodné druhy ryb.

Zdroj: Povodí Moravy, MENDELU, Ekolist

Ostrov velikosti 120 tisíc metrů čtverečních by se měl nacházet 80 kilometrů od pobřeží Jutského poloostrova. Obrovská větrná elektrárna bude shromažďovat energii ze stovek větrných turbín obklopujících ostrov. Vyprodukovaná energie by mohla pokrýt spotřebu až 10 milionů domácností Dánska i dalších států v okolí Severního moře. Energii chtějí tvůrci v budoucnosti na ostrově i skladovat a přeměňovat na tekuté palivo. To pak podvodními kabely distribuují do okolních zemí pro dopravu či těžký průmysl.

„Je to začátek nové éry udržitelné produkce energie v Dánsku i ve světě. Projekt spojuje ambiciózní klimatické cíle s růstem a vznikem nových ekologických pracovních pozic,“ uvedl dánský ministr pro klima Dan Jørgensen. Dánsko chce do roku 2050 ukončit čerpání fosilních paliv ze Severního moře a stát se tak klimaticky neutrálním státem.

Štěrkové a písečné atoly byly dlouho považovány za velmi zranitelné vůči stoupajícím hladinám moří zapříčiněné globálním oteplováním. Objevovaly se názory, že v důsledku toho voda ostrovy zaplaví a postupně vymaže z mapy světa. Vědci z University of Plymouth a University of Auckland se rozhodli prokázat, že korálové ostrovy jsou ve skutečnosti odolnější. „Věříme, že písek a štěrk přirozeně vytvoří či zformují jakousi přirozenou bariéru proti oceánu,“ konstatoval Paul Kench při zahájení výzkumu v roce 2017. A jeho hypotéza se potvrdila.

Výzkum využil různé modely, na něž aplikoval reálně probíhající procesy. Ukázalo se, že ostrovy jsou geologicky dynamické prvky, které jsou schopny se změnám přizpůsobit. Konkrétně přenášejí sediment z pláží a pobřeží na povrch ostrova. Se stoupající hladinou moře nebo oceánu tak může stoupat i okraj ostrova. Zjištění znamená optimističtější prognózu pro ostrovní národy, které dosud žily v nejistotě, zda se v dohledné budoucnosti nebudou muset z ostrovů stěhovat. Jejich zapojení do ochrany ostrovů bude ale i nadále žádoucí.

Australský architekt Marshall Blecher ve spolupráci s designerským studiem FOKSTROT odhalil plány na nový typ veřejného prostoru v centru hlavního města Dánska, takzvané Kodaňské ostrovy. Jejich cílem bude oživit zapomenuté části starého městského přístavu a rozšířit přitom zeleň dostupnou veřejnosti.

Projekt navázal na dřívější iniciativu CPH-Ø1. Jednalo se o první prototyp ostrova, který vznikl v roce 2018 a vyskytoval se na moři. Byl vyroben ze dřeva, přičemž měřil asi 20 metrů čtverečních. Nové ostrůvky by mu měly být podobné, konstruovat se budou ručně pomocí tradičních technik v loděnicích.

Plošiny se zelení mohou sloužit k nejrůznějším aktivitám jako plavání, saunování či pobyt v kavárně. Mimo to iniciátoři projektu počítají s pěstováním endemických rostlin, stromů a trav, které poskytnou vhodné prostředí pro ptáky a hmyz. Značnou výhodou ostrůvků je pak jejich mobilita. Mohou se různě přesouvat a v zimě být dokonce spojeny do většího celku pro pořádání speciálních akcí a festivalů.

Z tříměsíční expedice na dosud neprobádaném ostrově Bougainville v Tichém oceánu se Milan Janda z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR vrátil s unikátním objevem. Spolu s dalšími kolegy z výzkumné organizace v Nové Guinei objevili a zdokumentovali několik nových druhů mravenců a dalšího hmyzu. Expedice proběhla pod záštitou společnosti National Geographic.

„Podařilo se nám proniknout do izolovaných horských oblastí s panenskými pralesy, což vyžadovalo několikadenní pochody přes prudké hřebeny a hluboká údolí,“ popisuje ztížené podmínky entomolog Milan Janda. Vynaložené úsilí se však vyplatilo! Vzorky hmyzu získané během expedice vytvoří první ucelený soubor, který bude k dispozici pro systematické studium biodiverzity bezobratlých z tohoto ostrova. Genetická data rovněž poslouží k zodpovězení obecnějších otázek o evoluci a ekologii hmyzu na ostrovech. Vědci také doufají, že se jim podaří upozornit na důležitost ochrany biodiverzity v této unikátní oblasti.

Zdroj: bc.cas.cz

Balijský guvernér Wayan Koster věří, že zákaz by mohl pomoci snížit množství plastového odpadu v balijských vodách o sedmdesát procent během jednoho roku. Zákaz se týká všech producentů, distributorů, dodavatelů a prodejců. „Plasty musí nahradit jiným materiálem,“ dodal Koster. V případě, že nařízení poruší, budou vůči nim uplatněny administrativní sankce, což může podle Kostery například znamenat neprodloužení obchodní licence.

K zákazu přispěla řada mezinárodních organizací či jednotlivých cizinců, kteří pořádají hromadné úklidy nebo vzdělávají místní. Indonésie je totiž po Číně hned druhým největším znečišťovatelem na světě. Podle balijské ekologické organizace ROLE (Rivers, Oceans, Lakes and Ecology Foundation) denně vyprodukuje sto třicet tisíc tun plastového a pevného odpadu. Polovina končí na skládce, zbytek je spalován nebo ponechán svému osudu, což znamená, že se vlivem dešťů dříve či později dostane do vodních toků a odtud do moře či oceánu. Indonésie se v této souvislosti na loňské konferenci World Oceans Summit také zavázala do roku 2025 snížit objem plastového odpadu o sedmdesát procent.

Zdroj: Aktuálně.cz