Vědci po subjektech chtěli, aby jim seřadili své hudební preference napříč 23 hudebními žánry, k tomu také vyplnili osobnostní test. Ukázalo se, že milovníci stejného hudebního stylu sdílejí společné charakterové rysy bez ohledu na národnost.

Odhalili tak, že extroverti upřednostňují rytmickou hudbu, jako je elektro, tanec, rap nebo latina. Lidé, kteří jsou společenští a svědomití, oceňují jemné, akustické melodie folku a romantických rockových balad více než ostatní. Fanoušci jazzu, vážné hudby nebo klasického rocku jsou obecně zvídaví a velmi otevření.

Jak jste na tom vy? Líbí se vám třeba Shivers od Eda Sheerana? Patříte mezi extrovertní osobnosti, ať už žijete ve Francii, Spojených státech, Číně nebo Africe. Na druhou stranu, pokud máte rádi What’s Going On od Marvina Gaye, jste podle výzkumníků svědomitý člověk respektující pravidla, bez ohledu na váš věk, sociální úroveň nebo jazyk, kterým mluvíte.

A k čemu by se takové poznatky daly využít? Mohli byste si tak zlepšit náladu a vytvořit větší pohodu jen poslechem speciálního hudebního seznamu na míru.

Zdroj: Peps news

Tento populární brněnský raper s podporou projektu Saste Roma vytvořil skladbu, s níž cílí především na oblast prevence. Skladba nese podtitul Oficiální osvětový klip o mrtvici a Mc Gey se v ní zaměřuje na příznaky související s CMP, dále také sdílí svůj osobní příběh týkající se jeho dědy, kterým upozorňuje na důležitost včasné a rychlé pomoci.

Ve skladbě se mimo jiné Mc Gey zmiňuje o zásadním vlivu zdravého životního stylu na pravděpodobnost výskytu CMS. Cévní mozková příhoda už dávno není pouze záležitost vyskytující se jen u starších jedinců. Podle statistik Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra pacientů ve věku do 30 let, kteří se s CMS setkají, stále přibývá.

„Je to na nás, je to na čas, vnímejte příznaky, doktoři dnes uměj zázraky a vy taky. Čtyři a půl hodiny od začátku ataky je dělící čára toho žít anebo letět nad mraky.“

Zdroj: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra

Slova a myšlenky, které si pouštíme do uší, přitom mají velkou moc – dokážou zlepšit den, inspirovat, rozšířit obzory, a někdy dokonce i odstartovat důležité životní změny. Abychom vám volbu těch nejinspirativnějších trochu usnadnili, vybrali jsme deset podcastů z česko-slovenské scény, které rozhodně stojí za poslech.

Balanc

Podcastem z dílny Českého rozhlasu provází charismatický hlas Petra Boušky, který zpovídá hosty z řad psychologů, terapeutů i lektorů a pokládá jim otázky, na které se mnozí z nás zeptat zdráhají. Jak už název napovídá, Balanc je magazínem o hledání rovnováhy, seberozvoji, zdravém životním stylu i důležitosti dobrých mezilidských vztahů.

Brain We Are + Code of Life

Poselství dua Brain We Are a party Code of Life, jež spolu úzce spolupracují, spočívá v šíření informací o biohackingu neboli optimalizaci mysli, těla a výkonnosti. Nadšení studenti neurověd mají vzácnou schopnost probudit v posluchačích neutuchající zvědavost a touhu se neustále rozvíjet. Na každou záludnou otázku pak mají komplexní odpověď podloženou vědou, technologií, ale i moudrostí starodávných kultur. Podcast najdete zde.

Dolů nahoru

Lektorka a koučka Janka Chudlíková si s neurovědou tyká již několik let. Získané poznatky vždy servíruje srozumitelným způsobem, mazání medu kolem pusy však není její styl. Janka je zároveň důkazem toho, že podcasterská sféra zdaleka není jen revírem mileniálů a právem se těší velké fanouškovské základně. Do svých podcastů zve inspirativní hosty z různých oborů, ze kterých pomocí dobře mířených otázek dokáže vždy dostat to nejlepší.

Proti proudu

Podcast Dana Držila je určen všem, kteří věří, že jediným limitem jejich života jsou oni sami. Danovou specialitou jsou rozhovory s lidmi, kteří jdou tak trochu proti proudu a překračují zajeté stereotypy. Zajímá ho jejich motivace či zvyky i to, čemu věří a podle čeho se řídí. Posluchačům tak dává jedinečnou příležitost učit se od někoho, komu se podařilo dosáhnout svých cílů, a to nejen v pracovním životě. Mezi nejpopulárnější patří díl s moderátorem Martinem Veselovským. Podcast najdete zde.

O kousek blíž

Za podcastem O kousek blíž stojí Kristýna Klímová, která je multitalentovanou kreativní duší. K mikrofonu si zve úspěšné ženy z různých oborů – zdaleka to však nejsou jen podnikatelky, které vydělávají miliony. Otázky, na které v klasických médiích prostor již nezbývá, klade především tvůrčím ženám, které do svého podnikaní dávají kus sebe a dokážou využít svou ženskou sílu i křehkost ve svůj prospěch. Podcast najdete zde.

Skoro bezodpadový život

Ekologická témata hýbou světem, a tak by neměla chybět ani na vašem playlistu. Podcast Skoro bezodpadový život mají na svědomí zakladatelky iniciativy a blogu Czech Zero Waste a zároveň autorky knihy Život skoro bez odpadu. Slovíčko „skoro“ je přitom v názvu zásadní – dámy sdílí nejen své tipy a pokroky, ale zároveň se nebojí přiznat ani přešlapy, kterých se dopustily, nebo mezery, jež je prozatím dělí od vysněného ideálu. Podcast najdete zde.

Na volné noze

Robert Vlach je pomyslnou chůvou českých freelanceru a zakladatelem portálu na Volné noze. Ve stejnojmenném podcastu si tak můžete poslechnout zajímavé rozhovory nebo záznamy přednášek českých podnikatelů a podnikatelek. Pečlivě vybraní hosté se dělí o své (ne)úspěchy a motivují ostatní volnonožce, včetně těch budoucích, aby se nenechali odradit prvotními překážkami. Podcast najdete zde.

Bagniari radio

Mladá antropoložka a koučka Katarína Baniariová si vytyčila jasný cíl: podpořit ženy, aby daly své zdraví na první místo. V česko-slovenských podcastových vodách byste někoho erudovanějšího v oblasti zdraví žen a menstruačního cyklu hledali jen stěží. V každé z epizod, které Katarína doporučuje poslouchat za chůze, chrlí vědecky podložené poznatky, které již podle ohlasů pomohly mnoha ženám vyřešit trable, o nichž se těžko mluví. Podcast najdete zde.

Vyhonit ďábla

Tak tohle je opravdová třešnička na dortu. Dlouholeté kamarádky Zuzana Kašparová a Terézia Ferjančeková daly vzniknout tak trochu kontroverznímu podcastu, jehož cílem je bořit tabu v oblasti intimity.  V jednotlivých dílech podcastu Vyhonit ďábla vás čekají témata, jako je antikoncepce, orgasmus, seznamky, sexuální trapasy, ale i asexualita nebo úzkosti spojené se stykem. Ocenění Podcast roku, které si tento počin vysloužil letos v červnu, pak dokazuje, že je podobná témata opravdu potřeba otevírat. Podcast najdete zde.

K akci se mohou hlásit školy či volnočasové instituce z celé republiky. Při registraci vybírají dobrý skutek, který během Světového dne laskavosti uskuteční. Může jít třeba o sbírku starého oblečení, úklid místního parku nebo odpoledne strávené v domově pro seniory. Cílem happeningu je nejen vykonat dobré skutky, ale zviditelnit jejich důležitost a inspirovat ostatní.

Letos se akce navíc propojí s projektem FuckUp Nights. V rámci něj vystupují známé osobnosti, které však nezvykle nehovoří o svých úspěších, ale naopak o věcech, které se jim nepovedly. Ukazují tak, že neúspěch je přirozenou a přínosnou součástí života. Během speciálního večera vystoupí třeba Bára Rektorová nebo Tomáš Klus.

Kateřina Vacková je jednou z třicítky vybraných v letošním seznamu. Pokud nevíte, kam ji zařadit, napoví hashtag #prsakoule. Právě i jeho prostřednictvím se podařilo propagovat vynikající kampaň nazvanou Sahám si na ně každý den, která má za cíl upozornit na důležitost samovyšetření jakožto prevence rakoviny prsu a varlat. Sama Vacková si rakovinou prošla a právě tato zkušenost ji přivedla k myšlence založení neziskové organizace Loono.

Pomáhat se snaží i Arthur Sniegon, jen ne lidem, ale zvířatům. Cestovatel žijící v Africe bojuje za ochranu tamějších slonů ohrožovaných pytláky. V rámci svého projektu Save-Elephants se snaží rozšířit povědomí o alarmující situaci a vést lidi k aktivní pomoci. Sám Sneigon mimo jiné spolupracuje na odhalování a zatýkání překupníků se slonovinou.

Pozitivní je i sociální projekt Pragulic, který zprostředkovává zážitky s lidmi bez domova a tím zájemcům umožňuje poznat jejich svět a změnit zažité stereotypy, které jsou s bezdomovectvím spjaté. Spoluzakladatelkou projektu je Tereza Jurečková, která vedle toho pomáhá začínajícím podnikatelům a sama byla loni oceněna jako společensky prospěšná podnikatelka roku.

Pestrý žebříček doplňuje například politik Dominik Feri, vědec Štěpán Timr a pánský módní krejčí Leo Macenauer. Velká část vybrané třicítky je více či méně spjata s moderními technologiemi, ať už jde o vývojáře, grafiky nebo internetové podnikatele. Hojně je zastoupen i zábavní průmysl – film, hudba či fenomén Youtube videí. Nechybí ani sportovci a úspěšní kuchaři.

Zdroj: forbes.cz

(4 minuty čtení)

Patříte mezi pět odvážných žen, které se rozhodly spojit své příběhy s projektem Srdcerváčů. Co vás k tomu vedlo?

Do projektu jsem se přidala díky přednáškám Hanky Potměšilové, která vede Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Přednášela o tom, jaké to je pracovat pro lidi se zdravotním postižením a zmiňovala i aktivity, které s fondem pořádají, včetně Srdcerváčů. Hlavním cílem jejich aktivit je dát veřejnosti najevo, že lidé se zdravotním postižením nejsou méněcenní, ale vše je jen o tom vyjít si navzájem vstříc. Tato myšlenka se mi hrozně líbila, navíc mě napadlo, že bych mohla rozšířit všeobecné povědomí o Crohnově nemoci.

Jaké to je, žít s podobným hendikepem?

Mám Crohnovu nemoc a je to šest let, co mi ji diagnostikovali. Bohužel dva, tři roky předtím trvalo, než se na to vůbec přišlo. Příznaky byly sice jednoznačné, ale všichni doktoři je bagatelizovali. Je mi to líto, protože bych nepřála nikomu, aby zažíval to, co jsem zažívala já. Za těch šest let jsem byla na několika operacích, přičemž jsem přišla o čtvrt metru střeva. Pořád se musím hlídat, co se týče jídla, užívat léky, mohu pracovat jen omezenou pracovní dobu. S Crohnovou nemocí jsou navíc spojené kožní onemocnění, častá únava, průjmy nebo náchylnost k nachlazení.

Myslíte, že vás váš handicap může omezit v hledání práce?

Problém je ten, že když přijde člověk s handicapem k personalistovi, a chce být upřímný a jednat se zaměstnavatelem férově, ihned ho hodí do škatulky „nebrat“. Například mně se jednou na pohovoru stalo, že jsem kvůli Crohnově nemoci zmínila zájem o zkrácenou pracovní dobu. Zbytek pohovoru jsem místo mluvení o svých kvalitách vysvětlovala personalistům, co to vlastně je Crohnova nemoc.

Co vám pomáhá držet se nad vodou a zůstat v dobré náladě?

Za těch šest let, co se s Crohnovou nemocí léčím, jsem byla už několikrát v nemocnici a bylo mi opravdu špatně. Ale nakonec jsem zjistila, že jednou je mi špatně, ale za pár dní nebo týdnů bude zase lépe. Navíc když je mi pak lépe, více si to užívám. Možná proto, že vím, že to není napořád. V udržení dobré nálady mi hodně pomáhá, když si mohu dobře popovídat s přáteli nebo si dojít zatančit swing.

Srdcerváči mě naučili myslet pozitivně

Změnilo nějak zapojení do projektu váš život?

Díky Srdcerváčům dnes myslím pozitivněji, už nevidím všechno tak černě. Cítím se nabuzena, mám chuť zkoušet nové věci či dívat se na život z jiného pohledu. Mimoto jsem také potkala čtyři skvělé ženské, které mají úplně jiné zdravotní postižení než já. Dalo mi to jiný náhled na mou nemoc. Vždycky jsem si myslela, že má choroba je ta nejhorší na světě, a trpěla jsem sebelítostí, ale když jsem viděla osudy jiných lidí s handicapem, jak zvládají život a užívají si ho, nebyla již Crohnova nemoc tak špatná.

O čem tedy jsou Srdcerváči a s čím pomáhají?

Srdcerváči mají dvě linie – zaprvé chtějí na zdravotně postižených ukázat, že vedou normální život, chtějí najít pracovní uplatnění a především chtějí a mohou pracovat. A zadruhé si lidé na stránkách Srdcerváčů mohou v katalogu zakoupit různé věci či zážitky. Výtěžek z prodeje pak podpoří vznik pracovních míst právě pro zdravotně postižené.

Jak přesně to funguje?

Například loni se za vytěžené peníze nakoupilo speciální nádobí do chráněné dílny v Neratově. Je také velký rozdíl mezi tím, když lidé přispějí člověku na vozíčku dvacet tisíc na koupi nového nebo když mu zajistí práci. Má to pozitivní vliv na psychiku člověka, začlení se do sociálního života, a navíc se stane soběstačným.

Novinkou letošního, třetího ročníku jsou ambasadorky – jaký je jejich účel?

Nápad vyšel z toho, že letos je nás pět Srdcerváček, a všechny jsme ženy, navíc s nějakým handicapem. To samo o sobě nám dává velkou nevýhodu na trhu práce. Každá z ambasadorek je žena ve vysokém postavení, například ve funkci vrcholových manažerek, takže se v pracovním procesu dostaly úplně nejvýše. Ambasadorky si každou z nás vzaly na starost a snaží se nám trochu zvednout sebevědomí a dát nám užitečné tipy na naší cestě za zaměstnáním.

Medailonek

Barbora Ambrůzová je osmadvacetiletou studentkou doktorského programu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Žije v Brně, ráda peče a tancuje swing.

Myšlenka, která Báru vždycky nakopne: „Před nějakou dobou jsem přečetla knížku Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Moc se mi líbilo životní motto hlavního hrdiny: „Je jak je, bude jak bude.“ Tak nějak to myslím bylo. Snažím se tím řídit a zbytečně se nestresovat.“