V posledních dvou dekádách skončilo v záchranných stanicích po srážce s autem 356 koalů. Zabránit jejich zranění nebo usmrcení na silnicích je tak jedním z důležitých kroků v ochraně těchto vačnatců. Australané proto pro koaly budují přechody. Zároveň potřebují lépe porozumět jejich chování, aby mu mohli přizpůsobit další postup. Prvních dvacet chytrých kamer bude nainstalováno v okolí města Redland ve státě Queensland. Vědce totiž zajímá, kolik koalů bude používat nadzemní přechody a kolik zvolí trasu pod silnicí.

Monitoring používaný dříve zaznamenával každé zvíře, které se přes cestu vydalo. Jestli šlo o koalu, nebo úplně jiného živočicha, museli odborníci analyzovat případ od případu. „S umělou inteligencí, která se za posledních deset let vyvíjela velmi rychle, je technologie dostatečně výkonná, aby pomocí natrénované analýzy videí rozpoznala nejen koaly jako takové, ale i které konkrétní koaly používají které přechody,“ popisuje vedoucí projektu Jun Zhou. Vědci budou spolupracovat s několika ochranářskými centry a skupinami, které jim pomohou umělou inteligenci naučit konkrétní pohyby a vzhled jejich chovanců.

Aby mohli ochránci Naniu vypustit do přírody, je potřeba vybrat skupinu slonů, do které bude začleněna. Nalezení skutečné rodiny by přitom znamenalo takřka jistotu, že se jí bude i nadále dařit. Vědci proto zanalyzovali 16 sesbíraných vzorků trusu z národního parku Deux Balé a porovnali je s trusem nalezené sloní samičky. „Rodič musí sdílet 50 procent svých alel se svou dcerou. Takže jsme se snažili zjistit, zda v každé z těchto rodinných skupin máme rodiče a potomky, sourozence nebo nevlastního bratra,“ vysvětluje Sam Wasser, ředitel Centra biologie ochrany přírody na Washingtonské univerzitě.

Výsledky vědce potěšily. Jeden ze vzorků opravdu patřil její matce nebo nevlastní sestře, jež chodila pít k jezeru nedaleko od místa, kde byla Nania nalezena. „Byla jsem úplně ohromena. Vše nasvědčuje tomu, že Naniina matka je naživu!“ podělila se o své nadšení Céline Sissler-Bienvenu, ředitelka IFAW pro Francii a frankofonní Afriku, která proces organizačně vedla.

Testy DNA navíc potvrdily, že Nania patří ke kriticky ohroženému poddruhu slona pralesního, což ji dělá nesmírně cennou pro jejich zachování v přírodě. „Její návrat do divočiny mezi slony ze stejné genové větve umožní jejich větší genetickou rozmanitost a posílení populací divokých slonů,“ vysvětluje ochránkyně zvířat.

Nedávný únik ropy zasáhl téměř 200 kilometrů izraelského pobřeží a vážně ohrozil život řady zvířat včetně zelených mořských želv, které zde hnízdí. Průdušnice i trávicí systém živočichů naplnila tato ekologická katastrofa dehtem. Pracovníkům centra pro záchranu mořských želv se však podařilo zjistit, že je možné dehet z organismu odstranit běžně dostupnou potravinou – majonézou.

„Krmíme želvy substancemi, jako je majonéza, které zjevně dokážou dehet rozložit a jejich organismus vyčistit,“ uvedl pro server The Independent pracovník záchranného centra Guy Ivgy. Majonéza se ukázala jako velmi efektivní hlavně při čištění želvích průdušnic. Želvičky by se měly do jednoho až dvou týdnů plně zotavit a poté budou vypuštěny zpět do volné přírody.

Doposud byl omezený odstřel možný na severu Španělska, kde žije většina vlků na španělském území. Změna přichází se zařazením vlka na seznam chráněných druhů, což povede k úplnému zákazu lovu těchto šelem. Rozhodnutí vítají především ochránci zvířat, podle nichž se jedná o milník v historii země.

Lov vlků řeší mnoho dalších států Evropy. V České republice se jedná o chráněný druh, jehož lov je zakázán. Vlk obecný je ohrožen zejména pronásledováním, nelegálním lovem a zmenšováním životního prostoru.

Zdroj: Ekolist