Porota ocenila především jeho dlouhodobou práci, technickou preciznost a osobitý přístup k moderní kuchyni. Otto Vašák je známý důrazem na kvalitu surovin, čisté chutě a důslednou práci s detaily. Nejde jen o efektní prezentaci jídel, ale o promyšlený koncept, který obstojí i v porovnání se světovou elitou. Vašák pochází z Valašského Meziříčí a je šéfkuchařem v restauraci Essens v jihomoravském Hlohovci.

Úspěch má širší význam než jen osobní ocenění. Ukazuje, že i kuchaři z Česka mohou prorazit na mezinárodní scéně, která bývá tradičně ovládaná velkými gastronomickými zeměmi. Pro českou gastronomii je to silný signál, že se posouvá z okraje zájmu do centra světové pozornosti a že domácí talent má co nabídnout i těm nejnáročnějším strávníkům.

Lukáš není na hudební scéně nováčkem. V domácím prostředí ho diváci znají i jako herecky a pěvecky nadaného účinkujícího v muzikálech Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde se objevil například v „Oliverovi“ nebo v „Elisabeth“. Vedle toho intenzivně studuje hru na klavír na Základní umělecké škole v Hradci nad Moravicí, kde je žákem profesorky Magdalény Těšíkové Hrudové, a svou skladatelskou dráhu rozvíjí pod vedením uznávaného českého skladatele Eduarda Douši.

Do londýnské soutěže Lukáš poslal nahrávku druhé věty své Divoké suity, kterou porota ocenila vysokým počtem bodů a pochválila jak samotnou kompozici, tak jeho interpretaci plnou emotivního vyjádření a dobrého smyslu pro hudební napětí. Tento úspěch navazuje na jeho předchozí ocenění z Česka a potvrzuje, že jeho talent má co říct i na mezinárodní scéně.

Mezi oceněnými byl například policejní pes v důchodu, který působil na evropských hranicích v misích Frontex, nebo fena bloodhounda, která pomohla najít pohřešovanou seniorku. Cenu získal také zlatý retrívr, který pomáhá dívce s posttraumatickou stresovou poruchou. V kategorii služebních a záchranářských psů byla oceněná fena německého ovčáka Orna s psovodkou Klárou Šlechtovou. V květnu loňského roku se jí podařilo najít dva dny pohřešovaného muže u jezera Barbora na Teplicku. Ocenění převzala Petra Špaldoňová z Krajského policejního oddělení Ústeckého kraje, u které fena žije v psím důchodu.

Anketu pořádá nezisková organizace Animal Eye ve spolupráci se záchranářským magazínem Rescue report. Letos se jednalo o 15. ročník. Vítězové jednotlivých kategorií Statečného psího srdce automaticky postupují do nominace na ocenění Zlatý záchranářský kříž. Součástí je také sbírka na podporu dobrovolných kynologů a jejich psů působících v integrovaném záchranném systému.

Ahoj Adri a Matěji, před dvěma týdny jste se vrátili z Chorvatska, odkud jste si přivezli prestižní ocenění Golden Pen. Můžete našim čtenářům přiblížit, o co přesně jde?

Golden Pen (Zlatna Penkala) je mezinárodní ocenění udělované Chorvatskou centrálou cestovního ruchu nejlepším zahraničním novinářům, blogerům a tvůrcům za jejich tvorbu týkající se Chorvatska. 

V čem je tohle ocenění výjimečné?

Je to jedno z nejprestižnějších ocenění v oblasti cestovatelské žurnalistiky spojené s Chorvatskem. Na jejím udílení se podílí i chorvatské Ministerstvo cestovního ruchu a sportu. Porota hodnotí kvalitu obsahu, originalitu i skutečný přínos k propagaci destinace.

Za co přesně jste ho získali?

Za náš článek „12 nejlepších míst v Chorvatsku, na která nikdy nezapomenete“, který kombinuje osobní zkušenosti i tipy na méně známá místa. Nominován byl i náš druhý článek o dovolené na Jachtě v Chorvatsku, což je komplexní průvodce s praktickými tipy. Jeho součástí je i video z dronu.

Jaký byl váš první pocit, když jste se dozvěděli, že jste vyhráli Grand Prix Zlatna Penkala? Čekali jste to?

Když jsme při vyhlašování seděli v hledišti, nevěděli jsme, že nominace znamená ocenění v podobě zlatého pera, a už vůbec jsme netušili, že vyhrajeme i Grand Prix – hlavní cenu! Nevěřícně jsme se po sobě podívali a v příští minutě už jsme si přebírali ocenění přímo z rukou ředitele HTZ (Chorvatské turistické centrály) Kristjana Staničiće. Těžko popsat ten moment. Emoce, obrovská radost, hrdost i pokora. Opravdu jsme to nečekali. 

Slavnostní ceremoniál v Chorvatsku. Foto: archiv Adriany a Matěje Halouskových

Co pro vás tahle cena znamená osobně a co pro váš blog Czech the World?

Pro nás je to ocenění, že naše práce dává smysl a také i velká motivace pokračovat v tvorbě kvalitního obsahu. A věříme, že našemu blogu Czech the World to pomůže se více dostat do povědomí veřejnosti a také to vylepší jeho pozice ve vyhledávání. 

Jaké to bylo stát na pódiu v Chorvatsku mezi nejlepšími zahraničními tvůrci?

Pro nás to bylo opravdu neuvěřitelné. Říkali jsme si, jestli jsme tu správně. Byli tam zástupci Lonely Planet, The Times, BBC… a potom my a náš Czech the World. Měli jsme obrovskou radost a jsme na to i náležitě pyšní, protože pro Českou republiku jde o teprve třetí Grand Prix v historii této ceny od roku 2004! Před námi ji získala Česká televize (J. Skalický, 2007) a TV Nova (V. Kouba a M. Hula, 2020).

Čím si myslíte, že váš vítězný článek „12 nejlepších míst v Chorvatsku, na která nikdy nezapomenete“ porotu nejvíc zaujal?

Porotu prý zaujaly naše mapy, které k jednotlivým průvodcům vytváříme. Vždy se snažíme psát tak, aby to bylo pro čtenáře, cestovatele, co nejpřínosnější. Kromě nejhezčích míst přidáváme třeba i tipy, kde v místě sehnat plynovou kartuši, kolik zhruba co stojí nebo kde se výhodně ubytovat (a to všechno přidáváme i jako body do map). Tento článek byl koncipovaný jako přehled nejkrásnějších míst s odkazy na podrobného průvodce jednotlivými destinacemi. 

Které z těch dvanácti míst máte nejraději vy sami – a proč právě tohle?

To je docela těžká otázka, protože v Chorvatsku je opravdu hodně nádherných míst. U nás vždycky vedou národní parky s krásnou přírodou (takže Krka nebo Plitvická jezera). Co ale považujeme za vůbec největší zážitek, je půjčit si plachetnici a prozkoumat těch míst a ostrovů během jedné plavby více. Na tomto způsobu dovolené je navíc kouzelné to, že často najdete krásné zátoky bez lidí, kam se jinak než lodí nedostanete.

Národní park Krka v Chorvatsku. Foto: Adriana a Matěj Halouskovi

Jak dlouho vám trvalo článek vytvořit – a co všechno tomu předcházelo? Kolik cestování, rešerší a přepisování bylo potřeba?

Samotné sepsání článku zabralo zhruba jeden den, ale ve skutečnosti je za tím několik let cestování do Chorvatska, během kterých jsme tato místa postupně objevovali. Tento článek nebyl prvoplánový, ale nápad na něj přišel v moment, kdy jsme jeli s přáteli na dovolenou na jachtě. Řekli jsme si, že je skvělý nápad si tu dlouhou cestu autem rozdělit, udělat si několik zastávek a prozkoumat pár dalších krásných míst.  

Na blogu Czech the World inspirujete tisíce lidí. Co je pro vás při tvorbě obsahu nejdůležitější?

Aby byl obsah maximálně užitelný a praktický. Zároveň nepíšeme o každé destinaci, kam jedeme. Aby průvodce vznikl, musí nás daná destinace nadchnout a také ji musíme poznat dostatečně do hloubky. Následně chceme, aby si každý odnesl praktické rady, reálný obraz místa a inspiraci k vlastnímu dobrodružství.

Když jste na cestách, přemýšlíte už „blogersky”, nebo si dáváte prostor jen pro sebe a prožitky?

Je to kombinace obojího. V každém případě si cestu užíváme, ale typicky se Matěj Adri ptá: „Proč tohle fotíš?” „To kdyby náhodou se to hodilo do článku”. A často to jsou fotky, které by si běžný turista neudělal. Například fotky jízdních řádů, otevírácí doby nádraží, jízdní řády autobusů apod. To je pak těžké nemít plné úložiště, protože všechny tyto „co kdyby náhodou” fotky schováváme. 

Procestovali jste všech sedm kontinentů, a přesto se rádi vracíte do Chorvatska. Co vás na téhle zemi pořád přitahuje?

Určitě za to můžou rodiče, se kterými jsme sem jezdili už jako děti. Bratr Adriany se do plachtění natolik zamiloval, že si udělal kapitánské zkoušky a v létě v Chorvatsku pracuje jako kapitán. A my s ním už několikrát plachtili společně. Navíc to bude tím, že Chorvatsko je přeci jen docela snadno dostupná destinace a Češi ji skutečně milují. Rádi bychom našimi články čtenářům ukázali, že Chorvatsko nemusí být jen dovolená u moře.

Foto: Adriana a Matěj Halouskovi

Jaké další cesty, projekty nebo články chystáte pro Czech the World v roce 2025? Na co se můžou čtenáři těšit?

Momentálně stále doháníme resty z loňska a právě teď vzniká velký článek a průvodce o Kanadských skalistých horách. Za měsíc se Matěj s kamarády chystá do Namibie a v srpnu se společně vydáme na několik týdnů do Indonésie. 

A na závěr – kdybyste měli doporučit jeden článek, který by mohl inspirovat někoho, kdo se bojí cestovat, který by to byl a proč?

Asi by to byl článek o dobrovolnictví v zahraničí. Je to totiž způsob, jak získat zkušenosti s cestováním takovým trochu jiným způsobem. Existuje spousta projektů, kam se můžete vydat třeba jen na 14 dní, ale neskutečně vás to obohatí. Získáte přátele z různých zemí a otevře se vám spousta dalších možností. Zároveň získáte nějakou asistenci od organizátorů projektu, takže není zase tak moc čeho se bát. A to nemluvím o tom, že to je i jeden ze super způsobů nízkonákladového cestování. 

Medailonek:
Adriana a Matěj Halouskovi jsou cestovatelé tělem i duší. Poznali se v roce 2012 a od té doby vyrážejí za dobrodružstvím společně. Cestovatelský blog Czech the World naplno rozjeli v roce 2018, kdy odjeli na roční Working Holiday pobyt na Nový Zéland. Navštívili všech 7 kontinentů včetně Antarktidy. Kromě cestování milují outdoorové aktivity, sport a orientační běh.

V kategorii nejlepší zahraniční film Vlny předčily dalších pět snímků, včetně filmu Semínka posvátného fíkovníku v německé, francouzské a íránské koprodukci. O ocenění rozhodují filmoví novináři z celého světa. Režiséra Mádla cena Satellite Awards velmi potěšila. Ocenění podle něj představuje určitou protiváhu k Oscarům.

Vlny se loni staly nejnavštěvovanějším filmem v českých kinech. Snímek je inspirován skutečným příběhem novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu v 60. letech a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Drama Vlny se ucházelo i o amerického Oscara v kategorii mezinárodních celovečerních filmů. Dostalo se do užšího výběru 15 kandidátů, mezi pětici finalistů se ale neprobojovalo.

Celou akci moderovala herečka Kateřina Pechová, která na pódiu přivítala mimo jiné dvanáctku mimořádných lidí, kteří za svoji činnost získali v roce 2023 a 2024 ocenění Laskavec. Mezi hosty se objevila například Věra Doušová, která stojí v čele Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj.

Cenou, kterou byli obdarováni všichni Laskavci, byla skleněná plastika od Studia Dechem. Tou byl během večera obdarován také Karel Janeček za dlouhodobou podporu neziskových projektů. Postavil se tak mezi ostatní Laskavce.

Zakončení celého projektu i videoreportáž z poslední jeho poslední akce můžete zhlédnout zde.

Projekt Laskavec vzešel z iniciativy Nadace Lilie & Karla Janečkových a fungoval mezi lety 2016–2024. Laskavci byli nominováni veřejností prostřednictvím formuláře na webových stránkách. Mezi oceněné se mohli dostat lidé z celé České republiky v případě, že dlouhodobě nezištně dělali něco pro své okolí.

Zařízení „Catcher“ umožňuje zdravotnickým pracovníkům a orgánům činným v trestním řízení analyzovat léky přímo na místě a v reálném čase. Tím se výrazně zlepšuje schopnost identifikovat padělky, což je klíčové v boji proti šíření nebezpečných látek, jako je například padělaný fentanyl. Ten v posledních letech představuje vážnou hrozbu nejen v Evropě, ale po celém světě.

Zástupce Lightly Technologies říká: „Jsme nadšení, že jsme uspěli mezi tolika skvělými start-upy. Děkujeme EIT za projevenou důvěru,” a k celému úspěchu dodává: „Naše radost tím ale neskončila – následující den jsme získali další ocenění, EIT Post-Jumpstarter’s Most Outstanding Alumni. Dvě vítězství ve dvou dnech jsou pro nás důkazem důvěry, kterou v nás EIT vkládá.“

EIT Health InnoStars: Podpora inovací

Soutěž EIT Health InnoStars, organizovaná pod záštitou Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), má za cíl podporovat začínající podniky v oblasti zdravotnictví. Program je rozdělen do dvou částí – „Validation Track“ a „Investment Track“. První kategorie je zaměřena na firmy ve fázi prototypů, druhá na společnosti připravené k větším investicím.

Letošní finále se konalo v Budapešti, kde 39 start-upů z celé Evropy prezentovalo své projekty před odbornou porotou. Vedle Lightly Technologies uspěla také ukrajinská firma CheckEye, která zvítězila v „Investment Track“ se svou AI platformou pro diagnostiku chronických onemocnění.

„Důležité je nastavit psychiku pacienta tak, aby se sám chtěl uzdravit. Máme kvalitní ošetřovatelský personál a moderní rehabilitační přístrojové vybavení, které nám u starších imobilních pacientů pomáhá, aby v případě, že se nemohou postavit na nohy, mohli cvičit na lůžku,“ popsala Kristýna Čivrná Deníuk svou práci na odděleních následné a rehabilitační péče.

Sestrou roku v sociálních službách se stala Pavla Živná, která působí jako zástupkyně vrchní sestry v Městském centru komplexní péče Benátky nad Jizerou. Ve zdravotnictví se pohybuje téměř 40 let.

Titul Sestra mého srdce, který uděluje veřejnost, získala Ilona Vintrová ze zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Kromě záchranářky je i v Domově klidného stáří v Pravětíně a před pěti lety se také stala Ženou regionu Jihočeského kraje.

Cenu ministra zdravotnictví získala Alexandra Nestarcová z kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Transplantcentra IKEM. Ocenění předal Vlasimil Válek na slavnostním úterním večeru v pražském kině Lucerna.

Odborníci seřadili města na základě 69 ukazatelů, jako jsou míra recyklace, úroveň znečištění ovzduší a množství cyklostezek či ekologicky šetrných hotelových pokojů. Nejlépe si vedla severní Evropa. Na prvních pěti místech skončila tato města:

1. Göteborg (Švédsko)
2. Oslo (Norsko)
3. Kodaň (Dánsko)
4. Helsinky (Finsko)
5. Bergen (Norsko)

Göteborg v žebříčku vítězí pravidelně už od roku 2016. Mimo jiné je držitelem i mnoha dalších ekologických ocenění. Do roku 2030 plánuje být obec klimaticky neutrální. Obnovitelné zdroje využívá 95 procent tamní veřejné dopravy a zhruba 90 procent hotelových pokojů je ekologicky certifikovaných. Ekologii je věnována velká pozornost i na letišti či během pořádání festivalů.

Spondylochirurgie je medicínský obor na pomezí ortopedie, neurochirurgie a obecné chirurgie. Věnuje se celé škále onemocnění – od degenerativních problémů změn a bederní páteře a nádorů přes deformity, záněty až k úrazům. Jak tomu je i s jinými zdravotními problémy, ve Fakultní nemocnici Motol končí v rukou týmu 13 lékařů ty nejtěžší případy a provádí zde ty nejkomplikovanější z 15 tisíc operací páteře ročně. Z 25 míst, kde páteř operují, se pyšní největší bezpečností a specializací.

Právě dlouhodobé plnění náročných standardů práce a používání nejmodernějších postupů vyneslo motolskému pracovišti ocenění společnosti Eurospine – Spine Society of Europe. „Je to velké vyznamenání pro celý tým naší kliniky spondylochirurgie i pro nemocnici jako takovou. Získání akreditace znamená vyšší prestiž v domácí i zahraniční odborné společnosti a přináší doloženou informaci o kvalitě pracoviště nezávislým posuzovatelem. Navíc jsme akreditaci získali v celé škále spondylochirurgie, tj. úrazy, záněty, tumory, degenerace, deformity,“ pochvaluje si prof. MUDr. Jan Štulík, CSc., přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Motol.

Předávání ceny se tradičně konalo 18. dubna na Mezinárodní den památek a sídel. V Pražské křižovatce v kostele sv. Anny převzal ocenění starosta Vysokého Mýta František Jiraský. „Jsme si vědomi historické hodnoty našich památek a jejich ochrana a obnova patří mezi naše priority. Považujeme současně za důležité, aby památky žily. Myslím, že ve Vysokém Mýtě se nám daří naplňovat historické město životem,“ řekl starosta.

Kromě ocenění dostalo město milion korun určených pro další péči o památky. Jako jednu z možností využití Jiraský zmiňuje novou fasádu na Šemberově divadle. Loni město z peněz z programu regenerace opravilo hlavní vstupní prostor do své památkové zóny, věž Pražské brány či Havlíčkovy sady. Historické jádro Vysokého Mýta je od roku 1990 chráněno jako městská památková zóna, dnes je na jejím území 34 památek, například kostel svatého Vavřince nebo Sokolovna.

Krajskými vítězi soutěže byly také České Budějovice, Horažďovice, Cheb, Jablonec nad Nisou, Jemnice, Jičín, Kolín, Lomnice, Praha 1, Příbor, Šternberk, Valašské Meziříčí a Žatec. Každé město získalo od Ministerstva pro místní rozvoj 100 000 korun.

Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Ministerstvem pro místní rozvoj. Za dobu své existence od roku 1993 jejím prostřednictvím Ministerstvo kultury podpořilo obnovu 18 700 kulturních památek, a to sumou přesahující 5,86 miliardy korun. Vysoké Mýto se o titul ucházelo už v roce 2017 a nyní je čtvrtým vítězným městem z Pardubického kraje. Spolu s Jihočeským krajem se tak dělí o přední příčky. Nejméně měst dosud zvítězilo v Olomouckém, Plzeňském či Královehradeckém kraji.

Předávání ocenění otevřeli úvodním slovem Lilie a Karel Janečkovi, na které s krátkými přednáškami navázali čtyři inspirativní řečníci – Klára Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Marek Dvořák, lékař a záchranář, Michal Šrajer, manažer štěstí a psycholožka Vlaďka Bartáková. Pokračoval zpěvák a kytarista James Harries hudebním představením.

Prostor Pražské křižovatky v bývalém kostele je vyhledávaným eventovým místem. Foto: Jan Tichý

Po představení ve video medailonku všech 12 Laskavců převzalo skleněnou plastiku od designérského studia DECHEM. „Laskavci jsou zpravidla velmi skromní lidé, kteří svou nezištnou pomoc druhým nepovažují za nic výjimečného. Prostřednictvím slavnostního ocenění jim chceme vyjádřit obdiv, respekt a poděkování,” vysvětluje ředitel Nadace Lilie & Karla Janečkových Tomáš Řemínek.

První ocenění proběhlo v roce 2016, kdy nadace ocenila učitele matematiky a fyziky Jindřicha Haška. Laskavce nominuje veřejnost prostřednictvím formuláře na webových stránkách. Pokud víte o někom, kdo by si ocenění zasloužil, neváhejte ho přihlásit. Další ročník začíná v září. Vybraní Laskavci pak získávají finanční odměnu 46 656 Kč a společně pak přebírají ocenění na slavnostním večeru.

Ocenění Laskavci 5. série. Foto: Nadace Lilie & Karla Janečkových

Nemocnice AZ Groeninge ve městě Kortrijk se stala prvním zdravotnickým zařízením v zemích Beneluxu, jež získalo oficiální uznání Gault & Millau za kvalitu jídla, které podává svým pacientům. Zařízení samo projevilo iniciativu, když si přizvalo odborníky z gastronomického průvodce, aby zkontrolovali jejich stravu a nabídli rady ke zlepšení, zejména pokud jde o ryby, omáčky a porce brambor. Ti následně konstatovali, že jídlo v nemocnici je na vysoké úrovni.

Generální ředitel Gault & Millau pro Belgii, Nizozemsko a Lucembursko Marc Declerck uvedl, že průvodce již více než deset let spolupracuje se zdravotnickými zařízeními a domovy důchodců na stravování zaměstnanců a obyvatel. Získání ocenění je však opravdu raritou – jedná se o první nemocnici, která takto uspěla.

Ve Francii si film získal oblibu diváků i kritiky, již dříve obdržel Cenu poroty na festivalu animovaných filmů v Annecy. Nyní snímek ve své kategorii porazil například populární Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo.

Snímek, o kterém jsme již dříve informovali, vypráví příběh Heleny, která se přestěhuje do afghánského Kábulu, aby začala novou životní etapu se svým manželem Nazirem. S tím se seznámila na univerzitě v Praze. Zvyká si na nový životní styl Nazirovy velké afghánské rodiny. Do jejího života vstupuje citlivý chlapec jménem Mad, i s jeho pomocí začíná Helena hledat domov v cizí zemi.

Jakub Havrlant založil firmu Rockway Capital před deseti lety s vizí vybudovat investiční společnost zaměřenou na rozvoj digitální ekonomiky prostřednictvím budování, investování a akvizic internetových společností. Dnes Rockway Capital hospodaří s mnohamilionovými aktivy a mezi její nejznámější firmy patří například Invia Group, Heureka.cz, Košík.cz, Euromedia Group či Productboard.

Navíc Havrlant skrze fond Rockaway Ventures přispívá na rozvoj nadějných digitálních start-upů. Projekty, do kterých investuje, vybírá mimo jiné i podle jejich pozitivního vlivu na společnost a životní prostředí. „Chtěl bych velmi poděkovat za získané ocenění EY Podnikatel roku 2022 České republiky. Vítězství vnímám jako odměnu za dlouhodobou práci nás všech a je to pro mě známka toho, že vše, co děláme společně s kolegy, děláme dobře a určitě v tom budeme i nadále pokračovat,“ řekl Havrlant po převzetí trofeje.

V rámci soutěže byla v kategorii Začínající podnikatel roku oceněna i společnost snuggs. Firma se zabývá rozvojem menstruačních kalhotek a soustředí se na prolomení společenského tabu – tématu menstruace. Vítězem kategorie Společensky prospěšný podnikatel roku je psycholog Martin Loučka a jeho organizace Centrum paliativní péče.

Podnikatelé byli oceňováni i v rámci krajů. V Královehradeckém kraji zvítězil Serafin Campestrini a jeho společnost zabývající se zpracováváním dřeva SECA Borohrádek. Dřevem se zabývá také firma KLAUS Tiber od vítěze za Plzeňský kraj a zároveň celostátního finalisty Marcela Klause. V Jihočeském kraji zvítězil Josef Bukovský se svou Pekárnou Srnín.

EY Podnikatel roku je světová soutěž podnikatelů a pravidelně se vyhlašuje už v téměř šedesáti zemích na šesti kontinentech. Jakub Havrlant bude letos za Českou usilovat o titul EY Světový podnikatel roku. Výsledek soutěže bude oznámen v červnu v Monte Carlu. Záznam z celostátního vyhlášení výsledků můžete sledovat ve středu 8. 3. na ČT2.

Status nejchutnější odrůdy jablek z loňské úrody získal Admirál. Padesát šest degustátorů z řad ovocnářských odborníků posuzovalo 40 odrůd jablek z loňské sklizně v sadech výzkumné stanice v Lysicích na Blanensku. Odrůda Admirál zaujala zejména šťavnatostí, konzistencí dužniny a celkovou chutí. Degustátoři vedle toho hodnotili i slupku, vůni, kyselost a vzhled. Jablka posuzovali naslepo, jejich název neznali. Na dalších místech skončily odrůdy Red Bohemia a Orion.

V Česku jsou jablka nejvíce pěstovaným ovocem. Z celkové plochy ovocných sadů asi 12 200 hektarů na jabloně připadá skoro polovina – 5 900 hektarů. Loni úroda jablek vzrostla o 26 procent na 138 150 tun. Nabídka reflektuje poptávku, jablka jsou totiž ovocem s nejvyšší spotřebou. Průměrný Čech ročně sní asi 25 kilogramů jablek či výrobků z nich. 

Jedinečnost vítěze

Admirál je mladou odrůdou, která byla registrována v roce 2012. Vyšlechtili ji křížením odrůd Mira a Bohemia výzkumníci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ze šlechtitelské stanice ve Střížovicích na Liberecku. „Plody má tmavě červené, ojíněné, tupě kuželovitého tvaru s bílou dužninou. Ta je křehká, šťavnatá, v chuti nasládlá. Nevýhodou je krátká stopka a plodnost ve shlucích. Nesnadná tvarovatelnost větví rovněž oddaluje sklizeň,“ uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Letošní ocenění je již druhým, které Hrůša obdržel. V minulém roce uspěl s týmž orchestrem s nahrávkou Brucknerovy 4. symfonie Es dur. „Loni Maestro Hrůša dirigoval na ICMA Gala koncertu v Lucembursku a ohromil publikum provedením Dvořákova Karnevalu. V roce 2021 byl finalistou ICMA se svou vynikající nahrávkou Smetanovy Mé vlasti. To vše ukazuje, jaký je skvělý a opravdu charismatický dirigent,“ říká prezident ICMA a šéfredaktor odborného hudebního magazínu Pizzicato Remy Franck. Hrůša je šéfdirigentem Bamberských syfoniků už od roku 2016 a za dva roky má nastoupit do londýnské Královské opery (The Royal Opera House) v Cover Garden jako hudební ředitel.

Ceny ICMA jsou udělovány od roku 2011, a to v šestnácti kategoriích. Kromě symfonické hudby se zde objevuje také například komorní a sólová hudba nebo operní či sborová hudba. V kategorii Historické nahrávky byla letos oceněna nahrávka Haydnovy Symfonie č. 99, Čajkovského Symfonie č. 4 a Klavírní koncert op. 42 od Schönberga, kdy těleso New Philharmonia Orchestra vedl jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů Rafael Kubelík. Nahrávku pořídil v pražské Lucerně jen několik dní po vpádu sovětských vojsk do Československa.

Zdroje: ČT24, ČTK, ICMA

Hra Svoboda 1945: Liberation zvítězila mezi konkurencí díky svému autentickému vykreslení divoké doby osvobození, poválečného odsunu i následné kolektivizace. „Chtěl bych poděkovat historičkám a historikům z Akademie věd, které opustili svoje ‚bezpečné‘ prostředí akademické práce a vrhli se s námi do pro ně neznámých vod,“ řekl na slavnostním vyhlášení jeden z vývojářů Charles Games Vít Šisler. Odbornou porotu hra zaujala svým citlivým zpracováním složitého historického tématu, hráči v ní totiž prozkoumávají skutečné dějiny českého pohraničí.

Loňský rok byl pro české videohry rekordní. Domácí herní společnosti zaznamenaly celkový obrat přesahující sedm miliard korun, což je nárůst o třetinu a mnohem více, než vývojáři původně předpokládali.

Zdroj: Radio Wave, Czechcrunch

Zajímavé řešení historického prostoru neuniklo ani široké architektonické veřejnosti. Uznávaná soutěž SBID International Design Awards ho zvolila nejlepším interiérovým designem v kategorii Hotelové pokoje a apartmá.

Pětihvězdičkový hotel Andaz Prague dokonce nedávno získal i první místo v soutěži Estate Awards. V interiérech se architekti inspirovali českou historií, bájemi a pověstmi. Můžete tu tedy vidět výjevy z příběhů o Golemovi, o kněžně Libuši nebo Bruncvíkovi. Český státní symbol lva je tu k vidění často. Využití našel i můstek vedoucí do Jindřišské věže, kde je nově konferenční místnost.

Navštívit tento hotel je opravdovým zážitkem, za který si návštěvníci připlatí. Jedna noc v „obyčejném“ pokoji tu stojí kolem 15 000 Kč. Za vymazlené apartmány dáte značně více.

Zdroj: CzechCrunch

Letos v srpnu proběhl již 14. ročník tohoto čajového svátku, který zároveň poprvé nabídl shisha fest. Festival je bohatý na doprovodný program se samurajským uměním, jógovými lekcemi, hudebními a tanečními vystoupeními. Probíhá na pražském Výstavišti a při letním počasí je ideálním víkendovým zpestřením. Všude voní skvělý čaj, který můžete vyzkoušet v různých stáncích, popovídat si s vystavovateli a samozřejmě si domů odnést zajímavé chutě.

Brněnský nápoj oslnil návštěvníky

Tentokrát byl první den velmi deštivý, ani to ale neodradilo přes 2 000 milovníků čaje přijít si vychutnat výborné směsi. Jedním z 50 stánků byl brněnský MUUD Labs (anglicko-české spojení slov pro náladu „mood“), který nabízel svoje speciální Yerba Mate. Maté není tak úplně čaj – je to jihoamerický nápoj z rostliny cesmíny paraguayské. Obsahuje jak povzbuzující kofein, tak theobromin (najdeme ho například v hořké čokoládě), který pomáhá relaxovat a působí pozitivně na náladu. Dohromady s antioxidanty, minerály a vitamíny má tento nápoj blahodárný synergický efekt na náš organismus.

„Pije se tradičně brčkem s filtrem, kterému se přezdívá bombilla, z nádoby zvané kalabasa. Připravuje se tak, že nejprve dáme přibližně tři polévkové lžíce do kalabasy, zalijeme trochou vlažné vody, přidáme bombillu a následně zaléváme přibližně 70° vodou z termosky. Takto zaléváme lístky, jak dlouho si jen přejeme. Obvykle okolo šesti a více nálevů,“ popisuje zakladatel MUUD Labs Adrian Drozdek.

Právě tuto chuť si návštěvníci z celého světa zamilovali nejvíce a hlasovali pro ni v soutěži o nejlepší čaj festivalu. Hodnotí se vše od chuti, vzhledu, až po působení celé ceremonie.

Yerba Mate rituál přivezený do Česka

Společnost MUUD Labs vznikla tak trochu náhodou. Její zakladatel Adrian Drozdek dostal první kouřové maté z Argentiny a nevěděl si s ním moc rady. Je náročné si ho správně připravit, a tak začal sám experimentovat. Až našel dodavatele, který maté suší vzduchem, vyladil také jeho přípravu. Postupně dal vzniknout třem směsím s přídavkem různých bylinek, které jsou u zákazníků velmi oblíbené.

„Třeba modrá verze Energy Leaves je s kolovými ořechy, které byly v původním, originálním složení Coca-Coly. Je to svěží sladká příchuť, která ještě prodlouží povzbuzující účinky nápoje,“ dodává Adrian Drozdek, který na svém e-shopu prodává také příslušenství ke správné přípravě maté.

Na českém trhu jsou desítky e-shopů, které přeprodávají téměř stovku různých světových značek a typů maté. Je ale těžké se v tom všem zorientovat, cílem Adriana proto bylo tento lahodný svět zjednodušit. Proto se rozhodl vytvořit vlastní značku MUUD Yerba Mate, které všem zachutná hned napoprvé.

Autorský článek Barbary Tesařové s využitím informací z muudlabs.cz