Bezplatný vstup připadne na každou druhou neděli v měsíci a ministerstvo kultury ho zatím zavádí ve zkušebním režimu do začátku letních prázdnin. Novinka navazuje na už dříve oznámený volný vstup do vybraných galerií, které se zdarma otevírají první neděli v měsíci. Všechny ministerstvem avizované galerie se poprvé zdarma otevřely v neděli 5. dubna. Některé zaznamenaly až pětinásobný zájem návštěvníků.

Cílem je přivést do muzeí více návštěvníků a podpořit zájem o kulturu napříč generacemi. První zkušenosti z podobného režimu v galeriích přitom ukazují, že veřejnost má o dostupnější kulturu velký zájem. Mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná k projektu sdělila, že úřad výhledově zvažuje pravidelný vstup zdarma i do dalších institucí. Lze tak očekávat, že i pro třetí a čtvrtou neděli v měsíci ministerstvo nebo ministr ohlásí vstupy zdarma například pro některé památky v regionech.

K umění od mala neměl daleko, jeho otec je zahradní architekt a jeho bratři výtvarník Jan Vytiska a sochař Jiří Kovařík. Nebylo tak divu, že se vydal uměleckou dráhou i on. Nejdříve zkoušel AVU, nakonec se dostal na kresbu na FAVU v Ostravě. Jeho styl snoubí monumentalismus a modernismus. Kreslí nebo spíše sprejuje na obrovská plátna, která se manuálně ani nedají přenést. Figury na jeho obrazech jsou inspirované hrdiny z řeckých bájí a jinými mytickými postavami. Vytvářejí opravdu monumentální dojem.

Hned při škole si založil instagramový účet, na kterém svá dokončená díla ukazuje světu. Díky nim má již skoro 40 tisíc sledujících po celém světě. Zaujal i pařížskou galerii Derouillon nebo mezinárodní galerii Mendes Wood. V nich si obrazy oblíbil třeba Christian Dior nebo Leonardo DiCaprio. Velké oblibě se těší v Asii. V Česku ovšem zatím ještě nevystavoval, slibuje ale snad brzy výstavu v Praze.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Vojtěch Kovařík (@vojtech_kovarik)

Vědci již dlouho tvrdí, že prohlídka umění při návštěvě muzeí a galerií může mít silný dopad na náladu lidí, úroveň stresu a celkovou pohodu. Nově se zjistilo, že podobný vliv má i umění sledované online. Krátká tříminutová online návštěva výstavy nebo kulturního představení může mít podle odborníků vysoce pozitivní vliv na pohodu člověka. Virtuální návštěvy divadel a muzeí v době covidu tedy mohly mít skutečně dobrý efekt na zdraví lidí.

Vědci provedli studii, ve které požádali účastníky, aby navštívili několik uměleckých výstav prostřednictvím chytrých telefonů, tabletů a počítačů. Odborníci přitom měřili psychický stav respondentů, aby zjistili, do jaké míry může být prohlížení kultury na internetu přínosné. Výsledky ukázaly, že i velmi krátká zhlédnutí online umění mohou mít významné účinky na náladu účastníků, jejich pohodu a snižují pocity úzkosti a osamělosti.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Frontiers in Psychology

Výstava s názvem Originál? Umění napodobit umění! naučně-populární formou představuje fenomén originálu uměleckého díla a jeho nejrůznějších napodobenin od kopií až po záměrná falza. Zaměřuje se na díla vzniklá v období od první poloviny 20. století do současnosti. 

Projekt hledá odpovědi na otázky: Proč je umění hodnotné? Co je vlastně originál? Je kopie bezcenná? Jak se vyhnout tomu, abychom koupili falzum? „Padělání uměleckých děl se v posledních desetiletích zdokonalilo a rozrostlo do obludných rozměrů. Touto mimořádnou výstavou chceme upozornit širokou veřejnost na to, jak jednoduché je padělat umění. Rádi bychom také návštěvníkům pomohli zorientovat se v nepřehledném prostředí uměleckého trhu. Každý z nás by měl být při nákupu uměleckých děl obezřetný,” uvedl ředitel královehradecké galerie a kurátor výstavy František Zachoval.

Zdroj: Galerie moderního umění v Hradci Králové, iRozhlas

Tmavé podchody ve velkých městech mají mnozí z nás spojené s nepříjemným pocitem a obvykle tu netrávíme víc času, než je pro rychlé projití nutné. Změnit to můžou vybrané pražské podchody, ve kterých nově přibydou velkoplošné malby.

Konkrétně se nové podoby v letech 2021 až 2022 dočká šest průchodů, mezi které patří třeba podchod k Thomayerově nemocnici, u zastávky V Sedlci v Praze nebo v ulici Makovského v Řepích. Ozdobí je různorodá díla zahrnující například graffiti, abstraktní motivy nebo černobílé postavičky lidí. Konkrétní umělce vybrala porota v programu Umění pro město, kterým Praha finančně podporuje současné umění v ulicích metropole. Soutěž pořádala Galerie hlavního města Prahy a Technická správa komunikací.

Umění pro dospělé

Zatímco v Praze se umění přesouvá do venkovních veřejných míst, ve Vídni pro sdílení vybraných děl zvolili virtuální prostor. Dosud sdílela Vídeňská agentura na podporu cestovního ruchu výtvory na Facebooku či Instagramu, odkud však byly některé příspěvky kvůli svému sexuálně explicitnímu obsahu smazané. Agentura si proto nově zřídila profil na sociální síti OnlyFans, kde uživatelé mohou sdílet i obsah pro dospělé.

Kromě možnosti sdílení odhalenějších výjevů má být účet také jedním z nástrojů, jak v zahraničí propagovat umělecká díla spjatá s Vídní a vzbudit zájem turistů o rakouskou metropoli. „Chceme ale také nastolit otázku, zda opravdu potřebujeme taková omezení (na sociálních sítích),“ uvedla mluvčí agentury Helena Hartlauerová ve vyjádření citovaném v deníku České noviny.

Zdroj: Pražská drbna, České noviny

Veřejné půjčovny obrazů, takzvané artotéky, jsou velmi oblíbené například v Rakousku nebo Nizozemsku. V České republice fungují tři – ta pražská, která je součástí Městské knihovny, dokonce už od 80. let. Jako jedna z mála nabízí výpůjčku reprodukcí slavných obrazů. Doma si tak můžete vystavit Dalího, Warhola, Pollocka, Ladu i Toyen. Více než čtyři tisíce reprodukcí pak doplňují tisíce originálních děl od současných mladých autorů. Odnést si můžete až dvacet obrazů najednou, a to na půl roku s možností prodloužení výpůjčky na jeden rok.

Artotéka umožňuje milovníkům umění strávit s konkrétním dílem více času než jen pár minut v galerii. Dlouhodobě se snaží přibližovat umění široké veřejnosti a podporovat současné výtvarníky. „Disponujeme vlastním výstavním prostorem, kde každý měsíc dáváme prostor některému z českých umělců. Pořádáme také besedy a přednášky pro veřejnost. Na své si u nás tak přijdou zástupci odborné veřejnosti i ti, kteří se v oblasti umění teprve rozkoukávají,“ říká Anna Strasserová z Artotéky.  

„Všimli jsme si této služby v zahraničí a přišlo nám škoda, že to u nás ještě není,” uvedl spolutvůrce Malujeme mazlíčky Adam Štrunc. A jak to vlastně funguje? Páníčci jednoduše pošlou fotku svého chlupáče a o zbytek se postarají profesionální ilustrátoři. První fáze vzniká v počítači, následně je potřeba portrét dokreslit ručně na grafickém tabletu. Tvůrci poté obraz vytisknou na speciální matný papír, zarámují a odešlou v designovém balení. Část z výdělku pak putuje na podporu psů v útulcích.

V České republice žije podle Evropské federace výrobců krmiv pro domácí mazlíčky více než dva miliony psů. Tím se v přepočtu na počet obyvatel řadíme mezi největší milovníky psích mazlíčků v celé Evropě. Tato tendence pak v době koronaviru ještě sílí – zájem o psy a kočky z útulků či chovných stanic výrazně vzrostl. Zvířata totiž svým majitelům pomáhají překonat pocity osamělosti a udržet si dobrou náladu.

Mezi faktory ovlivňující uzdravení pacientů patří emočně vstřícné prostředí. Strategickým rozmístěním několika uměleckých děl proto Miloš Karásek usiluje o vytvoření prostoru, který usnadňuje překlenutí stresových situací a modeluje psychické rozpoložení pacienta. „Promyšlené výtvarné dotvoření dokáže pro pacienta nepříliš příjemnou situaci změnit v uvolněný zážitek stimulující víru v uzdravení, v nový začátek,” vysvětlil Karásek.

V prostoru pavilonu se nacházejí například Karáskovy bronzové plastiky s barevnými sklářskými prvky, kvantové abstraktní malby nebo fotografie snové krajiny Michala Zajačka. „Cílem je pomáhat nejen moderními léky, ale i pozitivní komunikací v prostředí, které působí vlídným a harmonizujícím dojmem,“ uvedl přednosta kliniky Tomáš Papajík.

Budova pavilonu navíc přináší zlepšení v hygienické bezpečnosti i ekologické šetrnosti a poskytuje pacientům maximální možnou míru soukromí. Celá stavba je navržena tak, aby přizpůsobovala proces péče o pacienta jeho potřebám již od samotného příjezdu.

Terapeutický účinek umění využívá například známá metoda arteterapie, která se spoléhá především na léčebné schopnosti samotné tvůrčí činnosti. V praxi se však potvrdil také potenciál aktivního či pasivního vnímání uměleckých děl, které nemocným pomáhá při hledání harmonie a rovnováhy.

Rozhodně se přitom nejedná o techniku využívanou exkluzivně v zahraničí. Již několik let zpříjemňuje pobyt například klientům Domu domácí péče Sanco v Prostějově. Místní personál se stará o pacienty s chronickým onemocněním nebo nevyléčitelnými nemocemi, a to v průběhu celého dne. Velký důraz proto kladou na klidné domácí prostředí, které nemocným prokazatelně prospívá.

Díky projektu Pozdní světlo, jehož autorem je česko-slovenský výtvarník Miloš Karásek, mohou klientům dopřát také nadstandardní terapii uměleckými díly. „Umění má schopnost komunikovat za účelem vytvoření katarzní situace s terapeutickým charakterem. Projekt Pozdní světlo neustále roste a já věřím, že dobře míněný pokus o pomoc lidem, kteří to potřebují, bude úspěšný,“ říká o projektu umělec.

Uměním proti každodennímu stereotypu

Díla, která Karásek tvoří spolu několika dalšími autory, jsou založena na moderních uměleckých postupech a představě, že dílo s pozorovatelem neustále komunikuje. Pokaždé je tak možné shlédnout a vnímat něco jiného. Díla vzbuzují záblesky, myšlenky, vzpomínky či emoce a mohou člověka přimět přemýšlet. V situaci, kdy jsou pacienti limitovaní stále stejným prostředím, je tento projekt jednou z možností, jak je vytrhnout z každodenního stereotypu.

V současné době jsou v objektu ADP – SANCO rozmístěny již desítky uměleckých děl. A protože má kromě výtvarného umění terapeutický charakter i četba, hudba nebo divadlo, je pro klienty zajištěn pravidelný a bohatý kulturní program.

reklamní sdělení