Povinnost instalovat kamerové systémy se zavádí na základě zkušenosti z minulých měsíců a let, kdy opakovaně vznikaly excesy v několika málo jatečních provozech v ČR. Kamerový systém bude po 30 dnů uchovávat záznam pro případné využití při šetření Státní veterinární správou. Kamery budou povinné jak na vykládce, tak při přehánění, aby byla pod kontrolou místa označená jako místa nejčastějšího problematického chování ke zvířatům. Účinnost novely od roku 2026 podle ministra vytváří prostor pro to, aby se provozy mohly připravit. Za porušení povinností týkajících se provozování kamerového systému umožňuje návrh zákona uložit pokutu do 200 tisíc korun.

Úprava, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, reaguje na nová nařízení Evropské komise vydávaná pro veterinární péči, ruší také například povinnost aktualizovat pohotovostní plány pro případ mimořádných nákaz jednou za rok. Aktualizovány budou jen podle potřeby a v návaznosti na aktuální situace.

Rodičům dětí mladších patnácti let, těhotným ženám či lidem dlouhodobě pečujícím o silně handicapovanou osobu by se od příštího roku měla otevřít snazší cesta k práci z domova, tedy k takzvanému home officu. Pokud o to písemně požádají, zaměstnavatel jim bude muset vyhovět. Jedinou výjimkou budou vážné provozní důvody nebo to, že tomu bude bránit povaha vykonávané práce. To se týká pracovních pozic, u jejichž vykonávání musí být člověk fyzicky přítomen na pracovišti (například prodavači nebo dělníci).

S příjemnou novinkou počítá novela zákoníku práce, kterou už poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Zaměstnavatel nyní bude muset hradit i část nákladů, které s prací z domova souvisejí. Tyto výdaje ovšem nebudou smět být zahrnuty ve mzdě. „Dojde ke stanovení paušální částky zahrnující obvyklé náklady, například elektřinu,“ konstatoval Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Tato částka je v zákoníku stanovena na 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. To při 160 odpracovaných hodinách měsíčně činí 448 korun.

Zdroj: Novinky, Seznam zprávy

Výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček bude v Česku zakázána v souladu s předpisy Evropské unie. Ve středu o tom rozhodla Poslanecká sněmovna. Novela konkrétně zakazuje uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh. Jedná se například o zmíněné plastové příbory, brčka, talíře, ale i o vatové tyčinky, tyčky k uchycení balonků či nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu. Plastové nápojové lahve zároveň budou muset být do roku 2030 vyrobeny až ze 30 procent recyklátu.

Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. „Díky zákonu se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zakazujeme, mají už dnes řadu alternativ a díky tomu můžeme uspořit ročně miliony kusů plastových výrobků,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ. V případě určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, nově musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Novinky a Ekolist

Česko je v rámci Evropy jedinou zemí, která stále umožňuje umisťování nejmenších dětí do ústavní péče. I když počty dětí v kojeneckých ústavech postupně klesají, odborníci jejich úplné zrušení vítají. Za větší podporu práva dětí vyrůstat v bezpečném prostředí rodiny dlouhodobě bojují například SOS dětské vesničky.

„Ačkoli počty dětí v kojeneckých ústavech stále klesají, přesto do nich plynou nemalé finanční prostředky, které by mohly být vynaloženy na péči terénní a ambulantní. Prevence v ohrožených rodinách je nejen účelnější, efektivnější, ale také levnější. Se stejným objemem peněz můžeme díky terénním službám pomoci několikanásobně většímu počtu dětí a jejich rodin, a hlavně předejít mnohem větším škodám na dětské duši,“ říká v tiskové zprávě Jindra Šalátová, místopředsedkyně Asociace Dítě a Rodina a ředitelka SOS dětských vesniček.

Nutná transformace, která český systém v dalších letech čeká, zahrnuje také větší podporu pěstounů. Ti se dočkají vyšších odměn. Zvýšit by se měl také příspěvek na dítě pro klokánky a podobné azylové domy.

Novelu energetického zákona schválili poslanci po více než dvou letech. Hlavní změnou je zavedení nového registru zprostředkovatelů, ve kterém bude snadné ověřit serióznost konkrétního obchodníka. Za jeho vedení bude zodpovídat Česká obchodní inspekce.

Kromě registru zprostředkovatelů obsahuje novela i významné posílení práv spotřebitelů. Nově bude platit například zákaz uzavírání smluv na dobu určitou v délce přesahující 36 měsíců, a to včetně případného prodloužení. Rozšiřují se také možnosti, za nichž může spotřebitel bez postihu vypovědět smlouvu na dobu určitou. Zákazník má nově i právo kdykoli bez postihu vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování nebo odvolat zmocnění zprostředkovatele, tedy plnou moc.

Nová pravidla by měla začít od ledna příštího roku. K posouzení ji nyní dostane senát, poté k podpisu prezident.

V Česku jsou aktuálně tři tisíce dětí v exekuci a desítky tisíc dospělých se potýká s dluhy, které vznikly už v období jejich nezletilosti. Jde například o následky neuhrazených upomínek z knihovny či jízdenek v městské hromadné dopravě. „Mladí lidé už se nebudou muset obávat toho, že na ně z dortu během oslavy osmnáctin vyskočí exekutor a zničí jim celý další život. Jsem rád, že jsem byl jedním z těch, kteří stáli na začátku celého procesu trvajícího nakonec téměř dva roky,“ uvedl poslanec Lukáš Kolářík.

Návrh ministerstva spravedlnosti nyní čeká na schválení senátem a následně na podpis prezidenta. Pokud bude novela schválena v současném znění, měla by vstoupit v platnost 1. července 2021.

„Je to obrovský úspěch! Česká republika se zákazem klecových chovů zařadila po bok vyspělých států, jakými jsou Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, a spolu s nimi udává trendy v ochraně zvířat,“ reagoval na úspěch v senátu předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat Marek Voršilka.

Celý průběh kampaně za zákaz klecových chovů doprovázel velký zájem veřejnosti. V nejnovějším průzkumu agentury PPM Factum z letošního jara se pro zákaz klecových chovů vyslovilo 78 procent Čechů. Veřejnost se do boje za lepší životní podmínky slepic aktivně zapojovala po celou dobu trvání kampaně. Celkem se podařilo sesbírat přes 105 tisíc podpisů proti klecím.

Kampaň nejrůznějšími způsoby podpořila také řada celebrit a influencerů. Mezi nimi nechyběl například zpěvák Ben Cristovao, herec Zdeněk Troška, zpěvačka Ewa Farna, písničkář Tomáš Klus i celý fotbalový klub Baník Ostrava. „Všem lidem, kteří se nejrůznějšími způsoby zapojili do kampaně, se sluší poděkovat. Bez jejich podpory by se slepice v malých drátěných klecích tísnily dál,“ uzavřel Voršilka.

Středeční schůze sněmovny se pravděpodobně zapíše do historie jako den, kdy Česká republika udělala další vstřícný krok k ochraně práv zvířat. Poslanci totiž ve třetím čtení schválili navrhovaný zákaz klecového chovu slepic, který je součástí novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. Z předložených variant nakonec zvítězil návrh poslance Pošváře, který počítá se zrušením klecového chovu do roku 2027. Nyní bude novela předána ke schválení senátu.

Přijetí nových opatření by tak formálně potvrdilo změny, které se v české společnosti již několik let dějí. Z výzkumu společnosti PPM Factum například vyplývá, že jsme ke zvířatům čím dál empatičtější. Pro zákaz klecového chovu slepic v Česku se letos vyjádřilo 78 procent dotázaných, což je o pět procent více než v roce 2018. Na změnu postoje českých spotřebitelů pak reaguje také většina velkých supermarketových řetězců, které přislíbily vyřazení „klecových“ vajec ze svého sortimentu nejpozději do roku 2025.

Iniciativu spolku OBRAZ – Obránci zvířat, který se osvětou v problematice klecových chovů intenzivně zabývá, podporují i mnohé známé osobnosti. Některé z nich se dokonce zúčastnily akce Měsíc v kleci přímo před poslaneckou sněmovnou – svou dvanáctihodinovou směnu si tam odseděli například zpěváci Tomáš Klus a Ben Cristovao nebo herečka z dokumentu V síti Tereza Těžká.

V minulosti se u nás podobným způsobem podařil prosadit například zákaz kožešinových farem. Zrušením chovu slepic v klecích bychom pak následovali třeba sousední Rakousko či Německo, kde jsou již neklecové chovy normou.

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání vydaná Ministerstvem zemědělství zpřísňuje podmínky pro zájmové chovy zvířat, které vyžadující zvláštní péči. Zájemci budou potřebovat nejen povolení o chovu samotném, ale i vyjádření stavebního úřadu, že je stavba pro chov způsobilá k tomuto účelu.

Změny se dotýkají také veřejných vystoupení. K zákazu drezúry nově narozených primátů, ploutvonožců, některých kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf platícího od roku 2004 se nově přidává úplný zákaz drezírování delfínů a slonů. Speciální licenci k veřejnému vystupování s šelmami budou potřebovat nejen cirkusy, ale například i filmaři a televizní štáby.

Novela se týká například výrobků, které jsou nesprávně označené nebo mají deformované obaly. Naopak se nevztahuje na potraviny s prošlou spotřební lhůtou. Novinka platí pro všechny obchody o ploše přesahující 400 metrů čtverečních.

Neprodejné zboží bude směřovat především k potravinovým bankám. Ty je poté rozdělí mezi potřebné – do dětských domovů, matkám samoživitelkám, handicapovaným a dalším sociálně slabým skupinám. Obchody při darování musejí odvést DPH z výstupu.

V problematice plýtvání potravinami a darování jídla charitám se objevuje čím dál více dobrých zpráv. Jen během uplynulého roku začalo Tesco s prodejem křivé zeleniny, čímž se přidalo k obchodům Penny Market a Rohlík.cz. Tatáž společnost  ve střední Evropě během léta vybrala pro potravinové banky jídlo v hodnotě 2,8 milionu korun. Úspěšná byla i Národní potravinová sbírka, v níž Češi loni věnovali 886 tisíc porcí jídla.

Zdroj: ihned.cz

Kvůli kožešině se u nás ročně usmrtí zhruba 20 tisíc zvířat, především norků a lišek. Většina kožešin jde poté na export a využívá se hlavně v módním průmyslu. V Česku k dnešnímu dni funguje devět kožešinových farem.

Novela zakazuje chov a usmrcování zvířat výhradně či převážně za účelem získání kožešin, neplatí tak například pro králíky. Její přijetí uvítaly organizace zaměřené na ochranu zvířat, hlavním argumentem jsou etické důvody.

Zdroj: ceskatelevize.cz

Součástí novely je návrh týkající se novopečených tatínků. Takzvaná otcovská dovolená bude obdobou té mateřské. Příspěvek bude vypočítáván stejně, půjde tedy o 70 procent denního vyměřovacího základu. Na otcovskou dovolenou bude možné nastoupit v období šesti týdnů následujících po narození dítěte.

Smyslem návrhu je neochudit rodinu o společně strávený čas krátce po porodu. Podobné opatření je v Evropě standardní, obdobný systém funguje ve 23 zemích Unie. Návrh musí ještě schválit parlament, který určí jeho finální podobu.