Psí návštěvy míří aktuálně na devět klinik, nově také na kliniku ústní, čelistní a obličejové chirurgie. Canisterapie funguje jako podpůrná metoda, která pacientům přináší klid, lepší náladu i větší chuť komunikovat a spolupracovat při léčbě. Přínos přitom nemocnice nevnímá jen u pacientů, ale i u personálu, kterému podobná setkání pomáhají odlehčit náročné prostředí nemocničního provozu.

Silné chvíle zažívají terapeuti i pacienti při návštěvách pravidelně. Jedna z canisterapeutek, Vendula Krivá, popsala moment, kdy její fenka Daisy vyskočila na speciální podložku k pacientovi do postele a muž se rozplakal štěstím. Právě takové okamžiky podle ní potvrzují, že blízkost psa může být důležitou součástí rekonvalescence. Pro tuto práci navíc nerozhoduje původ ani velikost psa, ale jeho klidná povaha, zdraví a schopnost zvládat kontakt s lidmi i nemocniční prostředí.

Při operaci lékaři využili robotické rameno. „Operatér může být sebezkušenější, ale přesto zavádí elektrody do hlemýždě rychleji než speciální robotické rameno, kvůli čemuž občas poškodí i citlivé a velmi důležité vláskové buňky. U ramena takové riziko v podstatě není,“ přiblížil přednosta Kliniky dětské otorhinolaryngologie Fakultní nemocnice Brno Milan Urík. Nepoškození vláskových buněk je důležité zejména pro zachování šance, že se pacientovi vrátí sluch úplně, tedy bez využití kochleárního implantátu.

Využívání robotického ramena je poměrně nové, ve světě se objevilo teprve začátkem letošního roku. Brněnští lékaři si jej poprvé vyzkoušeli před měsícem, přibližně dvouhodinovou operaci podstoupila právě roční Laura. „Že neslyší, jsme zjistili v půl roce. Nejdřív jsme zkoušeli různá naslouchadla, ale ta nefungovala,“ popsala Lauřina matka Magdaléna Kroupová. Laura dostala také zevní část implantátu, pomocí níž se bude postupně zvedat intenzita elektrických podnětů, dokud neuslyší jako zdravý člověk.

Výzkumníci analyzovali více než milion záznamů ze dvou samostatných lékařských registrů o operacích provedených v Kanadě a Švédsku. Ze získaných dat vyšlo najevo, že pacienti, které ošetřovaly ženy, měli výrazně lepší výsledky chirurgických zákroků a také méně problémů v následné rekonvalescenci. Údajně by za tím mohly být rozdíly v prováděné technice, rychlost prováděného zákroku a větší míra risku. Doktor Christopher Wallis, který vedl první ze studií v nemocnici Mount Sinai v Torontu, uvedl, že tato zjištění by měla přimět mužské chirurgy, aby se zamysleli nad svým přístupem a poučili se od svých kolegyň.

Závěry z Kanady byly přitom totožné s těmi ze Švédska. V obou skupinách dosáhly lepšího výsledku právě ženy. „V některých zemích panuje obecné přesvědčení, že muži chirurgové jsou lepší než ženy se skalpely,“ uvedl doktor My Blohm ze Stockholmu. „Zajímavé je, že většina dříve publikovaných studií naznačuje, že ženské chirurgyně jsou přinejmenším stejně dobré jako mužští kolegové, nebo jako ve sledovaných případech dokonce o něco lepší,“ doplnil.

Odborníci efektivnost nemocničních psů prověřili prostřednictvím studie, kterou provedli v Japonsku. Výzkumný tým vedla Natsuko Murata-Kobajashi z organizace Shine On! Kids. Průzkumu se zúčastnilo 431 zdravotnických pracovníků, přičemž 270 z nich přímo sledovalo aktivity těchto psů v nemocničních zařízeních.

Až 73 procent respondentů uvedlo, že tito psi byli vždy nebo velmi často prospěšní při poskytnutí podpory a komfortu nemocným během závěrečné fáze jejich života. Stejné procento dotazovaných uvedlo, že přítomnost psů sehráli klíčovou roli v přesvědčení pacientů ke spolupráci při léčbě. Kromě toho většina zdravotníků uvedla, že pro ně samotné byla přítomnost zvířecích kolegů důležitá a měla pozitivní vliv na jejich pracovní výkon. Děti po interakci se psy zároveň údajně lépe a více komunikovaly.

„Ve chvíli, kdy vybavíme miminko nad operační ránu, tak už si ho maminka může vzít do své náruče a přivinout si ho. Takže ty první ozvy srdce i hlas, které dítě slyší, ale i dotek má od své maminky. Normálně jako první miminko slyší tlukot srdce operatéra, tady to odpadá a je to rovnou právě maminka. Ne nadarmo se tomu říká laskavý císařský řez, protože takto opravdu přinášíme tu lásku,“ řekla vedoucí lékařka Iva Staňová. U běžného císařského řezu podle ní vzniká několikaminutová prodleva mezi tím, kdy je dítě vyjmuto z dutiny břišní a přiloženo na hrudník matky.

Ženy jsou podle Staňové navzdory prvotním obavám nadšené a plné emocí. Velkou předností laskavého císařského řezu je totiž skutečnost, že matka má pocit, že se podílí na samotném porodu a nejde jen o operaci. „Není to pro ni jen nějaká manipulace s jejím tělem, ale sama se může starat o děťátko a jejich kontakt je od prvopočátku velmi blízký,“ doplnila Staňová. Když nemocnice metodu loni v květnu zaváděla, setkala se i s kritikou, například kvůli riziku přenosu infekce. Na to se však nemocnice připravila. Rodičky, které podstupují laskavý císařský řez, tak kromě obvyklé pokrývky hlavy mají navíc také operační plášť a sterilní rukavice. Ty si sundávají ve chvíli přerušení kontaktu dítěte s operační ranou, tedy při přestřižení pupeční šňůry. Následuje okamžitý kontakt matky s dítětem kůže na kůži.

Český startup VR Vitalis již funguje a pomáhá pacientům při rehabilitacích navozením pozitivního prostředí a stavu mysli, že je tělo v pořádku. Kromě toho jim pomáhá se cvičením. Tento produkt už dokonce expanduje do zahraničí, navíc se testuje jeho další využití ve zdravotnictví. VR Vitalis chce společně s Fakultní nemocnicí v Ostravě a Lékařskou fakultou Ostravské univerzity tento nástroj používat při awake kraniotomiích, tedy operacích nádorů v mozku, kdy se musí v průběhu kontrolovat pacientovy řečové, kognitivní či pohybová centra.

Probudit se v nemocnici nehybně na lůžku není nic příjemného – i s tím virtuální realita při operaci pomůže a přenese ve 3D pacienta na příjemnější místo, které si předem zvolí. Na dálku budou jiní lékaři testovat jeho funkce v průběhu operace. V první fázi virtuální realitu testují lékaři a logopedi, v druhé fázi ji pak otestují pacienti, kteří podobnou operací již prošli nebo se na ni chystají, a v poslední řadě pak dojde na ostré testování při samotné operaci.

Již 15 let se ředitel FN Brno MUDr. Ivo Rovný, MBA snažil o získání finančních prostředků pro spojení dvou detašovaných pracovišť – Pracoviště reprodukční medicíny na Obilním trhu a Nemocnice Bohunice – které dohromady tvoří Gynekologicko-porodnickou kliniku FN Brno a LF MU (GPK). Právě budova na Obilním trhu je z roku 1786 a velmi zastaralá.

Momentálně se začínají rekonstruovat jiné části nemocnice, samotná porodnice čeká na stavební povolení a v létě by mělo začít výběrové řízení na dodavatele. Porodnice bude stát dohromady 950 miliard korun, část výdajů platí sama nemocnice, větší podíl ovšem dostane z dotačního programu strategických investic.

Jak by měla vypadat nová a moderní porodnice při Fakultní nemocnici Brno. Foto: FN Brno

Pravidelných návštěv dětí se uskutečnilo 3 659, a to v 63 nemocnicích po celé České republice, mimo jiné i ve Fakultní nemocnici Olomouc či Nemocnici Znojmo. Klauni doprovázeli děti na operační sály a pro vážně nemocné děti uspořádali 145 individuálních návštěv. Prošli školením muzikoterapie a rozveselovali tak děti na jednotce následné intenzivní péče pro děti v hořovické nemocnici.

Radost z hudby měly i děti z kapely Kutálka. Základ kapely tvoří tři vyškolení zdravotní klauni, kteří navštěvují děti s mentálním či kombinovaným postižením a dokážou rozezpívat i děti, u kterých to nikdo nečekal. Klauni s Přezůvkami navštěvovali děti i doma. Radost a smích tak předali celé rodině.

Ve FN Brno a FN Motol rozveselovali klauni děti na pohotovosti. „Dnes večer jsme na chirurgické pohotovosti Dětské nemocnice v Brně potkali zdravotní klaunku Oldřišku Vykydalovou. Děkujeme jí za množství pozitivní energie v dnešním náročném dni. Byla to opravdová pomoc nejen pro malého, ale hlavně pro nás. Jsem dojatá a neskutečně vděčná za práci, kterou vy, klauni, děláte,“ říká maminka Silvia.

Přes tři sta dětí klauni doprovodili na operační sály v rámci programu NOS! (Na Operační Sál!) a odreagovali tak vystrašené děti i jejich rodiče do stresu a obav. V rámci tohoto programu provedla Fakultní nemocnice Motol ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou odbornou studii. Utvořili dvě skupiny – jednu klaun provázel, druhou ne. Odborníci tak zjistili, že děti s klaunem vykazovaly během čekání i převozu na sál více kladných emocí, byly klidnější, měly lepší náladu a smály se i po odchodu klauna. Přítomnost klauna měla dobrý vliv i na rodiče pacientů – taktéž jim zlepšila náladu a tím pak pozitivně působila na i děti.

Nechyběly ani klauniády pro starší pacienty v domovech pro seniory či v hospicích. Těch se dohromady uskutečnilo 329. „Zdánlivě paradoxní spolupráce – hospic a klauni? Závěr života a veselí? Před lety začala úžasná spolupráce, která trvá dodnes, a my doufáme, že bude trvat i nadále. Zdravotní klauni nás pravidelně navštěvují a přivážejí k nám veselou náladu, radost a rozptýlení. Jejich návštěva vždy rozzáří světýlka v očích našich klientů, jejich rodin i zaměstnanců hospice. Na míru ušitý humor přináší povzbuzení všem, které v hospici potkají,“ říká Eva Rosová, vedoucí sociálních služeb z Hospice Dobrého Pastýře v Čerčanech na Benešovsku.

Zdravotní klaun je dobročinná organizace založená v roce 2001 vizionářem Garym Alvenem Edwardsem. Tuto myšlenku si Edwards přinesl z USA, a když se v Česku oženil, rozhodl se nápad uskutečnit. V současnosti v České republice působí 93 profesionálních zdravotních klaunů, kteří rozdávají radost a smích svému okolí. Všichni zdravotní klauni absolvovali mnohá školení a sami pravidelně ukazují nové metody přístupu k pacientům zdravotnickému personálu.

Autorský článek Karolíny Kawulokové s použtím informací ze serveru Zdravotní klaun

Složky IZS se spojily s největšími pražskými nemocnicemi s transfúzními odděleními – Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí Thomayerovou, Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a Ústřední vojenskou nemocnicí – a vytvořili společně výzvu, které jsou v současné době na sociálních sítích velmi populární. Dávají si 4 měsíce, aby poměřili síly, jestli darují více krve oni, nebo „obyčejní lidé“. Partnerem akce je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Pokrok budete moci sledovat každý týden, kdy se do systému načtou data z nemocnic a budou se plnit pomyslné nádobí s krví.

Pokud nejste z Prahy nebo se v ní nebudete v dalších 4 měsících pohybovat, vůbec nevadí. Darovat krev můžete kdekoliv po republice, a i když se nebude počítat do výzvy, určitě je potřeba. Darovat může každý občan ČR nebo zde dlouhodobě žijící občas jiné země ve věku od 18 do 65 let s minimální hmotností 50 kg v dobrém zdravotním stavu, bez závažnějších onemocnění, s platnými zdravotním pojištěním a s vhodnými výsledky při kontrolním vyšetření. Určitě si ale před prvním odběrem prostudujte kompletní pravidla na webu nemocnice. Udělejte dobrý skutek, možná jednou budete krev potřebovat naopak vy.

Zdroj: Policie ČR

Všech pět nemocnic Pardubického kraje přešlo na nový jednotný klinický informační systém (KIS), který má usnadnit vedení zdravotnické dokumentace, sdílení informací i ochranu dat pacientů. Doposud měla zařízení problém si poslat mezi sebou data o pacientech.

V Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Litomyšli a Svitavách nově funguje stejný informační systém. „V tuto chvíli je klinický informační systém implementován do všech Nemocnic Pardubického kraje (NPK) a ve všech funguje v ostrém režimu. Vedle toho probíhá dokončování nastavení pro NPK i jednotlivá zdravotnická zařízení a oddělení,“ uvedla mluvčí nemocnic Kateřina Semrádová. Díky inovaci došlo ke zvýšení efektivity práce a standardizaci procesů a postupů, omezení chybovosti a zvýšení kvality vykazování pojišťovnám, zlepšení bezpečnosti a usnadnění tvorby statistických výstupů.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z iDnes a Stapro

Pětačtyřicetiletá Gabriela měla zhoubný nádor jater a byla několik měsíců na čekací listině pro transplantaci tohoto orgánu. Dárce se však dlouhodobě nedařilo sehnat. Proto se její o pět let starší sestra Renata nabídla, že jí polovinu svých jater daruje. Transplantace jater od živého dárce se v Česku u dospělých osob ještě neprováděla, šlo tedy o první operaci tohoto druhu. Sestry transplantaci absolvovaly druhého února, nyní jsou již v pořádku doma. Obě se cítí dobře.

Játra jsou orgánem, který je schopen dorůst. Už po několika hodinách od operace se podle transplantačního hepatologa Pavla Taimra začnou jaterní buňky množit a orgán doroste do finální velikosti zhruba do dvou měsíců.

Dosud v IKEM transplantovali lékaři játra od žijícího dárce třem dětem. Dárcem byl vždy otec dítěte. Transplantace u dospělých je složitější, protože je nutné od žijícího dárce odebrat mnohem větší kus orgánu a hrozí větší riziko, že se něco pokazí. Proto pro lékaře zůstává prioritou transplantace od zemřelých dárců.

Zdroj: České noviny

Zařízení Carebot dokáže díky použití umělé inteligence rozeznat jednotlivé nálezy. Naučil se to z rentgenu plic. „Počítačové vidění, které používáme, si můžeme představit jako to, které používají samořídící auta. Dokáží rozeznat, jaká je na semaforu barva, jestli je tam přechod, na kterém zrovna někdo jde, a tak podobně. My jsme místo toho ukázali naší neuronové síti snímky plic a řekli: Tady je pneumonie, tady jsou edémy a tak dál,“ vysvětlil jeden ze zakladatelů společnosti Daniel Kvak. Ten se na Masarykově univerzitě věnuje umělé inteligenci a strojovému učení. Technologii vyvinul ve spolupráci s Matějem Misařem.

Carebot nejprve zvládl rozpoznat, zda byly pacientovy plíce zasaženy koronavirem nebo jinou chorobou. Jeho vývoj však rychle postoupil kupředu. Nyní technologie rozezná až čtrnáct různých druhů nálezů. Pomocí teplotní mapy rovnou ukáže, kde se nález nachází, a určí i jeho pravděpodobnost. Lékař pak výsledky vyhodnotí. Ve finále je to on, kdo stanovuje diagnózu, přístroj mu však pomáhá šetřit čas.

Cílem vývojářů je dostat Carebota do nemocnic, kde by mohl usnadnit práci mnoha lidem. Zároveň by tak došlo k zefektivnění zdravotnictví. Vize je taková, že by technologie zamířila do nemocnic už příští rok. Proto je však nezbytné, aby ještě v tomto roce prošel úspěšně certifikací. Nezbývá nám nic jiného, než držet Carebotovi palce.

Zdroj: StartupJobs, Carebot

Preparát firmy Roche známý pod obchodním názvem RoActemra je určen pro dospělé s covidem, kteří jsou léčeni kortikosteroidy a vyžadují připojení na umělou plicní ventilaci nebo na kyslík. Pomáhat by tedy mohl zejména pacientům s těžším průběhem onemocnění. Tocilizumab ovlivňuje imunitu a potlačuje přehnanou reakci imunitního systému. Je však nutné jej podávat v kombinaci s výše zmíněnými kortikosteroidy, jinak může způsobovat zvýšený počet úmrtí.

Odborníci provedli studii zahrnující 4 116 dospělých lidí hospitalizovaných s covidem, kteří potřebovali připojení na kyslík a měli v krvi vysokou hladinu C-reaktivního proteinu charakteristického pro zánětlivý proces. Výzkum prokázal, že pokud se lidem k jejich běžné léčbě přidal ještě lék RoActemra, snížilo se riziko jejich úmrtí. Do 28 dní od zahájení léčby jzemřelo 621 z 2022 sledovaných pacientů, tedy 31 procent, zatímco v kontrolní skupině léčené jen běžnými prostředky jich zemřelo 729 z 2094, tedy 35 procent. Navíc 57 procent z léčených mohlo opustit nemocnici do 28 dnů, zatímco v kontrolní skupině to bylo jen 50 procent.

Zdroj: Novinky.cz

Předčasně narozené děti dokončují svůj prenatální vývoj na jednotkách intenzivní péče. Pro jejich blízké bývá toto období dobou obav o zdraví potomka a smutku z nedostatečného kontaktu. Profesionální hudebníci zaměstnaní v nemocnicích mohou spojení mezi rodiči a miminkem zprostředkovat i usnadnit vyrovnávání se s obtížnou situací.

„Hudba dokáže na oddělení vytvořit intimní atmosféru, ve které mohou rodiče na moment zapomenout všechny přístroje, trubičky a procedury a navázat opravdové spojení se svým dítětem,“ uvedla Kavisto. Hudebníci musí citlivě odhadnout náladu v místnosti a zvolit odpovídající tempo i druh hudebního doprovodu. Mohou pak být přítomni například u některých zákroků a testů či v obtížných chvílích, jimž je rodina v nemocnici vystavena.

Zdroj: Uniarts Helsinki

Dobrovolnické programy zaměřené výhradně na oblast onkologie v České republice dlouho chyběly. Důvodem je náročné téma a nutnost dobrovolníky důkladně vybrat a proškolit. Nezisková organizace Amelie se dlouhodobě zabývá pomocí lidem s rakovinou a jejich blízkým, kterým zdarma nabízí konzultace s odborníky i skupinové aktivity. A protože pro fungování organizace je pomoc dobrovolníků od samého začátku zásadní, jejich zapojení do nemocnic bylo dalším logickým krokem.

Dobrovolnický program funguje jednoduše. Zájemci, kteří chtějí svůj volný čas trávit pomocí druhým, navštěvují onkologická oddělení a snaží se podpořit dospělé pacienty čelící vážné diagnóze a zpříjemnit jim často dlouhé hodiny, které čekáním a léčbou stráví. „Jedna moje klientka to nazvala takhle: „Najednou se na ambulanci zjevil anděl a naléval mi kafe. To bylo něco neuvěřitelného. Moc mi to pomohlo,“ popisuje psycholožka Kristýna Maulenová, která sama během studií jako dobrovolník působila.

Anděly ve žlutém potkáte v nemocnicích v Praze, Olomouci, Hradci Králové a Středočeském kraji, tedy všude tam, kde má organizace svá centra. Do programu se může zapojit kdokoliv, kdo má chuť bez nároku na honorář vykouzlit úsměv na tváři lidem v těžké životní situace a bylo mu 18 let. Další školení nových dobrovolníků chystá Amelie už na září.  

Technologii začala nemocnice používat na začátku letošního roku, ještě před spuštěním však metodu testovali odborníci z brněnského Vysokého učení technického. Nebezpečný odpad, jako jsou například chirurgické nůžky nebo použité injekční stříkačky, likvidační stroj nejprve rozdrtí a zbaví ostrosti, následně ho párou při teplotě převyšující sto padesát stupňů Celsia dekontaminuje a zbaví infekčnosti. Výsledkem je suchý recyklát, který lze využít jako palivo nebo ho bez rizika odvézt běžnými nákladními auty.

„Pandemie covid-19 s sebou bohužel přinesla i výrazné navýšení objemu kontaminovaného odpadu nejen ze zdravotnických zařízení. Tento odpad je následně převážen mnoho kilometrů do spalovny nebo na skládku, což představuje riziko pro všechny články přepravního řetězce,“ řekl obchodní ředitel společnosti Ventos Energy Solutions Leoš Grelich.

Metoda, kterou využívá i armáda Severoatlantické aliance, je kromě zdravotnických zařízení vhodná také pro zpracování směsného komunálního odpadu nebo vytříděných obalů. Kromě snížení rizika při likvidaci a převozu odpadu šetří tato novinka nemocnici také vypouštěné emise oxidu uhličitého. Dosud totiž museli ročně odvážet až sto sedmdesát tun infekčního odpadu ke kontaminaci do sto třicet kilometrů vzdálené lokality, kvůli čemuž nákladní vozy urazily až pětadvacet tisíc kilometrů.

Zdroj: Ekolist

Ve čtyřicetihektarovém areálu nemocnice se nachází mnoho rozkvetlých ploch, které neměly příliš velké využití. Vedení nemocnice se proto rozhodlo zkusit zeleň nabídnout včelám a oslovilo zástupce vedoucího lékárníka a dlouholetého včelaře Pavla Studeckého, který k nemocnici přestěhoval několik ze svých včelstev. „Včelky jsou tu od začátku dubna a na začátku června jsme vytáčeli první med. Vzhledem k tomu, že jsou v doletu i akáty a javory, byl trošku řidší, než jsem čekal, ale je chuťově výborný,“ řekl Studecký, který se včelařství věnuje již osmnáct let.

Úly jsou umístěny v blízkosti Oddělení centrální spisovny, které se nachází ve veřejnosti nepřístupné pevnosti Tafelberg. Med, který dostal značku Medimed, pak nemocnice využívá k propagačním účelům. „Chceme podporovat biodiverzitu a trvalou udržitelnost životního prostředí a tento projekt splňuje oba naše cíle. Navíc med od městských včel bývá čistší a zdravější než ten venkovský. Ve městě totiž včely neohrožují například pesticidy jako v zemědělské krajině,“ dodal Havlík.

„Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu,“ vysvětlil vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky Radovan Hřib. Na anesteziologickém oddělení konopí používají pro léčbu bolesti, jeho účinky lze však využít i v dalších medicínských oborech.

Rostlinu provází řada mýtů a otázek, a právě ty se budou snažit rozluštit vědci pracující v brněnské nemocnici u svaté Anny. Kromě zkoumání samotného konopí a jeho účinků se akademici zaměří také na vliv vnějších podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství.

Hlavním účelem vzniku pěstírny je nicméně rozvoj konopné léčby. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano,“ uvedl vědec Václav Trojan.

Ačkoli zatím budou vypěstované konopí využívat pouze vědci k výzkumným účelům, v budoucnu zaměstnanci nemocnice věří, že bude sloužit i jako lék. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva,“ dodal ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu nemocnice Pavel Iványi.

Nedostatek zdravotních sester je dlouhodobým fenoménem, a to hlavně v nemocnicích, kde jich chybí více než dva tisíce. Zdravotní systém se potýká s malým počtem nových sester přicházejících přímo ze středních, vysokých a vyšších odborných škol, které mají nahradit ty současné, jež za několik let odejdou do důchodu. Zájem o toto náročné povolání přitom neopadá, spíše naopak.

„Pandemie ukázala význam profese sester a domnívám se, že se také podílela na zvýšeném zájmu uchazečů o studium, který jsme letos zaznamenali,“ říká Jana Holá, děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Na obor Všeobecná sestra se zde hlásilo o 40 procent více zájemců, než mohla škola se svým rozpočtem přijmout. Pro změnu je podle zástupců zdravotnických škol nutná iniciativa státu. Vyzývají ho proto k navýšení rozpočtů zařízení, která sestry vzdělávají. Podobný postup se již dříve osvědčil u lékařských fakult vysokých škol, které díky tomu mohly navýšit kapacity. Podle statistiků by ročně měly absolvovat tři tisíce sester, namísto současných 1600.

Zdroje: Profesia, Česká televize

Cena je udělována na základě pečlivě sledovaných ukazatelů, přičemž má několik stupňů – zlatý, platinový a diamantový, na který právě iktové centrum jihlavské nemocnice dosáhlo. Jak uvedl primář neurologického oddělení Ondřej Škoda, za úspěchem stojí především pečlivá a odborná práce zdravotníků. „Sleduje se péče o pacienty. Do sběrného registru pravidelně zasíláme požadované údaje. Jsou to například procenta pacientů, kteří mají trombolýzu, dalším údajem jsou hospitalizovaní pacienti na jednotce intenzivní péče, kteří mají definovaná vyšetření jako CT a angiografie, cévní ultrazvukové či kardiologické vyšetření,” popsal Škoda. Zdravotníci zaznamenávají také další péči o pacienty, především preventivní léčebná opatření, aby nedocházelo k opakovaným příhodám, nebo vyšetření poruch polykání, kterými pacienti po iktu často trpí.

Ocenění podle primáře znamená, že jsou diagnostické a léčebné postupy na Vysočině srovnatelné se světovou špičkou. „Máme k této činnosti potřebné technické vybavení i personální zajištění, spolupracujeme s dalšími odbornostmi, jako jsou radiologičtí, kardiologičtí nebo rehabilitační specialisté. Jsme rádi, že péče u nás je srovnatelná se švýcarskými, skandinávskými nebo německými kolegy. Je potřeba také říct, že obecně úroveň českých iktových center je vysoká ve srovnání se zbytkem Evropy,“ dodal Škoda. V jihlavské nemocnici je přitom s cévní mozkovou příhodou ošetřeno zhruba 500 pacientů ročně.

Zdroj: Nemocnice Jihlava