„Oba brouci – ať je to trnoštítec nebo tesařík javorový – jsou nesmírně vzácní. My jsme si dlouho mysleli, že na Šumavě je po nich veta. Tesařík javorový byl naposledy zaznamenán na Železnorudsku v roce 1946, o trnoštítci jsme sice kusé informace měli, stav populace jsme však neznali,“ informoval náměstek ředitele Správy národního parku Šumava Martin Starý.

Na příští rok je naplánován rozsáhlejší monitoring jak tesaříka javorového, tak trnoštítce horského. „Věřím, že oba druhy budou na Šumavě zastoupeny v podobně silných populacích, jako kornatec velký. Je totiž evidentní, že tak, jako v případě jiných druhů hmyzu, funguje Šumava se svou rozlohou a hlavně pestrou nabídkou biotopů zahrnující bezzásahová území a území s přírodě velmi blízkým a šetrným managementem jako Archa Noemova, zachovávající hmyzí pestrost pro budoucí generace,“ uvedl ředitel Správy národního parku Šumava Pavel Hubený.

Do České republiky, Německa, Rakouska, Itálie, Slovinska a Chorvatska byli rysi navráceni po vyhynutí v 80. a 90. letech. Nyní je však jejich stav ohrožován pytláctvím a změnami v přírodě. Na Šumavě se jich vyskytuje okolo 70. Ochránci přírody proto chtějí ještě více zabojovat proti pytlákům i mýtům, které se o rysech šíří.

,,Jsem moc ráda, že vznikla podobná iniciativa. Pamatuji si, že jsem jednou jako malá rysa na Šumavě zahlédla, od té doby jsem ho ale nikdy při horské túře neviděla. Byla by škoda, kdyby ho naše děti viděly pouze v zoologických zahradách,“ okomentovala situaci účetní Jana Vítková.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Novým domovem těchto zvířat, ke kterým brzy přibyde ještě hřebec, se stala aklimatizační ohrada v Milovicích na Nymbursku. Pro zvířata tak skončila více než dvacetihodinová cesta z anglického Exmooru, lodí přes kanál La Manche a ve speciálním nákladním voze přes Francii a Německo.

„Koně byli po dlouhé cestě samozřejmě velmi unavení, ale věříme, že v novém působišti rychle naberou síly. Snažili jsme se jim zde vytvořit nejlepší možné podmínky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Po zhruba měsíčním pobytu v aklimatizační ohradě budou koně vypuštěni na čtyřicetihektarovou pastvinu, kterou bezplatně poskytlo město Milovice na celých deset let.

Veronika Kábrtová