Vždy nebo často třídí odpad 92 procent domácností a pět procent třídí občas. Tato data získala agentura CVVM ve svém průzkumu, který se uskutečnil v druhé polovině března a zúčastnilo se ho 1037 lidí starších 15 let. Vlastní tašku si na nákup nosí 90 procent dotázaných, dalších šest procent ji nosí občas. Jako další aktivity přispívající k ochraně životního prostředí respondenti uváděli kompostování či třídění bioodpadu (63 procent), vyhýbání se jednorázovým plastovým výrobkům, jako jsou příbory či brčka (61 procent), nošení znovu použitelné láhve (55 procent) či nákupy potravin vyrobených v ČR (také 55 procent). Produkty šetrné k životnímu prostředí používá asi třetina dotázaných a pětina nakupuje do znovu použitelných sáčků na ovoce a zeleninu. Bezobalové nakupování preferují dvě procenta respondentů.

Lidé nad 55 let uváděli většinu zmiňovaných aktivit. Naopak v nejmladších věkových skupinách, do 19 let a do 29 let, dotázaní častěji uváděli, že netřídí běžný odpad. Dopad výroby nakupovaných potravin na životní prostředí považuje za důležitý 58 procent lidí a tento podíl od roku 2022 mírně vzrostl. Dvě pětiny Čechů se zajímají o obaly, v kterých nakupují potraviny.

„Lidé obvykle sdílejí radost z nakupování oblečení z druhé ruky pouze s okruhem rodiny a blízkých přátel,“ shrnuje studie o českých nákupních zvyklostech z roku 2019, jejíž autorkou je analytička Markéta Rulíková. Zajímavý faktor důvodu vyhýbání se second-handům je, že nenosit úplně nové (a navíc značkové) oděvy pro mnoho Čechů naznačuje neschopnost zajistit rodinu, příliš známé trápení z doby socialismu. Ekonomický dopad pandemie COVID-19 zakončený spirálovitou inflací a cenami energií však nově ukazuje, že vedl k nákupní horečce z druhé ruky.

„Nikdy jsme neměli takové příjmy jako v posledních měsících,“ říká Monika van den Berg z Moment Czech Republic, nevládní organizace, která provozuje několik second handů a charitativních obchodů po celé zemi. Kromě zvýšení tržeb v second handech se od loňského roku celostátně ztrojnásobil prodej ojetin.

Co se změnilo?

Někteří si myslí, že je to zkrátka chuť kupovat věci z druhé ruky. Češi jsou stále šetrnější k životnímu prostředí, a tyto nové nákupní návyky jdou ruku v ruce s udržitelným chováním vůči planetě.

„Myslíme si, že boom je částečně způsoben naší nabídkou,“ říká van den Berg. „Prodáváme oblečení té nejlepší kvality a velmi dobrých značek díky způsobu, jakým darované oblečení třídíme. Zákazník dostane velmi kvalitní oblečení za minimální cenu,“ uvedla. Nicméně tím nejhlavnějším faktorem stále zůstávají náklady.

Inflace prudce roste od přelomu roku 2022. V červnu dosáhla hodnoty 17,2 procenta, což je nejvíce v historii. A ekonomové předpovídají, že by se do budoucna mohla vyšplhat ještě výše. Zároveň také rostou ceny energií a vzrůstají obavy, že s blížící se zimou se situace ještě zhorší. Podle indexu spotřebitelské důvěry OECD byli Češi v červnu ohledně budoucnosti spotřeby domácností a úspor stejně pesimističtí jako byli po více než deset posledních let. Není proto divu, že se lidé nyní obrátili k nakupování použitého zboží, protože zpřísnili své výdaje v domácnosti.

Například ceny oblečení jsou aktuálně podle posledních údajů Českého statistického úřadu vyšší o 19,9 procenta, obuv podražila průměrně o 15,4 procenta oproti loňskému roku. „Lidé v České republice se stále více obávají o svou finanční situaci a snaží se ušetřit každý haléř,“ řekl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. „Omezují zejména výdaje na nepodstatné věci a mezi ně patří oblečení, oděvy nebo boty,“ doplnil. Podle něj bude tento trend v následujících měsících a čtvrtletích ještě výraznější s tím, jak se bude celková ekonomická situace v České republice dále zhoršovat, což může v příštím roce vést k výraznému nárůstu míry nezaměstnanosti.

Sekáče jsou on-line

S tím, jak si lidé utahují opasky, firmy také usnadňují online vyhledávání a nákup věcí z druhé druhy. Mnoho sekáčů inzeruje své zboží na sociálních sítích a některé mají své vlastní internetové e-shopy. Na trh s věcmi z druhé ruky se dostávají i tradiční prodejci nového a značkového oblečení.

V dubnu 2021 německý internetový prodejce Zalando, který prodává po celé Evropě, spustil v České republice kategorii svého webu „pre-owned“. Od té doby, co v roce 2020 tuto sekci webu spustili po celé Evropě, se kategorie rozrostla z 20 000 na více než 400 000 položek, včetně České republiky, kde ohlasy zákazníků byly velmi pozitivní.

Online platformy nyní stále více usnadňují lidem prodávat své použité zboží jiným kupujícím a využívají rychle rostoucí trh elektronického obchodování v České republice, který loni zaznamenal 14procentní skok v hodnotě přibližně 9,1 miliardy EUR, jak uvádí Heureka Group, jeden z největších evropských srovnávačů cen. V roce 2019 byla spuštěna e-commerce platforma Knihobot, která lidem umožňuje nakupovat a prodávat použité knihy. Inflace a rostoucí náklady domácností nevytvářejí jen další lovce výhodných nabídek, ale také přiměla lidi, aby prodávali své vlastní zboží.

Vinted, původně litevské online tržiště pro nákup, prodej a výměnu zboží, má kolem jednoho milionu registrovaných členů využívajících českou platformu.

„Platformy jako Vinted mohou být pro lidi dobrým místem zmírnit dopad inflace na vlastní kapsu prodejem věcí, které již nepotřebují, a navíc víme, že lidé jsou motivováni finančními výhodami věcí z druhé ruky a také ekologickými aspekty,“ říká Lilly Berns, PR manažerka Vinted pro Německo. V sektoru re-commerce nicméně stále existuje prostor pro expanzi. Zmíněný Vinted například nedávno propojil zákazníky v České republice a Polsku, což znamená, že lidé v obou zemích si nyní mohou navzájem nakupovat a prodávat své použité zboží. Přidal také kategorie péče o domácí mazlíčky a zábava.

Zboží z druhé ruky zkrátka zažívá boom a trh s nabídkou těchto produktů se neustále rozrůstá. A co vy? Jaký máte vztah k second-handům? Dejte nám vědět.

Zdroj: Euro News

Studii publikoval tým akademiků z Univerzity v Leedsu a spolu s firmou Arup a skupinou 40 měst po celém světě dokázal, že šest závazků dokáže snížit emise z potřebného objemu k zastavení oteplování na 1,5 stupně Celsia o čtvrtinu. Výsledek průzkumu reaguje na pocity mnoha lidí, kterým připadá, že jejich příspěvek k zamezení změny klimatu je mizivý. Pokud se stejně zachovají všichni, dá se kritické hranici oteplení zabránit. „Výzkum ukazuje, že největší roli hrají vlády a soukromý sektor, ale z naší analýzy jasně vyplývá, že jednotlivci a komunity mohou mít obrovský vliv,“ říká Tom Bailey, jeden ze zakladatelů osvětové kampaně The JUMP. Ta se snaží lidi motivovat, aby začali přemýšlet alternativně ke konzumní společnosti posledních let.

Výzva nabádá k tomu, aby lidé začali jíst především rostlinnou stravu a přestali potraviny vyhazovat. Neměli by kupovat více než tři kusy oblečení ročně a elektronika by jim měla vydržet alespoň sedm let. Počítá se s dovolenou v regionu, protože lety je třeba omezit na jeden krátký jednou za tři roky a dlouhý jednou za 8 let. Pokud je to možné, lidé by se měli zbavit svých osobních aut, a pokud je potřebují, je vhodné je používat co nejdéle. Posledním krokem je narušit zajetý systém tím, že začneme využívat obnovitelné zdroje energie, investovat v rámci penzijního připojištění do udržitelných projektů nebo si zateplíme dům.

Lídři výzvy si uvědomují, že ne všichni mají možnost změnit vše najednou a kladou důraz na nápadité a pozitivní zapojení do boje proti změně klimatu s tím, že do 10 let by se měli přidat všichni lidé v bohatých zemích. „Tohle není návrat do doby kamenné, je to jen nalezení rovnováhy. Méně konzumace v relativně bohatých západních zemích může znamenat více kreativity, komedie, spojení… Žijte pro radost, ne pro věci,“ dodává pro Guardian Baliey.

Autorský článek Kláry Šubíkové na základě materiálů Guardianu a iniciativy The JUMP

„Koncept automatického obchodu se maximálně přizpůsobuje potřebám zákazníků, pro které končí nutnost plánovat si podle otevírací doby obchodů své nákupy,“ vyzdvihuje jeden z přínosů Lukáš Němčík, ředitel COOP pro rozvoj a marketing. Mimo standardní otevírací dobu nebude možné nakoupit u pultů s uzeninami a lahůdkami, vykompenzuje to však nabídka baleného zboží.

Po vstupu dvojitými dveřmi, který umožní bankovní identita a načtení aplikace, bude na nakupující dohlížet kamerový systém. Placení se odehraje na samoobslužné pokladně, na kterou jsou zákazníci zvyklí již nyní. Obchod budou moci opustit až po ověření platby.

Podle vedení COOPu vyroste podobných prodejen po zemi více. Další přibude v Českém Krumlově a pokud se osvědčí, rozšíří se koncept do menších a středních měst, kde je více zákazníků, kteří ocení nákupy déle po pracovní době. Samotná firma si od kroku slibuje snížení nákladů na mzdy a zvýšení tržeb. Za přeměnu jedné prodejny na zcela samoobslužnou však COOP zaplatí okolo milionu korun.

Zdroj: tisková zpráva Skupiny COOP

Firma, kterou vlastní oděvní řetězec H&M, předpokládá, že zájem o udržitelnou módu i nadále poroste. Zákazníkům se proto snaží cestu k originálním kouskům co nejvíce usnadnit. Postará se o celý prodejní proces, který zahrnuje vyzvednutí zboží přímo u prodejců doma, fotografování a následný prodej včetně zajištění dopravy. Kromě Švédska funguje i v Německu, Rakousku a Nizozemsku.

„Každý zakoupený použitý oděv šetří zdroje naší planety. Poptávka na našich nových trzích rychle roste,“ uvedl ředitel pro expanzi společnosti Sellpy Gustav Wessman. Nákupy v tomto internetovém obchodě si tak brzy vyzkouší i lidé z Česka, Slovenska, Dánska, Belgie, Chorvatska, Francie, Maďarska, Španělska a dalších zemí Evropy.

Jak přispět? Stačí navštívit nejbližší obchod, který je do celorepublikové iniciativy Sbírka potravin zapojen. Ke svému běžnému nákupu pak zájemce přidá trvanlivé potraviny nebo drogerii navíc. Po zaplacení daruje tyto položky dobrovolníkům stojícím hned za pokladnami, které pozná podle zelené zástěry s logem sbírky. Vybrané zboží pak bude převezeno do nejbližší potravinové banky, kde bude roztřízeno, zkontrolováno a připraveno pro odběratelské neziskové organizace. Poté budou balíčky dopraveny ke koncovým klientům. Často se jedná o matky samoživitelky, osamělé seniory nebo rodiny v krizi.

Akce probíhá ve všech krajích České republiky. Organizaci mají na svědomí místní potravinové banky ve spolupráci s Českou federací potravinových bank, Svazem obchodu a cestovního ruchu a Asociací společenské odpovědnosti. Při realizaci pomáhají také další organizace, například Charita nebo Armáda Spásy. Již tradičně se zapojila většina velkých obchodní řetězců, jako je Lidl, Albert nebo Kaufland, ale i on-line supermarkety a drogerie.

Informace o nejbližších prodejnách i tipy na zboží, které je vhodné darovat, najdete na webových stránkách Sbírky potravin.

O Vánocích překročil počet zaznamenaných webových stránek první tisícovku. „Provozovatelé těchto rizikových webů jsou zpravidla anonymní nejen pro spotřebitele, ale i pro Českou obchodní inspekci, a tím hrubě porušují právní předpisy, navíc dle spotřebitelů často zboží ani nedodají,“ řekl ústřední ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Seznam podvodných e-shopů je dostupný na webových stránkách ČOI. Automatickou ochranu před rizikovými weby pak nabízí antivirus firmy ESET i nová aplikace, která funguje jako doplněk prohlížečů Chrome, Firefox a Seznam. Tyto doplňky zobrazí při vstupu na rizikovou stránku varování před podvodným serverem, a tak se mohou uživatelé sami rozhodnout, zda stránku opravdu navštíví.

Nic podobného tu ještě nebylo. V Teplicích se lidem otevřel nový supermarket Korzo, který chce zaujmout především domácími produkty.

Supermarket je umístěn v nákupním centru Galerie Teplice na 1300 metrech čtverečních. Svojí rozlohou se tak neliší od konkurence jako je Albert, či Billa, a zároveň je větší, než diskonty Lidl nebo Penny Market.

„Za zcela novým konceptem stojí čeští investoři, kteří vnímali, že na trhu existuje prostor pro nový český supermarket,“ sdělila bez dalšího vysvětlení Martina Jarošová z oddělení marketingu supermarketu Korzo. Jednatel Galerie Teplice Lukáš Čepelka dodal, že je prozatímním zájmem nezveřejňovat identitu původců celého konceptu supermarketu. Dle dostupných neoficiálních údajů však za vším může stát právě Čepelka prostřednictvím své firmy IVX Czech, jež zároveň provozovatelem Galerie Teplice. Na Čepelkovo jméno a firmu je totiž registrována doména supermarketu Korzo i žádost o ochrannou známku.

Supermarket má dle všeho potenciál uspět u tuzemských zákazníků především díky možnosti pružně reagovat na poptávku v konkrétním místě. Výběr dodavatelů i objednávky zboží má totiž na starost vedení dané prodejny.

V současné době zahrnuje sortiment teplické prodejny zhruba 80 procent českých produktů, mezi něž patří například Hamé, Madeta, ale také malí výrobci jako je lounská moštárna, teplická pekárna Pecud, domácí marmelády od Hany Šindlerové i Pivovar Bakalář.

Cenová hladina je u supermarketu Korzo na střední úrovni. „V mnoha případech máme ceny stejných nebo srovnatelných produktů nižší než většina konkurentů. U kvalitních – domácích a farmářských – potravin jsou ceny obvykle vyšší než průměr, to se ale týká pouze malé části sortimentu,“ dodává Jarošová.

Pokud vše půjde hladce a zákazníci budou reagovat i nadále pozitivně, dá se v budoucnu předpokládat vznik celé sítě českých obchodů Korzo.

Zdroj: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/supermarket-korzo/r~85f5e59401fa11e4a54c0025900fea04/