Nakupují lidé v ČR zdravě?

Myslím si, že se to zlepšuje. Pomalu se učíme, že není potřeba kupovat výrobky ala „pejsek s kočičkou vaří“, ale že je potřeba kupovat základní suroviny a pak si je doma případně dochutit nebo uvařit. Částečně tomu napomáhají sami výrobci a prodejci. Ve výrobcích postupně klesá podíl cukru, solí a podobně. Na druhou stranu existuje poměrně velký tlak na rozšíření sortimentu VEGE, který vždy není tak zdravý, jak bychom chtěli. Tyto výrobky jsou někdy z celulózy, gum, škrobu a rozhodně nám žádné slibované zdravotní benefity nedodají. Zrovna v tomto segmentu se budou muset lidi naučit dobře orientovat a nejít jen po označení VEGE.

Čím se zabývá projekt FÉR potravina?

Nemáme ambice lidi učit jíst zdravě ve smyslu většího nákupu ovoce či zeleniny, ale rádi bychom je naučili nakupovat v jakékoli potravinářské komoditě vždy to nejkvalitnější. Proto nehodnotíme, kolik cukru, tuku a podobně ve výrobku je, ale koukáme na to, aby třeba v mléčných výrobcích nebyl škrob, v kysaném zelí ocet, v čokoládě vysoký podíl kakaové sušiny a žádný jiný než kakaový nebo mléčný tuk a podobně.

Podle jakých kritérií třídíte potraviny?

Máme body pozitivní a negativní. Ty pozitivní dostává potravina třeba za nějaká loga typu BIO, české cechovní normy a podobně. Suroviny musí mít určitý kvalitativní standard a transparentní informace o výrobci. Další plusové body jsou za suroviny – tedy když například v uzenině je alespoň 70 % masa, v džemu alespoň 55 % ovoce a podobně. Vycházíme z platné legislativy, kde většinou pro připsání kladných bodů je potřeba být asi 20 % nad zákonné limity.

Mínusové body dostávají potraviny například za škrob či želatinu v mléčných výrobcích, za palmový olej, za bílkovinné hydrolyzáty a umělá aromata za účelem dohánění chuti, a v neposlední řadě samozřejmě za éčka.  

Bodový zisk pak vyjadřuje barevný terčík. Zelená znamená, že je vše v pořádku. Postupný přechod přes žlutou do oranžové je už na zpozornění a případné prozkoumání složení. Červené potraviny radíme vůbec nekupovat.

Posuzujete i zdravotní vhodnost potravin?

Zdravotní vhodnost neposuzujeme – na to nemáme správnou erudici, a hlavně je to příliš složité. Co prospívá jednomu, může druhému ublížit. A označit například sádlo jako něco špatného, proč? Pokud je opravdu jen vyškvařené, je to kvalitní potravina. No a pak už je to na lidech, zda je jí denně a tím pádem se pro ně stává nezdravým, nebo si ho dají jen občas a je to naprosto v pořádku.

Veřejnost má k dispozici také vaši aplikaci. Jak lidem usnadní nákup?

V aplikaci stačí naskenovat čárový kód konkrétní potraviny. Produkt se pak v aplikaci zobrazí s popisem výrobce či země původu, barevným rozlišením éček a bodovým ziskem. Níže pak uživatelé najdou tabulku se všemi konkrétními body. Pokud trpí lidé nějakou alergií, mohou ji v aplikaci zaškrtnout a při skenování je aplikace upozorní na přítomnost daného alergenu v potravině. V současnosti máme v systému zhruba 24 tisíc potravin.

Máte pro čtenáře nějaké doporučení pro zdravé nákupy a vaření?

Koukejte na etikety. Složení nesmí být dlouhý telefonní seznam. Uvědomte si, co chcete koupit, tedy z jaké suroviny to má být skutečně vyrobeno. Pokud najdete více než 3 éčka, už ani nemusíte číst dál. Nejjednodušší je kupovat pouze základní potraviny bez příchutí. Prioritní příprava by pak měla obnášet vaření, pečení, dušení či grilování. Naopak nedoporučujeme zbytečné slazení a solení. Zdravá náhražka cukru neexistuje. Místo soli pak můžete přidávat do jídla třeba bylinky.

Hana Střítecká

Hana Střítecká je nutriční terapeutka a chemická technoložka. Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Následně se vzdělávala v oblastech fyziologie, výživy a procesní hygieny potravin. Přednáší na několika vysokých školách a v Alianci výživových poradců ČR a je ředitelkou projektu FÉR potravina. Ve své profesní praxi usiluje o zvýšení povědomí veřejnosti o obezitě, výběru kvalitních potravin a technologických procesů výroby potravin.