Důležitou roli podle ní nehraje jen samotný trénink paměti, ale také životní styl. Odborníci upozorňují, že stav zhoršuje nedostatek spánku, alkoholu i pohybu, zatímco právě pravidelná fyzická aktivita patří mezi nejúčinnější způsoby prevence demence. Dobrou zprávou je, že člověk může pro svůj mozek něco dělat každý den. Mozek totiž funguje jako sval, který se musí posilovat a trénovat. Existují k tomu různé techniky jako mnemotechnické pomůcky. Často jsou založené na kreativitě a fantazii, takže aktivují i pravou polovinu mozku. Jako příklad pro zapamatování informací od jmen a pořadí amerických prezidentů, přes hlavní města evropských zemí po planety Sluneční soustavy.

Na význam péče o paměť upozorňuje i Národní týden trénování paměti, v jehož rámci se po celém Česku konají stovky přednášek. Následovat budou také Pochody pro mozek na desítkách až stovkách míst, které mají připomenout, že aktivní mysl i tělo spolu úzce souvisejí a že zdravé stárnutí lze podpořit konkrétními kroky. Trenéři paměti s kurzy akreditovanými společností působí například v knihovnách, kde jich je více než stovka, nebo ve školách všech stupňů včetně vysokých a univerzit třetího věku. Pomáhají také například v pobytových zařízeních pro seniory nebo ve fakultních nemocnicích. 

Vědci zjistili, že dospělí si dokáží živěji vybavit rané vzpomínky poté, co krátce spatřili dětskou verzi své vlastní tváře. Experimentu se zúčastnilo padesát dospělých. Každý seděl před obrazovkou, na které se promítal jejich obličej. Některým software proměnil tento obličej do dětské podoby. Poté hovořili o vzpomínkách z dětství a z uplynulého roku. Ti, kteří viděli své mladší tváře, vyprávěli bohatší a emotivnější vzpomínky z dětství. Ostatní, kteří viděli své dospělé tváře, si pamatovali méně detailů.

Výzkum ukázal, že fotografie nebo videa vlastní dětské podoby aktivují oblasti mozku spojené s autobiografickou pamětí. Lidé si díky tomu dokázali vybavit více detailů ze svého raného života, včetně emocí, prostředí nebo drobných událostí, na které by si jinak nevzpomněli. Nejde přitom jen o nostalgii, ale o skutečné oživení paměťových stop.

Tento objev může mít význam nejen pro pochopení fungování paměti, ale i pro terapeutickou praxi. Práce s dětskými fotografiemi nebo představami sebe sama v raném věku by mohla pomoci lidem lépe porozumět vlastní minulosti a posílit vztah k sobě samým. I obyčejné otevření starého alba tak může mít hlubší dopad, než se na první pohled zdá.

Tento pocit má v psychologii odborný název – eudaimonická pohoda. Jde o smysl života, sebepřijetí, růst a vztahy. Podle odborníků by s tím měla pomáhat právě příroda. Dovede vám nejen zlepšit náladu, ale také vám může dát jasnější pocit sebe sama, který trvá.

Výzkumníci vyzvali lidi v Turku ve Finsku, aby se podělili o to, jak se příroda projevuje v jejich reálném životě. Nejprve 158 obyvatel odpovědělo na otázky týkající se času stráveného v přírodě a toho, jak se v jejich životě projevoval smysl, sebepřijetí, růst, vztahy, autonomie a řízení života. Poté se 20 lidí zapojilo do workshopů tvůrčího psaní, aby vlastními slovy popsali, jak je příroda formuje. Studie se zaměřila na dvě skupiny: mladé ve věku 15 až 24 let a dospělé nad 60 let. Různá životní období s sebou nesou různé potřeby. Přesto respondenti z obou skupin měli pocit, že příroda je nesoudí. Stromy ani voda nehodnotí. To jim dalo pocit úlevy, ze které plynula upřímnost. „Ačkoli mezi různými věkovými skupinami existovaly určité rozdíly v tom, jak trávily čas v přírodě a na jakých místech, měly také mnoho společných zážitků,“ poznamenala doktorandka z Univerzity v Turku Joha Järekari. „Obě věkové skupiny měly mimo jiné společného pocit, že příroda nesoudí ani nekritizuje, což mělo pozitivní vliv na sebepřijetí účastníků.“

Výzkum využil data z English Longitudinal Study of Aging. Respondenti bez demence na začátku studie byli každé dva roky testováni na paměť a vlastní hodnocení pohody. Výsledky ukázaly, že vyšší pohoda predikovala lepší paměť, ale ne naopak. Pohoda se přitom dělila do čtyř kategorií: kontrola, autonomie, seberealizace a potěšení. Ukázalo se, že každá z nich má vlastní vliv na paměť. Kontrola byla spojena s okamžitým i opožděným vybavováním si informací téměř ve všech časových bodech. Autonomie a seberealizace sledovaly podobný vzorec, se silnou vazbou na budoucí paměť. Potěšení také prokázalo prediktivní hodnotu, zejména u opožděného vybavování. Nejde tedy jen o „dobrý pocit“ obecně. Specifické aspekty pohody, jako je možnost volby nebo užívání si života, hrají v ochraně paměti důležitou roli.

Autoři při výzkumu zohlednili depresi, věk, pohlaví, etnickou příslušnost a vzdělání. Vyloučili také účastníky, u kterých se později rozvinula demence nebo kteří zemřeli během následného sledování. I po těchto úpravách byla souvislost mezi vyšší úrovní pohody a lepší pamětí konzistentní. To naznačuje, že tato souvislost není způsobena pouze špatnou náladou nebo zhoršením zdraví. Výsledky podporují názor, že emocionální a psychologické zdroje jsou důležité pro zdraví mozku.

Vědci nechali účastníky experimentu klepat prstem do stolu. Šlo o pravidelný rytmus, zhruba dvakrát za sekundu. A výsledek? Ti, kteří se na rytmus naladili, následně mnohem lépe rozuměli větám pronášeným v hluku. Naopak lidé, kteří rytmus jen pasivně poslouchali, bez pohybu, takový pokrok neukázali. Podle odborníků totiž nejde jen o sluch. Do hry vstupuje i motorika – tedy to, že se při rytmickém pohybu aktivuje i ta část mozku, která zpracovává čas, pozornost a očekávání. Jinými slovy, jednoduché klepání může mozek „nahodit“ do tempa a zlepšit jeho schopnost zaměřit se na to důležité. Podobný efekt se ukázal i ve chvíli, kdy účastníci před poslechem věty vyslovili jedno jediné slovo – bez ohledu na jeho význam. I to pomohlo mozek připravit na přicházející informaci a vylepšilo celkové porozumění.

Výzkum zatím probíhal na zdravých dospělých, ale vědci věří, že by tato jednoduchá metoda mohla najít uplatnění třeba u lidí s poruchami sluchu, pozornosti nebo paměti. Je to další důkaz, že náš mozek je citlivý na rytmus a že pohyb, i ten nejjednodušší, může sehrát překvapivě velkou roli v tom, jak vnímáme svět kolem sebe.

Paměť je jako osobní registrační systém vašeho mozku. Když zažijete něco nového – například setkání s novou osobou nebo zjištění faktu – váš mozek tyto informace zakóduje tak, že je přemění na vzorce nervové aktivity. Tyto vzorce se ukládají v různých částech vašeho mozku v závislosti na typu informace. K načítání vzpomínek dochází, když váš mozek potřebuje získat přístup k uloženým vzorcům. Je to podobné jako při hledání souboru v počítači. Pokud si chcete vzpomenout na narozeniny svého přítele, váš mozek aktivuje příslušné nervové dráhy, aby tyto informace přinesl zpět do vaší vědomé mysli. Někdy je tento proces bezproblémový, ale jindy mohou být vzpomínky trochu nejasné nebo smíšené, zvláště pokud se k nim často nevracíte.

Vědci nyní zjistili, že i jiné buňky v těle se mohou učit a vytvářet vzpomínky. Provedli výzkum, ve kterém zkoumali schopnost učení se buněk z nervové tkáně a z ledvinové tkáně. Tyto buňky byly vystaveny různým vzorcům chemických signálů, podobně jako vystavení mozkových buněk vzorcům neurotransmiterů, když se dozvídáme nové informace. Zajímavým zjištěním bylo, že tyto nemozkové buňky také zapnuly ​​„paměťový gen“ – stejný gen, který mozkové buňky aktivují, když detekují informační vzorce a reorganizují svá spojení, aby vytvořily vzpomínky. „Ukazuje to, že schopnost učit se z opakování s určitým odstupem není jedinečná pro mozkové buňky, ale ve skutečnosti může být základní vlastností všech buněk,“ uvedli výzkumníci. Schopnost jiných buněk učit se a vytvářet vzpomínky je tak strhujícím objevem.

Závěry výzkumu poukazují na to, že lidský mozek přikládá větší důležitost vzpomínkám, které nelze snadno vysvětlit nebo interpretovat. Pokud je prožitek obtížně pochopitelný nebo neočekávaný, mozek si jej s větší pravděpodobností uchová. To naznačuje, že schopnost mozku vysvětlit nebo předpovědět událost hraje klíčovou roli při určování, které zážitky se stanou trvalými vzpomínkami. Pokud je nějaká událost předvídatelná a nepřekvapivá, náš mozek ji často ignoruje. To naznačuje, že lidský mozek je nastaven tak, aby věnoval více pozornosti a paměti neobvyklým nebo složitým zážitkům.

Studie zahrnovala vývoj výpočtového modelu k prozkoumání procesu utváření paměti v lidském mozku se zaměřením na dva klíčové kroky: kompresi vizuálních signálů a jejich rekonstrukci. Vědci poté provedli sérii experimentů, kdy byla účastníkům ukázána rychlá sekvence přirozených obrazů. Později byli požádáni, aby si vybavili konkrétní z nich. Zjištění odhalila, že obrázky, které bylo pro výpočetní model obtížnější rekonstruovat, si účastníci s větší pravděpodobností zapamatovali. Navíc to naznačuje, že složitost a nepředvídatelnost vizuální scény hraje významnou roli při určování její zapamatovatelnosti.

Až každá pátá žena zažije v těhotenství nebo po porodu příznaky duševní nepohody, deprese nebo úzkosti, zároveň až 75 procent z nich nevyhledá žádnou pomoc. Do screeningového programu, který je zdarma, se zapojilo 22 porodnic, tedy přibližně čtvrtina porodnic V Česku. Cílem projektu přitom je, aby tento screening nabízely všechny porodnice v ČR a aby si o něj ženy mohly požádat u svého gynekologa. „Kampaň cílí jak na ženy, které zakládají rodinu nebo o jejím založení přemýšlí, tak na jejich okolí, které může být ženě v tomto náročném období velkou oporou. Zároveň má ženy motivovat, aby se nebály požádat o screening u svého gynekologa či v porodnici,“ vysvětlila výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Kristýna Hrdličková.

K vyhodnocení rizika rozvoje duševních obtíží stačí vyplnit krátký dotazník na tabletu či prostřednictvím internetového prohlížeče. Zapojit se může každý lékař, stačí, když centrum NUDZ osloví.

Série experimentů odhalila, že účastníci, kteří jsou kreativnější, se cítili méně znudění, když se nacházeli sami v místnosti. Během pandemie covidu, kdy celý svět zažil neobvykle dlouhá období volného času, tito lidé trávili čas se svými myšlenkami a tím méně se nudili. „Obzvláště nás zajímala kreativita. Chtěli jsme vědět, co se děje v myslích kreativních jedinců, zvláště v situacích, kdy se zdánlivě nic neděje,“ řekl hlavní autor studie Quentin Raffaeli, postgraduální student psychologie v Arizoně.

Výzkumníci provedli dva experimenty. V prvním bylo 81 účastníků požádáno, aby seděli sami v místnosti po dobu deseti minut bez jakéhokoli přístupu k digitálním zařízením a vyjadřovali své myšlenky nahlas v reálném čase. „Zatímco mnoho účastníků mělo tendenci přeskakovat mezi zdánlivě nesouvisejícími myšlenkami, kreativní jedinci vykazovali známky asociativního myšlení,“ vysvětlil Raffaeli. Druhý experiment probíhal v období covidu. Přes 2 600 účastníků odpovídalo na otázky prostřednictvím aplikace. V tomto případě účastníci, kteří se sami identifikovali jako kreativnější, také uvedli, že se během pandemie cítili méně znuděni.

Tříletá studie na 3 562 osobách ve věku kolem 71 let zjistila, že lidé, kteří pravidelně konzumují flavanoly, což jsou látky obsažené v čaji, jablkách nebo lesních plodech, měli lepší funkci hipokampu, který hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací. Naopak u účastníků výzkumu, kteří měli nízkou hladinu flavanolů, byla vypozorována horší funkce této části mozku. Na základě těchto získaných dat vědci tvrdí, že konzumace doplňků stravy s 500 miligramy flavanolu denně by mohla zvrátit negativní vliv nízkého příjmu této sloučeniny na paměťové funkce u starších lidí.

Vědci náhodně vybrali zdravé dospělé, kteří po dobu tří let dostávali denně buď 500 miligramů flavanolu, nebo placebo. Účastníci studie absolvovali několik paměťových testů a vyplnili dotazníky, které hodnotily jejich stravu. Výsledky paměťových testů se zlepšily jen mírně u skupiny, která užívala tablety s flavanolem. Objevila se ale podskupina lidí, kteří se na začátku studie špatně stravovali a měli nízkou hladinu této sloučeniny. U těch se výsledky zlepšily v průměru o 10,5 procenta ve srovnání s placebem a o 16 procent ve srovnání se zahájením výzkumu. Vypadá to tedy, že konzumace flavanolu může mít opravdu nezanedbatelný vliv na kvalitu paměti.

Odborníci analyzovali stovky článků, v nichž byly zaznamenány výpovědi tisíců účastníků nejrůznějších průzkumů. Cílem bylo zjistit, co ovlivňuje kreativitu. Studii provedli pracovníci Univerzity v Essexu a Humboldtovy univerzity v Berlíně. Díky ní vědci vyvrátili dlouhodobý mýtus, že drogy podporují kreativní myšlení. 

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, že užívání návykových látek stojí za uměleckými úspěchy, studie zjistila, že narkotika jsou ve skutečnosti nejméně účinným způsobem, jak nastartovat kreativitu. Výzkumníci zjistili, že nejúčinnějšími metodami pro zvýšení kreativity jsou komplexní tréninkové programy mysli, meditace a kontakt s různými kulturami, jako je pobyt v zahraničí. Alkohol a farmaceutické amfetaminy nemají na inspiraci žádný významný vliv. „Meditace má významný dopad na kreativitu proto, že podporuje ovlivňuje mentální faktory, které vedou k inovativnímu myšlení a řešení problémů,“ uvedla hlavní autorka studie Jennifer Haaseová.

„Za prvé je důležité vyhnout se nárazům do hlavy,“ uvedl Marsh a dodal, že i menší zranění hlavy v souhrnu způsobují poškození. Pročež lékař doporučuje zcela se vyhýbat sportům, při kterých dochází k opakovaným úrazům hlavy. Přesto by se podle něj měli lidé hýbat. „Lidé, kteří pravidelně cvičí, mají nižší míru demence a deprese. Ačkoli nelze prokázat příčinnou souvislost,“ dodal.

Důležitá je přitom i duševní aktivita. „Čím aktivnější mozek máte, o to déle bude trvat, než se mu vybijí baterky,“ řekl Marsh. „Víme, že čím je člověk starší při dokončení vysokoškolského vzdělání, o to nižší je riziko demence,“ doplnil příklad z vědeckého výzkumu. Pokud máte děti, doktor doporučuje využít toho a vymýšlet si pohádky. Právě tato činnost může sloužit jako dobré procvičování mozku.

„Když se podíváme na záznamy našich pacientů, tak vidíme, že určité příznaky demence vykazovali už několik let předtím, než jsme jim nemoc diagnostikovali,“ uvedl autor výzkumu Nol Swaddiwudhipong z Cambridgeské univerzity. „Často to byly nenápadné odchylky, které se ale týkaly řady kognitivních schopností. Je důležité, abychom mohli vyšetřovat pacienty, kterým demence hrozí nejvíce, tedy lidi nad 50 let, lidi s vysokým krevním tlakem nebo ti, kteří málo cvičí,“ vysvětlil. Objev by mohl pomoci zejména pacientům, u nichž je vyšší pravděpodobnost rozvinutí mozkové choroby. Včasná detekce příznaků demence by u těchto lidí mohla zabránit tomu, aby se u nich rozvinuly další mozkové nemoci.

Na to, zda se demence rozvine, může mít vliv více faktorů. V prevenci by měl pomoci zdravý životní styl. Pomoci by měla vyvážená strava, pravidelný pohyb, hraní na hudební nástroj nebo zpěv, provozování aktivit vyžadujících náročnější duševní činnost. Podle Tima Rittmana, který se na studii rovněž podílel, však není důvod, aby se demencí lidé zbytečně znepokojovali. „Pokud si myslíte, že máte problémy s pamětí, tak byste se měli ozvat svému praktikovi,“ upozornil vědec, který rovněž působí na Cambridgeské univerzitě.

Co to jsou nootropika? Jde o přírodní nebo syntetické látky, které mají velmi příznivý vliv na činnost mozku. Zlepšují paměť, zdokonalují myšlení a usnadňují koncentraci. Užívají se jako doplňky stravy nebo léky. Pomoci by měly také s motivací, odolností vůči stresu nebo schopností učit se novým věcem.

Nootropika přitom nejsou žádnou novodobou vymožeností. Zázračnou moc některých látek z přírody objevili lidé už v dávných dobách. Výzkum, jenž se podobnými látkami zaobíral, se rozvinul v 50. letech 20. století. Postupně se nootropika stávala stále častějším pomocníkem při práci, kdy je třeba plnit složitější kognitivní úkoly.

Jaká existují nootropika?

Ačkoliv jste možná o nootropicích nikdy předtím neslyšeli, jednoho jejich zástupce, kterého si můžete dopřát i bez předpisu, určitě znáte. Mezi chytré drogy totiž patří i kofein. Nalézá se v kávě, zeleném čaji či v kakau a pomáhá s únavou, pozorností a snížením reakčního času.

Dalším přírodním nootropikem, které najdete v šálku čaje, je L-Theaine. Pomáhá zklidnit mysl a probouzí v člověku kreativitu. Účinek je nejlepší, užívá-li se společně s kofeinem.

Za zmínku stojí rovněž ginkgo biloba, známý také pod jménem jinan dvoulaločný. Látky v ní obsažené pomáhají ke zlepšení kognitivních funkcí mozku i duševního zdraví. Díky snížení hladiny stresových hormonů v krvi dokáže účinně pomoci během složitých životních období.

Chcete-li vyzkoušet něco opravdu nevšedního, sáhněte po kořenu ženšenu, který byl již v tradiční čínské medicíně považován za léčivou bylinu. Nadrcený kořen se užívá jako doplněk stravy. Podobně jako další přírodní nootropika zlepšuje paměť, koncentraci či myšlení a také navozuje duševní rovnováhu. Nápomocný vám bude také při zvýšení fyzického výkonu. Mezi ženšeny patří i oblíbená ajurvédská bylina aswagandha, která má příznivý vliv na kvalitu spánku.

Posledním nootropikem, které si zde představíme, je rozchodnice růžová. Ta nejen že podporuje kognitivní funkce, ale také reguluje neurotransmitery v mozku, čímž pomáhá udržovat dobrou náladu.

Jak užívat nootropika?

Ačkoliv jde často o výtažky z rostlin, je vhodné se před užíváním chytrých drog poradit s lékařem. Látky by měly být vesměs bezpečné, může se však stát, že budou nedobře reagovat s jinou medikací, kterou člověk zrovna užívá.

Nootropika lze konzumovat jako doplňky stravy třeba v čaji či kávě, existují však také ve formě tabletek. Některá nootropika lze získat pouze na předpis. Výše uvedené druhy jsou sice slabší, ale můžete si je bez problému sehnat třeba v obchůdku se zdravou výživou.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z healthline.com a zdravi.euro.cz

Již v roce 2019 byla k dispozici data z výzkumů, ve kterých byla provedena telekineze ve virtuálním prostředí. Jednalo se o takzvané CTRL laboratoře, ve kterých CTRL sety umožňují pomocí rukou zvednutí a ovládání rychlosti objektů ve 3D prostoru. Tento proces umožnil lidem interagovat s virtuálním prostředím způsobem, jakým přirozeně fungujeme ve skutečném světě.

O 2 roky později, v roce 2021, univerzita v Miami navrhla způsob připojení lidského mozku k počítačovým rozhraním pomocí nanočástic přímo interagujících s lidskými neurony, aby bylo možné vyvinout technologie ovládání mysli. Žádné z těchto experimentů však nepřinesly nějaké významné výsledky.

Nyní bylo dalšího pokroku v telekinezi dosaženo v reálném životě týmem vědců vedeným profesorem Shaobo Qu, profesorem Jiafu Wangem z Air Force Engineering univerzity a profesorem Cheng-Wei Qiu z univerzity v Singapuru. Práce byla zaznamenána v dokumentu nazvaném Remotely Mind-controlled Metasurface via Brainwaves, který navrhuje proces pro pohyb objektů pomocí lidské mysli.

Již dlouho je známo, že lidský mozek generuje mozkové vlny v procesu myšlení. Výzkumníci proto předpokládali, že shromažďování těchto mozkových vln a jejich použití jako řídicích signálů metapovrchů by uživatelům umožnilo ovládat tyto povrchy přímo svou myslí.

Bluetooth je ten klíč

Jak toho dosáhli? Pomocí užití bluetooth. Vědcům se podařilo bezdrátově manipulovat s mozkovými vlnami od uživatele k ovladači přes bluetooth signál. Finálním cílem bylo použít mozkové vlny jedince k ovládání odezvy elektromagnetických vln na již zmíněné metapovrchy. Nakonec zjistili, že uživatel může skutečně dosáhnout ovládání vln.

Jaké jsou závěry výzkumů?

Z těchto typů experimentů však vyvstávají otázky. Například, jak bezpečné jsou ve skutečnosti a jaké vedlejší účinky by vyvolaly? To zatím vědcům není známo. Nakonec vše záleží na tom, jakou cenu jsou lidé ochotni zaplatit, aby měli tuto superschopnost.

Zdroj: Interesting Engineering

Nová studie zkoumala souvislost mezi optimismem a zdravým stárnutí u 233 starších mužů. Ti nejprve vyplnili dotazník o tom, jak se cítí a jak optimistický či pesimistický je jejich náhled na život. O 14 let později se zúčastnili výzkumu, při němž byli požádáni, aby podávali informace o každodenních stresorech ve svém životě. Také měli informovat o pozitivních a negativních náladách. „Tato studie zjišťovala, zda optimističtější lidé čelí každodennímu stresu lépe, díky čemuž mají jsou emočně stabilnější,“ uvedla autorka výzkumu doktorka Lewina Lee, odborná asistentka psychiatrie na lékařské fakultě Bostonské univerzity.

Je všeobecně známo, že stres negativně ovlivňuje celkové zdraví člověka. Vědci proto předpokládali, že optimistické nastavení mysli dovede zmírnit hladinu stresu. Optimističtí muži uvedli, že zažívají méně negativních nálad a naopak více pozitivních. V jejich životech došlo také ke snížení stresorů. Tato zjištění tedy naznačují, že optimismus může posilovat celkovou emocionální pohodu člověka, a to snížením stresových situací a taky jiným postojem k nim.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth

Cílem festivalu Na hlavu je přiblížit veřejnosti odborná témata úzce související s duševním zdravím i výzkumem mysli a mozku. Promítané snímky i doprovodné přednášky tak budou zaměřeny na oblast psychologické a psychiatrické péče, spánku, sexuality, umění, drog nebo třeba na virtuální realitu.

Akce se uskuteční ve dnech 31. 1.–3. 2. 2019 v Městské knihovně v Praze pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví. Část výdělku z akce bude věnována na rozvoj destigmatizačních aktivit, které pomáhají zvyšovat informovanost široké veřejnosti, a tím i zlepšovat kvalitu života lidí s duševním onemocněním.

Díky dlouhodobému sledování mozku pomocí magnetické rezonance vědci z brněnského centra zjistili, že lidé s vyšším skóre duševní pohody jsou lépe chráněni proti zmenšování buněk ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií.

Spojení člověka se sebou samým, ostatními a přírodou chrání oblast hipokampu. „To je část mozku, která souvisí s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postižené při Alzheimerově chorobě,“ uvedla členka výzkumného týmu Kateřina Sheardová. Spojení člověka s něčím, co jej přesahuje, podle studie chrání místa ve spánkovém laloku. „Souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sama sebe, což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci,“ dodala mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Petra Veselá.

Zdroj: České noviny

Odborníci z Masarykovy univerzity budou ke své práci využívat v laboratoři špičkový software, který jim napomůže odhalit spojitosti mezi lidským uvažováním a ekonomickými fakty. Místnost tvoří celkem dvacet čtyři boxů, ve kterých počítačový program představuje účastníkům výzkumu určitý problém a zkoumá jejich reakce a rozhodování. Na základě toho je možné potvrdit či vyvrátit určitou ekonomickou teorii.

„Propojit lidské myšlení a ekonomické rozhodování je velice důležité. Často mi v knihách chybělo propojení ekonomie s praxí, s lidským úsudkem a jeho dalšími komponenty, které pospolu mají nemalý vliv na ekonomiku. Doufám, že se odborníkům podaří sestavit vzorek zapojených účastníků nejen z řad studentů, ale i lidí z jiných věkových a socioekonomických vrstev. Pak se teprve mohou ukázat výsledky jako užitečné,“ uvedla studentka ekonomie Zuzana Vrbalíková.

Zdroj: ihned.cz

Jeden z experimentů se uskutečnil v roce 1979. Několik starších mužů předstíralo, že prožívají týden tak, jak tomu bylo v roce 1959. Účastníci výzkumu posléze prokázali vyšší zručnost a seděli vzpřímeněji. Dokonce i těm, kterým bylo 80 let, se prokazatelně zlepšil sluch a zrak.

Závěrem této i dalších studií bylo, že kouzlo spočívá v tom, že se nevědomky přizpůsobujeme kultuře a jejímu pohledu na věk. Podle výzkumnice je proto možné přeorientováním našich postojů a jazyka dosáhnout lepšího zdraví.

V další studii bylo jedné polovině pokojských sděleno, že vykonávají dostatečnou práci na to, aby byli tělesně zdatné a snížily svou váhu. Té druhé nebylo řečeno nic. První skupina oproti druhé měla po několika měsících prokazatelně štíhlejší tvar těla.

Zdroj: www.goodnewsnetwork.org