Studie, publikovaná v Journal of the American College of Cardiology, analyzovala data více než 62 000 lidí z Evropy a USA, kteří byli sledováni po dobu deseti let. Ukázalo se, že přidání troponinu k tradičním algoritmům pro výpočet rizika – v současnosti založeným pouze na faktorech, jako je cholesterol – čtyřnásobně zvyšuje přesnost predikce kardiovaskulárního rizika.

Tato metoda by mohla pomoci lékařům včas odhalit rizikové pacienty, kteří by jinak zůstali bez léčby. Až 8 % lidí ze skupiny se středním rizikem by díky testu mohlo být přeřazeno do kategorie s vyšším rizikem a začít s prevencí – například užíváním statinů.

Vzhledem k nízké ceně a jednoduchosti by se tento test mohl stát běžnou součástí preventivních prohlídek a zachránit tak až tisíce životů ročně.

Aplikaci spojující telemedicínu s umělou inteligencí vytvořili specialisté pro pacienty s poruchami srdečního rytmu. „Náš produkt nabízí každému, kdo dokáže používat telefon, mít možnost stát se sám sobě kardiologem – natočit si EKG a na základě automatického vyhodnocení umělou inteligencí se dostat k diagnóze a léčbě,“ popsal kardiolog a intervenční arytmolog z Fakultní nemocnice Olomouc Tomáš Skála. Stačit bude pouze stažená aplikace v mobilu a hrudní pás. „Klient si na sebe připne hrudní pás, zmáčkne na telefonu tlačítko start a měří se, jak dlouho bude chtít. Může s tím běhat, plavat, dělat jakoukoli denní aktivitu. Kdykoli se nebude cítit dobře, natočí si EKG. Natáčet si ho může třeba 10 hodin v kuse a třeba desetkrát po sobě. Žádné EKG se neztratí,“ doplnil Skála.

Srdce tak bude mít pacient pod dohledem, zároveň se sníží vytěžování lékařů. Záznamy totiž zpracuje umělá inteligence. Technologie je skutečně efektivní, ocenila ji dokonce odborná porota v celorepublikové soutěži inovačních center Ynovate Fest a postoupila do evropského finále celosvětové start-upové soutěže.

Vědci tímto výzkumem vytvořili dosud největší analýzu vztahu mezi úrovní fyzické aktivity a rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Zabývali se daty uvedenými celkem ve 196 recenzovaných článcích, které zahrnovaly více než 30 milionů účastníků z 94 velkých studijních skupin. Výsledky ukazují, že určitý čas pohybu stačí ke snížení rizika srdečních chorob a mrtvice – hlavních příčin úmrtí na celém světě – a také řady rakovin.

Zmiňovaných jedenáct minut je však polovina z celku, který doporučuje anglická Národní zdravotní služba. Ta říká, že pro dospělé je vhodné věnovat se 2,5 hodiny týdně středně intenzivním aktivitám, případně 75 minut týdně intenzivním aktivitám.

I krátký pohyb může zabránit desetině z předčasných úmrtí

V případě „polovičního“ pohybu došlo podle studie ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění o 17 % a rakoviny průměrně o 7 %. U některých specifických druhů rakoviny bylo snížení rizika větší (například u rakoviny hlavy či krku bylo riziko nižší až o 14–26 %), u některých naopak menší (3–11 % u rakoviny plic, jater, tlustého střeva či prsu).  

„Pokud jste někdo, komu se zdá představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně trochu odstrašující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou. Dělat nějakou fyzickou aktivitu je lepší než nedělat žádnou. To je také dobrá výchozí pozice – pokud zjistíte, že 75 minut týdně se dá zvládnout, můžete je zkusit postupně navyšovat až na celou doporučenou míru,“ říká doktor Soren Bradge, který spolu s kolegy na výzkumu pracoval.

Kromě svižné chůze se mezi středně intenzivní fyzické aktivity počítá například tanec, jízda na kole či turistika. Během tohoto typu pohybu se zvyšuje vaše tepová frekvence a zrychluje dýchání, ale zůstává zde schopnost mluvit. „Někdy stačí nahradit některé návyky. Zkuste například na cestu do práce místo auta použít kolo nebo chodit pěšky. Nebo se zapojit do aktivní hry se svými dětmi nebo vnoučaty, dělat činnosti, které vás baví,“ radí doktor Leonardo Garcia z Královské univerzity v Belfastu.

Původně studentský projekt vrací schopnost mluvit

Na začátku stáli studenti Vysoké školy ekonomické v Praze Zuzana Hanibalová a Ondřej Macko, kteří měli v rámci vedlejšího oboru multimédia a komunikace vytvořit závěrečný projekt, ve kterém by spojili fotografii, grafiku, multimédia a video v jedno. Většina spolužáků se zaměřovala na koncerty a výstavy, oni ale chtěli něco víc. Ondřejova přítelkyně Lucie Zemanová tehdy pracovala jako logopedka ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Zaměřovala se právě na afázii a zmínila se, že nemají žádnou moderní pomůcku pro dospělé pacienty s touto nemocí. Do té doby měli kliničtí logopedové k dispozici pouze papírové kartičky s nakreslenými obrázky a pacienti k nim docházeli v lepším případě jednou za týden. A tak bylo jasné, že se závěrečným projektem tehdejších studentů stane aplikace, která umožní pacientům cvičit řeč samostatně každý den.

První verze byla čistě pro studentské účely. Autorům se dokonce poštěstilo, že namluvení jednotlivých slov zajistil dabér Charlieho Sheena a Toma Cruise Gustav Bubník. Když aplikaci AfaSlovník tvůrci představili na Konferenci Asociace klinických logopedů, dostali velmi pozitivní ohlasy, a tak šla do světa. Nenechali to ale jen tak – vzali si k srdci rady, které na konferenci dostali, a aplikaci ještě vylepšili. Nyní obsahuje více než 700 nejpoužívanějších slov českého jazyka. Autoři nakonec zvolili webovou aplikaci, která je na rozdíl od mobilní verze pro pacienty vyššího věku uživatelsky přívětivější. AfaSlovník využívají nejen pacienti, ale také logopedi, kteří přes něj mohou svým pacientům nastavovat cvičení na míru a sledovat jejich pokroky, a to i na dálku. Dva roky od oficiálního spouštění mají téměř 4 000 uživatelů. Velký zájem zaznamenali autoři v době koronavirové krize, během které pacienti i kliničtí logopedi začali aplikaci využívat také k distanční terapii řeči.

Afázie nemusí postihovat jen starší populaci

Nejčastější příčinou afázie je cévní mozková příhoda, lidově mrtvice. Nemoc však může přijít také po těžké autohavárii, kde dojde k poranění mozku, po těžším otřesu mozku a dalších poraněních. Jde jednoduše o to, že ztratíte své komunikační schopnosti. Někdo přesně v hlavě ví, co před sebou vidí, ale není schopen to slovo vyslovit, někdo zase nedokáže číst, jiný to přečte, ale není schopen vyslovovat atd. Tito pacienti ovšem neztrácejí svou inteligenci. O to horší je, když se cítí uvězněni ve svých myšlenkách. Klíčové je, aby pacienti začali s procvičováním řeči v prvních dvou měsících po diagnostikování afázie. Někdy ale nejsou schopni se ke klinickému logopedovi v takovém čase dostat, protože jich je v Česku nedostatek. AfaSlovník je tu pro ně hned – buď mohou procvičovat sami, nebo jim pomáhá někdo z rodiny. Především ale mohou cvičit každý den. Logoped, který aplikaci také používá, pak vidí pokroky i statistiky a ví, na co se při pravidelných návštěvách zaměřit.

AfaSlovník mohou používat i lidé s jinou poruchou řeči, např. vývojovou dysfázií nebo poruchami autistického spektra. Mohou ji využívat i cizinci, kteří se chtějí naučit česky, nebo malé děti, které se učí první slova. Na fotografiích vidí předměty denní potřeby, barvy, výjevy z města a další důležitá místa a předměty. Zároveň mluvené slovo perfektně vyslovené zkušeným dabérem pomůže k rychlejšímu učení.

Václav Neckář tváří kampaně

Asi nejznámějším člověkem s afázií v Česku je Václav Neckář, který o ní otevřeně mluví. Proto ho také tvůrci AfaSlovníku oslovili a natočili s ním video spot, který svého času běžel také v České televizi. Kromě toho vytvořili brožuru vysvětlující, co je afázie, jak s pacientem s afázií komunikovat a jak mu pomoci.

Aplikaci výrazně pomohla i Laboratoř Nadace Vodafone, díky které tvůrci zjistili nedostatky a možná vylepšení svého nápadu. Nyní pracují na UX optimalizaci – aplikace bude uživatelsky přívětivější. Klade se důraz na to, že webovou aplikaci využívá spíše starší generace.

AfaSlovník bude brzy i ve slovenštině

Tvůrcům se množily dotazy, jak si přepnout aplikaci do slovenské verze, a tak opět dali síly dohromady a vrhli se na slovenskou jazykovou mutaci s pomocí slovenských logopedů. Dabingu se tentokrát ujal oblíbený slovenský herec Maroš Kramár. Slovenská verze AfaSlovníku je nyní v testování a naši sousedé se na ni mohou těšit velmi brzy. Přemýšlí se i o dalších verzí, ve většině jazyků kromě angličtiny totiž podobná pomůcka chybí.

Zdroj: AfaSlovník

Doktorand Martin Toul objevil ve své práci souvislosti, které zvyšují doposud uznávanou účinnost stafylokinázy při rozpouštění krevních sraženin. Celý objev se povedl víceméně neplánovaně, dalo by se říct, že dokonce náhodou. „Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Nechtěli jsme vycházet jen z dat uvedených v odborné literatuře, chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak,“ popsal Toul. 

Tento průlomový objev by mohl dopomoci k nalezení nových a účinnějších léků pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou. V plánu jsou ještě další výzkumy.

Zdroj: FNUSA

V Brně se posledních několik let vytváří jedno z nejsilnějších výzkumných zázemí pro studium cévních mozkových příhod na světě, a to díky propojení expertů z různých vědních oblastí. Zapojí se odborníci zabývající se klinickým výzkumem, biofyzikou, veterinárními experimenty, biomedicínským inženýrstvím nebo proteinovým inženýrstvím, i z různých sektorů – akademického, klinického i průmyslového. Právě tato forma spolupráce usnadňuje učinit zásadní objev. Vědci mohou navazovat jeden na druhého tak, aby se podařilo vytvořit pilulku, která pomůže nemocným. „Myšlenka vytvoření výzkumného klastru STROKE BRNO vzešla z potřeby lepšího propojení mezi výzkumem prováděným v laboratoři a potřebami pacientů,“ uvedl iniciátor platformy lékař Robert Mikulík.

STROKE BRNO je interdisciplinární výzkumný klastr, jehož cílem je propojit poznatky a expertízy akademických a průmyslových partnerů a zajistit efektivní využití poznatků ze základního výzkumu v klinické praxi. Tento počin je důležitým krokem pro podporu vývoje inovativních diagnostických a léčebných postupů. Mezi členy uskupení patří například odborníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nebo Masarykova onkologického ústavu.

Nemělo by přitom jít o klasický web se zdravotnickými informacemi nebo kontakty. „Informatici Vysoké školy báňské vytvoří software, který bude pracovat s tím, co lidé napíší. Prioritou pro nás je, aby reagoval na konkrétní potřeby každého neformálního pečujícího,“ řekla Lenka Krhutová z Fakulty sociálních studií OU. „Měl by tedy umožnit jakýsi flexibilní dialog i propojení všech v podobné situaci, kteří o to budou mít zájem. Web mohou využít také zástupci samosprávy,“ dodala.

V současnosti zástupci vědeckého týmu hledají pečující o pacienty po mrtvici, kteří se do výzkumu chtějí zapojit. „Blízcí pacientů po mrtvici nejsou v žádné databázi, je to tak celkem detektivní práce, řekla Lenka Krhutová. „V rámci výzkumu chceme zapojit široké spektrum lidí. Ať už naprosté nováčky v péči o blízkého po mozkové příhodě nebo ty, kteří už v tomto ohledu mají zkušenosti,“ doplnila za výzkumný tým Iva Kuzníková z Fakulty sociálních studií OU. Celý výzkum chce tým zakončit v roce 2021.

Pokud pacient s mozkovou mrtvicí přijede do nemocnice včas, je možné ho zachránit pomocí dvou metod, a to až do šesti hodin po objevení prvních příznaků. Lékaři v kampani informují veřejnost o hlavních příznacích mrtvice, kterými jsou ochrnutí končetin, pokles koutku úst a porucha řeči.

Na druhou stranu, pokud pacienti zavčas nedorazí do nemocnice, mohou si nenávratně poškodit mozek. „Právě proto jsme se rozhodli podpořit informovanost laické veřejnosti, díky které pacienti správně rozpoznají příznaky a včasným příjezdem na specializované pracoviště zvýší své šance na přežití a uzdravení,“ řekl na tiskové konferenci Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti.

Počáteční příznaky mozkové mrtvice lze odhalit celkem snadno. Zaprvé, pokles koutku lze zjistit, když pacient vycení zuby nebo se usměje. Problémem je, když se hýbe pouze jedna strana úst. Zadruhé, ochrnutí končetin rozpoznáte tak, že necháte pacienta na deset sekund předpažit. Možnou mozkovou mrtvici značí pokles jedné ruky. A zatřetí, při komunikaci s pacientem vytušíte, zda je jeho řeč plynulá a srozumitelná nebo vykazuje nějaké poruchy. V tom případě je nutné zavolat okamžitou pomoc.