Vědci objevili dílo v městské hudební knihovně při sestavování nejnovějšího vydání Köchelova katalogu, který je definitivním archivem Mozartových hudebních děl. Podle knihovny skladba pochází z poloviny až konce 60. let 18. století a skládá se ze sedmi miniaturních částí pro smyčcové trio v délce asi 12 minut. Skladatel ji zjevně složil, když byl ještě malým chlapcem.

Podle lipských knihoven je dílo v katalogu označeno jako Ganz kleine Nachtmusik. Rukopis je tvořen tmavě hnědým inkoustem na středně bílém ručním papíře a jednotlivé části jsou jednotlivě svázány. V Köchelově katalogu je skladba uvedena popiskem „dochováno v jediném prameni, v němž uvedení autora naznačuje, že dílo bylo napsáno před Mozartovou první cestou do Itálie.“

Takzvaný Mozartův efekt je v hledáčku výzkumníků již od devadesátých let. Dosud byl dílům tohoto skladatele připsán příznivý vliv na prostorovou představivost či vývoj lidského plodu. Nyní brněnští vědci otestovali, jaký vliv má poslech této hudby na pacienty s epilepsií. Pro srovnání použili skladbu Josepha Haydna, která pochází ze stejného období. Dalo se přitom předpokládat, že u posluchačů, z nichž žádný nebyl příznivcem ani jednoho ze skladatelů, nebude vyvolávat rozdílné emoční reakce.

Výsledky výzkumu však ukazují, že zatímco Mozartova hudba epileptické výboje u pacientů výrazně potlačila, Haydnovy skladby měly tento efekt pouze u žen. U mužů naopak způsobily nárůst výbojů. „Dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší mezi muži a ženami. Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby. Ženy i muži reagují stejně na tonální kvalitu a rytmus,“ vysvětlil vedoucí výzkumu publikovaného v časopise European Journal of Neurology profesor Ivan Rektor. Nyní se vědci snaží upřesnit parametry s terapeutickým účinkem, aby mohlo antiepileptické působení Mozartovy hudby již brzy pomáhat pacientům.

Studie, která vyšla v mezinárodním odborném časopise Epilepsia Open a o které píše i web Science Daily, zkoumala účinky Mozartovy sonáty pro dva klavíry známé pod označením K. 448. Výzkumníci do studie zapojili 13 pacientů s epilepsií a sledovali je po dobu jednoho roku.

„Naše výsledky ukázaly, že dospělí pacienti, kteří poslouchali původní verzi Mozartovy sonáty, mívali epileptické záchvaty méně často. Hudba tak může být pro epileptiky alternativní možností léčby,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Marjan Rafieeová. Pozitivními účinky Mozartových skladeb na epileptiky se lékaři zabývají už více než 15 let. V roce 2018 například vyšla studie, ve které lékaři z dětské nemocnice v Londýně došli k podobným výsledkům u dětí a dospívajících ve věku mezi dvěma a 18 lety. I ti poslouchali Mozartovu sonátu K. 448.

Zdroj: Aktuálně.cz