Mikrobioložka Pilar Bosch a její matka, restaurátorka Pilar Roig, společně pracují na obnově cenných fresek v jednom z nejstarších kostelů ve španělské Valencii. Používají k tom bakterie, které trénují tak, že jim dávají jako potravu vzorky lepidla s obsahem zvířecího kolagenu. Bakterie pak produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Společně pak takto upravené bakterie aplikují ve směsi s alginátovým gelem na poškozené fresky. Po třech hodinách gel odstraní a fresky jsou bez lepidla.

Pilar Bosch už dříve úspěšně použila bakterie také při restaurátorských projektech v italských městech Pisa a Monte Cassino a v Santiagu de Compostela v severním Španělsku. V tomto počínání je však spíše průkopnicí.

„V laboratoři zkoumáme, jak spolu různé druhy bakterií navzájem soupeří a jak interagují s okolím. Zabýváme se sekrečním aparátem typu VI, který funguje podobně jako harpuna,“ přibližuje svůj výzkum mikrobiolog. Aparát vystřelí něco jako šíp s toxiny, které dokáží ochromit nebo usmrtit zasažené sousední buňky. „Chtěli bychom vědět, jak se tento aparát skládá v různých druzích bakterií. Taky co tyto procesy ovlivňuje, jaké bílkoviny jsou aparátem sekretovány i jaké způsobují škody,“ doplňuje Basler.

Vědec ocenění bere jako velké překvapení. „Velice si toho vážím, protože je za tím velký kus práce lidí v mé laboratoři, kterým cena také patří. Stejně tak by nebylo možné tuto cenu získat bez podpory bývalých i současných kolegů a rodiny,“ říká mikrobiolog. Svůj úspěch bere i jako výzvu. „Je celá řada věcí, které je ještě potřeba u bakterií a jejich vztahu s okolím objasnit. Proto doufám, že se bude o mikrobiologii zabývat i v budoucnu dostatek lidí,“ dodává.