Edwards byl armádním záložníkem a připravoval se na své první zaměstnání jako učitel dějepisu. Jeho velkým koníčkem bylo horolezectví, před sedmi lety však při sestupu po skalní stěně vysoké 37 metrů spadl a ochrnul od pasu dolů. Edwards se však nevzdal a sportu se rozhodl věnovat i nadále.

Výzva World Marathon Challenge probíhá na každém ze sedmi kontinentů. Bezmála tři sta kilometrů překonal Edwards za zhruba 25 hodin, nejnáročnější pro něj byla Antarktida. V Africe probíhal závod v Kapském Městě, v Austrálii ve městě Perth. Za zástupce Asie byla zvolena Dubaj a za Evropu Madrid. V Jižní Americe závodili maratonci na severovýchodě Brazílie a vše končilo v severoamerickém městě Miami.

Edwardsova výzva vynesla téměř 50 tisíc liber, které věnoval charitativní organizaci Armed Forces Para-Snowsport Team, která podporuje zraněné a nemocné vojáky. Kromě Edwardse na handcyclu se akce zúčastnil i William Tan na invalidním vozíku, kterému jeden maraton trval v průměru pět hodin.

Dvaatřicetiletá běžkyně sérii zahájila 22. srpna a v pondělí 16. ledna za hlasitého potlesku shromážděných doběhla do australského Melbourne. Uběhla celkem 6300 kilometrů. „Nedokážu slovy vyjádřit, jak krásný pocit byl proběhnout cílovou rovinkou. Upřímně myslím, že to budu zpracovávat v dalších týdnech, měsících a letech,“ napsala ke svému výkonu běžkyně na facebookovém profilu, kde informovala o svém běhu. Pro zahraniční média přiblížila dobrodružství, které absolvovala. Během své cesty byla pokousána všemi druhy hmyzu jako jsou mravenci, komáři, pavouci, spálilo ji slunce, prožila mnoho různých bolestí a když doběhla do Melbourne, nohy jí natekly o další velikost. Párů bot použila za 6 300 kilometrů deset.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Erchana Murray-Bartlett (@tip_to_toe_2022)

Nešlo přitom „jen“ o sportovní výkon a pokoření rekordu. Svým počinem chtěla Erchana Murrayová-Bartlettová zvýšit povědomí o úbytku rostlinných i živočišných druhů v Austrálii, která trpí poklesem biodiverzity ze všech zemí téměř nejvíce. Pro environmentální charitativní organizaci Wilderness Society vybrala 100 000 australských dolarů (asi 1,5 milionu korun).

Zdroj: Ekolist, BBC

McKee není v maratonech nováčkem. Už dříve absolvoval 100 maratonů za 100 dní a později i 110 maratonů za 110 dní. Výtěžek z této výzvy daroval nadacím Macmillan Cancer Support a West Cumbria Hospice at Home. Skutkem chtěl připomenout památku svého zesnulého otce, kterému byla v roce 1997 diagnostikována rakovina plic.

McKee běhal každý den nehledě na počasí nebo na bolest nohou. Za celý rok spotřeboval 22 párů běžeckých bot a celkem uběhl přes 15 400 kilometrů. To je, jako kdyby téměř sedmkrát oběhl celou Českou republiku.

Podobného dobrosrdečného sportovce má i Česká republika – Petr Maratonec (vlastním jménem Petr Jedlička) je už v polovině své výzvy. Hodlá uběhnout 500 maratonů za 500 dnů.

Zdroj: Česká televize, BBC News

Běžkyně si všimla štěněte na opuštěném místě. „Nikde nebyly žádné domy, žádní další psi ani lidé okolo,“ pronesla po závodě k médiím. Proto ho popadla do náruče a spolu s ním závod dokončila.

Po závodu se snažila najít majitele štěněte, ale nikdo se nepřihlásil. Rozhodla se proto si štěně ponechat. Pojmenovala ho Chombueng. Štěně nyní žije spolu s ní a jejími dvěma psy.

Zdroj: runnersworld.com

O zrak přišel Ondřej Zmeškal před několika lety. „Poté, co jsem oslepl, jsem hledal způsob, jak znovu začít žít a ne jen čekat,“ zahajuje své vyprávění. K běhání ho před rokem přivedl kamarád a běh se postupně stal součástí jeho života. „Mohu se v něm realizovat a naplňovat své sny. Také mohu motivovat ostatní a ukázat, že pádem na dno nic nekončí,“ vysvětluje.

Sportovec během roku postupně zdolával delší a delší vzdálenosti i různé závody, až se rozhodl zkusit maraton, a to rovnou na Velké čínské zdi. Dostat se do Číny ale není jen tak, navíc Zmeškal potřeboval traséra, který by ho v průběhu závodu doprovázel. Uspořádal proto crowdfundingovou kampaň, díky níž získal prostředky nezbytné pro úhradu nákladů spjatých s účastí v závodě.

Maraton se uskutečnil 21. května a dvojice zdolala více než 42 kilometrů v čase 6:00:25. Závod rozhodně nebyl snadný, jeho součástí je přes 5000 schodů, které jsou leckdy strmé a pořádně vysoké, závěr navíc ztěžovaly vysoké teploty. Zmeškala ale popoháněla silná vůle doběhnout až do cíle. „Neběžel jsem na čas, ale pro zážitky, a tak jsem si maraton na Velké čínské zdi užil naplno,“ říká.

V cíli čekaly na běžce pocity radosti a naplnění. „Cítil jsem vděčnost k těm, kteří mi tento sen pomohli splnit a umožnili nám tak stanout vlastníma nohama na starobylé čínské zdi,“ neopomíná pomoc, bez níž by na svůj sen jen stěží dosáhl. A co dál? Splněným snem to rozhodně nekončí. Zmeškal si totiž stanovil nový cíl: pomoci malému Alešovi, který trpí svalovou dystrofií, a to dražbou své maratonské medaile. „Moc bych si přál, aby si i on mohl v životě popoběhnout,“ uzavírá Zmeškal, jehož příběh je možné sledovat na osobním blogu..