Zřejmě škrábnutí o klacek ve výběhu způsobil tygřici Ratně pobývající v parku v Sheprethu poblíž města Cambridge nepříjemné zranění oka. S jeho následky se potýkala dlouhodobě. Zatímco šedý zákal byli veterináři schopní držet pomocí kapek a pravidelného monitoringu pod kontrolou, v případě vředu rohovky byla operace nevyhnutelná.

Britští veterináři se proto pustili do zákroku, který ve světě dosud neměl obdoby. Podle serveru BBC si operace oka u velké šelmy vyžádala v porovnání se standardními zvířecími pacienty mnohonásobně vyšší dávku anestetik i delší dobu na sále. Výsledek ale přinesl ovoce. Po několikatýdenním pozorování propustil specialista David Williams tygřici z léčby. Ratna si tak může opět bez bolestí a obav hovět i na vyvýšených místech svého výběhu.

Nová aplikace umožňuje rozpoznat prvky autismu jednoduše v prostředí domova, a to pomocí chytrého telefonu nebo tabletu. Vychází z lékařské metody sledování pohybu očí. V praxi to vypadá tak, že děti sledují krátké filmy. Záběry jsou přitom rozdělené na dvě části – jedna zobrazuje člověka a druhá nějakou jeho činnost. Autistické děti zpravidla nesledují celou obrazovku, ale pouze její část. Batolata tak například pozorují muže foukajícího bubliny, přičemž se děti s prvky autismu zaměřují jenom na bubliny.

Hlavním přínosem výzkumu vědců z Duke University v Severní Karolíně (USA) je potvrzení, že lze pohledy očí hodnotit i bez specializovaného vybavení. Tuto činnost tak zvládnou sami rodiče, aniž by k tomu potřebovali expertní znalosti. Aplikace však v žádném případě nenahrazuje odborné vyšetření, pouze výrazně usnadňuje následnou adekvátní diagnostiku. 

Studie byla publikovaná v lékařském časopise JAMA Pediatrics.

Součástí krizového týmu je praktický lékař, lékař paliativní medicíny, tři medici, zdravotní sestra, psycholog a několik specialistů. Hlavním cílem projektu je poskytnutí ošetřovatelské péče, testování na COVID-19 a dezinfekce prostor pobytových zařízení. Svou činností by tým navíc mohl alespoň částečně ulevit přetíženým zaměstnancům.

Pražská záchranná služba se tak snaží pomoci v boji s pandemií. Takzvaný létající tým má k dispozici speciálně vybavené výjezdové vozidlo záchranné služby. Pobytová zařízení sociální služby obsluhuje podle harmonogramu ve všední dny od 8 ráno do 18 hodin odpoledne. „Aktuálně velmi intenzivně pracujeme i na jejich pohotovostní činnosti v noci a o víkendech, nicméně vše závisí na získání potřebného odborného personálu,“ uvedl ředitel pražského odboru zdravotnictví Martin Ježek.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky využijí nové výkony pravděpodobně více venkovské a odlehlé praxe než ty, které se nacházejí v centru města, tedy v blízkosti laboratoří. Každopádně to pomůže zlepšit péči pacientům, pro které by mohlo být časově i jinak náročné se do vybavenějšího zdravotnického zařízení dopravit.

Nové výkony totiž pomohou praktickým lékařům k rychlejšímu rozhodování. Nebudou muset čekat na výsledky specialistů a rychleji určí, zda se jedná o závažnější obtíž či nekomplikovaný stav pacienta. Podle Šonky tak praktický lékař u pacienta s podezřením na hlubokou žilní trombózu může velmi rychle zjistit, zda sonografické vyšetření počká do pondělí, nebo je nutné poskytnout pacientovi okamžitou intenzivní péči.

Zdroj: Euro.cz