Podle odborníků se snížené riziko týká nádorů slinivky, prostaty, prsu, ledvin a mnohočetného myelomu. Vegetariáni obvykle přijímají více vlákniny, antioxidantů a dalších ochranných látek obsažených v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných produktech. Zároveň mívají nižší příjem nasycených tuků. Tyto faktory mohou přispívat k lepší ochraně buněk před poškozením a podporovat celkové zdraví organismu.

Tato zpráva může být inspirací k drobným úpravám jídelníčku. Není nutné stát se ze dne na den vegetariánem, ale zařazení více rostlinných jídel může být prospěšné v každém věku. Vyvážená strava, dostatek pohybu a pravidelné preventivní prohlídky zůstávají klíčem k dlouhodobému zdraví a kvalitnímu životu.

Výzkumníci z Oxfordské univerzity a amerického Národního institutu zdraví zanalyzoval pohyb více než 85 000 dospělých narozených ve Velké Británii. Odborníci respondenty sledovali téměř šest let. Zjistili přitom, že denní průměr 9 000 kroků ve srovnání s 5 000 odpovídal 16% snížení pravděpodobnosti vzniku 13 běžných typů rakoviny. Tento přínos se začal projevovat kolem 7 000 kroků, kdy bylo riziko o 11 procent nižší, a po hranici 9 000 kroků se ustálil.

Devět tisíc kroků je vzdálenost asi 7,2 kilometru, což je celkem zhruba 90 minut chůze za den. Nedávné studie přitom naznačují, že typický Američan udělá denně pouze asi 4 000 kroků, což je úroveň, kterou odborníci klasifikují jako sedavý způsob života. Práce z domova omezila počet kroků, které se dříve vynakládaly při dojíždění, a dlouhé videohovory podporují téměř nepřetržité sezení. Odborníci přitom díky studii zjistili, že nahrazení hodiny sezení jemnými domácími pracemi může snížit riziko rakoviny o šest procent.

Při operaci lékaři využili robotické rameno. „Operatér může být sebezkušenější, ale přesto zavádí elektrody do hlemýždě rychleji než speciální robotické rameno, kvůli čemuž občas poškodí i citlivé a velmi důležité vláskové buňky. U ramena takové riziko v podstatě není,“ přiblížil přednosta Kliniky dětské otorhinolaryngologie Fakultní nemocnice Brno Milan Urík. Nepoškození vláskových buněk je důležité zejména pro zachování šance, že se pacientovi vrátí sluch úplně, tedy bez využití kochleárního implantátu.

Využívání robotického ramena je poměrně nové, ve světě se objevilo teprve začátkem letošního roku. Brněnští lékaři si jej poprvé vyzkoušeli před měsícem, přibližně dvouhodinovou operaci podstoupila právě roční Laura. „Že neslyší, jsme zjistili v půl roce. Nejdřív jsme zkoušeli různá naslouchadla, ale ta nefungovala,“ popsala Lauřina matka Magdaléna Kroupová. Laura dostala také zevní část implantátu, pomocí níž se bude postupně zvedat intenzita elektrických podnětů, dokud neuslyší jako zdravý člověk.

Novináři sledovali příběh rodičů od roku 2018, kdy pár začal promýšlet cesty, jak mít svoje biologické dítě. Původně se s transplantací nabídla matka Grace, ale to se ukázalo jako nemožné. Nakonec ženě dělohu darovala její sestra, která měla dvě děti a další nechtěla. „Vždycky jsem měla mateřské instinkty, ale svoje pocity jsem si snažila nepřipouštět,“ řekla šestatřicetiletá Grace Davidson, která dívku porodila.

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se v roce 2013 stala dvaadvacetiletá Turkyně Derya Sert, ta ale po osmi týdnech potratila. V Česku se první dítě přirozenou cestou se matce s transplantovanou dělohou narodilo v srpnu 2019 ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze.

Odborníci tvrdí, že  za rostoucí případy silných alergií na arašídy mezi lidmi může i to, že se rodiče tyto plodiny obvykle obávají svým dětem podávat. U dětí, které trpí ekzémy, doporučují lékaři začít s podáváním arašídů už ve čtyřech měsících, protože jsou k rozvoji alergie náchylnější. U dětí bez ekzémů pak má stačit až v šesti měsících. „Předejdete naprosté většině případů alergie na arašídy, ale v těch případech, kdy jí nejste schopni zabránit, můžete alergii u dětí identifikovat dříve, kdy je její léčba mnohem snazší. Jakmile se začne ve věku sedmi, osmi, devíti měsíců, už je to pozdě. Ale i když vám ujede vlak, děti s alergií na arašídy můžete léčit imunoterapií,“ uvedl Gideon Lack, profesor dětské alergologie na King’s College.

Podle lékařů se specializací na alergologii by se tímto opatřením jen ve Spojeném Království snížil počet život ohrožujících alergických reakcí o 10 tisíc případů za rok. Dětem by však neměly být podávané celé arašídy, protože u nich hrozí riziko vdechnutí a udušení. Vhodné jsou ale výrobky z nich, jako jsou třeba arašídová másla nebo pufované arašídy, a to už od doby, co dokážou přijímat měkkou stravu.

„Mají velmi propracovaný systém, jak se s pozoruhodnou účinností vypořádat s nebezpečnými a někdy i smrtelnými infekcemi,“ uvedl vědec z katedry ekologie zvířat a tropické biologie na Würzburské univerzitě Erik Frank. Ve své studii se zaměřil na mravence nakažené bakterií pseudomonas aeruginosa, což je běžná infekce při poranění. Stejný mikrob mimochodem loni ve Spojených státech kontaminoval oční kapky pro lidi, způsobil případy slepoty a úmrtí a je rezistentní vůči lékům.

Díky výzkumu se podařilo zjistit, že mravenci při ošetřování infikovaných ran produkují látku složenou ze 100 chemických sloučenin a 41 proteinů. Díky tomu aplikují na ránu druhého mravence něco jako širokospektrální antibiotikum. Některé z těchto sloučenin by podle vědců mohly mít využití i ve zdravotnictví.

Signály v mozku pacientky snímal implantát s elektrodami, jehož záznamy byly převáděny do zvuků a pohybů digitálního obličeje za pomoci sofistikovaného programu. Vědci umělou inteligenci vycvičili, aby v datech rozeznávala nikoli slova, ale jednotlivé významotvorné hlásky. Zároveň se pokusili zreprodukovat hlas pacientky na základě nahrávky jejího svatebního projevu. „Dalo mi to pocit, jako bych byla zase plnohodnotným člověkem,“ napsala Johnsonová o své zkušenosti s novou technologií. 

Tohle je poprvé, co se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře. Tento jedinečný průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem. Cílem je pomoci lidem, kteří nemohou mluvit v důsledku mrtvice nebo mozkové obrny či amyotrofické laterální sklerózy. 

Společnost Qvin momentálně provádí sérii výzkumů, jejíchž předmětem zkoumání je právě menstruační krev. Tu ve studiích výzkumníci srovnávají s krví odebranou ze žíly a hledají spojitosti. Pokud by se zjistilo, že se shodují biologické markery pro hladinu cholesterolu nebo cukru v krvi, mohly by se vzorky menstruační krve používat pro běžné sledování kardiovaskulárního stavu nebo diabetu. Menstruační krev by taky mohla nahradit nepříjemná vyšetření rakoviny děložního čípku. 

Nejprve je však potřeba zbořit tabu, kterým menstruační krev je. Doktorka Christine Metz, profesorka a výzkumnice endometriózy ve Feinsteinově institutu pro lékařský výzkum v Northwell Health na Long Islandu v New Yorku, se domnívá, že odpor k menstruační krvi je jedním z hlavních důvodů, proč se zkoumá tak málo.

Kendrick A. Davis, profesor psychiatrie a neurovědy na University of California, je jedním z propagátorů tohoto inovativního konceptu. Podle něj a jeho spolupracovníků může používání emotikonů díky jejich univerzálnosti usnadnit komunikaci mezi pacienty a samotnými lékaři, aby byla efektivnější. „Lze vyvinout univerzální jazykový systém založený na smajlících, jehož význam bude všem známý,“ uvedli vědci.

„Použití emoji může obejít úroveň vzdělání, jazyka a věk. Jsou mostem v komunikaci,“ řekl Davis. Podle něj v současnosti je většina komunikace v lékařských zařízeních založená na žargonu a odborných termínech, které představují jazykovou bariéru mezi pacienty a zdravotníky. Smajlíci mohou být elegantním řešením, které nahradí složitý jazyk.

„Ve chvíli, kdy vybavíme miminko nad operační ránu, tak už si ho maminka může vzít do své náruče a přivinout si ho. Takže ty první ozvy srdce i hlas, které dítě slyší, ale i dotek má od své maminky. Normálně jako první miminko slyší tlukot srdce operatéra, tady to odpadá a je to rovnou právě maminka. Ne nadarmo se tomu říká laskavý císařský řez, protože takto opravdu přinášíme tu lásku,“ řekla vedoucí lékařka Iva Staňová. U běžného císařského řezu podle ní vzniká několikaminutová prodleva mezi tím, kdy je dítě vyjmuto z dutiny břišní a přiloženo na hrudník matky.

Ženy jsou podle Staňové navzdory prvotním obavám nadšené a plné emocí. Velkou předností laskavého císařského řezu je totiž skutečnost, že matka má pocit, že se podílí na samotném porodu a nejde jen o operaci. „Není to pro ni jen nějaká manipulace s jejím tělem, ale sama se může starat o děťátko a jejich kontakt je od prvopočátku velmi blízký,“ doplnila Staňová. Když nemocnice metodu loni v květnu zaváděla, setkala se i s kritikou, například kvůli riziku přenosu infekce. Na to se však nemocnice připravila. Rodičky, které podstupují laskavý císařský řez, tak kromě obvyklé pokrývky hlavy mají navíc také operační plášť a sterilní rukavice. Ty si sundávají ve chvíli přerušení kontaktu dítěte s operační ranou, tedy při přestřižení pupeční šňůry. Následuje okamžitý kontakt matky s dítětem kůže na kůži.

Změna se chystá díky ženě, která podala stížnost k Ústavnímu soudu. Údaje totiž neúspěšně poptávala kvůli snadnějšímu výběru porodnice pro rodičky. Žena původně chtěla informace o situaci v jednotlivých českých porodnicích v letech 2014 a 2015. U každé chtěla znát celkový počet porodů, dále počet císařských řezů, porodů za použití kleští či vakuového extraktoru a také třeba informace o poraněních hráze a čípku. Data se jí však nepodařilo získat. „Zveřejňování informací o zákrocích prováděných v jednotlivých porodnicích je v uvedeném rozsahu nepochybně ve veřejném zájmu, neboť informovanost a transparentnost může přispět ke zlepšení zdravotnictví jako celku,“ zdůraznil Ústavní soud v jedné z takzvaných právních vět k nálezu.

Nyní v důsledku rozhodnutí soudu probíhá sběr dat z jednotlivých porodnic. „Následně nad těmito ukazateli nemocnic otevřeme připomínkové řízení a na podzim budou adresně publikovány na základě vyhlášky,“ popsal mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Newyorská univerzita provedla výzkum, ve kterém vědci zjistili, že látka zvaná fluorid diamin-stříbrný, která se má zkratku SDF, je v boji proti zubním kazům opravdu efektivní. Posiluje totiž samotné tělo zubu, které je potom o něco tvrdší než obvykle. Likviduje také část bakterií, zejména ty, které způsobují komplikace zdraví. 

Látka se testovala jako rozsáhlá prevence na třech tisících dětí napříč základními školami v americkém státě New York po dobu několika let. Děti, které měly jednou ošetřené zuby fluorid diaminem-stříbrným, měly po dvou letech o 80 procent méně zubních kazů než děti v kontrolní skupině, kde je neošetřili. Zároveň se u 50 procent kazů, které už měly předtím, situace nezhoršila. 

Aplikace SDF je jednoduchá. Zuby se jednoduše potřou štětečkem a látka se nechá chvíli působit. Tato forma prevence se dá tedy provádět i v rámci školních návštěv u zubaře.

Často si v novém roce dáváme předsevzetí, že zhubneme, základem změny životního stylu by ale měla být právě pravidelná starost o naše tělo. Podle Loona až 75 % Čechů zanedbává preventivní prohlídky, které pomáhají každý rok odhalit řadu onemocnění a opravdu zachraňují životy. V aplikaci Preventivka uvidíte všechny preventivní prohlídky, na které máte nárok, plus si můžete doplnit své vlastní lékaře a specialisty.

Ženy by neměly v průběhu roku zapomínat na gynekologickou prohlídku (jednou ročně) a návštěvu zubaře (alespoň jednou ročně). Jednou za dva roky by měly navštívit svého praktického doktora, jednou ročně pak očaře a dermatologa. Ženy po 45. roce života by každé dva roky měly navštívit mamografický screening. Pokud se chtějí nechat zkontrolovat dříve, mohou využít ultrazvukové vyšetření. Předtím, ale i potom Loono doporučuje provádět každý měsíc samovyšetření prsou podle jejich návodu v aplikaci nebo na webu. Od 50 let chodí ženy na screening rakoviny tlustého střeva (vyšetření je více druhů) a od 55 let může praktický lékař poslat silné kuřačky na screening rakoviny plic.

Muži stejně jako ženy navštěvují alespoň jednou za dva roky preventivně praktického lékaře, jednou ročně by měli zajít k zubaři, očaři a za dermatologem. V 50 letech by měli poprvé navštívit urologa a pravidelně chodit na screening rakoviny tlustého střeva. Stejně jako u žen, i muži kuřáci mohou být po 55. roku života vybráni pro screening rakoviny plic. Také je dobré pravidelně každý měsíc provádět samovyšetření varlat způsobem, který Loono popisuje na svých webových stránkách.

Zdraví máme jen jedno, nezapomínejte na sebe!

Zdroj: Tisková zpráva Loono

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Čím dříve se nemoc odhalí, tím lépe, protože je ji možné začít léčit a zpomalit její rozvinutí. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice vyvinuli metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné mluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jenž provází pokles emoční mimiky během mluvení. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu. „U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva,“ vysvětluje docent Petr Dušek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou,“ doplnil. Velkou výhodou nových metod je, že se dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc.

Zdroj: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Digital Medicine

Ve všech krajích je otevřeno celkem 82 testovacích míst, a to v kamenných poradnách i na mobilních stanovištích. „Na HIV může být testován každý, anonymně a zdarma. Zdarma může být také každý testován na žloutenky B, C a eventuálně i na syfilis. Pro osoby s pozitivním výsledkem testování na HIV se otevírá cesta k okamžité léčbě v některém z osmi HIV center,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Akce nabízí ideální příležitost, jak odhalit počátky infekce HIV. Čím dříve je infekce odhalena, tím účinněji odpovídá tělo pacienta na léčbu a předchází těžkému průběhu onemocnění. Na týdenní akci naváže 1. prosinec, kdy si připomínáme Světový den boje proti AIDS.

Zdroj: České noviny, Státní zdravotní ústav

Lékaři z Univerzitní nemocnice v Martině poslali do Česka chladicí box se slinivkou, kterou vyoperovali devětadvacetiletému panu Milošovi. Doktoři IKEMu z ní zachránili Langerhansovy ostrůvky a poslali je zpátky pacientovi. Zmíněné ostrůvky jsou malé shluky buněk uvnitř slinivky břišní, které produkují různé významné hormony, především inzulin. Jsou tedy důležité zejména pro hospodaření těla s cukrem. Ostrůvky se sice k pacientovi vrátily, ale protože mu mezitím byla odebraná slinivka, zavedli mu je lékaři infuzí do jiného orgánu, konkrétně do jater. „Pokud se výkon správně načasuje a provede, nebude mít pacient ve 30 % diabetes, v dalších 30 % bude mít lehkou formu diabetu, kterou si bude lehce korigovat inzulínem nebo tabletami, a ve 30 % může mít zákrok horší výsledek kvůli tomu, že slinivka je tak poškozená, že nelze získat dostatečný počet ostrůvků. Takové poškození ale my předem neznáme,“ poznamenal přednosta kliniky diabetologie v IKEMu Peter Girman.

Tento způsob léčby se v Česku aplikuje už několik let a je velkou nadějí pro pacienty. „Chtěl jsem to zkusit. Pan doktor mě připravoval na to, že se to může a nemusí povést. Od transplantace jsem stále víc překvapený, jak se mi život změnil, můžu jíst, co a jak chci. Mám lehkou cukrovku, která se ale dá velmi snadno kompenzovat pohybem, dietním režimem. Nejím mnoho sladkého, ale spíš zeleninu a maso,“ popsal pacient Tomáš, který touto formou terapie prošel už v roce 2005. Podobně chtějí lékaři z IKEMu pomoci dalším pacientům z Česka i zahraničí.

Zdroj: IKEM, Český rozhlas

Na podzim uběhlo 30 let od prvního zákroku pomocí Leksellova gama nože v pražské nemocnici Na Homolce. Technologie tehdy stála neuvěřitelných sto milionů korun a zařízení se podařilo pořídit díky celonárodní sbírce. I nyní je nemocnice Na Homolce v České republice jediná, která má tento způsob léčby k dispozici.

O co vlastně jde? Technologie se používá k léčení onkologických pacientů. Jedná se o zařízení, které vysílá na cíl velmi silné záření. Hodně zjednodušeně jde o velmi silný rentgen, jehož záření je tak silné, že může zničit buňky, čímž zničí ložisko zhoubného nádoru. A současně je tak přesný, že zamíří přímo na buňky, které má zlikvidovat. Tento druh léčby přitom není tolik invazivní jako chirurgický zákrok.

Zdroj: ČT24, iRozhlas

Náplast o velikosti poštovní známky umí zobrazit cévy, trávicí systém a vnitřní orgány po dobu až 48 hodin, což lékařům poskytuje podrobnější obraz o zdravotním stavu pacienta než běžné snímky. Při laboratorních testech vědci pomocí náplastí sledovali, jak se lidem při cvičení mění tvar srdce, jak se jim při pití a vylučování nápojů zvětšuje a zmenšuje žaludek a jak se jim při vzpírání zvedají svaly. Ultrazvuková náplast se ukázala být opravdu funkční.

Profesor Süan-che Čao z MIT, který vedl výzkumný tým, uvedl, že by náplasti mohly způsobit revoluci v lékařském zobrazování. V budoucnu by to mělo fungovat tak, že si lidé budou kupovat krabičky náplastí a s pomocí chytrých algoritmů v mobilních telefonech je budou používat k monitorování svého srdce, plic a trávicího systému. Zjistí tak včasné příznaky onemocnění i infekce. Využití náplasti získají i při sportu, neboť jejichž uživatelé budou moci monitorovat své svaly.

Jak to všechno funguje? Bioadhezivní ultrazvuková náplast obsahuje soustavu malých senzorů, které vysílají ultrazvukové vlny skrz kůži do těla. Tyto vlny se odrážejí od cév, tkání a vnitřních orgánů a jsou detekovány stejnými prvky v náplasti. V současné době musí být náplast připojena k přístroji, který odrazy promění v obraz, ale výzkumníci vyvíjejí bezdrátovou variantu, která bude spolupracovat se softwarem v mobilním telefonu. Tak by uživatel mohl mít získaná data neustále dostupná.

Zdroj: České noviny, The Guardian

Pětačtyřicetiletá Gabriela měla zhoubný nádor jater a byla několik měsíců na čekací listině pro transplantaci tohoto orgánu. Dárce se však dlouhodobě nedařilo sehnat. Proto se její o pět let starší sestra Renata nabídla, že jí polovinu svých jater daruje. Transplantace jater od živého dárce se v Česku u dospělých osob ještě neprováděla, šlo tedy o první operaci tohoto druhu. Sestry transplantaci absolvovaly druhého února, nyní jsou již v pořádku doma. Obě se cítí dobře.

Játra jsou orgánem, který je schopen dorůst. Už po několika hodinách od operace se podle transplantačního hepatologa Pavla Taimra začnou jaterní buňky množit a orgán doroste do finální velikosti zhruba do dvou měsíců.

Dosud v IKEM transplantovali lékaři játra od žijícího dárce třem dětem. Dárcem byl vždy otec dítěte. Transplantace u dospělých je složitější, protože je nutné od žijícího dárce odebrat mnohem větší kus orgánu a hrozí větší riziko, že se něco pokazí. Proto pro lékaře zůstává prioritou transplantace od zemřelých dárců.

Zdroj: České noviny

Zařízení Carebot dokáže díky použití umělé inteligence rozeznat jednotlivé nálezy. Naučil se to z rentgenu plic. „Počítačové vidění, které používáme, si můžeme představit jako to, které používají samořídící auta. Dokáží rozeznat, jaká je na semaforu barva, jestli je tam přechod, na kterém zrovna někdo jde, a tak podobně. My jsme místo toho ukázali naší neuronové síti snímky plic a řekli: Tady je pneumonie, tady jsou edémy a tak dál,“ vysvětlil jeden ze zakladatelů společnosti Daniel Kvak. Ten se na Masarykově univerzitě věnuje umělé inteligenci a strojovému učení. Technologii vyvinul ve spolupráci s Matějem Misařem.

Carebot nejprve zvládl rozpoznat, zda byly pacientovy plíce zasaženy koronavirem nebo jinou chorobou. Jeho vývoj však rychle postoupil kupředu. Nyní technologie rozezná až čtrnáct různých druhů nálezů. Pomocí teplotní mapy rovnou ukáže, kde se nález nachází, a určí i jeho pravděpodobnost. Lékař pak výsledky vyhodnotí. Ve finále je to on, kdo stanovuje diagnózu, přístroj mu však pomáhá šetřit čas.

Cílem vývojářů je dostat Carebota do nemocnic, kde by mohl usnadnit práci mnoha lidem. Zároveň by tak došlo k zefektivnění zdravotnictví. Vize je taková, že by technologie zamířila do nemocnic už příští rok. Proto je však nezbytné, aby ještě v tomto roce prošel úspěšně certifikací. Nezbývá nám nic jiného, než držet Carebotovi palce.

Zdroj: StartupJobs, Carebot