Když v listopadu 2013 explodovala podmořská sopka u Nišinošimy, ostrov byl během krátké doby překryt novou vrstvou lávy a popela. Krajina zčernala, původní ekosystém byl smazán a dlouhé roky se zdálo, že se tu život jen tak neobjeví. Přesto se příroda postavila na odpor. Nišinošima, ležící asi 850 kilometrů jižně od Tokia, dnes znovu ukazuje známky obnovy.

Při výzkumu v roce 2019 – těsně před další erupcí – botanici z Tokijské metropolitní univerzity našli na ostrově první rostlinu: šruchu zelnou (Portulaca oleracea). Tahle nenápadná bylinka roste po celém světě, ale zde měla zvláštní význam. Jak se její semínka na čerstvě vzniklý sopečný povrch vůbec dostala?

Odpověď přinesla genetická analýza. Ukázalo se, že rostliny z Nišinošimy jsou příbuzné populacím na nedalekém ostrově Čičidžima, avšak nejsou totožné. Nesou známky tzv. zakladatelského efektu – genetické stopy dokazující, že celou novou populaci vytvořilo jen pár semínek, která přežila cestu oceánem, větrem nebo uvnitř ptáků. Z těchto několika „pionýrů“ se zrodila zcela nová, izolovaná linie.

Šrucha je díky lehkým, drobným semenům téměř ideálním kolonizátorem. Snadno se šíří a dobře snáší extrémní podmínky. Proto dokázala obsadit i Nišinošimu, kde se půda teprve formuje a kde i malé klimatické změny mohou mít zásadní dopad.

Budování nového ekosystému tu ale zůstává křehké. Sopka je stále aktivní a každá další erupce může doslova přepsat zdejší mapu i vývoj rostlinných populací. Přesto studie publikovaná v Plant Systematics and Evolution ukazuje, že život má neuvěřitelnou schopnost vracet se i tam, kde byl zničen do posledního stébla. Nišinošima tak dnes slouží jako živá laboratoř přírody – místo, kde lze sledovat zrození nového ekosystému od úplného začátku.

Jedná se o nejnovější turistickou atrakci na Islandu. Lávová show využívá více než 600 kilogramů sopečného materiálu, který při své zatím poslední erupci vychrlila v roce 1918 jedna z nejnebezpečnějších islandských sopek Katla. „Horniny zahřejeme na teplotu kolem 1 100 stupňů Celsia a pak je v podobě lávy necháme stékat do sálu,“ uvedl zakladatel show Julius Jonsson. Láva nakonec narazí na ledové bloky a se zasyčením se zastaví. „Bylo to nádherné. Už chápu, proč erupce tolik lidí přitahují. V přírodním prostředí by se ale člověk pochopitelně tak blízko nedostal,“ doplnila australská turistka z Melbourne.

Island, známý jako země ohně a ledu, má v současné době 33 vulkanických systémů považovaných za aktivní, což je nejvíc v Evropě. K erupcím zde dochází v průměru každých pět let.

Zdroj: Ekolist, České noviny

Nový materiál tvoří hybridní povrch, který se v kontaktu s extrémním teplem rozpustí a vytvoří tekoucí nevznětlivou keramickou vrstvu. Pokrytí stavebních materiálů tímto povrchem by tedy mohlo zabránit katastrofám, jako byl například požár katedrály Notre-Dame v Paříži, a zachránit mnoho lidských životů. Vynález je kromě domů a staveb využitelný také v dopravě, v tunelech či v nábytkářství.

Materiál je inspirovaný sopečnou lávou. „Tekutá láva je velmi nebezpečná, ale není vznětlivá. Jakmile se ochladí, vytvoří pevnou keramickou vrstvu, která nepodporuje šíření ohně. Na podobném principu se nám podařilo vytvořit netoxický povrchový materiál, který funguje jako štít před požáry,“ uvedl autor nápadu, profesor Pingan Song z Univerzity v Severním Queenslandu.

Zdroj: University of Southern Queensland, Goodnewsnetwork