Ohrožení leguáni obohatili libereckou zoo

Liberecká zoo začala chovat ohrožené smaragdově zelené leguány fidžijské. Dvojici tropických ještěrů má v pavilonu tropů ve společné expozici s tilikvami obrovskými. „V českých zoologických zahradách je leguán fidžijský chován poměrně vzácně. Kromě Liberce ho návštěvníci mohou spatřit pouze v zoo v Jihlavě a Plzni,“ uvedla tisková mluvčí zoo Barbara Tesařová.

Tento ještěr je ohrožený vyhubením v důsledku ztráty přirozeného prostředí a nepůvodními predátory, jako jsou toulavé kočky, krysy a jiné šelmy. Ve volné přírodě se vyskytuje na ostrovech Lau v souostroví Fidži v Tichém oceánu. Spatřit ho lze i na souostroví Tonga, kam byl přibližně před 300 lety uměle zavlečen člověkem. Ve své domovině obývá především tropické nížinné lesy na pobřeží a mokřady. Významnou část dne tráví na větvích stromů, kde si vyhledává potravu, především květy, listy nebo ovocné plody. „Tito plazi jsou na pohled velmi atraktivní. Samci mohou měřit až 80 centimetrů a na svém výrazně zeleném těle mají dva až čtyři bílomodré pruhy. Samice jsou oproti nim menší a celé zelené. V naší expozici máme zástupce obou pohlaví, a tak návštěvníci mohou tuto jejich výraznou pohlavní dvojtvárnost snadno pozorovat,“ uvedla zooložka Petra Hnidová.

Roztomilou lamu najdete nyní v další české zoologické zahradě

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se zabydluje nový druh. Jde o lamu vikuňu, jeden ze dvou divokých druhů lamy. Zoo získala dvě samice z německé Zoo Hannover. Návštěvníci zahrady mohou vikuně spatřit ve výběhu v blízkosti Pavilonu indických šelem. Později k nim přibudou ještě další samice a samec.

Vikuňa je jedním ze dvou divokých druhů lam žijících v jihoamerické přírodě. Obývá svahy And v Peru, Chile, Bolívii a Argentině ve výšce 3 700 až 4 800 metrů nad mořem. Životu ve vysokohorských podmínkách je dobře přizpůsobena, protože na spodní straně prstů má mozoly, pomocí nichž se bezpečně pohybuje na úzkých stezkách a skalních římsách. Červené krvinky lamy vikuni dokážou v řídké horské atmosféře vázat více kyslíku, před chladem ji chrání velmi hustá srst.

V minulosti byl tento druh lamy nadměrně loven pro srst a maso a čelil konkurenci domácích zvířat, což vedlo k prudkému poklesu populace a vikuňa se zařadila mezi ohrožené druhy. Do první poloviny 90. let minulého století byla na Červeném seznamu ohrožených druhů řazena v kategorii zranitelný. Díky ochranářským aktivitám a zákazu mezinárodního obchodu se podařilo rapidní úbytek zastavit.

Malá poloopička má podobné zlozvyky jako lidé

Ksukol ocasatý (aye-aye) působí na první pohled jako roztomilé stvoření. Velké oči, huňatý ocas a citlivé oči zanechávají dojem nevinnosti. Nové zjištění vědců tuto představu trochu nabourává. Madagaskarská poloopička totiž pobavila vědeckou obec, když ji video zachytilo, jak se prodlouženým prstem dloube v nose a jí svůj hlen.

Aye-aye se stejně jako lidé řadí mezi primáty, ale na rozdíl od nich jsou to noční tvorové, kteří jsou ohrožení a žijí pouze na Madagaskaru. Jsou navíc opředeni pověrami a mají řadu neobvyklých znaků, například zuby podobné hlodavcům a také hubený podlouhlý prst. „Chtěla jsem vědět, co s tím prstem dělají,“ uvedla autorka videa a profesorka Anne-Claire Fabre z Univerzity v Bernu. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Ekolist, Zoo Ostrava, Radio Wave

Nanolátky jsou menší a jednodušší verzí protilátek. Tak jako naše protilátky se navážou na konkrétní virus a „označí“ ho jako škodlivý, aby si s ním imunita poradila. Nanolátky lamího imunitního systému se dokážou velmi pevně navázat na virus, který poté tělo zlikviduje. Z krve lamy Fifi se vědcům povedlo izolovat ty nejsilnější nanolátky, které pak v laboratoři namnožili a použili pro testy. Indikovaní křečci po použití spreje vykazovali nižší projevy nemoci a neztráceli tolik na váze.

„Výsledky pre-klinických testů nanolátek u křečků jsou extrémně povzbudivé a naznačují, že mohou být účinné při léčbě onemocnění covid-19 a také pomáhat předcházet infekci. Léčba jako je tato bude důležitá pro populaci, která je neočkovaná, nebo tam, kde je očkování nevhodné nebo neúčinné,“ poukazuje na přínosy nového druhu léčby profesor James Steward, spoluautor studie z Liverpoolské univerzity.

Díky malé velikosti a dobré stabilitě se nanolátky mohou podávat ve formě nosního spreje, což je levnější a jednodušší alternativa současné léčby lidskými protilátkami. Ty jsou pacientům s těžkým průběhem koronavirové infekce podávány infuzí a musí se skladovat v chladu, což u lamích nanolátek neplatí. Nosní podání by navíc cílilo na infekci přímo v dýchacím ústrojí, kde se množí.

Zdroj: Institut Rosalind Franklin

Protilátky z lam dokázaly v laboratořích amerického Národního ústavu zdraví zablokovat klíč, kterým si koronavirus otevírá cestu k infekci živých buněk, takzvaný spike protein. Při pokusech jej účinně ochromila látka z lamy, kterou výzkumníci pojmenovali NIH-CoVnb-112. Jedna z protilátek přitom chránila buňky i ve formě aerosolu, což autory studie vede k dalším pokusům o vývoj nového typu inhalačních léčiv. Inhalační spreje by si lidé v budoucnu mohli stříkat do nosu a úst.

O nezvyklém objevu informoval odborný časopis Scientific Reports. Vědci nyní uvažují, že by lamí protilátky podávali pacientům s koronavirem, u kterých se už projevila infekce. Zejména by se jednalo o případy, kdy nemocným protilátky chybí.

Zdroj: iRozhlas