Malí čertíci už řádí v Austrálii

Loni se v rezervaci v národním parku Barrington Tops, která se prostírá na 400 hektarech severně od Sydney, narodilo sedm mláďat tasmánských čertů a v červnu tohoto roku ochránci přírody objevili ve vacích matek devět dalších. Je to skvělá zpráva poté, co masožravý vačnatec známý též jako ďábel medvědovitý vymizel z divoké přírody kontinentální Austrálie. Do volné přírody se ho podařilo vrátit v roce 2020. 

Podle ekologické organizace Aussie Ark lze očekávat, že se počet novorozených tasmánských čertů v příštích týdnech ještě zvýší. „Je to mimořádný pocit, když kontrolujete vak samice a uvidíte tam růžové mládě,“ uvedla představitelka organizace Kelly Davisová. „A je to ještě mimořádnější pocit tady v barringtonské rezervaci, protože víte, že ta zvířata se narodila ve volné přírodě bez zásahu člověka,“ dodala.

Tasmánští čerti se podle mínění vědců už před třemi tisíci lety uchýlili z pevninské Austrálie do ostrovní Tasmánie. I tam ale jejich počty od 90. let minulého století dramaticky klesaly kvůli nakažlivé formě rakoviny. Obličejové nádory zdecimovaly jejich populaci zhruba ze 140 tisíc na 20 tisíc jedinců a Mezinárodní svaz pro ochranu přírody proto považuje tasmánské čerty za ohrožený druh.

Hříbátko je k vidění v Praze

Pražská zoo přivítala na světě 250. hříbě koně Převalského, které se narodilo v květnu v chovné stanici zoologické zahrady v Dolním Dobřejově. Počátkem června to přitom bylo 30 let od prvního transportu divokých koní z Evropy do Mongolska, na kterém se pražská zoo podílela. Území Mongolska je totiž původním domovem těchto koní. „V Mongolsku už se z našich transportů narodilo hříbě třetí generace. Klisna Anežka, kterou jsme z Prahy do Gobi přepravili v roce 2012, má teď na místě už své pravnouče,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Kůň Převalského je posledním žijícím divokým druhem koně. Pražská zoo je chová od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu.

Medojedí miminko rozveselilo osazenstvo Zoo Olomouc

V zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce se narodilo mládě medojeda kapského. Zoo patří mezi 16 chovatelských institucí na celém světě pečujících o tuto šelmu z čeledi kunovitých, jedná se tedy o velký úspěch. „Rozmnožení medojeda kapského v zajetí představuje velkou vzácnost,“ sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská. Mládě přišlo na svět 30. května.

Medojed je v zoo chován velmi zřídka. Jedná se o velmi nebojácné a silné zvíře. Do skladby jeho jídelníčku patří i smrtelně jedovatí hadi, jako je zmije útočná či kobra. Pokud ho plazi paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Ekolist, Zoo Praha, Zoo Olomouc

První mládě koně Převalského vykouklo na svět v pondělí 3. května, druhé pak v sobotu 21. května. Jedná se o samce a samičku. „Kůň Převalského je přesně tím druhem, který by bez zoologických zahrad nepřežil. Souhrou řady faktorů, jako byla například konkurence s hospodářskými zvířaty, lov těchto koní nebo klimatické změny, na konci 60. let 20. století v přírodě vyhynul. Od roku 1969 přežíval pouze v chovech v zoologických zahradách. Těší mě, že se koním v Liberci daří a díky úspěšnému chovu můžeme pomoci k jejich záchraně“, dodal ředitel zoo David Nejedlo.

Další čerstvé mládě mohou návštěvníci spatřit u sobů karelských. Sameček se narodil 21. května. Je to teprve druhý přírůstek tohoto ohroženého finského sudokopytníka od počátku jeho chovu v Liberci, který zde zahájili v roce 2013. „Matkou je navíc už devítiletá nezkušená samice, které se nikdy předtím nepodařilo zabřeznout, takže to pro nás bylo veliké překvapení a malý zázrak,“ uvedl zoolog Luboš Melichar. „Přestože se jedná o prvorodičku, o mládě se zatím stará naprosto perfektně a malý sob prosperuje,“ doplnil Melichar.

Všechna zmíněná mláďata obývají venkovní výběhy. Pro návštěvníky zoo jsou tedy při troše štěstí snadno pozorovatelná.