Inspirace k projektu pochází z Anglie, kde jeho spoluzakladatelka Alžběta Kovandová žije: „Kamarádka Draha Kráčmarová mi pomáhala s korekturami bakalářské práce, v níž ji právě tyto projekce pro lidi s autismem zaujaly. Oslovila mě proto s myšlenkou rozjet něco podobného i v Česku.“ Společně pak projekt pomalu nastartovaly. Důležitou roli hrály také rady terapeutů z organizace NAUTIS, kde myšlenka získala i své jméno – Kino v klidu.

Kino v klidu zatím uspořádalo dvě projekce. S ohledem na návštěvníky fungují během nich zvláštní opatření – v sále je spíš přítmí než úplná tma, hladina zvuku je snížená, na plátně neběží žádné reklamy. Návštěvníci se v sále mohou také podle potřeby pohybovat.

Vizuální podoba Kina v klidu je dílem grafičky Petry Štichové.

Projekt už stíhá sbírat kladné reference. „Největší radost máme z pozitivních ohlasů od rodičů, kteří na projekci přišli s dětmi. Nejenže nás těší jejich zpětná vazba, ale jejich komentáře také mohou přiblížit ostatním lidem, kteří třeba váhají, jestli na projekci přijít, jak akce probíhá a že se není čeho bát,“ vysvětluje Kovandová. Na základě podnětů od návštěvníků se snaží promítání ještě zlepšovat – nově je například povoleno používat mobil či tablet se sluchátky.

Zatím promítá Kino v klidu pouze v pražském Bio Oko, a to jednou do měsíce. Navíc jsou na letošek v plánu dvě projekce pro školy a další instituce. Brzy se také pravděpodobně zapojí další kino, tentokrát mimopražské, které o projekce projevilo zájem. Přidat se mohou i další biografy.