V krizové situaci se může vynořit celá řada nepříjemných emocí, se kterými si děti samy neumí poradit. Je proto důležité, aby jim učitelé a rodiče v těchto dnech byli na blízku, když potřebují vyslechnout, poradit nebo pomoci zvládnout svůj strach či úzkost. Porozumění situaci a projevy emocí se mohou u různých věkových skupin výrazně lišit, a proto psychologové připravili hned několik materiálů zaměřených na děti rozdílného věku.

Některé základní rady však platí univerzálně napříč věkovými skupinami:

• Aby dospělí mohli dětem pomoci, musí se nejprve postarat sami o sebe. Proto vždy odhadujte svoje síly a pokud jste vyčerpaní, nebojte se dítě jen krátce opečovat a odsunout rozhovor na jindy.
• Neskrývejte před dětmi své emoce. Dítě potřebuje vědět, že je normální plakat, mít strach, zlobit se. Dejte ale dítěti najevo, že se o sebe jste schopní postarat. Dítě by nikdy nemělo chránit dospělé.
• Děti mohou situaci intenzivně prožívat, i když o tom nemluví. Proto jim opakovaně nabízejte možnost si s vámi o svých myšlenkách a pocitech promluvit. Vysvětlete jim, že je normální se bát a že v tom nejsou samy.
• Emoce se mohou projevovat i fyzicky. To může být pro dítě děsivé. Pokud se dítěti rozbuší srdíčko, špatně se mu dýchá, třese se, nemůže spát a podobně, vysvětlete mu, že je to normální a že neumírá. V materiálech najdete konkrétní rady, jak s tělesnými projevy pracovat.
• Podporujte děti v aktivním zapojení do pomoci. Pomůže jim to vyrovnat se s úzkostí a zbavit se bezmoci. Malé děti mohou například namalovat či vymodelovat ukrajinskou vlajku, starší se mohou zapojit do sbírek, akcí na podporu Ukrajiny nebo pomoci Ukrajincům přímo ve vašem městě.
• Zachovejte denní režim a nedovolte dětem vypadnout z běžných rituálů. Válka by neměla být jediným tématem jejich dní. Kontrolujte proto, jestli děti své zapojení do situace nepřehánějí na úkor svých sil. Pokuste se nevystavovat je přemíře drastických záběrů a mediálních obsahů.

Kromě rad pro rodiče a učitele se postupně na webu katedry objeví také materiály zaměřené na vysokoškoláky, rodiny s příbuznými na Ukrajině, Ukrajince žijící ve válečné zóně a další.

Autorský článek Venduly Čermákové s využitím informací ze stránek Katedry psychologie FSS MU