Systém doplňuje mobilní aplikace Zvíře+, která obsahuje návody první pomoci, kontakty i zobrazení aktuální polohy podle GPS souřadnic. Momentálně funguje v testovacím režimu, přičemž ji na Moravě rozšíří non stop dispečink, kde mohou chovatelé konzultovat stav svého psa, kočky i jiných domácích mazlíčků. „Bude obsluhován veterinárními techniky nebo veterináři. Pokud by dispečer naznal, že se jedná o život ohrožující stav zvířete, vyjíždí jedna z našich sanitek a odváží pacienta na nasmlouvané pracoviště k dalšímu vyšetření,“ řekla manažerka projektu Soňa Karaivanova.

Momentálně má služba k dispozici tři vozidla, dvě jsou plně vybavená přístroji. „Je tam generátor kyslíku, infuzní pumpa, jsme schopni pacienta stabilizovat už během přejezdu,“ uvedla Zlata Hošková, jedna ze spolupracujících veterinářek. Zvířecí záchranka podle ní funguje podobně jako ta lidská – možnosti v terénu jsou omezené, hlavní je pacienta stabilizovat a odvézt do zařízení s plným vybavením. „Máme kvalitní technické prostředky a hustou síť spolupracujících organizací. Odbornou pomoc jsme schopni poskytnout jak domácím mazlíčkům, tak volně žijícím živočichům v přírodě,“ řekla Karaivanova. Do budoucna se počítá s rozšiřováním služby i do dalších krajů.

Spermabanka obsahuje nový druh

Požáry v posledních letech usmrtily mnoho koal. „V současné době nemáme žádnou pojistku proti přírodním katastrofám, jako byly lesní požáry v letech 2019 a 2020, které můžou vyhubit velké množství zvířat najednou,“ uvedl odborník na ochranu přírody doktor Ryan Witt. „Pokud by koalí populace při takových požárech vymřela, neexistuje způsob, jak ji obnovit nebo zachovat její genetiku,“ doplnil. Z tohoto důvodu odborníci doporučují zamrazit koalí sperma. Po asistované reprodukci s použitím čerstvých nebo chlazených spermií už se totiž narodila živá mláďata koal.

Vzácní kormoráni malí našli domov na jižní Moravě

Jižní Morava má nové prvenství. V přírodní rezervaci Věstonická nádrž, která je součástí novomlýnských nádrží, zahnízdili vzácní kormoráni malí. Jedná se o téměř 40 párů. Je to přitom poprvé, co tento druh vodního ptáka v Česku zahnízdil.

Až do letošního roku čeští ornitologové kormorány malé pozorovali pouze vzácně. Nově je tedy mají doslova na dosah ruky. Českému území doposud nejblíže hnízdil kormorán malý od roku 2007 v kolonii na rakouské části Neziderského jezera.

Výjimečný chovatelský úspěch ve zlínské zoologické zahradě

Ve zlínské zoo slaví nezvyklý chovatelský úspěch. Po třech letech chovu se tamní pracovníci radují z prvního mláděte gaurů indických, největších turů na světě. O mimořádnosti odchovu svědčí i skutečnost, že za uplynulých 12 měsíců je zlínský přírůstek jediným mládětem, které se v evropských zoo narodilo. Na svět přišla samička v polovině února, chovatelé ji prozatím pojmenovali Doubravka. V budoucnu však získá oficiální indické jméno.

Podle všech pozorování dvouměsíční samička zdárně prospívá a je ve skvělé kondici. „Matka se o mládě příkladně stará, je velmi pečlivá. Porodní váhu telete chovatelé odhadli na 35 kg. Nového člena také perfektně přijalo stádo,“ uvedl zoolog Zdeněk Čech. Jedná se tak o úspěšné pokračování chovu gaurů indických. Zoo Zlín jej rozběhla v roce 2019, kdy z indické Zoo Mysore získala čtyři zvířata. Po více než půl století se tak do Evropy podařilo dovézt tato zvířata přímo z jejich domoviny. Populace gaurů v evropských chovech čítá pouhých 32 jedinců. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Radio Wave, Ekolist, Zoo Zlín, České noviny

V konkurenci deseti tisíc vín z celého světa zvítězil Ryzlink vlašský 2018 Reserva. B\V vinařství obhájilo loňské vítězství a navazuje na úspěchy, které už letos posbíralo na soutěžích Best of Reisling a Bacchus Madrid. Kromě velké zlaté medaile pro šampióna výstavy získalo vinařství další tři zlaté a tři stříbrné medaile.

„Kvalitě vína u nás podřizujeme vše. To nejlepší, co dokážeme vypěstovat a následně vyrobit, zařazujeme do prémiové řady Reserva. Úspěchy, jako je tento, nás jen utvrzují, že jdeme po správné cestě. Přesto nás ale vítězství překvapilo. Nečekali jsme, že bychom tak velký úspěch dokázali někdy zopakovat,“ prohlásil výkonný ředitel B\V vinařství Vlastimil Valenta.

Dvacátý osmý ročník mezinárodní soutěže vín Concours Mondial de Bruxelles letos hostilo hlavní město Lucemburska – Lucemburk. Tři sta odborníků hodnotilo 10 tisíc vín ze 46 zemí světa. Čeští a moravští vinaři si ze soutěže odvezli celkem 32 medailí, z toho dvě velké zlaté, sedm zlatých a 23 stříbrných. Druhou velkou zlatou medaili si odváží znojemský Znovín za Tramín červený 2017. Dvě zlaté medaile získalo vinařství Volařík, po jedné Vinofol a Zámecké vinařství Bzenec. Dvě stříbrné medaile si pak vysloužilo také české vinařství Salabka, tedy víno z vinařské oblasti Čechy.

Zdroj: Brněnská drbna

Systém má pomoci zpřehlednit dobrovolnickou pomoc na jižní Moravě a zamezit hromadění nepotřebného materiálu. Oběti tornáda mohou do formuláře jednoduše zadat konkrétní přání a lokalitu, kde je pomoc potřeba. Žádost pak uvidí dobrovolníci z celé republiky. Lidé ze zasažených obcí mohou poptávat cokoliv od finanční pomoci přes materiál po zednické a řemeslnické práce.

Provozovatelé serveru následně zadavatele propojí s konkrétními dobrovolníky a ti už se pak spolu domluví na detailech. Lidem bez proudu a internetu pomáhají pracovníci přímo na místě, kde s nimi sepisují vše potřebné a vkládají jejich přání do systému. Podpora zasažených oblastí je ve společnosti obrovská, ve sbírce se zatím podařilo vybrat přes 18 milionů korun.

 „Z pohledu fundraiserky je tohle naprosto, nebojím se říct, unikátní situace. Ukazuje se, že společenská odpovědnost mnoha velkých i menších firem je na velmi vysoké úrovni. Spousta zavedených společností se už krátce po tragédii začala ozývat sama. Nabízely nejen finanční ale i jinou, velmi efektivní pomoc v místech, kde je jí teď nejvíc třeba,“ uvádí Renáta Chlebková, FR a CSR specialistka z ADRA Česká republika.

Odborníci oceňují i skutečnost, že je pomoc firem efektivní a logicky provázaná s jejich činností. Stavební společnosti tak okamžitě začaly shánět plachty, prodejci elektroniky power banky a další potřebné pomůcky. Velkou úlevou je i zapůjčený vůz od firmy Škoda Auto, který má k dispozici hlavní koordinátor dobrovolníků. Pět milionů korun věnovala na pomoc poškozeným oblastem společnost T-mobile, velkými sumami pomohly i banky. On-line prodejci zase motivují zákazníky, aby na dobrou věc přispěli během svých nákupů. Zaměstnanci firem se navíc často neváhají zapojit ani jako dobrovolníci přímo na místě.

Peníze na tábory zastupitelé vyčlení z městského rozpočtu. Zájemci si budou moci vybrat z několika možných míst a termínů. „Věříme, že tento krok může rodičům dětí alespoň trochu ulehčit práci v době, kdy se věnují odstraňování škod na svých domech i jinde ve své obci. Zároveň věříme, že dětem by pobyt na táboře pomohl alespoň na chvíli dát zapomenout na stresující chvíle, kterými si v poslední době procházejí,“ řekl pražský zastupitel Vít Šimral.

Pobyty pro děti z postižených oblastí chystá také Univerzita Karlova. Nabízí účast na svých letních kempech, kde dětem zajistí dopravu, ubytování, jídlo i bohatý program. Pro své studenty pak univerzita připravila speciální stipendium až ve výši 100 tisíc korun. „V případě, že například přišli o střechu nad hlavou, mohou požádat o jednorázové stipendium, jež jim takovou situaci může pomoci částečně překonat,“ vysvětlila prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková.

„V počtu nominací padl další rekord. O desátý titul soutěžilo neuvěřitelných 132 alejí a stromořadí z České republiky, pro které hlasovalo bezmála sedm tisíc lidí. Pro nás to je důkaz, že si lidé nádherných alejí váží a jsou na ně patřičně hrdí. Celonárodním i regionálním vítězkám gratulujeme a přejeme stovky let zdravého růstu,” doplnila Karolina Kostićová z neziskové organizace Arnika, která anketu organizuje.

Vítězná alej patří mezi poslední velké aleje na Boskovicku. Je dlouhá 600 metrů a vysázena byla zřejmě v roce 1920 v rámci celonárodní výsadby Stromů svobody. Tvoří ji 80 lip, z nichž 50 má být pokáceno kvůli rozšíření silnice. Organizátoři ankety doufají, že úspěch v celorepublikovém klání pomůže místním alej zachránit. Kompletní výsledky ankety najdete zde.

Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje čtyři tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. „V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali třináct. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce,“ uvedl David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.

Druhové jméno královský získal pták podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel, a především díky bílým skvrnám na lopatkách, které připomínají královský hermelín. Jedná se původně o stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil až v roce 1998. „Jedenáct párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Šest párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata – celkem sedm,“ informoval Horal. Ornitologové označují orly vysílačkami, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn.

Více než 14 tisíc housenek, šest tisíc pavouků a pět tisíc larev museli ekologové sesbírat, aby mohli výzkum dokončit. Zkoumání provedli na plochách tří světových kontinentů, přičemž každá z devíti pokusných ploch měla velikost desetinu hektaru. Patřily mezi ně lužní lesy na jižní Moravě, nížinné lesy ve Virginii ve Spojených státech amerických a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji. Na těchto plochách pak spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než pět centimetrů.

„Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesech žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. Překvapilo nás ale, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, ale zhruba stejné počty pavouků,“ popsal závěry výzkumu jeden z autorů studie Petr Klimeš.

Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) bude za přispění Jihomoravského kraje provozovat nový dopravní prostředek od 1. října minimálně pět dní v týdnu v rozsahu osm hodin denně. „Testování bude probíhat na konkrétních odběrných místech, a to zejména na základě aktuální epidemiologické situace v jednotlivých částech regionu. Primárně chceme, aby se kapacity fakultních a krajských nemocnice pro testování zaměřily na osoby indikované krajskou hygienickou stanicí a praktickými lékaři,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Mobilní autobus bude vybaven všemi potřebnými pomůckami, které zdravotníci potřebují k odebrání stěru. Následně bude zajíždět do vytipovaných míst. Objednávky na stěry bude možné učinit přes rezervační systém FN Brno.

Vodouš rudonohý je středně velký druh bahňáka, v České republice hnízdí především v nížinách. Po roce 1960 však z řady míst vymizel, pravidelně se ještě vyskytuje v jižních Čechách a na Moravě. Ideální místem pro jeho hnízdění jsou periodicky zaplavované tůně na polích. „Letos jsme na jaře zaznamenali výskyt vodoušů na 17 lokalitách polních mokřadů,“ uvedl předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

Česká společnost ornitologická sleduje stavy ptactva detailně od roku 1982. Od té doby z našeho území zmizela třetina ptáků žijících v zemědělské krajině. Organizace proto mimo jiné usiluje nedaleko Dubňan na Hodonínsku o vytvoření Ptačího parku Kosteliska. Ochranou přirozených mokřadů, vytvářením nových tůní a obnovou tradičního hospodaření se tam snaží o vznik pestrého území. „Aktuálně ve zdejším polním rozlivu hnízdí minimálně dva páry vodoušů rudonohých. Vzácných druhů ptáků, obojživelníků i plazů je ale v tomto území mnohem víc,“ řekl jeden ze zástupců Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Přemysl Heralt.

„V Brně při nástupu lidé přiloží kartu k validátoru a tím se jim automaticky naúčtuje jízdenka za 25 korun na hodinu. Pokud mají zájem o jízdenku na 15 minut, pípnou si i při výstupu. Ostatní jízdenky se volí na validátoru,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková.

Zatímco v krajských autobusech integrovaného systému validátory vytisknou rovnou i doklad o zaplacení, brněnští cestující si jej mohou dohledat na stránce Brno ID. Systém by měl být jednotný pro celý kraj, na změny se proto postupně chystají i České dráhy.

Vlha pestrá hnízdí v kolmých stěnách bývalé cihelny v Židlochovicích zhruba posledních deset let. Údajně se tam ročně nachází 15 až 20 hnízdících párů. Areál cihelny však zarůstá a hnízdiště je tedy potřeba obnovit. Vlha pestrá si přitom pelíšek staví právě na konci nory, kterou buduje v písčitých nebo hlinitých přírodních stěnách. Ptáci tak mají dobrý výhled a také snadný výlet. Když jim hnízdiště zaroste, vlhy jej opustí. Už loni proto dobrovolníci pracovali na rekonstrukci kolmých stěn.

Vlha pestrá patří mezi silně ohrožené druhy živočichů. Ornitologové odhadují, že v Česku hnízdí osm set až tisíc párů, zejména na jižní a jihovýchodní Moravě, jinde je její výskyt ojedinělý.

Zdroj: Ekolist

Stačí o grant v hodnotě 10 až 30 tisíc korun požádat a být vybrán. Zároveň ale musí lidé se zájmem o grant splnit určité podmínky – dobrovolníci vysadí stromy a zavážou se o ně pečovat po dobu pěti let. Také musí jít o druhy stromů, které původně patří na naše zemí, tedy například duby, javory, lípy nebo ovocné stromy.

Peníze pak lze použít na koupi i výsadbu sazenic, ochranného pletiva nebo kůlů, stejně jako na propagaci projektu. O grant lze žádat až do konce května, realizace celých projektů musí proběhnout od začátku října do konce listopadu. V loňském roce bylo mezi spolky rozděleno zhruba 3,5 milionu korun.

Zdroj: Jihomoravská drbna

Cílem investice za sto milionů korun bylo navrátit historicky lužní krajině její původní ráz. Krajina se totiž, nejvíce po regulaci řeky Dyje po druhé světové válce, začala vysušovat. Následovalo její systematické rozorávání a zúrodňování. Tak se vytratily pro lužní krajinu tolik typické mokřady, louky a lesy. „Když jsem do této krajiny vstoupil poprvé, byla zcela zničeným a nemocným územím nikoho. Vydal jsem se na dlouhou misi s vizí zanechat odkaz těm, kteří přijdou po nás,“ vysvětluje František Fabičovic, proč se do proměny krajiny pustil.

Podnikatel sehnal mapy území z 18. a 19. století a s vizí obnovy původní krajiny začal s výkupem pozemků. Rozsáhlými zemními pracemi, zaměřenými na vyčištění starých říčních ramen a kanálů řeky Dyje a na vyhloubení řady různě propojených tůní, docílil přirozeného zavodnění krajiny. Na orných půdách vysadil asi sto dvacet hektarů lesa, tedy více než milionů sazenic stromů, a na dva tisíce solitérních stromů. Téměř třicet hektarů půdy nechal zalučnit. Při všech těchto úpravách dělníci přemístili pětapadesát tisíc metrů krychlových zeminy. „V současnosti toto území pumpuje do vzduchu tisíce litrů vody. Nikdy jsem si nemyslel, že v krajině bude chybět tolik vody. Je učebnicovým příkladem obnovy vodního režimu v krajině,“ dodává zahradní architekt a autor projektu Přemysl Krejčiřík.

Zdroj: České noviny

V červenci a srpnu nepojedou navíc turistické autobusy jen o víkendu, ale dva spoje vyrazí z Aqualandu přes Mikulov do Poysdorfu i v pátek. „V době Pálavského Vinobraní a současně probíhajících vinařských slavností v Poysdorfu bude na lince zajištěn i zvláštní noční spoj,“ uvedl Jiří Horský, ředitel společnosti KORDIS JMK.

Atraktivní nabídku spojů navíc doplní i atraktivní cena: „O víkendu mohou cestující využít turistickou jízdenku Pálava, která platí 24 hodin od zakoupení u řidiče na všech autobusových i vlakových spojích IDS JMK v oblasti Pálavy včetně Břeclavi i rakouského území. Za sto korun mohou o víkendu bez starosti cestovat s jednou rodinnou jízdenkou Pálava celý den až 2 dospělí plus 3 děti,“ dodal Horský.

Zezačátku budou moci cestující využít elektronického odbavení pro předplatní jízdenky, ve druhé polovině následujícího roku se nabídka rozšíří i na jednorázové jízdenky. Navíc do roku 2018 by tyto služby měly být dostupné i v regionálních autobusech a vlacích.

K elektronickému odbavení nebudou cestující potřebovat žádnou speciální čipovou kartu, postačí jim jakákoliv platební bankovní karta. Revizor pak pouze zkontroluje, zda je na kartě platná jízdenka.

Zdroj: ČTK

V soutěži o nejlépe opravenou památku měla v hodnocení hlavní slovo veřejnost. Ačkoliv byly nakonec výsledky vyrovnané, přibližně 13 tisíc hlasujících zvolilo za nejpodařenější výtvor Kostel ve Sloupu.

Tamní památka prošla minulý rok rozsáhlou rekonstrukcí, při níž se podařilo opravit střechu, a to v původním duchu. Veřejnost zaujala také hrobka ve Vranově nebo z drobných staveb zvonička v Rebešovicích na Brněnsku.

Zdroj: ČTK