Víc než 35 procent Čechů má pokročilejší digitální dovednosti, čímž se ČR řadí v této kategorii na osmé místo v EU. Jedná se o zlepšení o sedm pozic. Mezi pokročilé digitální dovednosti patří například informační a datová gramotnost, dovednosti v oblastech digitální komunikace a spolupráce, tvorba digitálního obsahu či bezpečnost a řešení problémů v digitálním prostředí.

Meziročně přibylo v přepočtu na milion obyvatel udělených patentů, o které zažádali Češi přes národní přihlášky či přes mezinárodní patentní systém PCT. Zatímco v předešlém ročníku Indexu na milion Čechů připadlo 103 takto udělených patentů, v letošním se podle databáze Světové organizace duševního vlastnictví počet zvýšil na 126. 

Studie byla zaměřená na principy, kterými se řídí naše vnímání moudrosti v různých sférách života, včetně politiky, vědy a každodenních interakcí. Bez ohledu na to, odkud respondenti pocházeli, se jejich představy o moudrosti točily kolem dvou klíčových oblastí: reflektivní orientace (logické myšlení, ovládání vlastních emocí, efektivní aplikace znalostí) a socio-emocionálního uvědomění (věnování pozornosti sociálnímu kontextu a péče o pocity druhých). „K našemu překvapení se tyto dvě dimenze objevily ve všech kulturách, které jsme studovali, a obě byly spojeny s explicitním přisuzováním moudrosti,“ uvedl Maksim Rudnev, hlavní autor studie. 

Zjištění poskytují hluboký pohled na to, jak lidé na celém světě posuzují, důvěřují a podporují vlivné osobnosti, ať už jde o vůdce, nebo pedagogy. Závěry studie zdůrazňují, že moudrost často zahrnuje vlastnosti, jako je empatie, introspekce a schopnost vidět za bezprostřední okolnosti, což podporuje hlubší propojení mezi jednotlivci.

Vědci na papoušky vyzkoušeli test, ve kterém se osvědčili někteří šimpanzi. Ti se odmalička učí, jak se dají vybírat termiti v termitišti. U zvířat je to výjimečná dovednost. „Papoušci používali více nástrojů naráz. Pořadí volí podle toho, co řeší,“ uvedl ornitolog David Hořák. Přirovnal to k návštěvě instalatéra v bytě. 

Papoušci se měli probojovat k ořechu v krabici. Aby se k němu dostali, museli předtím prorazit papírovou membránu. „Oříšek si pak podávali přepůleným brčkem,“ vysvětlil Hořák. Brčko samo o sobě nedokázalo protrhnout membránu, bylo proto potřeba ho použít až jako druhý nástroj v pořadí. Podobně šimpanzi v původním pokusu museli pochopit, že nejdřív se jim hodí tlusté dřívko, aby si udělali díru do termitiště, a pak teprve tenké, aby vytáhli termity, které konzumují.

„Mezi ptáky se začaly objevovat rozdíly. Někteří problém řešili rychleji, snáze se učili, a dokonce se naučili nosit více nástrojů pohromadě,“ popsal biolog Petr Svoboda. Někteří ptáci se v tomto testu jevili jako obzvlášť šikovní – ten s přezdívkou Figaro se k ořechu dostal už za 35 sekund. Vědci se nyní pokusí ověřit, zda se vlohy pro podobné používání nástrojů dědí, případně otestují geny, kterých se to týká.

Studie zaměřená na objasnění psí inteligence na začátku zahrnovala čtyřicet psů různých plemen. Ti byli učeni, aby si zapamatovali názvy vybraných hraček. Následně po nich bylo vyžadováno, aby tyto hračky donesli. Do následující fáze experimentu pak postoupilo sedm nejnadanějších psů. Všechny byly stejného plemene – border kolie. Nejlepším ze zúčastněných byl pes jménem Whisky, kterému se podařilo správně určit hračky v 54 případech z celkového počtu 59.

Společným rysem všech sedmi nadaných border kolií byla skutečnost, že než aportovaly hračku, naklonily hlavu. Tým vědců se proto následně na tento jev zaměřil. Podle prvotních výsledků psi naklání hlavu ve chvíli, kdy jejich mozek zpracovává to, co právě slyšeli. Vědci přitom předpokládají, že tento jev souvisí s mentálním zpracováváním informace a je tedy známkou vysokého soustředění daného psa. Každý pes je navíc buď „pravák“, nebo „levák“ – naklání hlavu na jednu nebo druhou stranu. Pro získání podrobnějších informací však bude zapotřebí provést další studie.

Drobné návyky, které nezaberou mnoho času, vám mohou pomoci pěstovat inteligenci každým dnem. Časem se váš mozek opravdu může zdokonalit a vy začnete být bystřejší. Zlepší se vám paměť i soustředěnost a složité kognitivní úkoly vyřešíte levou zadní.

Pravidelně cvičte

Aktivní životní styl je to nejlepší, co pro svůj mozek můžete udělat. Pravidelný pohyb utužuje paměť, protože podporuje část mozku zvanou hipokampus, která je do fungování paměti zapojená. Z některých studií také vyšlo najevo, že cvičení podporuje růst neuronů a zlepšuje tak strukturu a funkci celého mozku. V zásadě může jít o jakýkoliv pohyb – spíše než typ aktivity je důležitá pravidelnost.

Více čtěte

Čtení rozvíjí inteligenci a pomůže vám vylepšit mnoho mozkových funkcí. Mozek si s pomocí čtení trénuje spoustu různých dovedností od pozornosti a paměti přes uvažování až po predikci. Zároveň načerpáte mnoho vědomostí a zkultivujete svůj psaný i mluvený projev.

Dopřejte si dostatek spánku

Mozek nemůže bez dostatku spánku optimálně fungovat. Poté, co se uchýlíme večer do postele, začne náš mozek ukládat vzpomínky z pracovní paměti do dlouhodobé. Pokud se cokoliv učíte, je nezbytné se následně dobře vyspat, aby se nové informace uložily do neuronových sítích. Mozek zkrátka spánek nezbytně potřebuje, tak mu ho dopřejme pravidelně a v dostatečné míře.

Travte svůj čas kreativně

Stereotyp a monotónnost nečiní našemu mozku nejlépe. Pokud chcete, aby vám to lépe myslelo, zkuste čas od času obměnit aktivity, které během dne podnikáte. Pěstujte kreativitu každý den a odhodlejte se k byť malým změnám. Zkuste změnit pracovní prostředí nebo vyzkoušet nový recept. Takové nezvyklé činnosti mozku pomohou zůstat ve střehu a soustředit se. A jako bonus porazíte nudu a užijete si trochu zábavy i ve všední dny.

Jezte jídlo bohaté na živiny

Stejně jako bez spánku, ani bez dostatku živin neprobíhají funkce mozku tak, jak mají. Chcete-li zvýšit výkon svého mozku, zařaďte do svého jídelníčku především potraviny bohaté na Omega-3 mastné kyseliny, jako jsou ryby či avokádo. Také vitamín K vám pomůže lépe zvládat obtížnější kognitivní úkoly – obsahují ho zelené listy, například špenát. Důležitá je však celkově vyvážená strava a také dostatek vody.

Socializujte se

Výzkum mluví o tom, že setkávání se s druhými lidmi stimuluje správné funkce našeho mozku. Člověk je sociální bytost, není tak divu, že čas v blízkosti druhých lidí na nás bude mít pozitivní dopad. Vztahy nám však pomohou zlepšovat i naše kognitivní schopnosti.

Učte se novým věcem

Aby naše mozkové buňky nestagnovaly, je důležité se stále učit něco nového. Může být snadné sklouznout k tomu, že vše, co potřebujeme, už víme. Najděte si, co vás zajímá, a vzdělávejte se v této oblasti, ať už skrze videa, přednášky nebo knihy. Nové věci se můžete učit v jakémkoliv věku a odměnou vám bude zlepšení kognitivních funkcí mozku a trocha té radosti ze života.

Pijte kávu nebo zelený čaj

K lepšímu mentálnímu výkonu vám pomůže také váš oblíbený nápoj. Kofein obsažený v kávě vám dodá energii a pomůže k lepší soustředěnosti a bělosti. Dbejte však na to, abyste kávu pili s mírou. Velké množství kofeinu naopak příliš prospěšné není.

Také zelený čaj má podle studií pozitivní vliv na mozek, a to díky blahodárné látce s krkolomným názvem epigalokatechin galát. Tato látka podporuje tvorbu nových neuronových spojení v mozku, což usnadňuje řešení kognitivních úkolů. Podle jedné ze studií také zelený čaj prospívá pracovní paměti a zlepšuje soustředěnost.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z Healthline.com

Výzkumný tým použil data z Velkého britského testu inteligence (GBIT), kde 329 leteckých inženýrů a 72 neurochirurgů splnilo 12 úkolů a odpovědělo na otázky ohledně pohlaví, věku, specializace a zkušeností v oboru. Úkoly testovaly různé aspekty kognice, jako plánování a uvažování, paměť, pozornost a schopnosti zpracování emocí. Vědci poté porovnali výsledky s hodnotami shromážděnými od více než 18 000 Britů.

Neurochirurgové vynikli v rychlosti řešení problémů, ale vzpomínali pomaleji než běžná populace. Vysvětlení může spočívat v tom, že to jejich povolání vyžaduje, takže láká lidi, kteří k tomu mají předpoklady. Méně pravděpodobná příčina pak je, že se to naučili až při práci, která je k tomu vytrénovala. Rozdíly mezi oběma povoláními byly v pozornosti a manipulaci věcmi v mysli, kde uspěli letečtí inženýři. Neurochirurchové je předčili v řešení sémantických problémů, které spočívá například v definici neobvyklých slov.

„V podstatě se ukazuje, že každý má škálu dovedností. Jedni jsou lepší v jedněch věcech a jiní jsou zase lepší v jiných, ale je velmi obtížné být lepší ve všem,“ řekl deníku Guardian Aswin Chari, neurochirurgický praktikant v nemocnici Great Ormond Street a autor studie. „Jsou lepší v určitých věcech, díky kterým jsou dobří v tom, co dělají,“ dodává vědec s tím, že srovnávání s raketovými vědci nebo neurochirurgy bude možná v budoucno nahrazeno nějakou další profesí, která si to zaslouží i na základě inteligenčních dat svých příslušníků.

Zdroj: The Guardian

Do výzkumu, který trval tři měsíce, se zapojilo celkem čtyřiatřicet různých psů z celého světa. Jejich majitelé je denně učili rozpoznávat dvě různé hračky na základě jejich pojmenování, přičemž splnit tento úkol se podařilo pouze jednomu z nich, border kolii jménem Oliva. Při dalším zkoumání se pak výsledek experimentu potvrdil i u jiných psů tohoto plemene. „Je však důležité mít na paměti, že mezi psy, kteří neprokázali žádné známky učení, bylo také osmnáct border kolií,“ upozornil jeden z autorů studie Adam Miklósi.

Budapeští vědci zkoumali psí inteligenci již v minulosti, kdy experiment úspěšně provedli kromě border kolie Whisky také na jorkširském teriérovi se jménem Vicky Nina. Psi se dokázali nové povely naučit již po čtyřech zopakováních, což se podle vědců podobá učení dětí ve věku dvou až tří let. Otázkou nicméně zůstává, proč jsou někteří psi, stejně jako lidé, talentovanější než jiní. Vědci se to pokusí zjistit zkoumáním genetiky či historie psích plemen a najít společné rysy, které jsou u nadanějších jedinců shodné.

Analýza se zaměřila na 600 belgických dětí ve věku od 10 do 15 let. Ukázalo se, že nárůst zeleně v jejich okolí o tři procenta znamenal průměrné navýšení jejich inteligenčního kvocientu o 2,6 bodu. Změna se projevila v bohatších i chudších oblastech. Vědci si skutečnost vysvětlují mimo jiné klidnějším prostředím, nižším stresem nebo nárůstem příležitostí k různým aktivitám. Zároveň se ukázalo, že žádné z dětí ze zelenějších oblastí nemělo IQ pod 80. Studie potvrdila i zlepšení v potížích s chováním.

„Existuje čím dál víc důkazů, že zelené okolí je spojené s našimi kognitivními funkcemi, jako jsou paměťové dovednosti nebo pozornost,“ uvedl Tim Nawrot, profesor z univerzity v belgickém Hasseltu, kde byla studie provedena, s odkazem na dříve publikované studie na podobné téma. Ty například ukázaly, že důležitý je i typ zeleně – stromy přispívají k rozvoji dětí výrazněji než třeba zemědělská půda a křoviny. Tato studie nicméně jako první prokazuje souvislost právě mezi zelení a hodnotou IQ.

Zdroj: theguardian.com

U úspěšných často vidíme jen výhry, nevidíme dřinu za tím. Proto je snazší opomíjet, že za úspěchem stojí hodiny a hodiny tvrdé práce. Současná hektická doba vede také k omylu, že je nutné střídat činnosti a pouštět se do nových projektů. „Těkat od jednoho druhu činnosti k jinému – od jedné sady dovedností k úplně jiné. Takto houževnatí lidé nepostupují. Stát se v něčem skutečně expertem, rozlousknout opravdu těžké problémy, to trvá,“ uvádí ve své knize Dweck.

Dweck zjistila, že pro úspěch je důležité získání dovedností. Podle ní platí rovnice, že talent se násobí úsilím a vzniká z toho dovednost. Dovednost rozvíjená opět úsilím vede k úspěchu. Za úspěchem také podle ní stojí zájem, trénink a nalezení smyslu v činnosti. Nazývá to houževnatostí – kombinací dlouhodobé vášně pro jeden životní cíl a vytrvalost.

Zdroj: kniha Houževnatost – síla vytrvalosti a vášně

Přestože vypadají občas až lhostejně a k oddanosti psů mají daleko, lidé kočky milují a dokonce to vypadá, že jejich obliba v posledních letech stoupá. S ní stoupá taky zájem vědců o tato zvířata. Nová studie přišla se zajímavými výsledky, které ukazují, že kočky jsou zřejmě mnohem vnímavější, než se dosud předpokládalo.

Moriah Galvan a Jennifer Vonk z Oaklandské univerzity zkoumaly dvanáct koček a jejich majitelů. Z jejich pozorování vyplynulo, že chování koček se liší s ohledem na to, zda má jejich páníček dobrou nebo špatnou náladu. Když se majitel usmíval, kočka vykazovala pozitivnější chování – seděla člověku na klíně, otírala se o něj, vrněla.

Zajímavé je i to, že výsledek byl odlišný, pokud majitele kočky nahradila neznámá osoba. V takovém případě se kočky chovaly pozitivně bez ohledu na rozpoložení člověka. To ukazuje na to, že jsou schopné vyčíst něco z našich obličejů, ale trvá jim to jistý čas. Nejde tak o empatii, kdy by kočka vycítila lidské pocity, ale o prosté spojení našich výrazů a gest s chováním. Dokazuje to také, že se kočky o lidi zajímají, byť to tak jejich páníčkům leckdy nemusí připadat.

Podle nových zjištění to vypadá, že kočky mají schopnost, která byla dosud přisuzována jen psům. U nich je také mnohem zjevnější, neboť mají ve srovnání s kočkami obecně výraznější reakce. Příčinou může být prostý fakt, že psi byli domestikováni před více než třiceti tisíci lety. U koček je tato doba zhruba třetinová, takže měly jednoduše méně času se s člověkem sžít.

Zdroj: bbc.com