Projekt Chytrý skleník je založen na možnosti pěstování zeleniny, ovoce či bylinek pro kohokoli a kdekoli. Cílem je tedy umožnit tuto produkci všem, kdo o ni má zájem. Překážkou tak není ani to, z jaké části České republiky jste (pokud by Chytrý skleník zrovna nenabízela vaše obec či firma, můžete si ho zařídit také vy sami), ani to, kolik času mu můžete věnovat (pokud například budete chtít odjet na dovolenou, zabudovaná speciální technologie se o vaši úrodu postará). Více se o těchto možnostech můžete dočíst v jednom z našich dřívějších článků zde. Chytrý skleník dále kromě kvalitních potravin slibuje také možnost celoročního provozu či rychlou návratnost počáteční investice.

Jak Chytrý skleník funguje?

Vybudování Chytrého skleníku není vůbec složité, můžete k němu použít prakticky jakýkoliv skleník, který už vlastníte či seženete v hobbymarketech. Sensorie k němu nabízí technologii, která z něj vytvoří chytré místo pro vaši úrodu. Řídící systém skleníku se poté nastavuje přes internet, kde ho můžete skrze responsivní webovou aplikaci také spravovat. Díky možnosti vzdáleného dohledu tak budete vždycky vědět, co se ve vašem skleníku právě děje. K dispozici jsou kromě informací o aktuálním stavu (kontrola teploty, vlhkosti atd.) také kamery. Nedílnou a jistě velmi cennou součástí je rovněž funkce rozpoznávání nemocí, která vám pomůže v ochraně vaší úrody. Podrobnější funkce skleníku naleznete zde.

Další možnosti Chytrého skleníku

Koncept Chytrého skleníku se nicméně stále vyvíjí, kromě možnosti hydroponického pěstování, kterou společnost zavedla již v minulém roce (velice čistý a efektivní způsob, jak pěstovat čerstvou a zdravou zeleninu bez používání zbytečné chemie), byla letos představena i mobilní skleníková verze, která navíc umí po 10 měsíců v roce fungovat pouze z obnovitelných zdrojů nezávisle na inženýrských sítích. Tato hydroponická stěna tak pracuje téměř celý rok prakticky sama – do hydroponického košíčku pouze vložíte semínko a vrátíte se pro dospělou rostlinu. 

Tím ale inovace Chytrého skleníku společnosti Sensorie nekončí, naopak. V nabídce je totiž také flexibilní fotovoltaický panel, díky kterému není potřeba ani přípojka k elektřině. A pokud vše půjde dobře, je možné, že se dříve či později dočkáme také posunutí projektu do fáze, kdy dosáhne nezávislosti na produkci jak zeleniny, tak také čerstvého masa. Aktuálně se mimo jiné vyvíjí technologie aquaponického skleníku, která by měla do budoucna zajišťovat možnost čerstvého rybího masa.

Pokud byste se na technologii Chytrého skleníku chtěli podívat i vy, můžete Sensorii kontaktovat anebo přijít rovnou vyzkoušet jedno z jejich brněnských Chytrých tržišť.

Juraj Hromkovič, profesor na curyšské Spolkové vysoké technické škole, konstatuje, že lidé jsou dnes stále efektivnější a stihnou více věcí s menším úsilím. Právě to nám pak dává dává prostor pro seberozvoj a tvořivost.

Dokážeme ho ale využít? V minulosti bylo uznáváno rychlé a kvalitní zvládnutí složitých úkonů, na což se soustředila i školní výuka. „Tento druh expertizy je však sněhem minulé zimy,“ tvrdí Hromkovič.

„Ve škole je třeba soustředit se na podporu růstu člověka v rozměrech, ve kterých předčí technologii,“ říká profesor, který se na evropské úrovni podílí na dlouhodobých výzkumech a tvorbě učebních plánů.

Budoucnost vyžaduje, abychom uměli v nových situacích jednat originálně a trénovali na to své dovednosti. Forbes společně s Jurajem Hromkovičem proto sestavili deset tipů, jak se úspěšně vzdělávat v konkurenci AI.

1. Hledání řešení, ne výsledků

Důležité je zaměřit se na procesy, jak lidé v minulosti dosahovali svých vytyčených cílů, a ne jen na samotné výsledky. „Nesoustřeďme se při výuce na zprostředkování hotových produktů vědy: faktů, teorií, metod. Soustřeďme se na procesy jejich tvorby,“ radí Hromkovič.

2. Jasné učební postupy

Výuka by měla být transparentní a přístupná všem zúčastněným. Učební materiály by měly být koncipovány tak, aby se z nich žáci zvládali učit i samostatně.

3. Různorodost

„Základem úspěšné evoluce je různorodost. Když všichni dělají to samé, nemůžeme mluvit o vývoji,“ říká Hromkovič. Školy by měly mít volnost ve výběru vyučovacích prostředků a učitelé by měli mít možnost přizpůsobit výuku podle svého uvážení.

4. Výuka jazyků

„Klíčem ke všemu je hra se slovy,“ vysvětluje Hromkovič. Výuka jazyka by měla začínat u slovní zásoby a postupně přecházet ke gramatice.

5. Okusit úspěch

Prožitek úspěchu je silným motivačním faktorem. „Když si žák zažije úspěch, neuvěřitelným způsobem ho to namotivuje a je k nezastavení,“ říká Hromkovič. Negativní motivace je účinná méně.

6. Učme procesy

„Neučme hotové produkty a metody vědy a techniky, učme procesy objevování a tvorby a jak se k nim došlo,“ shrnuje Hromkovič. I když to může zpočátku zpomalit výuku, žáci nakonec získají lepší porozumění a rychlejší absorpci znalostí.

7. Výuka v kontextu

Učitelé by měli chápat své předměty v kontextu vývoje ostatních oborů a hledat mezi nimi propojení. „Například výuku informatiky mohu pochopit jen v kontextu vývoje písemného jazyka a matematiky,“ uvádí Hromkovič.

8. Změna výuky učitelů

Učitelé by měli být vzděláváni v kontextu, nikoliv separátně. „Ryba smrdí od hlavy, v tomto případě od univerzit,“ míní Hromkovič.

9. Učme se z neúspěchů

Je třeba neustále zkoušet a odnášet si zkušenosti z neúspěšných pokusů. Tím se žáci zbaví strachu z chyb a budou ochotnější experimentovat a objevovat nové postupy.

10. Sebehodnocení

Žáci by měli analyzovat své výtvory a přemýšlet, jak je zlepšit. Tento proces trénuje samoopravu a vylepšování, což přispívá k rozvoji myšlení a komparativním výhodám lidského mozku.

Robota rakouského výrobce představila společnost Požární bezpečnost. Pásový robot vybavený kamerou a ovládaný na dálku se dá osadit čerpadlem, transportními nosítky nebo hasicím systémem. „Zatím to funguje v Rakousku a v Německu, tady v České republice zatím ti roboti rozšíření nejsou,“ řekl Martin Voráček za vystavovatele. Firma GoodPRO z Přeštic na Plzeňsku, která vyrábí zásahové oděvy pro hasiče, zase na akci představila obleky s aktivní ochranou. Díky tomu, že jsou osazené elektronikou, umí hasiče upozornit na hrozící nebezpečí a aktivně s ním komunikují. 

Pyrocar je jedním z největších setkání automobilů hasičů, jejich řidičů a osádek v Česku. Tento rok se konal po pětileté přestávce. Veletrhu se účastnilo skoro 250 sborů dobrovolných hasičů, na travnaté ploše přibyslavského letiště bylo možné vidět okolo 350 hasičských vozů, celkový počet techniky byl ještě vyšší. „Je to určité poděkování dobrovolným hasičům za jejich práci. Mohou se sejít na jednom místě a mohou vidět v podstatě v tuto chvíli to nejlepší z hasičské techniky, co v České republice máme,“ uvedla Monika Němečková, starostka Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. 

Co je soběstačný dům a jak funguje?
Není to tak úplně můj nápad, je to vlastně trochu návrat do minulosti lidstva, kdy jsme všichni museli být soběstační, takže už to dávno bylo vymyšlené. Čím více jsme měli vynálezů, tím více jsme se stávali nesoběstačnými. Nakonec to byla zřejmě elektřina, která postupně přinesla komfort, na který jsme dnes zvyklí, možná až moc. Já jsem si jen říkal, jaké by to bylo, kdyby ty zdroje, které dnes bereme jako samozřejmost, nezajišťovala nějaká továrna, elektrárna, vodárna, čistička, ale jeden jediný dům sám, soběstačně. Nakonec je to tedy vlastně takové propojení minulosti se současnými možnostmi techniky.

Český soběstačný dům není nějaký ekologický ideál, stejně všechny jeho součásti nějaká továrna vyrobila, je to ale technická hříčka, která si celoročně dokáže vyrobit veškerou elektřinu ze slunce bez potřeby připojení na rozvodnou síť, využívá maximum dešťové vody a minimalizuje spotřebu vody z vlastní vrtané studny. To je vlastně náš dům v kostce. Je spousta aspektů, ve kterých je náš dům nesoběstačný, třeba v jídle, oblečení, ale jedno vím jistě – nespotřebuje ani jednu kilowattu elektřiny z uhlí. Nemá totiž jak, nejbližší přípojka je 1,5 km od nás.

Kde se ten nápad vůbec vzal, proč jste se rozhodli ho realizovat?
Byla to nějaká kombinace životních zážitků, fascinace energetikou jako hlavní hybnou silou naší společnosti a jednoduše i samotná možnost to udělat. Když jsem s projektem začínal, měl jsem jednoduše naspořeno ze svého předchozího podnikání, byl jsem v bezpečí a mohl se svobodně rozhodnout, co chci dělat dál. Dávalo mi smysl se věnovat něčemu, co mě budilo v noci, bez nutnosti kolem toho vytvářet nějaký business model. Tak vznikl Český soběstačný dům se základním posláním pomoci zvyšovat množství budov v ČR v různé míře energetické soběstačnosti. Přijde mi nelogické stále v Česku vyrábět a využívat téměř 50 % elektřiny z uhlí, přitom alternativy k tomu již existují. Náš dům je takový psychologický důkaz, že to lze i v úplně odstřiženém extrému.

Je veřejně přístupný, zároveň nabízíte jeho technickou dokumentaci všem lidem zdarma, proč?
Přijde mi to přirozené. Když chci doopravdy s něčím pomoci, asi bych si neměl škudlit své znalosti a know-how pro sebe, ale naopak ho maximálně otevřít ostatním. To platí jak pro dům, kam zdarma jezdí lidé pro inspiraci a zážitek z off-grid provozu, tak pro dokumentaci. Prostě chci, aby si z toho, co jsme my udělali dobře, mohli ostatní vzít maximum, a to platí i pro to, co jsme dobře neudělali. Chyby jsou nejdůležitějším ponaučením. Proto každého z čtenářů zvu k nám na pár dní do klidu off-gridu, budete mít dům jen pro sebe. Výměnou za to chceme jen opravdu symbolický příspěvek na provoz a drobnou fyzickou pomoc uvnitř nebo kolem domu, ať můžeme tento koncept návštěv držet co nejdéle.

V rámci projektu Českého soběstačného domu jste dále rozvíjeli energetickou soběstačnost i pro veřejnost, můžete nám své další nápady a projekty přiblížit?
Ano, naprosto neplánovaně na Český soběstačný dům navázal AMVOLT.energy, který jsem založil s Michalem Klečkou. AMVOLT je český výrobce bateriových úložišť od malých 14 kWh jednotek do domácností či firem přes 50 kWh škálovatelné moduly do menších výrobních prostorů či větších nemovitostí až po skutečně obrovská úložiště v řádech MWh. První prototyp AMVOLT úložiště stojí u nás v Českém soběstačném domě jako alternativa k záplavě asijských produktů často nevalné kvality a další jeho různě velké kopie rostou jako houby po dešti zatím po celé ČR a brzy se s nimi vydáme do zbytku Evropy.

Pořádali jste také studentskou soutěž, na co se zaměřovala?
Proběhlo 5 ročníků a myslím, že to vlastně stačilo. Soutěž se jmenovala také Český soběstačný dům a probíhala na všech relevantních architektonických a stavebních fakultách po celé ČR. Zabíralo mi to hodně času. Musel jsem optimalizovat své aktivity a logicky zvítězil čas na hokejové zápasy mého syna nebo na první krůčky mého druhého synka. Soutěž už se tam prostě nevešla, byly to ale krásné roky a všechny studentské projekty ze soutěže máme zdarma k dispozici na webových stránkách Českého soběstačného domu.

Proč si myslíte, že je energetická soběstačnost budoucností a nutností dalších staveb?
Věřím, že budoucností je částečná soběstačnost. Ten náš dům je úmyslný extrém, ale část své vlastní elektřiny si v budoucnu bude vyrábět a ukládat téměř každá nemovitost. Od velkých hal přes bytové domy až k jednotlivým domkům. Dohromady budeme vytvářet další generaci energetiky, která se bude postupně odklánět od centralizované potřeby uhlí, ne skokově, ne hned, uhlí tu s námi ještě dlouho bude, má svou roli, ale ten poměr umíme měnit už teď. Pozitivní zpráva je, že se to reálně děje už nyní, a tím symbolicky končí rozhovor pro server Pozitivní zprávy.

Medailonek
Pavel Podruh studoval v Česku i USA, poté se pustil do podnikání. Založil projekt Český soběstačný dům a změnil pohled na využívání moderních technologií a inovací. Za svou práci získal ocenění Český manažer roku, Cenu OSN za společenskou odpovědnost, European Sustainable Energy Award a v Japonsku převzal od císaře Naruhita významné mezinárodní ocenění The Outstanding Young Person za své zásluhy v oblasti udržitelnosti a energetických inovací. Možná ho znáte také jako hudebníka z kapely Pub Animals.

Jednou z nejzajímavějších chystaných novinek, která by mohla mít dopad na léčbu našich zdravotních neduhů, je rozšíření nástroje pro genetické inženýrství CRISPR do oblasti zdravotní oblasti. Léčit se s ním bude například zvýšená hladina cholesterolu. Také by mělo dojít k masovému rozšíření nástrojů využívajících umělou inteligenci k vytváření ilustrací a obrázků. Magazín předpovídá, že rychlý vývoj a zlevňování běžných spotřebních technologií se promítne na trhu se zbraněmi. Údajně bychom se tak zanedlouho mohli dočkat zmasovění trhu s válečnými drony.

Kromě toho bychom se měli dočkat i vytváření lidských orgánů na objednávku za pomoci kombinace zvířecích orgánů a 3D tisku, což by opět mohlo pomoci ve zdravotnictví. Podobný postup loni úspěšně provedli vědci z University of Maryland u muže se srdečními problémy a osvědčil se. Dále bychom díky vědeckým objevům měli být schopni efektivně recyklovat baterie nebo lépe analyzovat DNA pravěkých lidí. Zároveň bychom měli získat zajímavé informace z vesmíru pomocí Webbova teleskopu.

Zdroj: Radio Wave, MIT Technological Review

Tento typ zařízení by mohl poskytnout velmi potřebnou alternativu k opioidům a dalším vysoce návykovým lékům. Biokompatibilní, ve vodě rozpustné zařízení funguje tak, že se jemně obalí kolem nervů, aby dodalo přesné, cílené chlazení, které konkrétní nervy klidní a blokuje signály bolesti v mozku. Externí čerpadlo umožňuje uživateli vzdáleně aktivovat zařízení a poté zvýšit nebo snížit jeho intenzitu. Poté, co zařízení již není potřeba, se přirozeně absorbuje do těla, tedy obchází potřebu chirurgické extrakce. Výzkumníci se domnívají, že zařízení bude nejcennější u pacientů, kteří podstoupí rutinní operace, nebo dokonce amputace, které běžně vyžadují pooperační léky. Chirurgové mohou zařízení implantovat během zákroku, aby pomohli snižovat pooperační bolest pacienta.

„Ačkoliv jsou opioidy nesmírně účinné, jsou také extrémně návykové,“ řekl John A. Rogers, vedoucí vývoje tohoto zařízení. Jako inženýři byli motivováni myšlenkou ošetření bolesti bez těžkých léků, tedy způsobem, který lze okamžitě zapnout a vypnout. Nově vyvinutý implantát umožňuje, aby byl vytvořen programovatelným způsobem, přímo a lokálně cíleným nervy, dokonce i na ty ukryté hluboko v okolních měkkých tkáních.

Jak to funguje?

I když toto nové zařízení může znít jako sci-fi, využívá jednoduchý koncept, který každý zná: odpařování. Zařízení obsahuje chladicí kapalinu, která je aktivována vždy pro specifické místo senzorického nervu. Když dojde k ochlazení nervu, signály, které cestují přes nerv, jsou pomalejší a pomalejší, až se nakonec zcela zastaví. Pro vyvolání chladicího účinku zařízení obsahuje malé mikrofluidické kanály. Jeden kanál obsahuje chladicí kapalinu (perfluoropentan) a druhý kanál obsahuje suchý dusík, inertní plyn. Když se kapalný a plynový proud dostanou do sdílené komory, dochází k reakci, která způsobuje, že kapalina se okamžitě odpaří.

Současně malý integrovaný senzor kontroluje teplotu nervu, aby se zajistilo, že není příliš chladný, což by mohlo způsobit poškození tkáně. Doba trvání a teploty chlazení musí být proto přesně řízena.

Všechny komponenty zařízení jsou biokompatibilní a přirozeně se absorbují do biofluidů těla v průběhu dnů nebo týdnů, aniž by vyžadovaly chirurgickou extrakci. Bioresorbovatelná zařízení jsou zcela neškodná – podobná absorbovatelným stehům.

Zdroj: Northwestern

Před měsícem, konkrétně 15. června 2022, proběhl již 6. ročník soutěže, která zapojuje až šestičlenné týmy dětí ve věku 10 až 14 let po celé republice. Již po třetí zvítězili žáci EKO Gymnázia Brno s nápadem na webovou aplikaci I-psych, která pomáhá mladým lidem s psychickými problémy a dává jim šanci být sami sebou. Spolupráci navázali i s Linkou bezpečí.

Do soutěže se může každý rok přihlásit 7 školních týmů, které během půl roku projdou celou fází uvádění produktu na trh. Pomáhají jim s tím mentoři z řad odborníků nejen z KPMG, ale také třeba České spořitelny, Lega, Welldo a dalších firem. Žáci mají k dispozici podnikatelský manuál a také se účastní vzdělávacích workshopů. Naučí se prezentovat, rozvíjí to jejich samostatnost a další důležité schopnosti do života. Klíčovou roli hraje také učitel z dané školy, který má projekt na starosti.

Porota rozhodující o vítězi je vždy složená z kapacit v oboru, které se tváří jako potenciální investoři a děti je musí přesvědčit o investici do jejich projektu. Letos v ní zasedli ředitel komunikační a reklamní agentury McCann Worldgroup Jan Binar, provozní ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Markéta Pavlíková, marketingová manažerka vydavatele platebních karet Mastercard Pavla Císařová a redaktor byznysového magazínu Forbes Ondřej Kinkor. Projekty jsou pak hodnoceny hned podle několika kritérií.

Přihlašování do dalšího ročníku začne na podzim, tak zkuste podpořit své děti, aby se jejich škola zapojila a mohly rozvíjet své schopnosti.

Autorský článek Barbary Tesařové s využitím informací z iKid, KPMG

Papírek s pracím práškem je velký přibližně jako vizitka. Jeho obsahem je prací prášek v ultrakoncentrovaném množství. Vystačí na vyprání šesti až sedmi kilogramů prádla. Je možné použít ho také na ruční praní nebo na praní ve studené vodě.

V soutěží start-upů se studentce podařilo získat cenu libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink. Na rozjezd výroby pracího prášku je však potřeba 450 000 korun, proto se o přízeň dárců uchází v kampani na Hit Hitu. Jeho prostřednictvím tak můžete balíček s pracím práškem nechat zaslat zdravotníkům, policistům nebo třeba seniorům. V případě, že by se vybralo víc peněz, než je potřeba, plánuje je studentka použít na vlastní výzkum. Nabídka by se pak rozšířila například o aviváž v papírku nebo univerzální čisticí prostředky.

Zdroj: České noviny

Tzv. growboxy se na světovém trhu těší v posledních letech oblibě. Pěstování je v nich totiž díky LED osvětlení a využití moderních technologií snadné a možné po celý rok. Miniskleník Plantee se ale od konkurence snaží odlišit. Slibuje tak možnost vypěstovat tradiční i exotické plodiny, a to v podstatě bez práce. 

Speciální senzory miniskleníku totiž hlídají, zda mají rostliny dostatek světla, tepla i vlhkosti. Upozorní dokonce i na potřebu hnojení. Chytrá funkce zalévání se zase postará o optimální vláhu. Přidanou hodnotou českého vynálezu je také jeho design. Skleník tak bude nejen praktickým, ale i stylovým doplňkem každého bytu.

Pokud patříte mezi vyznavače klasiky a máte zahrádku, můžou se vám hodit foliovníky – třeba ty od gardenway.cz.

Edukace, doprava, veřejný prostor a zeleň, společenská odpovědnost nebo volný čas. To vše jsou obory, které lze prostřednictvím technologií pozitivně ovlivnit. Týmy si mohly samy zvolit, jaké oblasti se budou věnovat, a ve spolupráci s mentory se studenti následně snažili převést původní myšlenky do praxe.

Výsledkem byly například projekty řešící problematiku hluku a znečištění městského prostoru, koncept sdíleného mezigeneračního bydlení založeného na vztahu senior–student nebo nápad sdíleného nakupování čili takzvané vesnické výpomoci v místech, kde nefunguje plošný rozvoz potravin na objednávku.

Už v průběhu akce bylo jasné, že některé návrhy mají velkou šanci na skutečnou realizaci. Například projekt ekologické edukační hry, jejímž cílem je vyvinout mobilní herní aplikaci, kde se návštěvníci zahrady zábavnou formou naučí poznávat dřeviny v ní rostoucí, bude dále rozvíjen ve spolupráci s Dendrologickou zahradou Průhonice. „Cílem projektu je změna postojů k přírodě díky edukaci v oblasti ekologie, dendrologie a dalších přírodních nauk,“ říká k dendrologické aplikaci Ing. Jiří Chludil, mentor týmu, a dodává: „Jde nám o to, aby všechny věkové skupiny zábavnou a jednoduchou formou pochopily funkci stromů a rostlin a jejich proměnlivost v čase. Dendrologická zahrada má pro to obrovský potenciál.“

Zdroj: FIT ČVUT

Ekologická toaleta je napojená na laboratoř, která využívá exkrementy k výrobě bioplynu a hnoje. Záchod je opatřený vakuovou pumpou, která posílá výkaly do podzemní nádrže, čímž snižuje spotřebu vody. Tam mikroorganismy rozkládají lidský odpad na metan, který je pak zdrojem energie pro budovu – je využíván pro plynová kamna, bojler nebo pro palivový článek na bázi pevných oxidů. Informoval o tom server Insider.

Průměrný člověk po sobě zanechá asi 500 gramů stolice denně, ze které lze podle jihokorejských vědců vyrobit 50 litrů metanu. Ten pak vygeneruje až 0,5 kilowatthodin elektřiny nebo zvládne pohánět auto na vzdálenost okolo jednoho kilometru. „Vždy jsem považovala výkaly za odporné, ale teď pro mě mají velkou cenu,“ uvedla jedna z postgraduálních studentek.

Zdroj: Aktuálně.cz

F.A.C.E. funguje zcela automaticky na základě tepelného senzoru. Při teplotě vyšší než 68 stupňů Celsia spustí postřikovač, který uhasí požár ve vzdálenosti 1,5 metru od přístroje, a to ve všech směrech. Například u dřeva, které se vznítí při teplotě 180 až 275 stupňů Celsia, tak může požáru i předejít. Vysokou teplotu zachytí ještě předtím, než dřevo vzplane, a pokryje jej zpomalovačem hoření, který zabrání rozvoji požáru.

Cílem studenta bylo vytvořit zařízení, které umožní zastavit či zpomalit šíření požáru ještě před příjezdem hasičů. „Jedním z klíčových problémů je podle mého názoru prodleva při volání hasičů k požáru. V době, kdy na místo dorazí, je již oheň často nekontrolovatelný,“ uvedl Mathur. Výdělek z prodeje přístrojů Mathur věnuje na poskytnutí protipožární ochrany do oblastí náchylným k vypuknutí požárů.

Zdroj: Kickstarter

Článek, který se zabývá úskalími při hodnocení energetických a uhlíkových dopadů internetu, publikovali v časopise Joule američtí vědci Jonathan Koomey a Eric Masanet. Podle jejich zjištění spotřebovávají technologické společnosti daleko méně elektřiny, než jsme dosud předpokládali.

Výzkumníci sice nezpochybňují fakt, že nadměrná energetická zátěž planetě nijak neprospívá, upozorňují ale na rychlost, s jakou se technologie, jejich efektivita a úsporné inovace rozvíjejí. Příkladem je podle nich sledování on-line videí, kdy na spotřebu energie už nemá kvalita, v jaké video přehráváme, nijak významný dopad. U velkých cloudových datových center, která provozuje například Facebook, Apple či Google, se za poslední roky spotřeba energie několikasetnásobně zvýšila. Podle vědců je to však kvůli přechodu na větší cloud, který je mnohem efektivnější a přináší tak další výhody a úspory.

Ve své analýze zkoumali také spotřebu dvou mezinárodních operátorských firem, Télefonicy a Cogentu. Ačkoli tyto společnosti v pandemickém roce 2020 zaznamenali nárůst využívání svých služeb a s tím spojený přenos dat, jejich energetická spotřeba naopak klesla. „Sice používáme mnohem více dat, zároveň jsme ale čím dál efektivnější,“ řekl pro New York Times Koomey.

Zdroj: nytimes.com

Největší zelené inovační akce v Evropě, která se konala v Praze, se zúčastnilo celkem 200 inovátorů z Česka i zahraničí. Vítězný tým Unicorn Hackers představil řešení hned tří problémů spojených s delší životností nábytku, a sice jednoduchou opravu, druhotné použití a prodej použitých kusů. „Naše aplikace umožní pomocí QR kódu identifikovat nábytek IKEA a zákazník poté může jednoduše objednat nebo si nechat vyrobit chybějící náhradní díly, načerpat nápady k vylepšení nábytku nebo nepotřebný nábytek prodat,“ vysvětlil Tobiáš Vybíral z Unicorn Hackers.

Na druhém místě skončil projekt BASF in your pocket, který porotu nadchnul svým univerzálním označováním chemických sloučenin. Dělené třetí a čtvrté místo pak obsadil nápad Second life for bottles zaměřený na návrhy reklamních materiálů a tvárnic z pivních lahví a Nature Catcher – Vysočina, jehož cílem je pomoci s problémem nelegálních skládek a zvýšením počtu turistů v kraji Vysočina.

Hackathon je akce, během níž experti vymýšlí řešení konkrétních problémů například z oblasti zdravotnictví, ekologie, dopravy či energetiky. Tématy letošního Greenhacku pak byla změna klimatu, nadměrná spotřeba, nezodpovědná výroba a neefektivní řízení zdrojů.

„Nepochybný přínos bude mít linka D ruku v ruce s dalšími investicemi do rozvoje tramvajových tratí i pro obyvatele Středočeského kraje i dalších krajů,“ uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. Nová linka bude tvořit klíčovou páteř pražské veřejné dopravy. Na trase mezi Pankrácem a Novými Dvory vznikne celkem pět stanic metra: Pankrác–Olbrachtova–Nádraží Krč–Nemocnice Krč–Nové Dvory. Na Pankráci se linka napojí na metro C.

Zahájení stavby schválilo zastupitelstvo Prahy v minulém týdnu, momentálně probíhá soutěž o zhotovitele. Výstavba začne ještě letos na podzim a měla by trvat zhruba sedm a půl roku. Nejdéle potrvá vybudování trati na pankrácké pláni a napojení na linku C kvůli geologickým poměrům území.

Zcela novému cvičebnímu systému Martin Kofroň skutečně věří. Poté, co jemu samotnému pomohl vrátit se po úrazu páteře k aktivnímu životu, se rozhodl prodat dům a kapitál investovat do vývoje nového fitness a rehabilitačního nářadí Marrko Core. Spolupracoval přitom s celou řadou odborníků, o testování funkčnosti se například postarali v laboratoři biomechaniky Fakulty tělesné výchovy Univerzity Karlovy, designové řešení nářadí pak mají na svědomí studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Také celý výrobní proces je realizován v České republice.

Čím jsou pomůcky Marrko Core tak speciální? Jako první na světě využívají k aktivaci hlubokého stabilizačního systému páteře a vnějšího svalstva odstředivou sílu. Ta vyvádí těžiště těla z jeho přirozené pozice, mozek pak tělo automaticky směřuje k návratu zpět a vytváří protitah. Stabilizační systém je proto neustále aktivní a cvičení pomáhá k celkovému rozvoji stability, koordinace i dynamiky. Využití odstředivé síly je vhodné k posílení ochablých svalů, které trpí dnešním sedavým způsobem života a zapříčiňují bolesti zad a krční páteře.

Na výrobu prvních kusů nářadí vybírá Martin Kofroň prostředky v kampani na portálu Hithit. Stanovené minimální částky se mu podařilo dosáhnout během několika dní. S projektem má ale velké plány, větší obnos peněz od dárců tak využije do poslední koruny. „Čeká nás zefektivnění výroby, spuštění e-shopu a na podzim vstup na zahraniční trhy. V dlouhodobějším výhledu jsou tréninková akademie, podrobnější lékařský výzkum pro získání licence zdravotní pomůcky nebo vývoj mobilní aplikace, která bude sledovat správný postup cvičení,” vypočítává další kroky Kofroň.

Celý proces funguje na poměrně jednoduchém principu, kdy je zachycený oxid uhličitý smísen s vodou, která je poté vstřikována hluboko do pórovité čedičové vyvřeliny. Obohacení uhlíkem dělá vodu studenější a těžší, než je ta v podloží, takže přirozeně klesá a nehrozí její únik. Voda okyselená oxidem uhličitým pak chemicky reaguje s prvky, ze kterých se hornina skládá, a ty se následně spojí s jeho molekulami na uhličitany. Za méně než dva roky se tak voda promění na kámen. Díky tomu, že je výsledným produktem hornina, dochází k trvalému a bezpečnému skladování oxidu uhličitého.

Nový projekt nabízí uložení těchto emisí také severní Evropě, která je Islandu nejblíže. Od roku 2025 budou moci do terminálu Coda u města Straumsvík připlouvat speciálně upravené lodě. „Prostředí ve Straumsvíku s čerstvou čedičovou lávou a širokými zdroji podzemních pramenů je dokonale vhodné pro skladování uhličitanů. Požadavky na energie jsou minimální a přenosová síť stejně jako průmyslový přístav už tady jsou,“ vypočítává ředitelka Carbfixu Edda Sif Pind Aradóttir.

Terminál by měl do země uložit tři miliony tun oxidu uhličitého ročně. Výhodou je kromě trvalého řešení problému také jeho adaptabilita. Nevyžaduje velké skladovací nádrže, ale využívá přirozených vlastností pórovitého čediče, a tak se může postupně rozšiřovat. Jde také o poměrně levnou záležitost – inovativní způsob skladování stojí okolo 500 korun na krychlový metr oxidu uhličitého, což je levnější než emisní povolenka. Podle propočtů mají islandské horniny kapacitu skladovat až dvěstěnásobek světové produkce tohoto plynu.

Trasu s nejmenší uhlíkovou stopou bude aplikace uživatelům navrhovat automaticky jako výchozí. Pokud budou jiné alternativy výrazně rychlejší, nabídne srovnání množství vyprodukovaných emisí a možnost výběru. Ekologicky nejpřijatelnější trasu bude Google Maps odhadovat na základě faktorů, jako je hustota provozu či výškový profil trasy.

„Jsme schopni najít ekologičtější alternativu s minimálním nebo žádným časovým kompromisem,“ řekl ředitel Google Maps Russell Dicker. Funkci plánuje spustit nejprve ve Spojených státech amerických, později bude Google přidávat také další země. V budoucnu chce firma do porovnávání zařadit i možnost cestování na kole či hromadnou dopravou.

Zdroj: České noviny, Reuters

Výhodou této technologie je nižší cena než při běžném stavebním procesu. Spotřeba betonu klesá na polovinu a nižší je i produkce oxidu uhličitého. Díky 3D tisku je budova postavena do týdne a nevznikne přitom skoro žádný odpad. Navíc je vhodná i do méně dostupných oblastí nebo tam, kde chybí zkušená pracovní síla. Natištěné betonové zdi pak doplňují střecha, okna, dveře a obklad z lokálně dostupných materiálů, jejichž opracování zajistí zaměstnání pro místní obyvatele.

Jedno z navrhovaných řešení vnějších stěn navíc umožňuje provozovat vertikální zahradu, která může posloužit ke vzdělávacím i občerstvovacím účelům. Energeticky školu zabezpečí solární panely umístěné na učebnách, jejichž stěny jsou navrženy jako skládačka. Je tedy možné postupně přidávat další, aby se škola mohla rozrůstat podle počtu žáků a žaček.

Cílem projektu Thinking Huts je naučit pracovat s touto technologií místní obyvatelstvo, které má o potřebách komunity lepší přehled. Jeho vedení si zakládá na co největší angažovanosti místních a následném propojení jednotlivých škol prostřednictvím webových stránek a sdílení výukových materiálů a zdrojů informací pro studenty i učitele.

Pilotním projektem je škola v kampusu univerzity ve Fianarantsoe, která na svůj vznik a otevření kvůli pandemii teprve čeká. „Plánujeme postavit další tři školy ve spíše venkovské komunitě jménem Ibity. Naší větší vizí je rozšířit se po světě. Je vzrušující mít zájem o partnerství od lidí a organizací v Zimbabwe, Malawi, Pákistánu, Indii a Jižní Africe,“ pochvaluje si pro server 3D Natives teprve 21letá zakladatelka projektu Maggie Grout, která doufá, že bude ve vedení technologických firem vidět čím dál více žen.

Bio-technologická společnost, která za prototypem stojí, plánuje v roce 2023 zahájit komerční prodej bezmasých krmiv pro domácí mazlíčky. Vytvořila uměle vypěstovaný kuřecí protein neživočišného původu, který bude součástí krmiv pro psy. „Naše první testy na psích dobrovolnících byly velmi slibné a nutriční hodnoty, chutnost a stravitelnost krmiv se bude na naší cestě ke komercializaci vyvíjet pouze směrem k lepšímu,“ uvedla Pernilla Audibert, spoluzakladatelka a technická ředitelka společnosti Bond Pet Foods. „Vědecký tým společnosti Bond pracuje i na výrobě dalších kultivovaných masných bílkovin vyrobených podobným fermentačním procesem. Úspěšný prototyp kuřecích bílkovin ukazuje, že má naše technologie opravdu potenciál vytvořit kompletní portfolio krmiv pro domácí mazlíčky s obsahem neživočišných masných bílkovin,“ dodala.

Vývoj novinky započal jednorázovým odběrem krve slepice. Ve vzorku bylo potřeba určit genetický kód proteinu, který byl následně smíchán s potravinářskými kvasnicemi. Tato směs pak prošla fermentací, aby se v ní začaly vytvářet bílkoviny identické s těmi, které se vyskytují v mase zvířat. Jakmile bude produkt plně vyvinut, bude obsahovat primární živiny konvenčního kuřecího masa, včetně esenciálních aminokyselin.

Zdroj: Soucitně