Pětačtyřicetiletá Kolouchová zdolala Annapurnu, jež má pověst jednoho z nejnebezpečnějších vrcholů vůbec, se skupinou nepálských šerpů. Součástí expedice byly i Ukrajinka Iryna Karaganová a Britka Samiur Rashidová. Himalájský vrchol, který pokořili, měří 8 091 metrů a jedná se o desátou nejvyšší horu světa.

Annapurnu před Kolouchovou pokořilo šest Čechů. Josef Rakoncaj to dokázal jako první v roce 1988, ve stejném roce se na vrchol dostali také Jindřich Martiš s Josefem Nežerkou, následovali Martin Minařík (2009), který se ale při sestupu ztratil, a Radek Jaroš s Janem Trávníčkem (2012).

Sedmatřicetiletá norská horolezkyně spolu s Šerpou Tenjinem Lamou zkrátili předchozí rekord Nirmala Purdži čítající 189 dní na méně než polovinu mezi dubnem a červencem. Vše přitom bylo na dobré cestě již o rok dřív, kdy Harila vylezla na 12 ze 14 velikánů. Plány jí však zhatila koronavirová uzávěra hranic do Číny, kde se nachází vrcholy Šiša Pangma (8 027 m. n. m.) a Čo Oju (8 201 m. n. m.). „V projektu budu pokračovat i nadále,“ prohlásila po nezdaru z roku 2022. „Je to důležité. Nejen pro mě, ale také pro to, abychom něco skutečně změnili v oblasti genderových rozdílů, které stále vidíme ve světě a zejména v tomto sportu,“ dodala horolezkyně pro web Heaven Himalaya.

V dubnu proto změnila strategii a nový pokus o zdolání celé Koruny Himaláje začala 26. dubna právě čínskými vrcholy. Následovaly hory v Nepálu, včetně Mount Everestu (8 848 m. n. m.) a Lhotse (8 516 m. n. m.) v rozmezí pouhých osmi hodin. Aby horolezci stihli v krátké časové době tolik výstupů, přesunovali se mezi základními tábory pomocí vysokohorských helikoptér a používali kyslíkové přístroje. Vše ukončil úspěšný výstup na nejtěžší horu světa, K2 (8 611 m. n. m) 27. července, tedy tři měsíce a den od začátku expedice. S Šerpou Tenjinem Lamou, který byl pro Kristin klíčovým průvodcem a společníkem, se tak dělí o světový rekord a oba jsou držitelem v kategorii svého pohlaví.

Šerpa Tenjin Lama v říjnu zahynul v lavině na hoře Šiša Pangma. Kristin Harila proto na jeho počest vydražila hodinky, se kterými historickou expedici absolvovala, a výtěžek z aukce věnovala na vzdělání jeho synů Lakhpy Sangeho a Lakhpy Nurba. K osmitisícovkám se na nějakou dobu nevrátí a plánuje méně náročné outdoorové aktivity spolu s podporou Tenjinovy rodiny. To, jestli se podaří někomu z horolezců a horolezkyň jejich rekord překonat, uvidíme nejdříve závěrem příštího léta. Laťka je však velmi vysoko.

„Cestou na hostel jsme si s Márou (horolezcem Markem Novotným) všimli, že podivná a podmáčená kamenná ohrada uprostřed vesnice, kterou jsme zaznamenali už včera, se podezřele plní jaky. Podivného vězení si všimli i ostatní, a začali jsme se tedy ve vesnici ptát, o co jde. Dalšího dne jsme zjistili, že je to opravdu vězení pro jaky! Jaci jsou však nevinní, to jejich majitelé je nechali pást na cizích pozemcích, anebo je nechali se zaběhnout,“ popsal přírodovědec a fotograf Petr Jan Juračka. Z vězení pak lze jaka pouze vykoupit.

Členové výpravy, kterých bylo celkem deset, se rozhodli, že každý koupí čtyři jaky. Celkem jich totiž ve vězení bylo čtyřicet. Nabídka horolezců zástupce vesnice překvapila. „Prý to před námi ještě nikdo nikdy neudělal. Naše výprava se tak stala okamžitě velmi oblíbenou, zejména mezi některými majiteli jaků, kteří neměli dost prostředků na jejich vyplacení,“ vysvětlil Juračka. Nepálci byli Čechům za jejich krok velice vděční. Jak totiž pro chudé nepálské rodiny žijící v horách znamená totéž, co kdysi bývala kráva pro ty nejchudší na českém venkově. Hýčkají si je, z jejich mléka vyrábějí výborný sýr, který dokonce krájí na kostičky a suší. Z jejich vlny zase pletou hřejivé čepice, rukavice, ponožky, prostě cokoliv, co člověku pomůže udržet se v horách v teple.

Začalo to projektem SHEN na záchranu leopardů ve Spiti Valley, který nakonec přinesl radikální změnu mnoha místním ženám. Zakladatelé projektu předali místním ženám informace o projektu a zároveň jim dali příležitost, aby si vydělaly peníze na své živobytí. Ženy nakonec zformovaly vlastní hnutí, které pomáhá zachránit sněžné leopardy.

,,Panuje mezi námi důvěra a respekt, které jsou nezbytné, pokud máme spolu dosáhnout vyššího cíle,“ uvedl jeden ze zakladatelů projektu Kulbhushan. ,,Potom, co jsme představili naši myšlenku obyvatelkám Kibberu, byly nadšené. Okamžitě založily vlastní skupinu k záchraně sněžných leopardů, kterou pojmenovaly Ama Chokspa.“ K dnešnímu dni se v projektu angažuje 56 žen, které současně vyrábí ruční produkty, aby napomohly své komunitě růst a zároveň bojovat za záchranu prostředí pro sněžné leopardy.

Zdroj: dailygood.org

Sonan vytvořil potrubí, které přivádí vodu přímo do vesnice. Tam během zimy voda zamrzne a prostřednictvím jednoduchého systému vytvoří pyramidu z ledu. Ta poté slouží jako zásobárna vody pro celou vesnici v obdobích sucha. Led v takovém množství taje pomalu, díky čemuž v období jarních a letních měsíců poskytne vesničanům až 1,5 milionů litrů vody.

Díky tomuto mechanismu je možné nejen zásobovat vesničany pitnou vodou, ale také pěstovat rostliny. Na písečných plochách tak vznikají oázy zeleně, kde dokáží rostliny přežít navzdory rozmarům přírody. V příštích letech plánuje inženýr postavit dalších 20 pyramid z ledu, které by napomohly vesničanům vysadit ovocné stromy.

Na video se můžete podívat zde.

Zdroj: www.goodnewsnetwork.org

Juergen Altmann je majitel mnichovské kavárny a bezesporu také člověk se srdcem na správném místě. Založil totiž projekt Shades Of Love s cílem sbírat nepotřebné sluneční brýle a poskytovat je lidem, které sluneční záření ohrožuje.

Webové stránky projektu obsahují i seznam sběrných míst, kam je možné brýle odevzdat. Jedinou podmínkou je, aby brýle měly UV ochranu 300/400, a mohly tak lidem poskytnout dostatečnou ochranu. Iniciativa se pak společně s partnery postará o vyčištění brýlí a jejich distribuci k lidem, kteří je potřebují.