Projekt Bezva chemie každý rok rozdělí 200 000 Kč mezi 20 nejlepších projektů na zatraktivnění výuky chemie ve školách. Právě to je totiž klíč k tomu, jestli se některý ze studentů do budoucna rozhodne jít cestou vědy. Nadace Experientia chce v Česku vytvořit vhodné podmínky a zaujmout mladé lidi, kteří by za normálních podmínek chemii ve škole pouze trpěli. Grant je tedy určený zapáleným učitelům, kteří chtějí své studenty zaujmout a nadchnout. Třeba právě díky jejich nápadům, jak výuku vyšperkovat, se mezi studenty najde nový držitel Nobelovy ceny.

Přihlášky se otevírají každé září, nyní tedy probíhá hodnocení právě přihlášených projektů. O grant se může přihlásit studentský projekt nebo jen žádost o zakoupení lepšího vybavení k výuce (software, laboratorní nebo další pomůcky). Kromě rozpočtu je v přihlášce důležitá také motivace a cíl projektu. Grant získá 20 vítězných projektů, každý tedy bude mít k dispozici 10 000 Kč.

Projekty v kategoriích základní a střední školy pak hodnotí odborná porota z oblastí chemie, didaktiky a práce s talentovanou mládeží – Ing. Petra Ménová, Ph.D., RNDr. Jan Havlík, Ph.D., RNDr. Ing. Petr Distler, Ph.D. et Ph.D, Mgr. Radek Matuška. V minulosti grant získalo například Gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích na laboratorní pomůcky a chemikálie nebo Základní škola v Pohořelicích na vybavení přenosných chemických kufříků.

Autorský článek Barbary Tesařové s využitím informací z Nadace Experientia

Ve své tiskové zprávě Kaufland uvedl, že v programu s názvem Už to roste, už to klíčí přerozdělili provozovatelům stávajících i nových zahrad 700 000 korun. Pomocí zahrad chtějí rozvíjet sousedské vztahy ve městech i aktivně využívat volné městské prostory. „Chceme být dobrým sousedem a prostřednictvím komunitních zahrad vytváříme atraktivní místa, kde mohou lidé bezplatně pěstovat a trávit volný čas s rodinou či přáteli,“ uvedla tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Zeleninu či bylinky si nově veřejnost zdarma vypěstuje například v Praze na Černém mostě, v Kino zahradě v Ústí nad Labem či v mezigenerační zahradě v Prachaticích, která díky grantu projde revitalizací. Rozšíří se také liberecká zahrada v KC Konopná a mezigenerační zahrada v Novém Jičíně získá nové kontejnery na dešťovou vodu, které mají především seniorům usnadnit zavlažování záhonů.

Zdroj: Asociace společenské odpovědnosti, Kaufland, Nadace Via

Nadace ČEZ se snaží pravidelně a dlouhodobě pomáhat prostřednictvím financování prospěšných projektů. Třeba grant Stromy pomáhá navracet do české krajiny zeleň již deset let. Nejedná se tedy o jednorázovou záležitost. Výsledek je významný – doposud se podařilo vysázet více než 108 tisíc stromů, přičemž zájemci o grant se stále hlásí. Příležitost má každý. Zájemci o tento typ grantu se mohou přihlásit do konce února, další kolo pak proběhne v červnu a červenci.

Pokud nyní podání žádosti o grant nestíháte a červen vám přijde daleko, můžete se přihlásit do programu Oranžové přechody. Ten je otevřený až do 29. dubna. Je zaměřen na podporu zvyšování bezpečnosti chodců formou instalace osvětlení přechodů pro chodce. Nadační příspěvek do výše 120 tisíc korun je určený pro dosud neosvětlené nebezpečné přechody, ať už se nacházejí v obci nebo mimo ni. O tento typ grantu projevují zájem především obce. „Zájem obcí o grant Oranžový přechod je i po devíti letech fungování velmi vysoký. Obce často volí pro osvětlení přechody v blízkosti škol, školek či kulturních center, zkrátka tam, kde se pohybuje hodně dětí. Ty jsou totiž společně se seniory nejohroženější skupinou chodců,“ uvedla ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková.

Zdroj: Společenská odpovědnost, Nadace ČEZ

Stačí o grant v hodnotě 10 až 30 tisíc korun požádat a být vybrán. Zároveň ale musí lidé se zájmem o grant splnit určité podmínky – dobrovolníci vysadí stromy a zavážou se o ně pečovat po dobu pěti let. Také musí jít o druhy stromů, které původně patří na naše zemí, tedy například duby, javory, lípy nebo ovocné stromy.

Peníze pak lze použít na koupi i výsadbu sazenic, ochranného pletiva nebo kůlů, stejně jako na propagaci projektu. O grant lze žádat až do konce května, realizace celých projektů musí proběhnout od začátku října do konce listopadu. V loňském roce bylo mezi spolky rozděleno zhruba 3,5 milionu korun.

Zdroj: Jihomoravská drbna

Granty podporují vybrané projekty až na pět let. Od roku 2008 jich Česká republika získala třicet. První dva granty podpoří tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK a Ondřeje Pejchu z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Z Biologického centra Akademie věd získala grant Kateřina Sam, která se věnuje potravním vazbám mezi hmyzem a ptáky. Další příjemce grantu, Marek Mráz z Masarykovy univerzity, se ve svém výzkumu soustředí na těžkou formu leukémie. V neposlední řadě grant získal i Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky, jenž se výzkumně zabývá aspekty imunitního systému.

Vědci díky grantům ECR získají podporu až 39 milionů korun na dobu pěti let. Letos komise vybrala vědce z 22 zemí. Nejvíce grantů poputuje do Německa, Itálie a Francie. Celkem komise svým výběrem podpořila 403 vědců.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Ve výzvě SME Instrument uspěly dva české projekty. Prvních z nich je světlo propouštějící beton, který mohou stavaři a designéři využít v místnostech jako dělící příčku. Místnost pak může být plná světla. Jedná se o novou technologii, kterou si majitelé nechali patentovat. Druhý projekt vznikl pod firmou, která vyvíjí probiotika se zvláštním důrazem na onkologické pacienty. Ti se dle ředitele podniku Petra Ryšávky často setkávají se závažnými střevními potížemi. Jejich technologie může napomoci ochránit střevní sliznici, aby se u nich redukovala rizika otravy.

Oběma firmám pomohlo s přípravou projektů Jihomoravské inovační centrum. Program SME Instrument využívají firmy, které mají méně než 250 zaměstnanců a roční obrat pod 50 milionů eur. Z letos přihlášených 2 009 projektů uspělo u komise 12 procent z nich. Začít využívat finanční příspěvek a další nabídnutou pomoc mohou vybrané firmy již od letošního června.

Výzkumný tým v čele s Vojtěchem Adamem věří, že výzkum nízkomolekulárních proteinů metalothioneinů pomůže uzdravit velké množství pacientů. „Hlavní myšlenkou výzkumu je dokázat, že nádor specificky využívá vlastnosti (sub)isoforem metalothioneinů vázat kovy, a tím snižuje účinky léčiv, které jsou právě na kovové bázi založeny. Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu. Tím by se léčba vybraných typů nádorů mohla několikanásobně zefektivnit,“ přiblížil poslání svého výzkumu Vojtěch Adam.

Vojtěch Adam se svým projektem uspěl v konkurenci více než stovky dalších projektů. Molekulu metalothioneinu zkoumá již patnáct let na CEITEC VUT a Mendelově univerzitě v Brně. Nyní by jeho výzkum mohl za podpory 1,3 milionu eur od Evropské výzkumné rady pokračovat.

Na první pohled vypadá web agentury standardně. Vedle fotek modelek a modelů jsou na něm i jejich míry a věk. Až u poslední zmíněné položky něco nesedí. Olga 72 let. Sofia 54 let. Irina 80 let. Victor 74 let. Jednoduše zájemci pod padesátku nemají u této agentury šanci. Zde se oslavuje stáří.

Projekt odstartoval jako blog, který se po zisku grantu rozrostl právě o agenturu. Záměrem je bořit mýty spojené se stářím a ukázat, že věk nemusí být překážkou. Ve světě modelingu nejde o první krok mimo zajeté koleje. Ve Francii například loni zakázali extrémně hubené modelky, ještě o rok dříve se tváří kosmetické firmy poprvé stala modelka s Downovým syndromem.

„Představme si, že by bylo reálné, aby pacient v mezidobí, kdy vstoupí do čekárny a zaklepe na dveře ordinace, byl kompletně proskenován a lékař už v předstihu znal jeho diagnózu,“ popsal budoucí význam vyvíjené metody Petr Neugebauer pro tiskové oddělení CEITEC VUT, který grant ve výši dvou milionů euro získal.

Neugebaur naprosto převrátil dosud zavedenou paramagnetickou resonanční spektroskopii. Svou revoluční myšlenkou uspěl při udělování grantů hned na poprvé. V rámci brněnského výzkumného centra CEITEC stejný grant získali tři vědci před ním, jeden z nich se zabývá zefektivněním léčby nádorových onemocnění.

Zdroj: ceitec.cz

Základem výzkumu je takzvaný fibroblastový růstový faktor – bílkovina, kterou vědci využívají například pro práci s kmenovými buňkami, protože stimuluje jejich množení. Odborníci předpokládají, že by mohl pomoci lepšímu hojení těžce se hojících ran, například popálenin nebo u diabetiků.

Odborníkům z Masarykovy univerzity se v minulých letech podařilo některé důležité vlastnosti faktoru objevit a vnesením mutací takzvaně stabilizovat, aby byl lépe využitelný pro biomedicínské aplikace. „Z Evropské unie jsme dostali finance na to, abychom nalezli nosič, na který se bude dát růstový faktor nanášet. Součástí projektu je také fáze preklinického testování, v němž se ověřuje bezpečnost a účinnost produktu,“ vysvětlila ředitelka Enantis Veronika Štěpánková.

Na možné využití růstového faktoru původně upozornili odborníci z Biologického ústavu Lékařské fakulty. Začali spolupracovat s kolegy z Přírodovědecké fakulty, kteří se pokusili tuto látku stabilizovat tak, aby byla funkční i při teplotách okolo 37 stupňů Celsia, které jsou klíčové pro biologické aplikace. Zkoumání možností toho, kde by se dal růstový faktor využít, pak převzala spin-off firma Enantis.

V programu Horizont 2020 uspěl jako jediný Čech mladý vědec z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Dr. Ing. Jan Macák. Pro jeho projekt nazvaný „Towards New Generation of Solid-State Photovoltaic Cell: Harvesting Nanotubular Titania and Hybrid Chromophores“ se mu tak podařilo získat grant ve výši 45 milionů korun.

Projekt zaměřující se na novou generaci hybridních fotovoltaických článků díky svému multidisciplinárnímu a komplexnímu zaměření počítá se spoluprácí týmu téměř deseti mladých vědců a technických pracovníků, naplánovaná je také spolupráce s několika významnými zahraničními institucemi.

Program Horizont 2020, vyhlášený Evropskou výzkumnou radou, umožňuje rozvoj společensky nejžádanějších disciplín, současně podporuje vědecko-výzkumnou činnost začínajících vědců prostřednictvím tzv. startovacích grantů. V oblasti fyzikálních a materiálových věd, do které Macákův projekt spadá, bylo hodnoceno 1490 návrhů, finanční podpory se ale dostalo pouze 143 z nich. Macák se tak stal v pořadí již desátým českým vědcem, jemuž se finanční podporu na výzkum od Evropské výzkumné rady podařilo úspěšně získat.

Veronika Steidlová Kordasová