I přesto, že po 130 letech na hoře Fudži nenapadl sníh, čekaly na výpravu pořádné extrémy – teplota minus sedm stupňů Celsia, pocitově dokonce minus 18 stupňů Celsia, vítr dosahující 50 kilometrů za hodinu a výzva vysoké nadmořské výšky 3 776 metrů nad mořem. Tým o pěti lidech zdolal Fudži bez kyslíkových přístrojů, jeho členové měli na sobě v náročných podmínkách jen boty, kraťasy, čepici a rukavice.

V roce 2023 v říjnu dosáhla česká expedice úspěchu na Kilimandžáru, kde vystoupala na vrchol Uhuru Peak ve výšce 5 895 metrů nad mořem za 23 hodin a 12 minut bez aklimatizace a kyslíkových přístrojů. Jako první tým na světě Češi to zvládli za méně než 24 hodin. Zatímco v místě startu v nadmořské výšce 1 800 metrů teploměr ukazoval přes 30 stupňů Celsia, na vrcholu hory bylo pocitově deset stupňů pod nulou. V příštím roce se skupina chystá vypravit na Antarktidu.

Vesmírný hotel by se měl otevřít do roku 2027. Údajně by se mělo jednat o objekt o rozloze 50 000 metrů čtverečních. Nejdříve se začne stavět centrální beztlaková kruhová konstrukce s dokovacím uzlem v jejím středu a poté se přejde na vnější kruhovou příhradovou konstrukci o průměru 200 metrů, která bude napojena na síť. Na palubě bude 24 obytných modulů obsahující pokoje, restaurace, tělocvičny, bary, ubytování pro posádku, a dokonce i vědecké výzkumné moduly.

Zážitek bude však dostupný spíš pro movitou klientelu. Jen čtyř až osmnáctihodinová cesta na stanici bude hosty stát nejméně 55 milionů dolarů (1 275 milionů Kč). Očekává se však, že při standardním dvoutýdenním výletu se hlavní položka – náklady na start – v příštích několika letech s technologickým pokrokem výrazně sníží. „Nakonec bude cesta do vesmíru jen další možností, kterou si lidé vyberou pro svou dovolenou, stejně jako plavba lodí nebo návštěva Disney Worldu,“ dodal Tim Alatorre, senior design architekt, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti Above, která za hotelem stojí.

Monoxylon je člun vyrobený z jednoho kmene, který se používal v době kamenné a řadí se tak k nejstarším typům lodí, které lidstvo používalo. „Chceme zdůraznit význam monoxylů oproti člunům koženým nebo rákosovým, které svými výpravami popularizovali např. Thor Heyerdahl nebo expedice Papyrella1988,“ říká expediční tým v čele s českým archeologem a ředitelem Archeoparku pravěku ve Všestarech Radimírem Tichým.

Monoxyon IV vyrobil tým z kmene téměř 300 let starého dubu, který rostl v lesích nedaleko Opočna v lesní oboře Mochov. Mottem letošní expedice je tedy „Příběh Krále Mochova“. Na podzim minulého roku loď otestovali ve vodní nádrži Rozkoš, dnes vyráží na trasu podél řeckých ostrovů. Výroba monoxylonu trvala 1 000 hodin a třetina byla opracována dobovými kamennými nástroji. Na zbylou část použili kvůli času současné nástroje.

V suchém stavu váží loď téměř tři tuny a je dlouhá 11,5 metru. Posádka se skládá z jednoho kormidelníka a dvaceti pádlařů. „Rozměry a pravidelnost stromu, který jsme použili při výrobě, konečně umožnily vyrobit věrnou repliku neolitického člunu nalezeného v archeologické lokalitě La Marmotta v italském jezeře Bracciano,“ vysvětluje posádka. Součástí lodě je i stěžeň a plachta. Obojí aspekty se sice pravděpodobně začaly používat až později, nicméně respektují vítr jako hlavní faktor plavby po moři.

„Průměrná rychlost „Krále“ se při testovacích plavbach na jezeře Rozkoš pohybovala kolem 5 km/h bez použití plachty. Krátkodobě se nám při maximálním úsilí 20 pádlařu podařilo dosáhnout i rychlosti kolem 7,5 km/h. I s využitím plachty člun zatím vykazuje dobrou stabilitu. Držte nám palce na moři,“ vzkazuje posádka.

Nejrozsáhlejší samostatná vědecká expedice na Mount Everest v historii odhalila vůbec první výskyt manula v národním parku Sagarmatha v Nepálu. Nález osvětluje bohatou biodiverzitu tohoto ekosystému. Členové týmu z osmi zemí, včetně 17 nepálských vědců, prováděli průkopnický výzkum v pěti vědeckých oblastech, které jsou zásadní pro pochopení změn životního prostředí a jejich dopadů: biologie, glaciologie, meteorologie, geologie a mapování.

Analýza DNA odebraných vzorků trusu potvrdila, že na Mount Everestu žijí dva manulové, jejichž teritorium se překrývá s teritoriem lišky červené. Vědci ve vzorcích nalezli důkazy DNA pišťuchy a lasice horské, které je pro manula důležitým zdrojem potravy. Tyto nálezy také přidávají nový druh na seznam známých savců v národním parku Sagarmatha, který je hojně navštěvovanou a chráněnou lokalitou světového dědictví UNESCO.

Manulové jsou chráněni podle CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Budoucí výzkum kombinující průzkum pomocí kamerových pastí a sběr dalších vzorků trusu by měl pomoci lépe definovat populaci manula v národním parku.

„Tým musí především posbírat data ze všech meteostanic v okolí základny, kterých je zhruba dvacet, a data a nasbírané vzorky pak dovézt zpět k dalšímu výzkumu,“ popsala hlavní cíl výpravy redakce magazínu Masarykovy univerzity. Zoologické výzkumy se budou týkat ptáků, například rybáků, buřňáků a tučňáků, i savců, konkrétně tuleňů, lachtanů a rypoušů. Pokud se expedice úspěšně dostane na Antarktidu, počítá se s jejím návratem v březnu. Vedoucím skupiny je klimatolog a zkušený polárník Kamil Láska z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Lékařkou výpravy je Daniela Murínová a vědecko-technickou posádku tvoří geomorfolog a glaciolog Jan Kavan, mikrobiolog Pavel Švec a geomorfoložka Jana Smolíková. Ke skupině vědců z Masarykovy univerzity se přidal i glaciolog Zbyněk Engel z Univerzity Karlovy v Praze. O chod stanice se postarají technici ze společnosti Czechoslovak Ocean Shipping František Vorel a Tomáš Spáčil.

Nejedná se o bezstarostnou akci. Už jen dopravit se na Antarktidu je v současnosti oříšek. Letošní expedice odletěla z Prahy dopoledne ve středu 16. prosince a přes Frankfurt, Madrid a Santiago de Chile zamířila do Punta Arenas. Ihned po příletu nastoupili čtrnáctidenní karanténu v hotelu, během které jsou dvakrát testováni na koronavirus. Pouze negativní PCR testy jim umožní pokračovat na začátku ledna na palubě lodi Fuentealba až na stanici J. G. Mendela, která se nachází u východního pobřeží Antarktického poloostrova.

Zdroj: MUNI, Ekolist

Z tříměsíční expedice na dosud neprobádaném ostrově Bougainville v Tichém oceánu se Milan Janda z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR vrátil s unikátním objevem. Spolu s dalšími kolegy z výzkumné organizace v Nové Guinei objevili a zdokumentovali několik nových druhů mravenců a dalšího hmyzu. Expedice proběhla pod záštitou společnosti National Geographic.

„Podařilo se nám proniknout do izolovaných horských oblastí s panenskými pralesy, což vyžadovalo několikadenní pochody přes prudké hřebeny a hluboká údolí,“ popisuje ztížené podmínky entomolog Milan Janda. Vynaložené úsilí se však vyplatilo! Vzorky hmyzu získané během expedice vytvoří první ucelený soubor, který bude k dispozici pro systematické studium biodiverzity bezobratlých z tohoto ostrova. Genetická data rovněž poslouží k zodpovězení obecnějších otázek o evoluci a ekologii hmyzu na ostrovech. Vědci také doufají, že se jim podaří upozornit na důležitost ochrany biodiverzity v této unikátní oblasti.

Zdroj: bc.cas.cz

Vědecká základna se nachází na ostrově Jamese Rosse v blízkosti Antarktického poloostrova. Zde od poloviny ledna do poloviny března nalezne domov tým vědeckých pracovníků z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a také dvě vědkyně z Istanbul Technical Univerzity. Mezi odborníky patří například hydrolog a glaciolog Jan Kavan, rostlinná fyzioložka Michaela Marečková, klimatoložka Klára Ambrožová a další.

Mezi zkoumanými tématy figurují bakterie, výzkum jednobuněčných organismů rozsivek, sledování změn místních ledovců, měření vlastností permafrostu či testování simulovaných dopadů změny klimatu na nižší rostliny. Současně budou testovány i výrobky, které mají zájem získat novou ochrannou známku Testováno v Antarktidě. Patří sem dva výrobci obuvi a jeden výrobce termoprádla.

Vědci z výzkumné skupiny Conservation International v jihovýchodní části Surinamu, poblíž hranice s Brazílií, vykonali expedici, která jim přinesla nečekaný úspěch. Objevili totiž až na šedesát nových druhů zvířat. Mezi nový druh patří například jedovatá žába, jejíž jed je používán domorodci při lovu, anebo hnědá rosnička přezdívaná „kakaová žába“.

„Když vezmete v úvahu, jak rychle ubývá a mizí tolik druhů žab po celém světě, je docela vzrušující objevovat nové druhy,“ prohlásil Trond Larsen, člen expedice.

Surinam se řadí mezi ty země na jihoamerickém kontinentu, které se dlouhodobě snaží chránit tamní deštný prales, ale navzdory místním úřadům zde lidé ilegálním způsobem dobývají zlato. Přitom mnozí z nich pocházejí ze sousední Brazílie. Při aktuální expedici objevil vědecký tým v některých místech také významný obsah rtuti, která je používána k těžbě zlata.

Zdroj: http://http//zpravy.ihned.cz/svet-amerika/c1-60961780-vedci-v-surinamske-dzungli-objevili-na-60-novych-druhu-zvirat-vcetne-kakaove-zaby