S legislativním návrhem, který má za cíl zejména omezit nelegální trh se zájmovými zvířaty, přišla Evropská komise už v prosinci 2023. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám, netýkají se majitelů domácích mazlíčků. „Tento návrh je jasným krokem proti nelegálnímu chovu a nezodpovědnému dovozu zvířat ze zemí mimo EU,“ uvedla česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která je předsedkyní výboru AGRI a zpravodajkou návrhu.

Pravidla by znamenala, že všichni psi a kočky držení chovateli, prodejci a útulky nebo nabízení k prodeji či darování na internetu musí být individuálně identifikovatelní pomocí mikročipu, který bude registrován v národních databázích.

Směrnice má zároveň motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy. Výrobci budou mít povinnost informovat spotřebitele o jejich právech na opravu a poskytovat opravy u spotřebičů, jako jsou například pračky, sušičky, myčky, chytré telefony či osobní počítače. Pokud bude zboží opraveno v rámci záruky, ta se poté o další rok prodlouží. Po uplynutí této lhůty budou výrobci stále povinni opravovat běžné domácí spotřebiče, u nichž bude oprava stále „technicky proveditelná“ v souladu s unijními předpisy. Spotřebitelé budou mít nárok na zapůjčení náhradních zařízení po dobu opravy.

Novinku podpořilo 584 europoslanců (tři byli proti a 14 se zdrželo hlasování). Díky ní by měla být v budoucnu oprava rozbitých spotřebičů a výrobků snazší i výhodnější než pořízení nových, a to i po uplynutí záruční doby. Pro směrnici hlasovali všichni čeští europoslanci.

Na zavedení nových pravidel mají členské státy EU dva roky. Jejích cílem je především ochrana spotřebitele. „Za tímto účelem bude na unijní seznam zakázaných obchodních praktik přidána řada problematických marketingových zvyklostí souvisejících třeba s greenwashingem,“ uvedl v lednu Evropský parlament ve svém prohlášení.

Co se změní?

Firmy nebudou moci v reklamách a marketingové komunikaci nepodloženě o svých produktech nebo službách tvrdit, že jsou „eco-friendly“, šetrné k životnímu prostředí, biologicky odbouratelné nebo třeba klimaticky neutrální. Pokud taková označení firmy budou chtít pro reklamu produktu využívat, budou je muset podložit konkrétními důkazy, oficiální certifikací nebo určením veřejných orgánů.

Nová pravidla o bateriích, která začnou platit po formálním potvrzení Radou EU, zavazují výrobce k tomu, aby uváděli podíl recyklovaných složek, který budou muset postupně navyšovat. Stanoví i přísnější cíle pro sběr odpadu z baterií. „Potřebujeme se přenést dál od tradičního modelu vyrob, spotřebuj, vyhoď k situaci, kdy zachování nebo recyklace výrobku bude mít vždy přednost. Naším cílem je tedy snížit dopad na životní prostředí,“ řekl k novým pravidlům europoslanec Mikuláš Peksa.

Fungovat by měl i elektronický pas pro určité typy baterií, například pro lehké dopravní prostředky či pro baterie pro elektromobily. Na štítku s QR kódem bude, zřejmě od roku 2027, muset být uvedená mimo jiné informace o původu, výkonu, životnosti i chemickém složení baterie.

Mezi lety 1990 a 2020 bylo ve světě odlesněno území o rozloze větší než celá EU. Spotřebitelé z Unie jsou přitom zodpovědni asi za desetinu těchto ztrát. Protože Evropě záleží na budoucnosti světa, ve kterém budou žít následující generace, přijal parlament normu, která dává společnostem povinnost zajistit, že jejich výrobky na evropském trhu nepovedou k ničení a kácení lesů. Jde také o reakci na mínění většiny Evropanů, z nichž více než 90 procentům záleží na ochraně lesů a 87 procent se shodlo, že je třeba, aby byly přijaty zákony, které z evropského trhu odstraní výrobky způsobující odlesňování.

„Do dnešního dne u nás v regálech supermarketů běžně stávaly výrobky pokryté popelem z deštných pralesů nebo nenávratně zničených ekosystémů. Výrobky, kvůli nimž se zmařilo živobytí původním obyvatelům,“ řekl zpravodaj normy Christophe Hansen z Lucemburska. „Až příliš často o tom spotřebitelé neměli ani potuchy. Jsem moc rád, že si teď evropští spotřebitelé mohou s klidným svědomím dopřát šálek zasloužené kávy nebo kousek čokolády, aniž by se nevědomky spolupodíleli na odlesňování,“ dodal europoslanec.

Čeho se nová norma týká a jak bude vymáhána?

V EU se nově bude moci prodávat jen to zboží, jehož dodavatelé vydají prohlášení o náležité péči, které bude zaručovat, že tento produkt nepochází z odlesněné půdy, ani jeho výroba nevedla ke znehodnocení původních lesů. Vedle toho budou společnosti ověřovat také to, zda jsou při výrobě dodržovány zákony a lidská práva v zemích, odkud své zboží odebírají.

Výrobky a produkty, kterých se nová pravidla budou týkat, jsou následující: skot, kakao, káva, palmový olej, sója a dřevo. Norma se také vztahuje na produkty, které tyto suroviny obsahují nebo při jejichž výrobě byla některá z nich použita, jako jsou třeba čokoláda, nábytek nebo kůže. Pokrývá také zvířata, která byla některou ze surovin krmena. Poslanci do pravidel zahrnuli rovněž kaučuk, dřevěné uhlí, výrobky z tištěného papíru a některé deriváty palmového oleje.

Jednotlivé oblasti, odkud zboží pochází, budou rozděleny Evropskou komisí na ty s nízkým, středním a vysokým rizikem. Na základě míry rizika se pak budou provádět kontroly plnění požadavku náležité péče. U produktů z oblastí s největším ohrožením lesů bude sledováno devět procent produkce, u středního ohrožení půjde o tři procenta a u oblastí s nízkým rizikem bude kontrolován jeden ze sta produktů. Producenti budou evropským orgánům sdílet také souřadnice a DNA údaje, aby bylo možné sledovat stav lesů pomocí satelitů a ověřit, zda odtamtud zvířata a plodiny skutečně pocházejí. V případě porušování budou firmám hrozit pokuty v hodnotě nejméně 4 procent obratu v EU.

Ochránci přírody naznačují, kam by EU mohla pokračovat

„Je to velký průlom pro lesy a pro lidi, kteří se postavili na jejich ochranu. Je jisté, že tento zákon umlčí mnohé motorové pily v pralesech a zastaví společnosti, které profitují z odlesňování,“ řekl Jan Freifinger z Greenpeace. „V příštích letech musí EU rozšířit působnost nařízení na další ekosystémy a zabránit společnostem ničícím přírodu nejen v přístupu na trh EU, ale také v získávání úvěrů od evropských bank,“ navrhuje ochránce přírody.

Miloš Prčina z Ekumenické akademie téměř jednomyslné přijetí zákona vítá a dodává, že by se vedle lesů měla EU věnovat také ochraně dalších ekosystémů. „Například mokřady či savany jsou z hlediska biodiverzity a uchovávání uhlíku z atmosféry stále nedoceněné.„