Česká republika se v aktuálním přehledu umístila na 19. místě mezi členskými státy. Podle hodnocení si Česká republika vede solidně například v oblasti průmyslových inovací či zapojení malých a středních podniků, slabší stránkou však zůstává nižší míra investic do výzkumu a vývoje ve srovnání s evropskou špičkou. Odborníci upozorňují, že bez vyšší podpory moderních technologií a talentů se posun vzhůru bude prosazovat jen obtížně.

Zpráva zároveň ukazuje, že rozdíly mezi členskými státy přetrvávají, ale některé země dokázaly v posledních letech výrazně zrychlit. Evropská unie jako celek si udržuje stabilní tempo růstu inovační výkonnosti, což je pozitivní zpráva zejména v době globální konkurence a technologických změn. Pro Česko je aktuální umístění nejen výzvou, ale i příležitostí. Inspirace severským modelem může být jedním z kroků k posílení domácího inovačního prostředí.

Mezi nejdůležitější změny, které dohoda přináší, patří povinné identifikování psů a koček pomocí mikročipu a jejich registrace v národních databázích, což výrazně usnadní sledovatelnost zvířat a ztíží nelegální obchod. Navíc nové standardy určují, jak má být zvíře chováno a pečováno. Například jsou stanoveny hygienické a prostorové normy, omezení nevhodných chovatelských praktik. Pes musí mít denní přístup ven nebo být pravidelně venčen, což zlepší jeho každodenní život.

Dohoda také obsahuje zákazy bolestivých úprav a příbuzenského křížení, které mohou ohrozit zdraví zvířat, a podporuje odpovědné vlastnictví prostřednictvím školení pro chovatele a povinného informování při prodeji nebo darování. Tato nová pravidla tak přinášejí dlouho očekávané zlepšení péče o psy a kočky v EU a představují konkrétní krok ke kvalitnějšímu životu milionů mazlíčků a větší ochraně jejich práv.

S legislativním návrhem, který má za cíl zejména omezit nelegální trh se zájmovými zvířaty, přišla Evropská komise už v prosinci 2023. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám, netýkají se majitelů domácích mazlíčků. „Tento návrh je jasným krokem proti nelegálnímu chovu a nezodpovědnému dovozu zvířat ze zemí mimo EU,“ uvedla česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která je předsedkyní výboru AGRI a zpravodajkou návrhu.

Pravidla by znamenala, že všichni psi a kočky držení chovateli, prodejci a útulky nebo nabízení k prodeji či darování na internetu musí být individuálně identifikovatelní pomocí mikročipu, který bude registrován v národních databázích.

Ve zpěvníku je po šesti písních z každého unijního státu a k tomu Beethovenova Óda na radost, která je evropskou hymnou, a jedna píseň z Velké Británie, byť tato země z EU vystoupila. Na vytvoření zpěvníku se podílelo víc než 100 hudebních organizací a konzervatoří, do výběru písní se ve veřejném hlasování zapojilo přes 87 tisíc lidí z 27 členských států EU.

Skladatel Jaroslav Uhlíř a textař Zdeněk Svěrák mají ve zpěvníku EU spolu s písničkou Není nutno ještě Chválím Tě, Země má, která byla vybrána v kategorii příroda a roční období. Milostné písně reprezentuje písnička Lásko má, já stůňu s hudbou Karla Svobody a textem Jiřího Štaidla známá v podání Heleny Vondráčkové z filmu Noc na Karlštejně. Výběr písní za Českou republiku dobře reprezentuje rozmanitost české hudby a kultury. Písničky mají ve zpěvníku zpěvný anglický překlad. 

Směrnice má zároveň motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy. Výrobci budou mít povinnost informovat spotřebitele o jejich právech na opravu a poskytovat opravy u spotřebičů, jako jsou například pračky, sušičky, myčky, chytré telefony či osobní počítače. Pokud bude zboží opraveno v rámci záruky, ta se poté o další rok prodlouží. Po uplynutí této lhůty budou výrobci stále povinni opravovat běžné domácí spotřebiče, u nichž bude oprava stále „technicky proveditelná“ v souladu s unijními předpisy. Spotřebitelé budou mít nárok na zapůjčení náhradních zařízení po dobu opravy.

Novinku podpořilo 584 europoslanců (tři byli proti a 14 se zdrželo hlasování). Díky ní by měla být v budoucnu oprava rozbitých spotřebičů a výrobků snazší i výhodnější než pořízení nových, a to i po uplynutí záruční doby. Pro směrnici hlasovali všichni čeští europoslanci.

Odlesňování je po fosilních palivech druhým největším zdrojem emisí uhlíku. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody z roku 2021 se Evropa v roce 2017 umístila na druhém místě za Čínou v množství odlesnění způsobeného dovozem. Nařízení, které vyjde co nevidět v platnost, se však netýká pouze kávy, ale i kakaa, sóji, palmového oleje, kaučuku a skotu. Aby mohly velké společnosti tyto produkty v Evropě prodávat, budou muset v budoucnosti předložit důkazy, že pocházejí z půdy, kde nebyly od roku 2020 kácené lesy.

Chystané změny ovlivňují trh už nyní. Připravuje se na ně například Vietnam, Evropa totiž tvoří asi 40 % vietnamského vývozu kávy. Tamní úřady už na to provincie pěstující kávu připravují a zavádí národní plán, který zahrnuje databázi míst, kde se plodiny pěstují, a mechanismy umožňující dohledat informace, které Evropská unie potřebuje.

Hlavním cílem je boj proti dezinformačním kampaním, které může vést Rusko nebo další subjekty včetně krajní pravice. Nová pravidla vyplývají ze zákona EU o digitálních službách (DSA), který reguluje obsah na sociálních sítích, a navazují na únorovou veřejnou diskuzi s občanskou veřejností a skupinami pro pozorování voleb.

„Volby do Evropského parlamentu jsou obzvláště zranitelné a je třeba zavést zvláštní opatření,“ uvedl podle The Guardian euroevropský úředník při představování nových postupů. Podle těchto pokynů budou muset společnosti přijmout šest opatření, včetně zřízení týmů pro ověřování faktů v rodném jazyce a jednotek pro posuzování rizik.

Informace o volbách a možnostech hlasování informuje web elections.europa.eu. List kandidátů za Česko zveřejnilo v druhé polovině dubna Ministerstvo vnitra ČR.

Před českým hlavním městem se umístily dva regiony v Irsku a Lucembursko. „Praha se v roce 2022 umístila na čtvrtém místě podle HDP na obyvatele v rámci řebříčku regionů EU,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Více než dvojnásobkem celostátního HDP na obyvatele se však podle něj výrazně vymyká zbytku Česka

HDP na obyvatele je údaj svědčící o ekonomické úrovni, avšak zcela nevypovídá o tom, jaká je v daném regionu životní úroveň. Tedy zda se na přírůstku HDP podílí růst životní úrovně, nebo ziskovosti firem. Na druhou stranu ukazuje výrazné regionální rozdíly v každé zemi a naznačuje, kam by měla směřovat hospodářská politika dané země.

Na zavedení nových pravidel mají členské státy EU dva roky. Jejích cílem je především ochrana spotřebitele. „Za tímto účelem bude na unijní seznam zakázaných obchodních praktik přidána řada problematických marketingových zvyklostí souvisejících třeba s greenwashingem,“ uvedl v lednu Evropský parlament ve svém prohlášení.

Co se změní?

Firmy nebudou moci v reklamách a marketingové komunikaci nepodloženě o svých produktech nebo službách tvrdit, že jsou „eco-friendly“, šetrné k životnímu prostředí, biologicky odbouratelné nebo třeba klimaticky neutrální. Pokud taková označení firmy budou chtít pro reklamu produktu využívat, budou je muset podložit konkrétními důkazy, oficiální certifikací nebo určením veřejných orgánů.

Stupnice Eurostatu se pohybuje od nuly –⁠ absolutní nespokojenost –⁠ po deset, což znamená, že lépe už to nejde. Zjišťuje také, jak optimisticky se dotázaní dívají do budoucna. Ačkoli by se dalo předpokládat, že čím bohatší země, tím šťastnější lidé, nezdá se, že by to platilo plošně. Potvrzuje se tedy známé přísloví: peníze nejsou všechno.

Rakousko, které obhájilo své prvenství z předchozího roku, se už léta drží na špičce žebříčku. Svou úroveň štěstí hodnotili jeho obyvatelé průměrnou známkou 8. Na vrcholu se také umístilo Polsko a Rumunsko, přestože se jedná o chudší státy. Ukázalo se díky tomu, že rozhodujícím ukazatelem skutečně nejsou peníze, ale faktory, jako je věk, úroveň vzdělání, rodinná a finanční situace vypovídají totiž o celkové spokojenosti.

Lucie, vy máte týmu České Budějovice 2028 na starosti zapojení veřejnosti. Přiblížíte nám, jak to během kampaně konkrétně vypadalo?

Lucie: Kandidaturu Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury (EHMK) jsme intenzivně připravovali dva roky. Zapojení veřejnosti pro nás bylo prioritou od samého začátku. V rámci všech našich akcí probíhaly socio-urbanistické průzkumy, občany jsme také zapojovali do organizace aktivit ve městě, například pořádání sousedských slavností. Pomyslnou třešničkou na dortu byla instagramová kampaň s kartony, do které se zapojily stovky lidí.

Jak tato kampaň na Instagramu probíhala?

Lucie: Nejprve jsme poprosili naše ambasadory a partnery, aby nám na cílové rovince soutěže o titul EHMK poslali vzkaz a tím vyjádřili svou podporu. Zadání bylo jednoduché: karton a na něm nápis. Přidali se všichni, které jsme oslovili, a efektem sněhové koule se k nim přidávali další. Současní i bývalí obyvatelé, část politické reprezentace, veřejně známé osobnosti, lidé, kteří se v Budějovicích narodili, prožili dětství, studovali zde, pracovali, žili nebo žijí. 

Bylo dojemné a velmi silné sledovat, kolik lidí, organizací, institucí a kolektivů chtělo veřejně ukázat podporu městu, kandidatuře a týmu Budějovic 2028. Celý tým si této vlny podpory váží.

Jak vypadal závěr kampaně? 

Kateřina: Závěrečné období soutěže bylo velmi emotivní. Součástí rozhodování, jaké město titul získá, je návštěva poroty. Připravili jsme několikahodinovou zážitkovou procházku, během které se porotci setkávali s kulturními aktéry města, s politiky, ale i se sousedskými spolky. Rozhodli jsme se také zhmotnit instagramovou kampaň.

Každou zaslanou fotku jsme vytiskli a vytvořili z nich galerii, kterou si porota mohla během návštěvy prohlédnout. Celé období kandidatury nám ale přineslo mnohem víc než fotky. Je to vědomí, že máme obrovskou podporu, za kterou jsme moc vděční. Také díky ní Budějovice titul získaly. Je to ocenění nás všech.

Zdroj: Archiv ČB2028

Proč je podle vás důležité do programu a tvorby strategie zaměřené na kulturu zapojit celé město?

Lucie: Stáli jsme si za tím, že by to měla být kandidatura všech občanů. Zapojili jsme aktéry z kulturní sféry, organizace pracující s dobrovolníky, mladými, dětmi, kulturní i vzdělávací instituce. Ti všichni byli významní pro tvorbu kulturní strategie města i v tvorbě samotného programu. 

Důležití jsou ale i samotní obyvatelé. Kulturu chápeme v širokém slova smyslu –⁠ kultura je všude tam, kde jsou lidé. Atmosféra a kvalita života v jednotlivých čtvrtích se utváří zabydlováním veřejného prostoru, scházením se a diskuzemi. Díky přihlášce jsme dostali příležitost posunout vnímání života ve městě – a to se povedlo. Osobně cítím chuť obyvatel prosazovat vlastní zájmy a společně vytvářet město, ve kterém se jim bude dobře žít.

Jaký je podle vás veřejný prostor Českých Budějovic? Čím je specifický? 

Lucie: Pro obyvatele Budějovic je určitě specifická jejich cyklokultura. Jízda na kole je přirozeností v pohybu naprosté většiny obyvatel. Druhé specifikum je dostatek zelených ploch a přítomnost dvou řek. Mladé rodiny využívají hřiště, veřejná sportoviště, zabydlují se náplavky městských řek a při renovaci veřejných parků s tím město již automaticky počítá. 

Důležitá je ale i aktivita místních v jednotlivých čtvrtích. Během kandidatury pro nás bylo důležité rozvíjet u obyvatel tyto aktivity. Podařilo se nám to především díky projektu Kul.turista, který nastartoval několik sousedských komunit. Ty se scházejí a pořádají nejrůznější aktivity od sousedských slavností, lekcí jógy venku až po organizované úklidy.

Nabízíte podporu těm, kteří se rozhodnou oživit veřejný prostor? 

Lucie: Ano, nabízíme vzájemné propojování, pořádáme semináře i setkání pro podporu a vzájemnou inspiraci. Vypracovali jsme také manuál pro snazší organizaci a zábor veřejného prostranství. Tak, aby bylo co možná nejjednodušší do veřejného prostoru svou aktivitou vstoupit. Během zmíněného projektu Kul.turisty se nám podařilo díky rozhovorům s místními přímo ve čtvrtích získat mnoho cenných podnětů, ale i dobrovolníků. S těmi příležitostně spolupracujeme, nebo je propojujeme se spolky, které jejich přičinění (i odborné) mohou využít.

Autor fotografie: Pavel Balek

Co přinese titul Hlavní evropské město kultury Českým Budějovicím, případně ostatním městům v jižních Čechách?

Kateřina: Projekt České Budějovice EHMK 2028 spojuje investice do infrastruktury, například rekonstrukci Kulturního domu Slavie nebo stavbu nové budovy Alšovy Jihočeské galerie, ale také nové pracovní příležitosti nejen v kulturním sektoru a rozšíření nabídky škol a univerzity o tzv. kreativní vzdělávání. 

Naší vizí je vytvoření permakulturního prostředí, které umožní rozvoj města skrze kulturní a umělecké projekty. Těch je v přihlášce celkem 46 a přispívají k aktivnímu zapojení obyvatel a komunit do veřejného života. Zároveň přináší jedinečné umělecké zážitky a tematizují aktuální témata, jako jsou otázky životního prostředí, klimatických změn, duševního zdraví, participace veřejnosti nebo rovná práva.

Zmiňujete vizi (perma)kulturního prostředí. Co si pod tím představit?

Kateřina: Pojem (perma)kultura vychází ze zemědělství. Zjednodušeně ho můžeme definovat jako dlouhodobě udržitelné plánování a vytváření vzájemně prospěšných vztahů.

Pro komisi bylo důležité, aby byl koncept lokální a zároveň evropsky relevantní. Permakultura se ukázala jako bytostně evropský koncept, který je založen na základních principech: Péče – Spojení – Tvorba. 

Jak vypadají vaše aktivity po vítězství? Co Budějovice čeká do roku 2028?

Kateřina: Program je koncipovaný tak, že pozvolna roste a graduje v roce 2028. Nyní dokončujeme akční plán. Do jeho realizace jsou zapojeny prakticky všechny kulturní organizace na území města a řada organizací, umělců a umělkyň i dalších partnerů z regionu. Ještě na podzim tohoto roku proběhnou první ochutnávky programu – konference Kreativního učení, Ženské práce a Ars Biologica s Jihočeskou univerzitou. V příštím roce přibydou další projekty. Většina z nich zapojuje do velké míry veřejnost a lokální komunity.

EHMK je také jedinečnou příležitostí, jak do Budějovic přivézt špičkové evropské umělce, ale také experty v oblasti urbanismu, vzdělávání, cestovního ruchu, ochrany životního prostředí nebo nových technologií. Věříme, že program bude zvyšovat atraktivitu města, a to jak pro samotné obyvatele, tak pro tuzemské i zahraniční návštěvníky.

Mezinárodní komise zvolila v červnu 2023 Budějovice Evropským hlavním městem kultury pro rok 2028. Tituly propůjčuje Evropská unie a mají za cíl představit rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury ve vybraných regionech. Česká republika bude tento titul hostit po 13 letech. České Budějovice budou postupně rozvíjet projekty, které mají za cíl obohatit město i jihočeský kraj. 

„Mám ohromnou radost a jsem hrdá na to, že se České Budějovice staly Evropským hlavním městem kultury. Těšíme se na další kroky, čeká nás hodně práce. Je to výsledek více než dvou let usilovné práce celého týmu, místních politiků a zapojených organizací a jsme moc šťastní, že se městu podařilo titul získat,” říká českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Spolu s titulem získávají České Budějovice od Evropské komise také odměnu v přepočtu přes 35 milionů korun. Městské projekty odborníci hodnotili na základě programu, který by měl přilákat české i evropské turistky. Mimo jiné mezi hodnotící kritéria patřil také trvalý dopad na dlouhodobý rozvoj města. České Budějovice svůj projekt nazvaly (PERMA)KULTURA a soustředily se jím na trvalou udržitelnost vztahu mezi lidmi a životním prostředím.

„Naplnit vize přihlášky je závazek, na kterém je celý tým připraven pracovat. Jsme přesvědčeni, že naše vize (PERMA)KULTURY, která klade důraz na trvalou udržitelnost a kvalitu života obyvatel prostřednictvím umění, kultury a kulturního dědictví, je tím správným směrem, kterým bychom měli kráčet. Těší mě, že jsme se mohli spojit a spolupracovat s občany města a kraje,” říká kreativní manažerka kandidatury Anna Hořejší. „Chystáme se nadále spolupracovat s Broumovem, kde na přípravě ke kandidatuře odvedli vynikající práci,” dodává Hořejší.

Titul Evropského města roku propůjčuje EU už od roku 1985 a cílem je podpora a rozvoj kultury v daném městě. Za mimoevropské země o titul soutěží Budva v Černé Hoře a Skopje v Severní Makedonii. V předchozích letech tento titul získala také Praha (2000) a Plzeň (2015). Letos se Evropská hlavní města kultury nacházejí v Maďarsku (Veszprém), Řecku (Elefsina) a Rumunsku (Temešvár).

Mezi lety 1990 a 2020 bylo ve světě odlesněno území o rozloze větší než celá EU. Spotřebitelé z Unie jsou přitom zodpovědni asi za desetinu těchto ztrát. Protože Evropě záleží na budoucnosti světa, ve kterém budou žít následující generace, přijal parlament normu, která dává společnostem povinnost zajistit, že jejich výrobky na evropském trhu nepovedou k ničení a kácení lesů. Jde také o reakci na mínění většiny Evropanů, z nichž více než 90 procentům záleží na ochraně lesů a 87 procent se shodlo, že je třeba, aby byly přijaty zákony, které z evropského trhu odstraní výrobky způsobující odlesňování.

„Do dnešního dne u nás v regálech supermarketů běžně stávaly výrobky pokryté popelem z deštných pralesů nebo nenávratně zničených ekosystémů. Výrobky, kvůli nimž se zmařilo živobytí původním obyvatelům,“ řekl zpravodaj normy Christophe Hansen z Lucemburska. „Až příliš často o tom spotřebitelé neměli ani potuchy. Jsem moc rád, že si teď evropští spotřebitelé mohou s klidným svědomím dopřát šálek zasloužené kávy nebo kousek čokolády, aniž by se nevědomky spolupodíleli na odlesňování,“ dodal europoslanec.

Čeho se nová norma týká a jak bude vymáhána?

V EU se nově bude moci prodávat jen to zboží, jehož dodavatelé vydají prohlášení o náležité péči, které bude zaručovat, že tento produkt nepochází z odlesněné půdy, ani jeho výroba nevedla ke znehodnocení původních lesů. Vedle toho budou společnosti ověřovat také to, zda jsou při výrobě dodržovány zákony a lidská práva v zemích, odkud své zboží odebírají.

Výrobky a produkty, kterých se nová pravidla budou týkat, jsou následující: skot, kakao, káva, palmový olej, sója a dřevo. Norma se také vztahuje na produkty, které tyto suroviny obsahují nebo při jejichž výrobě byla některá z nich použita, jako jsou třeba čokoláda, nábytek nebo kůže. Pokrývá také zvířata, která byla některou ze surovin krmena. Poslanci do pravidel zahrnuli rovněž kaučuk, dřevěné uhlí, výrobky z tištěného papíru a některé deriváty palmového oleje.

Jednotlivé oblasti, odkud zboží pochází, budou rozděleny Evropskou komisí na ty s nízkým, středním a vysokým rizikem. Na základě míry rizika se pak budou provádět kontroly plnění požadavku náležité péče. U produktů z oblastí s největším ohrožením lesů bude sledováno devět procent produkce, u středního ohrožení půjde o tři procenta a u oblastí s nízkým rizikem bude kontrolován jeden ze sta produktů. Producenti budou evropským orgánům sdílet také souřadnice a DNA údaje, aby bylo možné sledovat stav lesů pomocí satelitů a ověřit, zda odtamtud zvířata a plodiny skutečně pocházejí. V případě porušování budou firmám hrozit pokuty v hodnotě nejméně 4 procent obratu v EU.

Ochránci přírody naznačují, kam by EU mohla pokračovat

„Je to velký průlom pro lesy a pro lidi, kteří se postavili na jejich ochranu. Je jisté, že tento zákon umlčí mnohé motorové pily v pralesech a zastaví společnosti, které profitují z odlesňování,“ řekl Jan Freifinger z Greenpeace. „V příštích letech musí EU rozšířit působnost nařízení na další ekosystémy a zabránit společnostem ničícím přírodu nejen v přístupu na trh EU, ale také v získávání úvěrů od evropských bank,“ navrhuje ochránce přírody.

Miloš Prčina z Ekumenické akademie téměř jednomyslné přijetí zákona vítá a dodává, že by se vedle lesů měla EU věnovat také ochraně dalších ekosystémů. „Například mokřady či savany jsou z hlediska biodiverzity a uchovávání uhlíku z atmosféry stále nedoceněné.„

Podle unijního nařízení, které vstoupilo ke konci tohoto ledna v platnost, se smí požívat mražení, sušení nebo na prášek semletí cvrčkové domácí (Acheta domesticus) a larvy potemníka stájového (Alphitobius diaperinus). Dalších osm druhů hmyzu, o jejichž zařazení je zažádáno, unijní úřady zkoumají. Podobná pravidla už existují pro sarančata stěhovavá a larvy moučného brouka.

Hmyz je považován za výživný a bohatý na bílkoviny a je součástí běžné stravy v mnoha zemích. Jeho používání při přípravě pokrmů by mohlo do budoucna vést k rozmachu ekologičtějších alternativ masových pokrmů. Organizace OSN pro výživu a zemědělství označila hmyz za cenný zdroj bílkovin pro výživu celosvětové populace, která neustále roste a do roku 2050 překročí 9 miliard.

Do společnosti Honeywell se sídlem v Brně vkládá své naděje unijní program Clean Aviation, který má za cíl snižování uhlíkové stopy v letectví, a dostání dohodě Green Deal ještě v této dekádě. Honeywell získal obrovské investice rovnou na dva velké projekty – NEWBORN, kde budou vyvíjet vodíkové palivové články, a TheMa4HERA pro vývoj komponentů a architektury tepelného managementu pro hybridní elektrické letouny.

Kromě náboru a financování zhruba 50 vědců a inženýrů, který bude probíhat i v tomto roce, půjdou finance do unikátních laboratoří a na prototypy testovaných technologií. Práce je to určitě lákavá, kdo by se nechtěl podílet na přelomových objevech a vynálezech? Honeywell a Evropská unie si totiž slibují, že změní svět letectví, jak ho dnes známe. To staví nejen společnost Honeywell, ale i naši republiku na přední příčky v žebříčku evropských inovací.

Zdroj: Forbes

Nejpozději do roku 2024 bude možné nabíjet všechny mobilní telefony, tablety a fotoaparáty prodávané na území Evropské unie pomocí USB-C portu. V roce 2026 by se měla tato povinnost rozšířit i na notebooky. Shodla se na tom drtivá většina europoslanců, kteří tímto způsobem chtějí snížit množství elektronického odpadu a finančně ulevit spotřebitelům.

Od počátku roku 2024 tak již nebude nutné si při pořízení nového elektronického zařízení kupovat také novou nabíječku. Ročně proto spotřebitelé ušetří až 250 milionu korun, které by za nové nabíječky vydali. V novele je totiž zahrnuté i právo spotřebitele koupit si elektronické zařízení bez nabíječky a používat tak opakovaně svou stávající.

Významná je nejen celková úspora spotřebitelů, ale také úbytek elektronického odpadu. Odhaduje se, že se v Evropské unii ročně vyhodí více než jedenáct tisíc tun nepoužívaných nabíječek, které tak tvoří výraznou část elektronického odpadu. Nová legislativa tedy pomůže i životnímu prostředí, pro které je odpad z elektronických zařízení obrovskou zátěží.

Zdroj: europarl.europa.eu, novinky.cz

Sám premiér se zavázal k urychlení povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, protože se Řecko snaží zbavit aktivit, které jsou silně spojeny se znečištěním, jako je například dovážení fosilních paliv, které je mimo jiné i velice nákladné.

Země si klade za cíl do roku 2030 zdvojnásobit instalovanou kapacitu obnovitelných zdrojů. To by mohla být zpráva pro Evropskou komisi směřující k urychlení přechodu na zelenou energii, která má ukončit závislost na plynu dováženém z Ruska do roku 2027. Řecko také překonalo svůj cíl pro rok 2020, když podle výsledků Statistického úřadu Evropské unie využilo obnovitelné zdroje na 21,7 % své spotřeby energie, a do roku 2030 má ambice toto číslo zvýšit na 35 %.

Mitsotakis dodává, že tento projekt odráží národní cíle Řecka týkající se levné a čisté energie ze slunce, větru a vody.

Zdroj: Euro News

Ve zkratce se jedná o možnost užívání internetu, volání a posílání textových zpráv bez dalších nákladů. Evropská rada schválila nařízení, která byla přijata Evropským parlamentem v prosinci roku 2021. Ta umožňují prodloužit platnost pravidel roamingu, a to i po 30. červnu, kdy jejich platnost měla oficiálně končit.

Uživatelům mobilních telefonů tedy nemohou být účtovány dodatečné poplatky za užívání internetu, psaní textových zpráv či volání, a to konkrétně ve všech 27 členských státech EU. Zároveň však nařízení umožňuje mobilním operátorům upravit své ceny tak, aby byly pro firmu udržitelné.

Stále tak platí systém „spravedlivého využití“, který ochraňuje před užitím „trvalého roamingu“ uživateli a možností uzavření levnější smlouvy v jedné zemi, ale užívání výhradně v zemi dražší.

Zdroj: Euronews

Výzkum European enterprise survey on the use of technologies based on artificial intelligence, který nechává sestavit Evropská komise, prokázal, že české firmy využívají technologie umělé inteligence nejvíce ze všech zemí EU. Ukázalo se, že dvě nebo více chytrých technologií používá 40 procent českých společností. Lídrem jsou přitom startupy, které jsou použití umělé inteligence nejvíce nakloněny. Za Českem v žebříčku následuje Rakousko, Řecko a Litva. Průzkum byl vskutku rozsáhlý. Mapoval zavádění digitalizace a prvků umělé inteligence ve více než devíti tisících evropských firmách.

„Prostředí v České republice je obecně formované velkou mírou chuti experimentovat a inovovat, zejména v IT příbuzných oblastech. Zájem, se kterým se setkáváme u našich zákazníků, je velmi patrný,“ uvedl pro StartupJobs Newsroom Petr Šlajchrt, oblastní ředitel společnosti SAS Institute pro Českou republiku, která se zabývá vývojem analytických softwarů pro firmy.

Zdroj: Startup jobs, European enterprise survey on the use of technologies based on artificial intelligence

„Staré“ mobily a tablety jsou velkou zátěží pro životní prostředí. Jen asi 40 % jejich součástek totiž jde recyklovat, zbytek je těžko likvidovatelný odpad. V roce 2020 tak vzniklo 54 milionů tun elektroodpadu po celém světě.

Proto loni v Evropské unii projednávali nařízení, které udává prodejcům, že musí prodávat náhradní díly i na starší elektroniku a nabízet možnost jejich opravy. Nové požadavky musí splňovat výrobky, které budou na trh EU uvedeny od 1. března 2021. Většinou s náhradními díly nebyl problém i doteď, nicméně výrobci je budou muset mít k dispozici delší dobu – osm až deset let.

Nařízení ovšem stále nemá finální podobu a řeší se hlavně opravy mobilních telefonů. Podle něj by totiž měla jít vyměnit jakákoliv součástka, a to i neprofesionálem, což je u mobilních telefonů mnohdy problém, protože baterie je součástí telefonu. Doufejme tedy, že se letos dočkáme úpravy tohoto nařízení i pro další elektroniku.

Nejlepší cestou, jak životnímu prostředí ulehčit a tím donutit také výrobce, aby nechrlili stále nové a nové zařízení, je právě oprava stále použitelných přístrojů. Jen málo značek se zabývá tím, jak vytvořit produkt, který bude opravitelný a bude sloužit klidně desítky let. Běžná životnost mobilního telefonu je i kvůli neustálým aktualizacím software pouze kolem 2 let.

Zdroj: Samosebou.cz