Na tomto účtu už má více než 100 tisíc odběratelů a krátkými videi se snaží zejména u mladé generace nenuceně rozvíjet  znalosti o etiketě a správném chování. Informace podává s lehkostí a učí zábavnou formou – u jeho příspěvků můžete hrát kvízy, nebo se sami podělit o své zkušenosti s etiketou ve svém okolí.

Etiketě už se věnuje více než pět let. Už dříve mu bylo vhodné chování blízké, sám ale zmiňuje, že více se studiu etikety začal věnovat poté, co od přítelkyně dostal knihu na toto téma. Účet na Instagramu si založil více než před dvěma lety a před půl rokem začal nabízet i skripta či přednášky o etiketě.

Jeho popularita stále stoupá, setkal se s nejvýznamnější českou osobností z oblasti etikety – Ladislavem Špačkem, vystoupil v pořadu České televize Dobré ráno nebo poskytl rozhovory pro CNN Prima News či youtubový kanál U Kulatého stolu.

Sám říká, že je na nás, jestli etiketu budeme dodržovat. Nebere ji jako zákon, ale jako nástroj, se kterým bude svět lepší. „To je to, o čem etiketa je – snažíme se udělat radost a zpříjemnit den těm druhým,“ zmiňuje v rozhovoru U Kulatého stolu.

Autorský článek Karolíny Kawulokové s použitím informací z etiquette.cz

Podle výzkumníků používají papoušci, jež žijí na Tanimbarských ostrovech v Indonésii, hned tři typy nástrojů. První a nejsilnější z nich tvoří celá větev zbavena části pahýlu a sloužící k rozříznutí plodu, aby se ptáci dostali k jeho vnitřku. Druhý typ příboru má podobu drobné a oštípané větve a zastává funkci nože k proříznutí vrstvy, jež obklopuje semeno. Poslední druh, oloupaná větévka, pak slouží jako lžíce k vydlabání semena z plodu. Na jeden kus ovoce přitom ptáci použijí průměrně osm nástrojů.

Podle vědců však touto schopností výroby příborů nedisponují zdaleka všichni papoušci tohoto druhu. „Ukázalo se, že v hejnu o patnácti ptácích to dokázali pouze dva jedinci,“ uvedl spoluautor studie Mark O’Hara. Tato dovednost tak pravděpodobně není geneticky podmíněna a jedná se spíše o individuální inovaci, na kterou si každý jedince přijde sám, případně se ji od sebe učí navzájem.

Zdroj: The Guardian

Údaj, že třetina všeho jídla na světě se vyhodí, je už poměrně známým faktem. Co je ale jeho příčinou? Více než polovinu viny nesou samotné domácnosti – kvůli špatnému skladování potravin, přehnanému nakupováním ve výhodných akcích, ale i špatnému čtení etiket.

Jak to tedy s nápisy na potravinách je? Označení spotřebujte do se používá především u výrobků s kratší trvanlivostí, které by se po uplynutí uvedeného data měly konzumovat pouze s opatrností. Oproti tomu nápis minimální trvanlivost do nosí trvanlivější potraviny, které lze – obzvlášť při správném skladování – poměrně bez obav konzumovat i po uplynutí data na obalu.

Potraviny po datu minimální trvanlivosti stačí obezřetně prohlédnout. V nepořádku je například zapáchající maso či uzeniny s lepkavým povrchem, ve zkaženém mléce se tvoří hrudky, kazící se zeleninu prozradí její žloutnutí a u jogurtů může být varováním vypouklé víčko. O dalších podrobnostech informuje organizace Zachraň jídlo ve své kampani Spotřebuj mě .