Výzkumníci zkoumali, jak 12 trenérů vnímá roli soucitu v jejich práci s vrcholovými sportovci. Vedli s nimi rozhovory a zjistili, že mezi nimi panuje široká shoda na tom, že právě zmiňovaný soucit má v tréninzích své místo. „Všichni trenéři, které jsme sledovali, zastávají názor, že používání soucitu má prospěšné výsledky ve sportovním prostředí. Mnozí z nich tvrdí, že je to něco, co už tak či onak praktikují,“ řekla hlavní autorka studie Emilia Backmanová, která působí na katedře psychologie na Kodaňské univerzitě.

Soucit ve sportu je přitom víc než jen projev empatie. Hraje klíčovou psychologickou úlohu v tom, že umožňuje trenérům a ostatním kolem porozumět zklamání, které sportovci zažívají, když se jim nedaří, a pomáhá zmírnit jejich utrpení.

Vrabci záměrně obměňují svůj zpěv, aby nalákali samičky

Samečci vrabců lákají samičky k páření pomocí zpěvu. Vědci nyní zjistili, že tito drobní ptáci jsou schopní zaznamenávat každou novou melodii, kterou zazpívají, a v intervalu 30 minut ji obměňovat, aby se samičkám neomrzeli. Zapamatují si vždy půlhodinovou sekvenci písní, ty potom přezpívají v náhodném pořadí. Studie se uskutečnila v severozápadní Pensylvánii a byla zveřejněna v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Ptáci jsou schopni nezištné pomoci

Nezištná pomoc je u ptactva velmi neobvyklá. Vědci ji zatím pozorovali pouze u jediného druhu, ke kterému se však nyní nečekaně přidal druhý. K objevu došlo zcela náhodou, když tým složený ze dvou australských univerzit chtěl pozorovat pohyb ptáků po městě pomocí vysílaček připevněných k jejich tělu. Takzvané australské straky neboli flétňáci australští však vědcům experiment překazily. Vysílaček se totiž po velmi krátké době zbavily, a to vzájemnou pomocí, kdy si zobákem vysílačky vzájemně sejmuly. Podle vědců se jedná o jedinečný úkaz nezištné pomoci.

Šimpanzi léčí zranění rozdrceným hmyzem

Nezištná pomoc a empatie podobná té lidské překvapila vědce také u šimpanzů. Při studiu skupiny ohrožených šimpanzů čego v Gabonu si totiž výzkumníci všimli, že tito primáti k léčbě zranění používají rozdrcený hmyz, který vtírají do otevřené rány nejen sobě, ale i dalším členům tlupy. Jedná se o první důkaz používání medicíny mezi primáty a jeden z mála důkazů empatie u zvířat.

Zdroj: irozhlas, Smithsonian Magazine, CNN

Většina obchodníků nyní přechází do online světa, kde prodejce nelimitují covidová opatření a další vylomeniny. Prokázalo se však, že lidé při nákupu stále více touží po lidské empatii. Ukazuje to studie společnosti KPMG, která hodnotí značky devíti odvětví české ekonomiky dle spokojenosti zákazníků. „Technologie zatím nedovedou naplno přemýšlet a uspokojit lidskou potřebu empatie. Z výsledků studie vidíme, že zákazníci lépe hodnotí ty firmy, které dovedou ve vhodný čas zapojit do procesu lidského pracovníka, který pomůže vyřešit technické problémy nebo zákazníkům trpělivě vysvětlí, jak digitální nástroje používat,“ vysvětlil Jan Klimeš, expert KPMG.

Firma KMPG sestavila žebříček 100 značek pro rok 2021 na základě spokojenosti zákazníků, rozhodlo na 50 tisíc jejich hodnocení. Z výsledků byli analytici schopni vyhodnotit tato data. Z jednotlivých sektorů mají nejspokojenější zákazníky restaurace a rychlá občerstvení, následují menší obchody a maloobchodní řetězce. Nejlépe přitom obstála Zásilkovna.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Aktuálně a KMPG

Žáci ve věku od šesti do šestnácti let nově absolvují jednu hodinu empatie týdně. Jedná se o prostor, kde mezi sebou mohou děti hovořit o svých pocitech a problémech. Cílem je umožnit, aby si studenti se svými blízkými lépe rozuměli a nebáli se promluvit o problémech, které je tíží. Když dítě mluví o tom, co má na srdci, ostatní spolužáci ho poslouchají a spolu s učitelem se snaží pomoct najít řešení.

Děti si tak prohlubují hladinu empatie, navíc při řešení používají kreativitu. Učí se přitom důvěřovat ostatním lidem a otevřít se jim. Kromě toho si uvědomí, že každý člověk čelí strachu a nejrůznějším problémům. Zjišťují však taky, že každá situace má řešení a že v ní nejsou sami. Mimo to si budují sebedůvěru a schopnost zvládat náročné okamžiky.

Podle výzkumů patří Dánové mezi nejšťastnější lidi na světě. Možná je to i tím, že si uvědomují, jak důležitou roli zastávají mezilidské vztahy v životě člověka.

Zdroj: Nadhled.info

„V dnešní uspěchané době, kdy se většinou lidé starají jen o sebe, je pomoc druhým lidem stále větší vzácností,“ vyzdvihl radní Daniel Hodek. Hlavním cílem ankety je proto poděkovat a morálně ocenit obětavou práci lidí v sociálních službách, například v domovech pro seniory nebo domovech se zvláštním režimem.

„O prestiži ocenění svědčí i fakt, že vítěze za jednotlivá zařízení určovali v anketě samotní klienti. Svým rozhodnutím tak vyzdvihli práci právě těch, kteří jim den co den podávají pomocnou ruku nebo je v pravou chvíli potěší úsměvem či vlídným slovem. Za tuto obětavou práci si právem zaslouží ten největší obdiv a respekt nás všech,“ doplnil Hodek.

„V dnešní uspěchané době, kdy se lidé starají většinou jen o sebe, je pomoc druhým lidem stále větší vzácností. Proto si vážím těchto lidí a jejich práce, při které nad rámec svých povinností dokážou ještě rozdávat úsměvy a radost,“ řekl radní pro sociální oblast Daniel Hodek.

V rámci ankety navrhují sami klienti ty zaměstnance, kteří si díky svému výjimečnému přístupu a empatii získali jejich oblibu. Do finále postupují pracovníci s největším počtem hlasů. Anketu pořádá Centrum sociálních služeb Praha ve spolupráci s hlavním městem.

Podle studie otištěné v odborném časopise Behavioural Neuroscience otcové dcer navíc svým holčičkám častěji zpívají, mluví více o emocích, pozitivních i negativních, a jsou vůči emocím svých dcer mnohem chápavější a vstřícnější. U synů zase otcové používají více slov týkajících se výkonu, kam se řadí například pochvaly a pocity hrdosti za výhru či úspěch.

,,Pokud dítě pláče a žádá svého tatínka, otcové dcer častěji těmto voláním vyhoví,“ doplňuje informace autorka studie Jennifer Mascaro. Měli bychom si tedy uvědomit, že gender nás ovlivňuje na nevědomé rovině už od samého dětství. Dalším zajímavým poznatkem byl fakt, že otcové častěji u svých dcer zmiňují v řeči části těla – jako například bříško, nožička. To by mohlo podle autorů v budoucnosti u dcer vést k jejich všímavosti vůči své postavě. Současně autoři hypotetizují, že pokud jsou otcové více otevření vůči vyjadřování emocí u svých dcer, může to vést k tomu, že jsou ženy v dospělosti empatičtější oproti mužům.

Zdroj: www.apa.org

Smyslem závěrečného finále ankety je především poděkovat a morálně ocenit obětavou práci pracovníků v sociálních službách. „Za mnohdy neobyčejné a někdy i výjimečné činy oceňovaných pracovníků si anketa získala mezi zaměstnanci a klienty svou prestiž. Navíc je vnímána, jako určitý způsob poděkování za obětavou práci,“ přiblížil anketu ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Ján s tím, že pro každého oceněného byl připraven diplom, plaketa Srdce na dlani a drobné dárky.

Anketa Srdce na dlani vznikla před devíti lety a klienti jednotlivých zařízení v ní vybírají z řad zaměstnanců ty, kteří svým výjimečným přístupem, zájmem, empatií a ochotou získají během roku největší oblibu. Ti jsou pak navrženi na prestižní ocenění. Pracovníci s nejvyšším počtem hlasů následně postupují do slavnostního finále.