Model draka o ploše přibližně 60 m² už v lokalitě Bangor Erris v hrabství Mayo testuje od září 2023. Na drátech visí lanka a kladky, které umožňují draku vystoupat až do výšky kolem 400 metrů a následně se navíjet zpět na 190 metrů. Tento cyklus generuje zhruba 30 kilowattů za hodinu. Vyrobenou elektřinu ukládají do baterií. Podle konstruktérů stačí energie z jednoho draka k napájení izolované základny, malého ostrova nebo staveniště.

Tvůrci projektu upozorňují, že draci mají oproti klasickým větrným turbínám hned několik výhod: jejich instalace trvá jen 24 hodin, nepotřebují betonové základy ani rozsáhlé inženýrské úpravy terénu, a navíc působí na krajinu výrazně méně rušivě. To z nich činí ideální řešení pro odlehlé oblasti, ostrovy nebo dočasné stavby.

V současnosti probíhá s fotovoltaickými stínidly nad místním hřbitovem zkušební režim, v roce 2025 zde má být instalováno 5 000 panelů. Projekt řídí místní občanské sdružení. Solární systém však nebyl původní myšlenkou. Saint-Joachim se nachází uprostřed bažin a hřbitov se často ocitl pod vodou. Odvodňování půdy by bylo neustálým bojem s mokřadem, takže starosta Saint-Joachim navrhl místo zakrýt, aby se zabránilo jeho zaplnění dešťovou vodou.

Celý projekt začal už v roce 2021. Protože se Saint-Joachim už dříve přiklánělo k obnovitelným zdrojům energie (fotovoltaické panely obec instalovala na střechy už v roce 2012), upravil se celý nápad na „střechu energie“. „Z původního záměru získat dešťovou vodu se nám podařilo vyrobit elektřinu,“ vysvětluje Éric Broquaire, předseda sdružení Brièr’Énergie, které bylo pověřeno správou administrativních a právních aspektů elektrárny.

V městečku s přibližně 4 000 obyvateli oficiálně projevilo zájem o zapojení do projektu přibližně 420 obyvatel. Broquaire očekává, že až ostatní obyvatelé uvidí začátek projektu, budou se chtít také přihlásit. Za vstupní poplatek pouhých 5 eur budou mít časem podíl na vyrobené energii. Podle Brier’energie ušetří místní domácnosti na ročních účtech za elektřinu v průměru 150 až 250 eur, tedy v přepočtu až 6 tisíc korun.

Fólie funguje na principu takzvaného radiačního chlazení. To je přírodní jev, kdy se povrch ochlazuje odrážením slunečního světla a teplo tak vyzařuje do chladnější atmosféry. „Ačkoli většina tohoto tepla opouští Zemi, část je stále zachycena skleníkovými plyny v atmosféře – dost na to, aby narušila tepelnou rovnováhu planety a způsobila zvýšení teplot,“ říká elektroinženýr z Purdue University Peter Bermel.

Fólie je tenčí než kreditní karta a skládá se z několika částí. Pod velmi tenkým elektrickým vodičem je malý zásobník vody s ionty mědi, které jsou uvnitř rozptýleny. V tomto stavu fólie vnitřek budovy ochlazuje. Pokud však vodič použije malý elektrický výboj, tak rozpuštěná měď vytvoří tenkou vrstvu a tím teplo v budově naopak zachytí.

Podle vědců by pokrytá budova také měnila barvu – v létě by byla bílá a v zimě by se zbarvila do měděna. Fólie se dá použít opakovaně, ale po 1 000 cyklech už ztrácí na účinnosti. Další nevýhodou je cena materiálu. Součástí fólie je totiž nákladný grafen, který má na výšku pouze jeden atom a je jedním z nejpevnějších materiálů na světě. Vědci plánují experimentovat s méně kvalitním grafenem a měď chtějí nahradit levnějším zinkem.

Společnosti v polovině února ohlásily zlevnění pod limit cen stanovený vládou na 3 Kč s DPH za kWh plynu a 6 Kč za kWh elektřiny s DPH. E.ON a Innogy nově nabízejí svým aktuálním zákazníkům nižší ceny i u smluv na dobu neurčitou. Připojí se k nim i firma Pražská energetika, která nabídne od 15. března produkty s cenou elektřiny a plynu fixovanou pod vládním stropem.

Lidé v závislosti na své spotřebě s novými ceníky oproti zastropovaným cenám ušetří ročně až několik tisíc korun, mohlo by to značně ulevit jejich rozpočtům. Zlevňování už ohlásily i společnosti jako Pražská plynárenská, MND i ČEZ, tudíž se bude jednat o skutečně nezanedbatelný počet odběratelů, kterých se změna k lepšímu dotkne.

Energie získané z obnovitelných a jaderných zdrojů dohromady bylo v zemi nejvíc od roku 2020. Nejvýznamnějším zdrojem elektřiny byl loni nadále plyn, ale množství energie vyrobené větrnými turbínami vzrostlo. Přes 48 procent elektřiny navíc pocházelo z obnovitelných a jaderných zdrojů. Plynové a uhelné elektrárny se na produkci podílely ze 40 procent. Skvělou zprávou je, že význam uhelných elektráren postupně upadá. V roce 2012 se podílely na produkci energie ve Velké Británii ze 43 procent, loni už to bylo jenom 1,5 procenta. Jeden listopadový den se větrné elektrárny na výrobě elektřiny dokonce podílely ze 70 procent. Vyrobily tak dostatek energie pro 1 700 domácností na celý rok.

Větrné a solární elektrárny nejen, že patří mezi udržitelné zdroje energie, jsou navíc výrazně levnější, což by měli pocítit spotřebitelé. Nehledě na to, že přechod na obnovitelné zdroje energie je nezbytný kvůli globálnímu oteplování, jehož dopady už lidstvo pociťuje. Spojené království například loni zažilo nejteplejší rok v historii měření.

Zdroj: Radio Wave, BBC

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Země rovněž chystá v tomto roce mírně zvýšit vývoz zemního plynu. „Dnes začínáme stavět nový most z Ázerbájdžánu do Evropy. Naše země se stane významným dodavatelem elektřiny do Evropy, zejména zelené energie,“ poznamenal podle rumunské televize ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Evropská unie se kvůli ruské invazi na Ukrajinu odklání od ruských fosilních paliv a hledá alternativy jinde, například v zemích, jako je Norsko a Spojené státy, ale i Katar a Ázerbájdžán. Dohoda s touto zemí počítá s vybudováním 1 100 kilometrů dlouhého kabelu o kapacitě 1000 megawattů pod Černým mořem. 

Zdroj: Ekolist, Echo24

Zájem o připojení fotovoltaických elektráren v Česku je u polostátní společnosti ČEZ za poslední dva roky proti dřívějšku osminásobný a letos trojnásobný. ČEZ Distribuce od začátku roku eviduje 55 tisíc žádostí. Od podání žádosti k realizaci uplynou průměrně čtyři měsíce. 

Předseda vlády Fiala při představení fotovoltaiky v Kongresovém centru na konci listopadu řekl, že jde o cestu, kterou chce Česko jít. Vzniká tam největší solární elektrárna v Praze. „Kongresové centrum, ve kterém má podíl i stát, tak ukazuje cestu, kterou můžeme jít při hledání energetických úspor, abychom snižovali náklady a zvýšili naši energetickou bezpečnost a soběstačnost,“ uvedl Fiala na svém facebookovém profilu. Premiér se vyjádřil také k plánu vlády, která by ráda viděla 100 tisíc nových fotovoltaik. „Je to plán ambiciózní, ale věci se postupně začínají realizovat a fotovoltaik a dalších obnovitelných zdrojů přibývá. Věnujeme tomu velkou pozornost,“ řekl Fiala. Instalace v Kongresovém centru je součástí projektu energetických úspor. Letos centru ušetří celkem 32 milionů korun podle cen z referenčního roku 2013, v přepočtu na současné vysoké ceny by se ale mělo jednat o úsporu 50 milionů korun.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Facebook, Ekolist a Zemědělec

Cílem programu Solaris je zjistit, zda by obrovské solární farmy umístěné ve vesmíru mohly fungovat a být finančně efektivní. Letos v září se povedlo vědcům v letecké firmě Airbus v Mnichově bezdrátově poslat dva kilowatty energie získané ze solárních článků do kolektorů, které byly vzdálené více než třicet metrů. Nyní by chtěli provést tříletou studii. Pakliže by měla pozitivní výsledek, byly by na oběžnou dráhu umístěny obří satelity, z nichž by každý dokázal vyrobit stejné množství energie jako elektrárna, tedy asi dva gigawatty.

Podobný odhad představila i britská vláda, podle které by bylo možné podobný satelit vyrobit do roku 2040. Obdobné návrhy se údajně objevily už před padesáti lety, vědecký pokrok a inovace ze strany soukromého sektoru ale nápad přibližují k možné realizaci.

Zdroj: Radio Wave, BBC

Britští vědci umístili zařízení na měření elektrických polí do blízkosti experimentálních včelích úlů a zjistili, že při rojení včel dochází ke změnám v elektrickém poli. Včely zvyšily elektrické napětí ve vzduchu zhruba o 100 až 1 000 voltů na metr krychlový vzduchu, podle hustoty rojícího se hmyzu.

S ohledem na tyto výsledky sestavili vědci model působení jiných druhů hmyzu a tvrdí, že roje sarančat by mohly mít na změnu statické elektřiny v atmosféře největší vliv. Obří mračna hmyzu by pak mohla generovat stejné množství elektřiny jako mračna bouřková. Podle vědců je tento fakt zatím přehlížený v klimatických modelech a předpovědích počasí. Podobně se pak mohou chovat i hejna ptáků nebo shluky velkého množství mikroorganismů. Na další výzkumy vlivu takových faktorů si ovšem budeme muset ještě počkat.

Zdroj: 100+1 zahraniční zajímavost, iScience

Ceny energií šplhají do nezměrných výšek a spousta domácností se tak topí v obavách, jak zaplatí za letošní topnou sezónu. Sice se dá různými způsoby ušetřit – snížit teplotu o pár stupňů, zhasínat nebo používat eko programy spotřebičů, účty jsou však vysoké i po zavedení těchto úsporných opatření. V tuto chvíli vstupuje do hry stát, který se rozhodl občanům podat pomocnou ruku.

Příspěvek na bydlení

O příspěvek na bydlení mohou žádat domácnosti, které vydávají na položky spojené s bydlením více než 30 % celkového příjmu (v Praze 35 %). Od října se navíc legislativa týkající se pomoci s náklady na bydlení upravila tak, aby zohledňovala skutečné náklady, a řada rodin si tak může přijít na vyšší příspěvek než dříve.

Na příspěvek na bydlení má nárok spousta domácností, mnoho z nich si však o pomoc vůbec nepožádá. Jde přitom o nemalou finanční injekci, která může výrazně usnadnit rodinám život. O příspěvek můžete zažádat jednoduše online.

Úsporný tarif

Asi největší z vládních pomocí, která je zavedena plošně a týká se tak každého občana, je úsporný tarif. Na jakém principu funuguje? Dotace ze státního rozpočtu popoutuje přímo k dodavateli energií, který pak bude moci dodávat energii domácnostem za nižší cenu.

O úsporný tarif se nemusí nijak žádat, má na něj nárok automaticky každá domácnost, která je odběratelem tepla, energie nebo plynu. Úsporný tarif platí od října 2022 do konce roku.

Kolik financí v rámci úsporného tarifu obdržíte, si můžete spočítat pomocí online kalkulačky na stránkách ministerstva práce a sociální věcí.

Zastropování cen energií

Vláda se také rozhodla zastropovat ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky a malé firmy. Strop u elektřiny činí 6 Kč/kWh a plynu 3 Kč/kWh včetně DPH. Pro dodavatele začíná platit strop až od ledna, domácnostem ho však zohlední již v listopadu 2022. Zastropování cen, které zabrání nárůstu cen energií do nesnesitelných rozměrů, bude trvat přinejmenším celý příští rok.

Od října 2022 také začne platit odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií, což činilo dosud asi 600 Kč za MWh. Společně s úsporným tarifem tak může toto opatření ušetřit domácnostem až 4 000 Kč za platby na energie.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z energiezamene.cz a novinky.cz

Solární, větrné a vodní elektrárny se do srpna letošního roku podílely asi na 46 procentech řeckého energetického mixu. Na začátku října přitom obnovitelné zdroje zvládly kompletně vyrábět elektřinu nejméně pět hodin. Dokázaly přitom vyprodukovat 3 160 megawatthodin. „Země jako Řecko rychle opouštějí fosilní paliva a přiklání se k levnějším obnovitelným zdrojům. To, co se povedlo Řecku, naznačuje, že budou obnovitelné zdroje elektřiny brzy dominovat,“ uvedla Elisabeth Cremona, analytička z think-tanku Ember.

Řecko se podobně jako další evropské země snaží zbavit energetické závislosti na Rusku. Do roku 2030 země plánuje více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, a to na 70 procent. Tamní vláda chce proto do obnovitelných zdrojů investovat až třicet miliard euro z unijních zdrojů, tedy více než 700 miliard korun.

Zdroj: Radio Wave, Euronews

Podle analytiků z energetické instituce Ember by tato energie stála až 29 miliard eur, kdyby pocházela z elektráren spalujících zemní plyn. Jak všichni víme, v Evropě v posledních měsících vzrostly náklady na elektřinu, ke kterým mimo jiné přispěla válka na Ukrajině. Ale věci mohly být ještě horší, nebýt rekordního podílu vyrobené solární energie. Podle analytiků dosáhla solární výroba v EU letos v létě 99,4 terawatthodin, což je 28procentní nárůst oproti 77,7 terawatthodinám loni v létě.

V období od května do srpna letošního roku EU vyrobila 12,2 procenta elektřiny ze solární energie, což je nárůst z 9 procent ve stejném období loňského roku. EU by musela letos v létě nakoupit dalších 20 miliard kubických metrů fosilního plynu, nebýt rekordního podílu vyrobené solární energie, uvádí zpráva zveřejněná institucí Ember. Na základě denních cen plynu za květen až srpen to odpovídá ušetření 29 miliard eur.

Které země EU mají největší solární produkci?

V rámci Evropské unie zaznamenalo letos v létě rekordní podíly energie vyrobené solární energií osmnáct zemí. Deset členských států vyrábělo více než desetinu své elektřiny ze solárních panelů. Nejvyšší podíly byly zaznamenány v Nizozemsku, kde solární energie činí 23 procent podílu elektřiny, následuje Německo (19 procent) a Španělsko (17 procent).

„Vzhledem k tomu, že Evropou otřásá plynová krize, solární energie přináší určitou úlevu, která je potřeba,“ uvedl Paweł Czyżak, senior analytik společnosti Ember. „Investice do solární kapacity se vyplatily. Každá terawatthodina solární elektřiny pomohla snížit spotřebu plynu a ušetřila evropským občanům miliardy,“ dodává,

Podíl 12,2% solární energie letos v létě dokonce převýšil podíl větru (11,7 procenta) a vodní energie (11 procent) v energetické spotřebě EU. To ji však stále staví o čtyři procentní body za 16,5procentním podílem uhlí. Co vše se tedy v současnosti dělá pro řešení evropské energetické krize?

Řešení energetické krize

Aby se Evropa vypořádala s energetickou krizí, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejnila řadu návrhů na omezení prudce rostoucích cen. Patří mezi ně celoevropský plán na snížení spotřeby elektřiny, cenový strop pro přebytečné příjmy z obnovitelných zdrojů a jaderné energie, mechanismus solidarity k zachycení „masivních“ a „neočekávaných“ zisků sklízených společnostmi využívajícími fosilní paliva a státní pomoc – program na vložení další likvidity do bojujících podniků veřejných služeb. Tyto návrhy je však nutno posoudit, k čemuž budou povoláni ministři energetiky zemí EU.

Zdroj: Euro News

Kontrola nad upíří silou – tato přezdívka celkem trefně popisuje, jak různá zařízení vysávají energii, i když jsou vypnutá nebo v pohotovostním režimu, což se během roku nasčítá do nezanedbatelných nákladů.

Jaký je dopad na naše účty?

Podle studie kalifornských domácností, kterou provedla americká rada pro obranu přírodních zdrojů, představuje elektřina tohoto druhu téměř 23 procent spotřeby elektřiny v domácnostech. A to je celkem vysoký podíl. S rostoucími cenami energie v celé Evropě je tedy převzetí kontroly nad elektrickými zásuvkami jednoduchým způsobem, jak udržet náklady na nízké úrovni.

Jak porazit moc upírů

Na rozdíl od vypínačů je snadné zapomenout vypnout věci, které máme v zásuvce. Ale s ohledem na finanční a klimatické náklady se vyplatí navyknout si na pravidelné odpojování zařízení, když je nepoužíváme, dokud se z toho nestane zvyk.

Mikrovlnné trouby, televize, počítače, herní konzole, satelitní přijímače a internetové routery jsou jedny z nejžíznivějších položek. Tiskárny a nabíječky mobilních telefonů se také běžně nechávají zapnuté.

Chytrým řešením je prodlužovací kabel, který může věci hodně zjednodušit – k jeho provozu stačí jedna zásuvka. Ještě vychytanější jsou prodlužovací kabely, které mají u každé zásuvky kloubové tlačítko, které umožňuje vypnout každou konkrétní přípojku a šetřit tak značné množství energie.

Zdroj: Euro News

Nová baterie by mohla nabídnout řešení pro ukládání energie v domácnosti. Vyřešila by tak problém s výpadky solární energie v době, kdy ji neposkytuje počasí. Vyrobena je z hliníku a síry, přičemž dobrou zprávou je i její cena. Může být vyrobena za zhruba šestinu ceny jejího lithiového ekvivalentu. „Složky jsou levné a model je bezpečný – nehořlavý,“ uvedl profesor Donald Sadoway, jeden z výzkumníků stojících za novým objevem. Při testování vědci ukázali, že baterie vydrží stovky cyklů při výjimečně vysokých rychlostech nabíjení.

Baterie je ideální pro použití v nabíjecích stanicích pro elektromobily, může ale také napájet domácnosti a malé či střední podniky. Plného nabití dosahuje do minuty a vydrží poměrně dlouho.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z MIT a Radio Wave

Už jste slyšeli o dánském ostrově Bornholm? Ještě ne? Tak se připravte, že o něm ještě mnoho uslyšíte. Možná trochu nenápadný ostrov v Baltském moři se stane budoucností energetiky. U jeho břehů vyroste větrný park, na jeho výstavbě se budou podílet rovným dílem Dánsko a Německo. Ročně by se tam měla vyrobit elektřina až pro čtyři miliony domácností.

Výstavba obrovského větrného parku má trvat až do roku 2030 a stát bude přes 220 miliard korun. Výrobu elektřiny přes větrné elektrárny velmi podporuje také Evropská komise. Jak se elektřina dostane na pevninu? Budou ji s větrným parkem pojit podmořské kabely o délce stovek kilometrů. Až bude hotovo, k projektu se budou moci připojit pobaltské země a také Polsko.

Německo i Dánsko mají se zelenou energetikou velké zkušenosti – v Dánsku obstarají větrné nebo vodní elektrárny až 70 % roční spotřeby. Jejich spolupráce ale sahá ještě dále, chtějí společně rozvíjet výrobu vodíku za pomoci elektřiny ze zmíněných větrných parků. Společně pak také chtějí vybudovat umělý ostrov, který bude sloužit jako transformační stanice větrných parků v okolí.

Zdroj: CzechCrunch, ČTK

Obce se tak mohou pustit do projektů komunitní energetiky. Svaz moderní energetiky pro ně proto připravil praktický manuál. V něm se čtenáři dozví o příležitostech, shrnuje i přínosy komunitní energetiky pro obec i její občany, kterými je posílení energetické nezávislosti a přístup k levnější elektřině. Popisuje také základní typy projektů, které mohou obce pro posílení své energetické nezávislosti využít. Jedná se třeba o solární elektrárny na budovách města a jeho firem nebo solární přístřešky na parkovištích. Součástí je detailní návod, jak postupovat krok za krokem v přípravě kvalitních projektů.

„Díky čtyřmiliardovému programu Modernizačního fondu mají teď obce možnost položit základy komunitní energetiky, která zajistí levnější elektřinu místním domácnostem,“ uvedl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Investice do solárních elektráren v majetku obcí a měst se mohou v budoucnu stát základem energetických společenství. Při dobře nastavené legislativě se do podobných projektů mohou zapojit obyvatelé nebo firmy. Sdílení společné energie je pak chrání před růstem cen energie na trhu. „Díky dobré volbě vlastních zdrojů například v podobě solárních elektráren na střechách veřejných budov či brownfieldech budou moci výhledově založit místní energetická společenství pro vlastní obyvatele. Díky němu dosáhnou domácnosti na místní obnovitelnou elektřinu za nižší cenu, než nyní nakupují od obchodníků,“ doplnil Sedlák.

Zdroj: Svaz moderní energetiky, Ekolist

Úsporné rady pro každý den

• Lednice by měla dokonale těsnit, aby z ní neunikal chlad. Je také užitečné pravidelně odmrazovat mrazák a hlídat teplotu uvnitř lednice. Zbytečná námraza zvyšuje výkon chladícího kompresoru o 10 %.
• Používejte úsporné žárovky, zářivky a LED světla.
• Místo klimatizace používejte stropní ventilátor, který spotřebuje o 90 % méně energie.
• Perte prádlo v chladnější vodě. Největší množství elektřiny používá pračka k ohřátí vody, navíc řada pracích prostředků funguje lépe právě ve studené vodě.
• Sušte prádlo na balkoně raději než v sušičce, v létě bude suché raz dva.
• Ke sprchování či umývání nádobí používejte úspornou hlavici s perlátorem, spotřebujete tak méně teplé vody.
• Elektroniku, kterou zrovna nepoužíváte, vytahujte ze zásuvky. Ušetříte až 10 % roční spotřeby elektřiny.
• Pokud máte možnost, využívejte noční proud, který je levnější. Například nové pračky či myčky lze přednastavit na noční mytí.
• Odpusťte si pravidelnou vanu plnou horké vody. Místo ní zvolte krátkou sprchu.

Dlouhodobé investice

• Z dlouhodobého hlediska se vyplatí investovat do zateplení domu, nebo alespoň místností, kde se topí.
• Vyměňte starý neúsporný kotel za novější ekologické technologie.
• Používejte indukční vařiče. Spotřebují výrazně méně energie než staré sporáky s litinovými plotýnkami.
• Vyzkoušejte solární panely.
• Sledujte ceníky dodavatelů energií. Při změně dodavatele nedělejte unáhlená rozhodnutí.
• Počítejte, počítejte, počítejte. Důležité je zachovat klidnou hlavu a propočítat si, kolik a kdy vám investice ušetří peněz. „Jakékoliv řešení má svoji životnost a návrat investice by měl nastat dříve, než bude potřeba znovu investovat,“ uvedl ekonom Pavel Bors.

Autorský článek Venduly Čermákové

Nový bezemisní solární systém funguje na principu speciálně navržených molekul, které mění tvar při kontaktu se slunečním svitem. Vytváří tak isomer, který obsahuje sluneční energii uchovanou v tekuté formě a může být jednoduše přepraven do různých koutů světa. Pomocí termoelektrického generátoru je pak možné energii přeměnit na elektřinu. Generátor navržený v Číně má podobu ultra tenkého čipu, který lze zabudovat například do sluchátek, chytrých hodinek či mobilních telefonů.

Po vyčerpání energie se za použití katalyzátoru isomer přemění zpět na svoji původní formu a je připravený k dalšímu použití. „Jedná se o radikálně nový způsob vyrábění solární elektřiny. Objev pro nás znamená, že můžeme využívat solární energii bez ohledu na počasí, denní dobu, roční období či lokalitu,“ uvedl vedoucí výzkumu Kasper Moth-Poulsen.

Zdroj: Chalmers University of Technology, Goodnewsnetwork

Solární zařízení je v noci napájeno teplem, které uniká zpět do vesmíru. Technologie by mohla v budoucnu poskytnout energii některým ze 750 milionů lidí, kteří nemají v noci přístup k elektřině. „Velká část světové populace nemá přístup k elektrické síti. Standardní fotovoltaické články mohou poskytovat obnovitelný zdroj elektřiny mimo síť, ale vyrábějí energii pouze z denního slunečního záření a nevyrábějí energii v noci,“ napsali autoři studie.

Jimi vyvinuté zařízení by mělo být funkční zejména díky termoelektrickému generátoru, který dovede získat energii přestože je tma. Přes noc solární články vyzařují a ztrácejí teplo. Nové zařízení využívá termoelektrický modul ke generování napětí a proudu z teplotního rozdílu mezi článkem a vzduchem. Odborníci uvádí, že tato novinka je levná a teoreticky by mohla být začleněna do stávajících solárních článků. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth

Jde o velký krok k přijetí obnovitelných zdrojů energie. Nyní už lze, podle posledních odhadů, měřit solární kapacitu v terawattech. Například ve slunečném Španělsku je ročně zhruba 3 000 hodin slunečního svitu, při současných podmínkách lze tak říct, že bude vyrobeno 3 000 terawatthodin (TWh).

Tolik energie stačí pro všechny země Evropy, včetně Norska, Švýcarska, Velké Británie i Ukrajiny, které spotřebují zhruba 3 050 TWh.

Přidáme si ještě pár čísel, jak se o sluneční energii uvažuje do budoucna. BloombergNEF odhaduje, že do roku 2040 bude slunce hrát 20 % roli v energetickém mixu Evropy. Momentálně tvoří z celkové spotřeby energie Evropské unie asi 3,6 % právě energie ze slunečních paprsků.

Instalace solárních panelů se za poslední rok zvýšila o 23 %, a to jak na střechách občanů, tak v rámci komerčních budov. Je to důkazem, že se sluneční energie stává stále výhodnějším a efektivnějším zdrojem.

Zdroj: independent.co.uk