Ořechy

Funkci cév a tepen podporují omega-3 mastné kyseliny, které se nachází například ve vlašských ořeších. Jejich konzumace alespoň jednou týdně tak podle výzkumů snižuje riziko infarktu o 17 %. Ořechy navíc snižují i tvorbu zánětů, které srdeční tepny ohrožují.

Pracovní zátěž

Podle studií mají lidé pracující 10 a více hodin denně až o 29 % vyšší riziko infarktu. Přesčasy totiž způsobují chronický stres, který klade velké nároky na funkci srdce. Vědci proto lidem důrazně doporučují snížení pracovní zátěže. Pokud to například z finančních důvodů není možné, jako účinná prevence proti stresu poslouží například jóga.

Pohyb

Aktivní pohyb výrazně snižuje riziko infarktu. Není však třeba trápit se každý den výkonnostním tréninkem. Zdraví prospěšná je i pouhá rychlá chůze či občasné kardio cvičení.

Rovnováha draslíku a sodíku v těle

Zvýšený příjem sodíku způsobuje nebezpečné zadržování vody v těle. Pro snížení krevního tlaku je tedy důležité jeho konzumaci omezit. Zároveň by však lidé měli dbát na dostatečný příjem draslíku, který pomáhá zadržování vody omezovat. Draslík najdeme například v banánech, pomerančích, černém čaji či v sušených meruňkách.

Zdroj: EatingWell, Goodnewsnetwork

Vstávejte bez budíku

Nejhorší, co můžeme pro svůj organismus udělat, je probudit ho šokem. Ten často nastává při používání hlasitých pípajících budíků, které stresují náš mozek. Ideálně bychom tedy neměli používat budík vůbec. Pokud ale víte, že se sami nevzbudíte, můžete alespoň zvolit jemnější relaxační melodie, díky kterým se vyvarujete stresujícího startu dne.

Meditujte

Ranní meditace zmírní stres i úzkost a uvolní váš organismus. Zároveň podporuje kreativitu a pozornost, jedná se tedy o ideální nástroj k lepšímu zvládnutí náročného dne v práci. Výzkumy navíc ukazují, že z dlouhodobého hlediska pravidelná meditace zlepšuje paměť a ulehčuje proces učení.

Správná snídaně je klíčem ke zdraví

Náš střevní mikrobiom ovlivňuje zdraví mozku a produkci hormonů štěstí – dopaminu i serotoninu. Zdravé střevo je proto základem pro dobrou náladu a odolnost vůči stresu. Den bychom tedy měli začínat potravinami, které podpoří funkci našich střev. Jedná se například o ovoce, zeleninu, semínka či ořechy.

Zvolte vodu místo kávy

Po osmi hodinách půstu je třeba mozek řádně hydratovat, abychom nastartovali jeho funkci. Ráno tedy raději než po kávě sáhněte po sklenici vody, nebo rovnou několika.

Věnujte pár minut pohybu

Pohyb zvyšuje cirkulaci krve a produkci hormonů a proteinů, které se starají o správný vývoj nervových buněk. Dodává navíc kyslík do mozku a zlepšuje kvalitu spánku. Zkuste proto každé ráno alespoň 20 minut věnovat cvičení, procházce v parku či běhání.

Autorský článek Venduly Čermákové s využitím informací z Healthline, Well + Good, National Library of Medicine

Výživová doporučení Zdravá třináctka pro děti vznikla při příležitosti 75. výročí založení Společnosti pro výživu. Navazují na dříve vydanou Zdravou třináctku pro dospělé, kterou má brzy doplnit i Zdravá třináctka pro lidi starší 70 let. Jak totiž říká jedno z pravidel, dětem je potřeba jít příkladem.

Neškodí pak připomenout ani preambuli zdravé třináctky, která tvrdí, že nejsou nezdravé potraviny, ale nezdravá jsou jejich množství.

Třináct rad ke zdravé výživě dětí

1. Mějte na paměti, že výživa plodu a dále dítěte v prvních tisíci dnech života může významně ovlivnit zdravotní stav vašeho dítěte až do dospělosti. Stravu v době těhotenství a v době kojení a případné problémy s výživou dítěte konzultujte s lékařem.
2. Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost dětí v celém průběhu jejich růstu a vývoje, optimálně mezi 25. a 75. percentilem (maximálně mezi 10. a 90. percentilem) růstových grafů.
3. Podporujte fyzickou aktivitu dětí v souladu s jejich vývojem.
4. Zajistěte, aby děti konzumovaly pestrou stravu, která odpovídá jejich věku a je rozdělena do pěti denních jídel. Děti by neměly vynechávat snídaně.
5. Od kojeneckého věku je nutné dbát na to, aby se děti denně naučily konzumovat dostatečné množství zeleniny (od vařené k syrové formě) a pravidelně měly ve svém jídelníčku i ovoce.
6. Nejdříve po ukončeném čtvrtém měsíci věku a nejpozději do ukončeného sedmého měsíce by děti měly dostávat obiloviny. Nejdříve ve formě kaší, později pečiva, od tří let postupně i celozrnného. Měly by konzumovat brambory, těstoviny, rýži. Do jídelníčku by měly být postupně zařazeny i luštěniny (alespoň jednou týdně).
7. Jemné rybí maso (bez kostí) postupně zařazujte do jídelníčku dítěte od šestého měsíce věku a dále. A to tak, aby se dítě naučilo jíst ryby a rybí výrobky alespoň dvakrát týdně.
8. Do jídelníčku dítěte je vhodné zařazovat mléko nebo mléčné výrobky. V kojeneckém věku alespoň v pěti až šesti porcích, v batolecím věku přes tři až čtyři porce a dvě a tři denní porce ve věku předškolním a školním. Naučte děti konzumovat zakysané a méně sladké mléčné výrobky (například jogurty, zakysané mléčné nápoje, kefíry).
9. Od předškolního a školního věku omezujte potraviny s větším množstvím živočišných tuků (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky). Preferujte příjem rostlinných tuků (oleje, obohacené tuky o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny). Nebojte se ale másla.
10. U dětí omezujte příjem přidaných cukrů, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, džemu, slazených mléčných výrobků a zmrzliny.
11. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (slané uzeniny a rybí výrobky, sýry, chipsy, solené tyčinky a ořechy). Kojencům a batolatům sůl do stravy vůbec nedávejte a starším dětem stravu zbytečně nesolte a hotové pokrmy nepřisolujte. Jděte příkladem.
12. Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při jejich nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů. Při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. K pravidelnému mytí rukou před konzumací potravy veďte i své děti.
13. Nezapomínejte na pitný režim, zvláště v časném věku je nutno nabízet dětem pravidelně tekutiny. Děti by měly pít i mimo dobu příjmu potravy, alespoň šestkrát denně. Pravidelná konzumace nápojů při snídani a během dopoledne je prevencí skryté dehydratace, a tím i horší pozornosti a horších školních výsledku dítěte. Pro pitný režim je vhodná pitná voda, slabé mineralizované nejlépe neperlivé vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené nebo ředěné. Omezujte konzumaci sladkých a ochucených nápojů. Pro děti není určena káva, energetické nápoje a samozřejmě ani alkohol.

Zdroj: Společnost pro výživu

S Malým princem se většina z nás setkala nejpozději na střední škole, neboť patří mezi oblíbenou maturitní četbu. Mnoho studentů se před spaním modlí, aby si tuto knihu vylosovali u zkoušející komise. Dílo totiž patří mezi ty, o kterých se dobře mluví. Příběh je zdánlivě jednoduchý, ovšem s přesahem, který umí vykouzlit úsměv na tváři, ale i dojmout.

Kniha vypráví příběh pilota, který se zřítí se svým letadlem na Sahaře. Potkává Malého prince, který přišel z malé planetky a žádá letce, aby mu nakreslil beránka. „Důkazem, že malý princ skutečně existoval je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka. Chce-li někdo beránka, je to důkaz, že žije.“ Pilot svého nového společníka postupně poznává a dozvídá se více o jeho životě a světě, odkud pochází.

Na první pohled kniha působí pohádkovým dojmem. Pod tímto líbivým a zdánlivě jednoduchým pláštíkem, do kterého je příběh zaobalen, se ale nachází řada myšlenek a ponaučení, kterými je autor Antoine de Saint-Exupéry již proslulý. Na několika málo stranách vytvořil působivou dějovou linku, která si čtenáře bez okolků omotá. Zároveň se spisovateli podařilo připomenout, jaké je vidět svět dětskýma očima. „Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“

Kniha nenápadně upozorňuje na naši vlastní zodpovědnost za konání, kterého se dopouštíme. Zároveň klade důraz na uvědomění si toho, co má v našem životě opravdu význam, jaké jsou naše životní priority. Protože „správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Slovo autorky článku:

„Malý princ je nadčasové dílo, ke kterému se vracím zejména, když mám nějaké trápení. Nazvala bych tuto knihu literárním balzámem na duši, který má doslova zázračné účinky. Pokaždé v ní objevím nějakou novou myšlenku, která mě zrovna v dané chvíli zasáhne. Věřím, že si v ní každý najde to své, co obohatí jeho život.“

Knihu Malý princ zakoupíte například v knihkupectví Dobrovský.

Zkuste si na začátek udělat malý kvíz z úvodu bestselleru Faktomluva, který ocenil i Bill Gates.*

Kde žije většina světové populace?

• A) V zemích s nízkým příjmem
• B) V zemích se středním příjmem
• C) V zemích s vysokým příjmem

Na světě dnes žijí 2 miliardy dětí do 15 let. Kolik dětí bude podle OSN na světě v roce 2100?

• A) 4 milardy
• B) 3 miliardy
• C) 2 miliardy

Kolik dětí ve věku do 1 roku je dnes na světě očkovaných proti nějaké nemoci?

• A) 20 procent
• B) 50 procent
• C) 80 procent

*otázky jsou citovány z knihy Faktomluva, kompletní kvíz i správné odpovědi najdete na stranách 15 až 17

Máte tendenci volit spíše horší varianty odpovědí? Pak jste, stejně jako většina populace, zaslepeni mýty, které způsobují, že máme o světě kolem nás mylnou představu. Problém se podle autora knihy netýká pouze „obyčejných“ lidí, ale také předních světových vědců a dokonce odborníků na globální témata, kteří určují strategie směřování států i nadnárodních uskupení.

Jak je to možné? Hans Rosling ve své knize jednoduše vysvětluje deset omylů, které nám znemožňují vidět svět v širších souvislostech a dělají ho v našich očích horší, než ve skutečnosti je. Kvůli zjednodušenému vnímání extrémních případů například nevidíme, že mezi hodně bohatými a hodně chudými lidmi žije drtivá většina světové populace někde uprostřed. A jejich situace se stále zlepšuje. Přístup lidí ke zdravotní péči je stále lepší, zvyšuje se počet vzdělaných žen i šance dětí na přežití. Zlepšující se kvalita života lidí pak vede ke snížení porodnosti i úmrtí při přírodních katastrofách.

Možná to zní paradoxně, ale právě tvrdá data nám mohou pomoci zjistit, že se světem to není tak zlé, jak se může na první pohled zdát. Naopak. Při jejich správném čtení zjistíte, jak úžasný pokrok lidstvo za dobu své existence udělalo. O tom, že v katastru vaší obce dnes nebouralo žádné auto nebo že další dítě v Africe neonemocnělo smrtelnou nemocí, se ale v médiích většinou nedočtete.

Kniha vás na názorných příkladech naučí uvědomit si své tendence generalizovat, dívat se na věci jednostranně nebo se bát nereálných hrozeb. Vše doloží podrobnými grafy a tabulkami. Přesto, že čtete v podstatě vědeckou knihu, se budete bavit a najdete spousty inspirace do běžného života. Máte chuť udělat si o světě kolem nás pro změnu pozitivní obrázek? Pak Faktomluvu od Hanse Roslinga vřele doporučujeme!

Slovo autorky článku:

„Šokovalo mě, jak moc jsem i já, věčná optimistka, lapená do sítí zjednodušeného vnímání světa skrze negativní a z kontextu vytržené zprávy, kterým jsme každý den vystavováni. Po přečtení knihy jsem mnohem opatrnější při vynášení obecných soudů a učím se, že není nutné mít na vše hned nějaký názor. Vřele to doporučuji. Dovolit si čas na utřídění myšlenek je osvobozující.“

Knihu Faktomluva zakoupíte například v knihkupectví Dobrovský.

Výzkum prováděli vědci na univerzitě v Yale, kteří zkoumali skupinu více než tří tisíc lidí. Patřili do ní lidé, kteří nečtou vůbec, ti, kteří čtením stráví 3,5 hodiny týdně či méně, i tací, kteří věnují četbě delší než uvedený čas.

Výzkumníci vzali samozřejmě v potaz další faktory ovlivňující délku života, jako je pohlaví, rasa či rodinný stav, a přišli se zajímavým závěrem: čtenáři knih žijí v průměru o 23 měsíců déle než nečtenáři. Tento poznatek je nepochybně skvělou motivací ukrojit každý týden několik hodin volného času a věnovat jej právě knihám, co říkáte?

Zdroj: independent.co.uk