V zahradě domova seniorů v Hainfeldu v Dolních Rakousech instalovala výtvarnice skupinu velkých krmítek a ptačích budek zhotovených co nejpřesněji podle vzpomínek seniorů na venkovské i městské domy. Přípravy trvaly dva roky, nyní se podařilo projekt nazvaný Herzlich Willkommen dokončit. „Měla jsem za úkol v soutěži, kterou jsem vyhrála, vytvořit instalaci, která by seniory nějak aktivizovala. Vymyslela jsem tedy koncept, kdy jsem s každým vybraným seniorem během společných rozhovorů vzpomínala na dům, ve kterém celý život bydlel. Pomocí jejich kreseb, fotek a vzpomínek jsem pak domy rekonstruovala ve svých návrzích a vytvořila z nich krmítka a budky pro ptáky. Z těch jsem pak chtěla na zahradě vytvořit novou obec, kterou budou senioři procházet a společně jim umožní nejen vzpomínat, ale být i ve vztahu s okolní krajinou,” uvedla Kateřina Šedá na svém Facebooku.

Návrh české umělkyně uspěl v soutěži vyhlášené v roce 2018 rakouskou organizací Umění ve veřejném prostoru. Zadáním tehdy bylo umělecké dílo pro zahradní komplex ošetřovatelského a pečovatelského střediska. Mělo nejen aktivizovat seniory a jejich rodiny, ale současně jim pomoci, aby se s novým místem pobytu více identifikovali. Původní domovy totiž museli z různých důvodů opustit.

Canisterapie, hipoterapie, ale třeba i návštěva chovatele papoušků patří v zařízeních pro seniory mezi velmi oblíbené aktivity. Starým lidem totiž často chybí zvířata, o která se před odchodem do domova starali. Na podobné zpestření běžných dní ale málokdy zbývají finanční prostředky, a tak si je zařízení mohou dovolit jen zřídka. „Když jsme s kolegy z Ježíškových vnoučat přemýšleli, jak dobře naložit s penězi, které zbyly z vánoční sbírky, byly právě návštěvy zvířat jednou z prvních věcí, kterou jsme se rozhodli rozjet. Do konce roku se tak uskuteční téměř 800 zvířecích návštěv v 55 zařízeních,“ komentuje Olina Štejbarová, zakladatelka projektu Ježíškova vnoučata.

Na iniciativu, která má po roce samoty vrátit starým lidem radost a vítanou společnost, využije Nadační fond Českého rozhlasu přes 600 tisíc korun. Peníze utržené ve vánoční celorepublikové sbírce ale seniorům udělají radost i jinak. Pro nadšené zahrádkáře nakoupila Ježíškova vnoučata například mobilní zahrádky, které se dají obsluhovat i na vozíčku. V plánu je také pořízení venkovních her pro společnou zábavu na čerstvém vzduchu.

Dobrovolníci dle svých možností a volného času navštěvují domovy například jednou za týden nebo i častěji. Nejde přitom jen o lidi se zkušenostmi v oboru, ale všechny ochotné se zapojit. Nově se k projektu připojilo například Divadlo Petra Bezruče. „Kvůli pandemii nám proti naší vůli přibyl volný čas, a tak jsme rádi, že ho můžeme věnovat lidem, kteří se cítí osamělí. Neděláme jim žádné kašpárky, spíš se snažíme naslouchat a být jim nablízku. Čteme jim, nebo si povídáme. Naše divadelní maskérka si do domova nosívá kufřík, a tak babičky i dědečky zkrášluje. Stříhá jim vlasy, češe je, a taky s nimi samozřejmě klábosí,“ vysvětlila herečka Markéta Matulová.

Projekt #BoSmePartyja vznikl loni v říjnu a přihlásilo se do něj více než 700 lidí. 300 z nich prošlo školením Dobrovolnického centra ADRA a aktuálně je aktivních 224 dobrovolníků. „Do projektu se přihlásili dobrovolníci z celého regionu,“ řekla vedoucí ostravského Dobrovolnického centra ADRA Dagmar Hoferková. „Doufám, že s nimi zůstaneme v kontaktu i po konci pandemie. Osamocených a smutných lidí je spousta, ať už tu řádí koronavirus, nebo ne,“ dodala.

„V Praze rádi dodržujeme tradice, ale zároveň klademe důraz na péči o zeleň, ekologii a udržitelnost. Oceňuji proto, že stromek, který v období Vánoc podobně jako v minulých letech zdobil Staroměstské náměstí, neskončí na skládce nebo ve spalovně, ale bude využit do poslední třísky. Podobně chceme postupovat i v dalších letech – vánoční strom rádi využijeme k podobným prospěšným účelům jako letos,” uvedl primátor hlavního města Zdeněk Hřib.

Tentokrát si strom vezmou do parády studenti Střední odborné školy Jarov. Ti ho zdarma rozřežou na prkna a ta poté vysuší. Žáci oboru truhlář z něj následně vyrobí nábytek, který poputuje do Domova seniorů v Malešicích. Podle ředitele školy může jít o noční stolky, zahradní lavičky nebo atypické skříně.

Jak portál funguje? „V registračním formuláři navolíte základní údaje, jako například ve které oblasti se nacházíte a co můžete nabídnout. My už vás poté propojíme s vhodnými organizacemi v okolí,” vysvětluje stručně princip Tomáš Landovský, koordinátor a autor projektu. Dobrovolníci pak pomáhají v kuchyních, jídelnách, prádelnách, ale účastní se i péče o seniory – pomáhají jim se najíst nebo například převléci.

K platformě se přihlásilo už více než dva tisíce lidí z různých koutů republiky. Tvůrci Pomůžeme.si se jejím prostřednictvím snaží ulevit domovům pro seniory, které kvůli pandemii a karanténě zaměstnanců řeší personální krizi. „Z několika rozhovorů s vedoucími domovů máme informace, že si v některých případech náhradní personál draze pronajímají od krajů. Kromě toho, že to zatěžuje jejich rozpočty, není tento zdroj neomezený, a jsme tedy moc rádi, že registrovaní dobrovolníci jsou ochotní v těchto zařízeních pomáhat a vykrýt tak kritický podstav,” dodal Landovský.

Důležitost příjemných audiovizuálních podnětů potvrzuje i personál prostějovského Domu domácí péče ADP-SANCO, který klientům v seniorním věku dopřává bohatý kulturní život jako součást komplexní péče o jejich zdraví a psychickou pohodu.

Kromě domácky zařízeného interiéru, který díky projektu Pozdní světlo zdobí terapeutická umělecká díla, si mohou klienti do sytosti vychutnávat prostředí vnitrobloku s leknínovým jezírkem. Zde se také pravidelně odehrává kulturní program – živá hudba či autorské čtení se navíc otevřenými okny donese i k pacientům upoutaným na lůžku.

Vedení pečovatelského domu však v tomto přístupu vidí ještě mnohem hlubší význam – tím, že seniorům zajistí tu nejlepší možnou péči, umožní rodinným příslušníkům věnovat více času a energie, aby se svými blízkými budovali hlubší vztahy. Rodinná pouta jsou totiž pro celkovou pohodu seniorů neméně důležitá. „Chceme rodině poskytnout možnost zaměřit se na podporu a lásku, kterou jejich příbuzní potřebují, zatímco my se postaráme o zdravotnickou péči a příjemné a důstojné prostředí,“ doplňuje výkonná ředitelka ADP-SANCO Karolína Tucker.  

reklamní sdělení

Terapeutický účinek umění využívá například známá metoda arteterapie, která se spoléhá především na léčebné schopnosti samotné tvůrčí činnosti. V praxi se však potvrdil také potenciál aktivního či pasivního vnímání uměleckých děl, které nemocným pomáhá při hledání harmonie a rovnováhy.

Rozhodně se přitom nejedná o techniku využívanou exkluzivně v zahraničí. Již několik let zpříjemňuje pobyt například klientům Domu domácí péče Sanco v Prostějově. Místní personál se stará o pacienty s chronickým onemocněním nebo nevyléčitelnými nemocemi, a to v průběhu celého dne. Velký důraz proto kladou na klidné domácí prostředí, které nemocným prokazatelně prospívá.

Díky projektu Pozdní světlo, jehož autorem je česko-slovenský výtvarník Miloš Karásek, mohou klientům dopřát také nadstandardní terapii uměleckými díly. „Umění má schopnost komunikovat za účelem vytvoření katarzní situace s terapeutickým charakterem. Projekt Pozdní světlo neustále roste a já věřím, že dobře míněný pokus o pomoc lidem, kteří to potřebují, bude úspěšný,“ říká o projektu umělec.

Uměním proti každodennímu stereotypu

Díla, která Karásek tvoří spolu několika dalšími autory, jsou založena na moderních uměleckých postupech a představě, že dílo s pozorovatelem neustále komunikuje. Pokaždé je tak možné shlédnout a vnímat něco jiného. Díla vzbuzují záblesky, myšlenky, vzpomínky či emoce a mohou člověka přimět přemýšlet. V situaci, kdy jsou pacienti limitovaní stále stejným prostředím, je tento projekt jednou z možností, jak je vytrhnout z každodenního stereotypu.

V současné době jsou v objektu ADP – SANCO rozmístěny již desítky uměleckých děl. A protože má kromě výtvarného umění terapeutický charakter i četba, hudba nebo divadlo, je pro klienty zajištěn pravidelný a bohatý kulturní program.

reklamní sdělení

„Oslovili jsme umělce na sociálních sítích a musím říct, že se k projektu okamžitě postavili s nadšením. To mě překvapilo a moc si toho vážím,“ řekla zakladatelka nadačního fondu Úsměv seniorům Barbora Boháčková. Manželé Klusovi, Aňa Geislerová, Veronika Khek Kubařová a další tak dělají radost seniorům po celé republice, které dělí jediné kliknutí od oblíbených klasik, jako je Dášenka, Babička nebo Osudy dobrého vojáka Švejka.

Původním záměrem bylo živé předčítání přímo v domovech, kvůli koronaviru se ale nadační fond rozhodl projekt zrealizovat alespoň na dálku. Osobní kontakt je pro seniory velice důležitý, proto se iniciativa k původním projektům vrátí hned, jak to bude možné. Online nahrávky si však plánují nechat do budoucnosti, neboť se ukázaly být potřebné a použitelné za každé doby.

Projekt Kaleido seniorům zprostředkovává virtuální výlety pomocí speciálních brýlí pro virtuální realitu. V pohodlí domova se tak mohou vydat třeba na procházku malebnými malostranskými uličkami v Praze, vychutnat si působivé scenérie jižní Moravy, navštívit jarní kanály v Amsterdamu, kochat se šumavskými lesy anebo prozkoumat pláž na břehu Severního moře. Virtuální pastvu pro oči přitom dokresluje historický výklad vypravěče protkaný štědrou dávkou vtipných perliček.

Kromě zábavy a zpestření všedních dní však virtuální cestování nabízí i mnohé další benefity, „Díky virtuální realitě můžeme babičkám a dědečkům v domovech přinést vzdálená místa doslova na dosah ruky a dopřát jim neuvěřitelně sugestivní zážitky, které navíc mohou dle nedávných vědeckých studií zlepšovat kognitivní schopnosti a přispívat ke zpomalení nástupu demence,” říká Marek Háša, autor projektu Kaleido.

O tom, že virtuální realita výborně aktivuje vzpomínky, se autoři projektu přesvědčili i při testování v domově pro seniory na pražském Chodově, kde se setkali s nadšenými reakcemi. Odborníci navíc připouštějí, že virtuální realita může být velmi přínosná také pro pacienty upoutané na lůžko, kteří tak dostanou možnost se alespoň mírně rozhýbat, a zároveň se myšlenkami oprostit od svého stavu.

Potenciál virtuálních výletů se ukázal také v návaznosti na pandemická omezení, jež mnohé domovy seniorů uvrhla do izolace, a tak je zcela odřízla od vjemů z venkovního světa. Tvůrci projektu proto nyní pomocí crowdfundingové kampaně shromažďují finanční prostředky, aby mohli virtuální cestování zdarma poskytnout domovům pro seniory po celé České republice.

Jeffrey Wall začal loni, ve svých čtrnácti letech, navštěvovat domovy pro seniory v Ohiu a učit místní obyvatele základy karate. Pohled na osmdesátníky a devadesátníky v boji, i když velmi mírném, to byl k nezaplacení. Dle jejich vlastních slov si aktivitu nadmíru oblíbili a pravidelnými setkáními se blížili k zisku žlutého pásku. Počínání mladíka i jeho skupiny ovšem překazila epidemie koronaviru. Ale nezastavila je.

Trenér se rozhodl ve své aktivitě pokračovat i nadále – jen ji musel přizpůsobit současné situaci. Svým žákům tak zajistil pravidelnou porci tréninků prostřednictvím online videí. „Věřím, že tato videa udrží seniory v pohybu a motivované, zatímco jsme od sebe osobně odděleni. Nemohu se dočkat, až uvidím jejich pokrok,“ uvedl. Díky této cestě se navíc lekce dostaly i tam, kde by sám Wall fyzicky vyučovat nemohl, a oblíbilo si je také mladší publikum. A jeho svěřenci? Ti získali po půlročním tréninku žlutý pásek alespoň symbolicky na dálku. Prozatím.

Součástí krizového týmu je praktický lékař, lékař paliativní medicíny, tři medici, zdravotní sestra, psycholog a několik specialistů. Hlavním cílem projektu je poskytnutí ošetřovatelské péče, testování na COVID-19 a dezinfekce prostor pobytových zařízení. Svou činností by tým navíc mohl alespoň částečně ulevit přetíženým zaměstnancům.

Pražská záchranná služba se tak snaží pomoci v boji s pandemií. Takzvaný létající tým má k dispozici speciálně vybavené výjezdové vozidlo záchranné služby. Pobytová zařízení sociální služby obsluhuje podle harmonogramu ve všední dny od 8 ráno do 18 hodin odpoledne. „Aktuálně velmi intenzivně pracujeme i na jejich pohotovostní činnosti v noci a o víkendech, nicméně vše závisí na získání potřebného odborného personálu,“ uvedl ředitel pražského odboru zdravotnictví Martin Ježek.

Od minulého týdne mohou rodiny hledat řešení s koordinátorkou pražského magistrátu. Ta jim pomůže zmapovat možnosti a zprostředkovat potřebnou podporu, ať už se jedná o zajištění ochranných pomůcek nebo o komunikaci s pečovatelskými a dalšími službami. „Přestože se v Praze nákaza koronavirem objevila pouze ve dvou domovech pro seniory, mohou být tato místa pro lidi staršího věku potenciálně riziková. V době, kdy řada rodin uvažuje o tom, že by si svého příbuzného dočasně vzala do domácí péče, jim nabízíme podporu,“ uvedla radní hlavního města Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.

Rodiny se mohou obracet na koordinátorku pražského magistrátu Markétu Blahetkovou z odboru sociálních věcí na e-mailu marketa.blahetkova@praha.eu či telefonním čísle 236 002 536. Poskytovaná podpora se týká primárně pomoci se zmapováním vlastní situace a situace příbuzného a nastavení preventivních opatření.

Projekt Zdravá strava se dříve zaměřoval na děti, nyní rozšířil svou působnost o novou cílovou skupinu. Díky pestřejší stravě a zdravějšímu jídelníčku chtějí bojovat za zlepšení zdravotního stavu seniorů a seniorek. I proto plánují navštěvovat domovy důchodců, kde by učili seniory přípravu zdravé svačiny podle vybraných receptů.

Senioři často jedí málo, strava je nepestrá, pitný režim je nedostačující. Může to být dáno i ztrátou čichu či menší citlivostí chuťových pohárků ve stáří. Chudou stravou tělo strádá, nedostává živiny a může předčasně stárnout. I proto se je dle organizátorů osvěta u starších lidí důležitá.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Slepice nejsou na první pohled roztomilá zvířátka, s nimiž byste se chtěli pomazlit, o tom žádná. V projektu HenPower ale fungují výborně. V rámci něj si domovy pro seniory slepice pořizují a jejich klienti se o ně poté starají a tráví s nimi volný čas. To pomáhá nejen s jejich samotou, ale i s pocitem vlastní důležitosti.

Projekt aktuálně běží ve více než čtyřiceti pečovatelských domovech napříč Anglií. Jeho prospěšnost dokázala i studie Northumbria University, podle níž projekt prokazatelně zlepšuje fyzický i duševní stav seniorů a snižuje u nich pocit osamělosti i deprese.

Na Olomoucku se o vánoční radost stará mimo jiné Středisko SOS skrze svůj tradiční projekt Vánoce pro osamělé. Během adventu získávají od dárců drobné dárky, z nichž pak vytvoří vánoční balíčky, které osobně předají starším lidem v domovech důchodců či jejich domácnostech. Na Štědrý den se i letos uskutečnila slavnostní večeře pro osoby bez vlastního rodinného zázemí. Během ní nechybělo vánoční menu, domácí cukroví, zpěv koled i dárek pro každého účastníka.

Vánoce si každopádně chtějí užít i mladí. Třebíčský Klub BARÁK pro ně proto letos uspořádal vánoční besídku. V zařízení pro děti a mládež v obtížné situaci se už během adventu konaly předvánoční akce. Při samotné besídce si klienti připomněli tradice, zahráli hry s vánoční tematikou, rozbalili dárky a na závěr vypustili lampiony přání.

Řada organizací myslí také na lidi bez domova. V Lanškrounu pro ně přichystali vánočně laděné odpoledne, na němž se u jednoho stolu setkali ti bez střechy nad hlavou nejen s organizátory, ale i se zástupci města a dalšími zájemci. V Olomouci se zase stejně jako každý rok uskutečnila štědrovečerní večeře, na níž se podávaly tři stovky porcí řízků s bramborovým salátem.

Paní Lídě z domova v Polné slíbil jízdu na Harleyi její muž. Jenže zemřel dříve, než stihl přání své ženy zrealizovat. Krátce poté přišla paní Lída i o svého syna. Až díky Ježíškovým vnoučatům se podařilo její přání splnit, žena na onen den dodnes vzpomíná. A to je jen jeden z mnoha příběhů v projektu.

Ježíškova vnoučata vznikla loni díky iniciativě novinářky Olgy Štrejbarové. „Zeptala jsem se jednou ředitele domova, jestli se stává, že by lidé nosili vánoční dárky seniorům, jako nosí například dětem v dětských domovech. Usmál se a řekl, že nic takového se mu nikdy nestalo. To zrodilo nápad, který díky nadšení lidí spustil lavinu,“ vzpomíná.

Pilotní ročník se setkal s nevídaným ohlasem a podařilo se splnit kolem šesti set vánočních přání. Byly mezi nimi zdánlivě obyčejné věci jako předplatné časopisu, pár bot nebo návštěva zoo.

Letos chtějí organizátoři splnit přání ještě víc. Na webu si lze přečíst seznam všech přání a vybrat z nich to, které chcete splnit. Je možné cíleně zvolit domov ze svého okolí nebo konkrétní typ dárku. Ten se po registraci a pár kliknutích zarezervuje a zájemce poté kontaktuje pracovník daného domova, který s ním domluví detaily ohledně předání dárku.

Ježíškovým vnoučetem se může stát každý. Stačí vybrat jedno z přání a udělat jeho splněním vánoční radost některému ze seniorů v domovech a podobných zařízeních. A radost bude oboustranná.

Výroba podložek je vlastně jednoduchá – igelitky se rozřežou na pásy, které se poté jednoduchým stehem spojí. Výsledné podložky jsou i díky použitému materiálu měkké a pohodlné, lidi bez domova chrání před kontaktem se studenou zemí. Za uplynulý rok jich v nebraském pečovatelském domě vyrobili bezmála sto.

Aktivita má mnoho výhod i pro samotné seniory – podle pečovatelů je udržuje v dobré náladě, pomohla také celý kolektiv stmelit. Myšlenka upcyclingu už je v celém procesu jen třešinkou na dortu.

Zdroj: ketv.com

„Je to objekt na lukrativním místě, který chátrá. Na druhé straně je nedostatek sociálních lůžek. Lůžka by se přitom dala využít i pro onkologické pacienty, kteří například chodí na ozařování a využili by je jako takový hotel za nějakou úplatu,“ vysvětlil na tiskové konferenci poslanec a předseda sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula.

Ačkoliv kraj zvažoval přebudování objektu již dříve, plány zbrzdil nedostatek peněz na provoz. Nyní chce vedení zakotvit celou záležitost v legislativě a budovu rekonstruovat. „Spočívá to v tom, že na sociálně-zdravotní lůžka by v budoucnu přispívaly jak zdravotní pojišťovny, tak ministerstvo práce a sociálních věcí. Dohodnout se tak musí ministerstvo práce s ministerstvem zdravotnictví,“ doplnil hejtmanův náměstek zodpovědný za zdravotnictví a sociální oblast Marek Šlapal.

Zdroj: ČTK

„Je nám jasné, jak se vyvíjí populační křivka. Populace stárne a bohužel ne všichni se o svoje rodiče a o svoje nejbližší dokáží postarat v kruhu rodinném,“ uvedl hejtman Michal Hašek. V Jihomoravském kraji v posledních letech domovy pro seniory vznikají na mnoha místech a ve stávajících zařízeních zástupci kraje rozšiřují kapacitu. „Soustředíme se přitom na seniory, u kterých se vyskytuje Alzheimerova nemoc nebo demence. Tady v Újezdu u Brna investujeme částku kolem dvě stě milionů korun,“ doplnil Hašek.

O nový domov v Újezdu je již dnes velký zájem. Může za to nedostatek počtu míst v domovech pro seniory v Brně. Zástupci kraje ale na konci červenci získali na jednání s vládou vrácení daní z roku 2011, což jižní Moravě přinese ročně zhruba tři sta padesát milionů korun. Peníze zatím plánuje vedení kraje investovat do dalších sociálních zařízení, a to v Hustopečích, Miroslavy, Ivančicích nebo například v Bučovicích.