Podle vědců z University of Nottingham může před vyhořením pomoci všímavost v práci. Ve studii vedené Elizabeth Marshovou, která zkoumala nepříznivé účinky digitálního pracoviště, jako je stres, přetížení, úzkost, strach z promeškání a závislost, u 142 zaměstnanců, zjistila, že je důležité procvičování všímavosti a zobrazování digitální sebedůvěry v dnešním pracovním prostředí. „Protože je práce stále více zprostředkována digitální technologií, chtěli jsme zjistit, jaký dopad to má na zdraví lidí a zda existují způsoby, jak to zmírnit,“ poznamenala Marsh.

Výzkum odhalil, že zaměstnanci s vyšší úrovní digitální sebedůvěry byli méně náchylní k prožívání úzkosti související s digitálními pracovními prostory. Podobně ti, kteří projevovali větší všímavost, byli odolnější vůči zjištěným negativním dopadům. „Ukázalo se, že technologie digitálních pracovišť, jako je e-mail, rychlé zasílání zpráv a mobilní zařízení, přispívají k vnímání stresu. Zaměstnanci tak mohou zažívat stres způsobený tím, že se musí přizpůsobovat neustále se vyvíjejícímu digitálnímu pracovišti, což může vést k vyhoření a horšímu zdraví,“ vysvětlila docentka psychologie Alexa Spence.

Ve středověké Evropě byl gregoriánský chorál všudypřítomný. Jeho nedoprovázené melodie se denně zpívaly v obrovských katedrálách i malých farních kostelech, ve městech i odlehlých klášterech. Byl hudebním vyjádřením středověkého náboženského života a zároveň sloužil k předávání posvátných textů novým generacím. „V průběhu staletí se však zpěv stále skrytě měnil. Dokonce se rozvětvil natolik, že v polovině 16. století církev rozhodla, že gregoriánský chorál má být opět přísně standardizován,“ vysvětluje Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, hlavní řešitel nového projektu Genome of Melody.

Co se vlastně ve středověku s chorálními melodiemi dělo? Jak se vyvíjely, přestože se to od nich neočekávalo? Po odpovědích vědci usilovně pátrají. Využijí k tomu výpočetní algoritmy. „Protože se domníváme, že melodie by se mohly přizpůsobovat svému sociálnímu a kulturnímu prostředí podobně, jako se svému přirozenému prostředí přizpůsobují zvířata nebo rostliny, vypůjčíme si inspiraci z věd o živé přírodě a budeme zkoumat melodie gregoriánského chorálu pomocí algoritmů původně vyvinutých pro bioinformatiku,“ upřesnil Jan Hajič. Vědci z databáze digitální choralistiky vezmou přes 15 tisíc melodií a vloží je do unikátního systému ChantLab. Ten pak jednotlivé gregoriánské chorály porovná třeba podle barev jednotlivých tónů. Projekt je unikátní zejména v tom, že posouvá muzikologii z digitálního zpracovávání, zpřístupňování a slučování pramenů k odpovědím na výzkumné otázky přímo pomocí digitálních metod.

Iniciativa Backup Ukraine, v překladu Zálohování Ukrajiny, funguje od dubna. Jejím cílem je zachovat významné památky alespoň v digitální podobě, aby nedošlo k jejich úplné ztrátě. Pro digitalizaci budov projekt používá aplikaci Polycam, která umožňuje nahrávat skeny objektů do online knihovny kulturních památek.

V iniciativě se angažuje již několik tisíc uživatelů, každý den jejich počet roste. Zapojit se může kdokoliv, kdo má zájem. „Díky této technologii se naskytla možnost, aby se běžní občané vydali na ven a vytvořili doslova digitální zálohu svého kulturního dědictví na úrovni, která daleko přesahuje vše, co bylo možné ještě před několika lety,“ uvedl spoluzakladatel projektu Tao Thomsen pro server Insider.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z BackupUkraine, Insider a Radio Wave

Nestíháte nákup? Rychle ho naklikáte na Rohlíku nebo Košíku a za chvíli ho máte doma. Nic zajímavého. Pro seniory je to ale docela věda. Stejně tak eRecepty, internetové bankovnictví a další internetové služby a aplikace, které se nám zdají naprosto intuitivní, protože jsme v tom vyrůstali. Určitě to znáte, naléhavé volání prarodičů nebo rodičů, že potřebují s něčím na internetu pomoci. Moje maminka se nedávno celá třásla zadat kartu na Booking.com, vůbec jsem to nemohla pochopit.

S jejich větší jistotou na internetu i lepším přehledu o možných podvodech a dalších nástrahách pomáhá Digitální Akademie pro Seniory (DAPSEN). Díky video návodům, on-line kurzům s mentory a zkušebním demoverzím aplikací si mohou senioři „nanečisto“ vše vyzkoušet a osvojit potřebné digitální dovednosti a bezpečnostní návyky.

Pokud máte rádi výdobytky moderní doby, můžete zapojit ruku k dílu a stát se mentorem. Jsou vítáni všichni nadšenci, kteří mají zájem pomáhat ostatním. Můžete se tak stát „digitálním vnoučetem“, jak hlásá sám projekt. Případně jej doporučte svým babičkám, dědečkům nebo rodičům, kde se mohou bezpečně naučit, jak to na internetu chodí.

Zakladatel projektu Michal Sládek vycházel ze svých vlastních zkušeností s rodiči, kteří se nemohli zorientovat ve velkém množství internetových služeb a aplikací. Pro seniory je internet zahlcen informacemi a možnostmi, právě proto se necítí v takovém prostředí komfortně a často hledají pomoc blízkých, kteří na to nemusejí mít čas. Zkušení mentoři jsou tu ale vždy pro ně.

Autorský článek Barbary Tesařové, Zdroj: DAPSEN

U e-receptů to nekončí. Digitalizace medicíny nabírá na obrátkách i díky pandemii COVID-19. V severních zemích již telemedicína funguje velmi dobře. Zda se ji bude dařit dobře i v Česku, záleží také na tom, jak se posune digitalizace státní správy.

První virtuální klinika se otevírá v Česku

Budoucnost telemedicíny začíná v Česku, společnost Dr. Digital totiž brzy odstartuje první virtuální kliniku v Evropě. Pacientům ušetří kontakt s lékařem na dálku mnoho času, účinnost léčby a přesnost diagnózy přitom není nijak umenšena. Telemedicína ušetří spoustu administrace, času a dokáže odhalit onemocnění v rané fázi.

Díky speciálním přístrojům lze již nyní monitorovat hladinu cukru, krevní tlak, srdeční aktivitu, tělesnou hmotnost nebo saturaci kyslíku v krvi. Virtuální medicína bude velmi nápomocná při léčbě chronických onemocnění. Jak uvádí psychiatr Filip Španiel: „Chronická onemocnění jsou v první linii. Telemedicína je o dlouhodobém sledování pacienta, a právě to je podstatou péče o chronická onemocnění, která představují výzvu pro medicínu 21. století“.

Virtuální klinika se v lecčem podobá klasické ordinaci, nemusíte však vůbec opouštět teplo svého domova. V čekárně se vzděláte v oblasti hodnot životních funkcí a péče o zdraví, ve virtuální ordinaci se zase setkáte s lékařem. Každý pacient bude mít také vlastní digitální kartu.

Pomáhají s telemedicínou v Gruzii

Své služby se společnost Dr. Digital rozhodla nabídnout také daleko za hranicemi České republiky. Nedávno otevřela virtuální kliniku v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Hlavním cílem je pomoci zkvalitnit tamější zdravotnictví, které je kvůli náročnému terénu hůře dostupné.

„Gruzie je hornatá a pacienti se tam hůře dostávají k fyzickým návštěvám lékaře. Zejména venkovské oblasti tam mají často omezené možnosti přístupu ke zdravotnickým zařízením. Virtuální klinika a distanční monitoring vitálních funkcí může znamenat velký posun v dostupnosti a zlepšení primární péče pro pacienty,“ říká Ondřej Svoboda, majitel firmy Dr. Digital.

Česko a Gruzie na poli medicíny spolupracují již dlouho a nová klinika je tak přirozeným vyústěním vzájemných vztahů.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z Dr. Digital

Pomocí 3D modelu pomůže BIM nasimulovat celý dům nebo objekt až do jeho projekčních detailů. Můžete tedy celou stavbu zanalyzovat po různých stránkách ještě předtím, než ji postavíte. Budete vědět, zda je udržitelná, podíváte se, jaká okna nebo dveře se tam hodí. Kudy půjde slunce přes den, jak dům zasadit do okolní krajiny atd. Můžete také předem vědět, jak by se úpravy mohly podepsat na statice do budoucna, protože nástroj predikuje vývoj po celý život stavby, tedy klidně 70 až 100 let. „U projektů, které model měly, bylo mnohem méně nedodělků, vad, předělávek,“ vysvětluje ředitel odboru koncepce BIM Jaroslav Nechyba z České agentury pro standardizaci.

Peníze se ušetří zejména při provozu, protože při 60leté údržbě nemovitosti se peněz vyplýtvá hodně. Pokud ale budeme dopředu znát možné problémy, dá se jim předejít. Papírování zase ušetří celková připravenost stavby díky tomuto nástroji. Stavebnictví tak udělá velký krok k digitalizaci. BIM by měl být vhodný pro všechny typy staveb, tedy nejen domy. Pro stavbu rodinných domů bude ale 3D model jednoduší i pro orientaci běžného člověka.

Soukromý sektor již BIM využívá déle, od července 2023 bude povinný pro nadlimitní veřejné zakázky nad 150 milionů korun. „Nyní se k tomu připravuje věcný záměr zákona o BIM, který by měl být relativně jednoduchý. Měl by říct, jaká jsou základní pravidla, jakých organizací a staveb se to postupně týká,“ dodává Nechyba.

Zdroj: CzechCrunch

Výzkum European enterprise survey on the use of technologies based on artificial intelligence, který nechává sestavit Evropská komise, prokázal, že české firmy využívají technologie umělé inteligence nejvíce ze všech zemí EU. Ukázalo se, že dvě nebo více chytrých technologií používá 40 procent českých společností. Lídrem jsou přitom startupy, které jsou použití umělé inteligence nejvíce nakloněny. Za Českem v žebříčku následuje Rakousko, Řecko a Litva. Průzkum byl vskutku rozsáhlý. Mapoval zavádění digitalizace a prvků umělé inteligence ve více než devíti tisících evropských firmách.

„Prostředí v České republice je obecně formované velkou mírou chuti experimentovat a inovovat, zejména v IT příbuzných oblastech. Zájem, se kterým se setkáváme u našich zákazníků, je velmi patrný,“ uvedl pro StartupJobs Newsroom Petr Šlajchrt, oblastní ředitel společnosti SAS Institute pro Českou republiku, která se zabývá vývojem analytických softwarů pro firmy.

Zdroj: Startup jobs, European enterprise survey on the use of technologies based on artificial intelligence

Do starověké Olympie můžete nahlédnout prostřednictvím webového rozhraní či mobilní aplikace nazvané Ancient Olympia: Common Grounds. Pokud plánujete cestu do Řecka, můžete také navštívit výstavu Ancient Olympia: Common Grounds Exhibition uspořádanou přímo na „místě činu“, v athénském olympijském muzeu. Vzhledem k zakomponování 3D HoloLens 2 se jistě bude jednat o jedinečný zážitek.

Aplikace umožní lidem virtuálně nahlédnout do jednoho z nejdůležitějších období historie lidstva, procházet se Olympií a pomocí rozšířené reality doslova zažít historii na vlastní kůži. „Díky digitální prezentaci panhelénského svatostánku starověké Olympie se jeho kulturní dědictví – ale také olympijské hodnoty míru, harmonie, dokonalosti a ušlechtilého soupeření – stává přístupným celému světu. Projekt digitální ochrany za využití umělé inteligence a technologií rozšířené reality, realizovaný prostřednictvím kulturního sponzorství společnosti Microsoft, propaguje a zdůrazňuje unikátní a symbolické archeologické naleziště starověké Olympie,“ uvedla Lina Mendoni, řecká ministryně kultury a sportu.

Celkem projekt prezentuje 27 památek Olympie. Najdeme mezi nimi původní olympijský stadion, chrámy boha Dia a bohyně Hery nebo dílnu známého sochaře Pheidia. Aby byla zachována co největší věrohodnost, byly jednotlivé objekty pečlivě prozkoumány odbornými archeology. Díky historické ose je tak možné pozorovat změny konkrétního místa v průběhu času. Posláním projektu je prostřednictvím digitálního zpracování Olympie zajistit, že historické podklady a občanské hodnoty, na kterých bylo místo vybudováno, budou předány budoucím generacím.

Zdroj: Microsoft News

Postupnou digitalizaci linek tísňového volání podporuje ministerstvo vnitra. Virtuální asistentku vyvíjí společnost Born Digital ve spolupráci s akademiky, hasiči i dalšími komerčními subjekty. Digitální pomocník na telefonu získá od volajícího potřebné údaje o typu pohromy, lokalitě nebo počtu raněných. „Lidé volající na tísňové linky se nacházejí v tíživé situaci, a když není dostupný žádný operátor, přicházejí o drahocenný čas. Právě jejich hovory virtuální asistentka přijme. Za pomoci otevřených otázek a přepisu odpovědí zaznamená všechny podstatné informace, a ty následně předá hasičskému sboru,“ popsal pro web startupjobs ředitel Born Digital Tomáš Malovec.

Chatbot by měl do budoucna zvládat přijmout hlášení o všech typech pohrom. Rozhodně ale nemá nahradit lidské operátory. Do služby nastoupí až v momentě přetížení linek. I proto, že technologie musí být stoprocentně spolehlivá, dávají si její vývojáři načas. První verze digitální asistentky by tak měla být hotová nejdříve za rok a půl.

Ročně se sedmi a půl milionový depozitář knihovny rozšiřuje až o osmdesát tisíc nových kusů. Kromě tištěných originálů pak obsahuje i data naskenovaných textů. Zájemci si veškeré kompletní tituly i s obálkou a ilustracemi mohou prohlédnout zatím jen na počítačích přímo v prostorách Národní knihovny.

Mimo knihovnu jsou dostupné pouze ty knihy, jejichž autoři zemřeli před více než sedmdesáti lety. Na ostatní tituly se vztahují autorská práva. Generální ředitel knihovny Martin Kocanda by v budoucnu chtěl zpřístupnit texty bez tohoto omezení, jedná proto o licenční smlouvě.

Zdroj: ceskatelevize.cz