Jamajka je známá hudbou, plážemi a pohodovou atmosférou, ale díky Stewartovi se do popředí dostává i tamní inženýrský talent. Jeho zařízení nazvané Xermosol je navrženo tak, aby přesně odpovídalo realitě regionu: je jednoduché, odolné, šetrné k lidem i zvířatům a především dezinfikuje povrch, kterého se denně dotýkají stovky lidí.

Myšlenka se zrodila během jeho dobrovolnictví v nemocnici, kde viděl, jak rychle se infekce mohou šířit i přes veškerou snahu o sterilní prostředí. A výsledek? Klika s integrovanými UV-C lampami, která se po každém dotyku sama aktivuje a během půl minuty vyčistí povrch bez chemie a bez potřeby personálu navíc.

Stewartův vynález mu přinesl řadu prestižních ocenění, mimo jiné například uznání v rámci Commonwealth Health Innovations Awards. A zatímco v jiných částech světa by se podobný příběh snadno spojoval s americkým snem, na Jamajce je symbolem rostoucí sebevědomé generace mladých vědců a inženýrů.

Xermosol navíc ukazuje, že inovace nemusí nutně vznikat v nejbohatších zemích světa – stačí dobrý nápad, pozorné vnímání problémů kolem sebe a odhodlání je řešit. Stewart tím otevírá dveře nejen bezpečnějším nemocnicím, ale i nové éře karibské technické kreativity.

Vědci pomocí běžných testovacích proužků zjistili, že rostliny produkovaly peroxid vodíku. Ten se samovolně tvořil v mikroskopických kapičkách vodní páry, kterou rostliny vydávaly během fotosyntézy. Peroxid vodíku je žíravina používaná například k dezinfekci povrchů, množství pocházející z rostlin však bylo pro člověka neškodné.

Nejvíce peroxidu vodíku z testovaných rostlin vydávaly africké fialky a šplhavnice zlatá, známější jako ďábelský břečťan. „Naše výsledky jsou potenciálně významné v oblasti čištění vzduchu skrze rostliny, změnu klimatu a kvalitu ovzduší ve městech i uvnitř budov,“ zmiňují vědci ve studii a poznamenávají, že v této oblasti jsou zapotřebí další výzkumy.

Přenosné zařízení je větší hranatá dóza, ve které jsou čtyři elektrody. Nad nimi je umístěna mřížka, na kterou stačí položit respirátory, zaklopit víko, a pak už jen zmáčknout tlačítko a hodinu počkat. Na elektrodách začnou po zapojení vznikat koronové výboje a díky nim z okolí elektrody začnou vylétat excitované částice kyslíku, ozonu a další. Těm se daří narušit částice koronaviru zachycené na respirátorech. Informoval o tom Rozhlas.

Značnou výhodou je nejen efektivnost této technologie, ale i její šetrnost vůči respirátorům. Tato metoda dezinfekce je totiž nijak neničí. Použití zařízení doma je teoreticky možné už nyní. Data jsou veřejně dostupná, kdokoliv si je tedy může stáhnout, vytisknout si podle nich zařízení na 3D tiskárně, dokoupit elektrody a zdroj a celý tento stroj na dezinfekci si postavit sám.

Firmu Solugen založili dnes jednatřicetiletí bývalí spolužáci z medicíny. Zatímco Sean Hunt se při studiu vydal na dráhu chemického inženýrství, Gaurab Chakrabarti se specializoval na léčbu rakovinu. Dohromady se jejich obory daly, když Chakrabarti objevil v rakovinotvorných buňkách enzym, který tvořil peroxid vodíku. Hunt pak začal s enzymem pracovat v chemickém odvětví, až dvojice vynalezla způsob, jak látku získávat z geneticky pěstovaných kvasinek.

Produkty, který dnes start-up vyrábí, mají širokou škálu využití a lze s nimi čistit odpadní vody, ropovody, bazény či vodovody. Díky svým dobrým vlastnostem dokážou kromě dezinfekce také rozpouštět minerální usazeniny. Díky tomu se staly žádanými v lázeňském sektoru či také průmyslových či zemědělských odvětvích.

Zdroj: forbes.com