Databáze obsahuje přes 120 000 snímků z fotopastí mapujících na 289 druhů zvířat. Amazonská nížina se rozkládá na ploše 8,5 milionů čtverečních kilometrů. Snímky tak výzkumníci a ochránci zvířat pořizovali v 8 jihoamerických zemích –⁠ Brazílii, Venezuele, Kolumbii, Peru, Bolívii, Ekvádoru, Francouzské Guyaně a Surinamu.

Jedná se o dosud největší fotografickou databázi amazonské divočiny. Snímky zachycují například jaguáry a jejich mláďata, obrovské mravenečníky, psy krátkouché, typíry, orly, tukany, pumy, medvědy a desítky dalších druhů.

Zdroj: Phys.org, Optimistdaily

Inteligentní překladač pro snadnější komunikaci

Výzkumníci z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Univerzity Karlovy vyvinuli v rekordním čase veřejně dostupný automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou. „Předběžné výsledky testů ukazují, že kvalita ukrajinsko-českého překladu je vyšší než například u systému Google Translate, a to zejména díky novým metodám strojového učení, které původně vznikly pro česko-anglický překlad,“ uvedli tvůrci česko-ukrajinského překladače. Pražský systém na rozdíl od jiných volně dostupných online systémů nepoužívá angličtinu jako mezikrok, ale překládá mezi češtinou a ukrajinštinou přímo.

Překladač je zájemcům dostupný zde. Cílem projektu je pomoci uprchlíkům z Ukrajiny překonat jazykovou bariéru a usnadnit jim kontakt v českém prostředí.

Studnice informací pro uprchlíky

Česko nabízí příchozím Ukrajincům spoustu rozličných aktivit, ale ne všichni o tom vědí. Olomoucká Univerzita Palackého proto vytvořila online databázi volnočasových aktivit pro uprchlíky. „V reakci na příchod tisíců uprchlíků do Olomouce nabídla řada sportovních, kulturních i vzdělávacích organizací aktivity pro děti a rodiny. Aby si každý v komunitě mohl vybrat to, co mu dává smysl, rozhodli jsme se vytvořit praktický a ucelený přehled těchto možností,“ uvedla Dita Palaščáková z Nadačního fondu Univerzity Palackého. 

Zájemci se tak dozví, kde promítají animované filmy, na jakém místě vyměnit a získat oblečení nebo kde se mohou učit českému jazyku. Nejedná se však pouze o zábavu. V nabídce je také možnost kontaktování dětské lékařky poskytující péči ukrajinským dětem, psychologická intervence, duchovní podpora a další potřebné informace.

Naděje pro Mariupol

Světlo je odjakživa symbolem naděje. Na konci března se proto rozzářilo na piazzetě u Národního divadla v Praze mnoho svíček. Ty měly zažehnout naději v srdcích obyvatelů Mariupolu, ukrajinského města, které bylo bombardováno. Útoky se nevyhnuly ani tamnímu divadlu. Pro vyjádření sounáležitosti s Ukrajinci byl na piazzettě u Národního divadla vytvořen nápis Děti, který byl podle mnoha snímků a videí také u divadla v Mariupolu ve snaze zabránit shazování bomb. „Naší událostí chceme vyslat dva vzkazy. Jeden přímo do obléhaného a bombardovaného města: Myslíme na vás! Druhý nám, našim politickým představitelům a okolnímu světu: Zachraňme Mariupol, usilovně hledejme a najděme způsob, jak mu rychle pomoci,“ řekl umělec a pedagog Oldřich Morys, který se na přípravě akce také podílel.

Akci Světlo pro Mariupol uspořádaly iniciativa Stojíme za Ukrajinou, Společně to dáme a Nová scéna Národního divadla. Přihlíželo jí několik desítek lidí, přišel i ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. K akci se připojilo mnoho českých divadel: v Praze Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Divadlo Archa či Studio ALTA, v Brně Divadlo Husa na provázku, v Plzni Divadlo J. K. Tyla a také Klicperovo divadlo v Hradci Králové nebo Divadlo Šumperk či Divadlo loutek Ostrava.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Olomoucká drbna, Pražská drbna

Zvuky ryb a dalších mořských živočichů už zaznamenávají stránky FishSounds nebo FrogID. Jednotná databáze ale zatím neexistuje, takže by šlo o převratnou novinku. Díky ní bude možné objevit nové druhy zvířat. Badatelé si od ní také slibují zjištění, proč u některých druhů ryb vznikají regionální dialekty. „Podmořský život a s ním spojené zvuky se nenávratně mění, a to i vlivem lidské činnosti. To, jak mezi sebou zvířata komunikují, musíme zaznamenat dříve, než některé druhy vyhynou,“ uvedl hlavní autor výzkumu Miles Parsons z Australského institutu mořských věd.

Databázi neboli globální knihovně podvodních biologických zvuků se bude říkat Glubs. Výzkumníci doufají, že by mimo jiné mohla pomoci i s poněkud romantickou výzvou – rozluštěním velrybích milostných písní. Zda se to podaří, je zatím ve hvězdách.

Zdroj: Radio Wave, The Guardian

Jaké je nejdelší slovo tvořené pouze ze souhlásek? I s takovým dotazem se museli v jazykové poradně popasovat. To, jestli tazatele odpověď zmiňující slova scvrnkls, čtvrthrst nebo čtvrtsmršť uspokojila, sice nezjistíme, zvídavé otázky volajících ale nově vědci zpřístupňují v anonymizované podobě i veřejnosti.

Pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR a Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni vytvořili webový portál Dotazy z jazykové poradny. S přípravou databáze otázek a odpovědí pomohla i umělá inteligence, která nahrané telefonáty převedla do textové podoby. Na webových stránkách dotazy.ujc.cas.cz si tak nyní zájemci mohou projít přibližně 30 tisíc dotazů z let 2016–2019.

„Databáze je autentickým zdrojem informací o tom, co lidi ohledně češtiny zajímá, co řeší a s čím si nevědí rady. Oproti standardním příručkám obsahuje i okrajové jevy, na které se ve slovnících a mluvnicích z kapacitních důvodů zpravidla nedostane,“ vysvětluje na webových stránkách Akademie věd Kamila Smejkalová, vedoucí oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR. Databázi tak může využít široká veřejnost i lingvisté, kteří díky přehlednému členění do kategorií mohou například pozorovat vývoj konkrétních slov v čase.

Česko je velmocí pejskařů a jedním z průkopníků jejich čipování. I díky tomu se u nás ke své paničce nebo páníčkovi vrací velké množství zaběhnutých psů. Není tomu tak všude. V Americe, kde tato povinnost neexistuje, má mikročip jen tři až pět procent psů. Většina majitelů spoléhá na známky s adresou a telefonem. Za život se přitom ztratí každý třetí, což je ročně téměř deset milionů zvířat. Nalezení psi nejčastěji končí v útulcích, odkud si cestu zpět do svých domovů najde jen něco mezi deseti a třiceti procenty.

Firma IAMS proto přišla s aplikací NOSEiD, která využívá psí obdobu otisků prstů, a to otisk čenichu. Vrásky, kterými je pokrytý, jsou totiž jedinečné. Pejskaři nahrají svou lokaci, popis svého miláčka a sken jeho čenichu do databáze, se kterou mohou pracovat všichni uživatelé. Když se někomu pes zaběhne, může jej označit jako ztraceného a upozornit lidi ve své komunitě, že ho mají hledat. Pokud někdo z nich psa najde, naskenuje pomocí aplikace jeho čumák. Ta se jej bude snažit spárovat s obdobným čenichem již zaregistrovaného chlupáče a poté zkontaktuje jeho majitele. Klíčem k úspěchu je rozšíření aplikace mezi obyvatelstvo, aby měla co největší záběr.

Databáze DaLiBor vznikla v roce 2018. Jejím hlavním potenciálem je pomoc v pátrání po nových lokalitách vzácných či ohrožených druhů lišejníků a mechorostů. Napomoci má také lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku. „DaLiBor má za cíl sjednotit a zpřístupnit existující data, která jsou roztříštěná v osobních či institucionálních databázích či v literatuře,“ přiblížil přínos nové databáze jeden z jejích autorů Matěj Man. Dalším jejím obrovským benefitem je pak také možnost podrobně sledovat výkyvy v příbytku či úbytku jednotlivých druhů a určovat místa, která jsou důležitá z hlediska ochrany přírody. „Jedná se typicky o místa, kde se vyskytují unikátní organismy a jejichž zničením bychom nenávratně přišli o jedinečný kousek naší vlasti,“uvedl další z autorů databáze Jiří Malíček.

Unikátní data jsou určena především pro potřeby odborné veřejnosti, využít je však mohou všichni, kteří o danou problematiku projeví zájem. Databáze je přístupná na tomto odkaze. Pro přístup k datům je zapotřebí se zaregistrovat. Po přihlášení je možné prohlížet interaktivní mapy výskytu druhů, vyhledávat záznamy na základě mnoha kritérií, vypisovat a exportovat data.

Na portálu eztraty.cz může nahlásit svůj nález kdokoliv – jednotlivec, majitel podniku nebo zástupce města. Web za danou osobu automaticky splní ohlašovací povinnost vůči obci, odpadají tak hlavní starosti s nálezem spjaté. Majitel si pak může na stránkách ztracenou věc snadno dohledat.

Celý projekt pracuje s prostým faktem, že dopátrat se ztraceného předmětu je v praxi poměrně komplikované, obzvlášť pokud člověk neví, kde klíče nebo peněženku ztratil. Záměrem je zjednodušit proces pro všechny zapojené strany. V databázi je aktuálně evidováno téměř pět tisíc položek.